Pamětníci

Pamětnice, která vzpomíná na rok 1968 a příjezd tanků a nálety letadel.

Vyrůstal za první republiky v převážně německém Ústí nad Labem v česko-německé rodině. Za války musel jako občan Říše narukovat, ačkoliv mu bylo pouhých šestnáct let. Národnostní kategorie neuznává a cítí se být Evropanem.

Tvrdá a poctivá práce se nikdy neztratí

Paní Adámková se narodila v roce 1961 ve vesničce Dolní Tošanovice. Od malička čelila problémům s režimem, který jí později začal komplikovat studijní, osobní i společenský život. Přestože to nebylo jednoduché, má vysoké vzdělání a vyučuje svou milovanou chemii. Je usměvavá a spokojená.

Rodačka z Jamnice vypráví měkkým nářečím svůj životní příběh od 20. let 20. století do dnes. O tom, jak se postupně měnil venkov, jak začala válka, jak šel život po ní.

Pamětnice na začátku roku 2022 oslavila sté narozeniny, od dětství si přála stát se učitelkou, což se ji vyplnilo a učitelské povolání se stalo jejím celoživotním posláním.

Statečný život jedné neobyčejné dámy

Pamětník zažívá jako malý kluk začátek 2. světové války. Dokáže velmi poutavě vyprávět nejenom o válečné době, ale i o životě po válce.

Ředitelka školy s vášní pro cestování. Před revolucí pracovala nějakou dobu externě jako průvodkyně v Čedoku, byla zařazena pro východní blok. Díky tomu se dostala letadlem na Krym, kde poprvé viděla moře a na pláž jezdila výtahem.

Na medicínu se dostal i díky uvolnění ve společnosti v roce 1968, dřív měl špatný kádrový posudek. Oblíbeného zubaře zvolili Říčanští v letech 1994 a 1998 do městského zastupitelstva.

Rodačka ze Zdíkova, která zažila nálety, bombardování i příjezd americké armády v květnu 1945. Rodiče byli živnostníci, což přineslo rodině v 50. letech mnoho komplikací.

Oblíbená pedagožka, která se narodila v jihočeské obci Ktiš. V roce 1989 studovala na pedagogické fakultě v Českých Budějovicích a aktivně se zapojila do listopadové studentské stávky.

Silná žena, která prožila druhou světovou válku v malé chodské obci. Byla svědkem bombardování a divokého odsunu německých obyvatel./ Eine starke Frau, die den Zweiten Weltkrieg in einem kleinen Dorf im Chodenland erlebt hat. Sie war Zeugin der Bombardierung und der wilden Vertreibung der deutschen Bevölkerung.

Láska ke zpěvu ji vedla od studia opery na konzervatoři až ke kapele Půlnoc. Podepsala Chartu 77 a s manželem Davidem Němcem a jeho rodinou dramaticky prožívala rok 1989.

Pedagog a ředitel základní školy, jenž se snažil pomáhat dětem, kterým režim bránil studovat. Celý život se věnoval sportu a mládeži, je členem ČSTV.

Příběh vášnivého fotografa

Rozhodla se opustit komunistické Československo a utéct s rodinou do Německa

Účastník pražských říjnových demonstrací 1988, Palachova týdne a teplických ekologických demonstrací v listopadu 1989.

Narodil se českým rodičům v Bratislavě. V roce 1939 musela celá rodina ze Slovenska odejít, vrátili se do Českých Budějovic. Pan Binter je celoživotní nadšený a talentovaný sportovec v mnoha disciplínách, zasadil se například o zavedení lyžařských kurzů na školách.

Nebrat sám sebe příliš vážně

Jak se ze zapáleného přírodovědce stane uznávaný regionální historik?

Zaujala filmové tvůrce a jako dítě hrála v mnoha filmech. Při okupaci Československa se s kamarády zapojila do různých akcí na podporu národa.

Otec Tomáš, kněz Dominikánského řádu, vypráví o tom, jak v době komunismu studoval a skládal zkoušky na kněze.

Příběh ženy, jejíž život se točil okolo Jitřenky – loutkového divadla v Žatci

Jako nejmladší ze šesti sourozenců musela po kolektivizaci povinně nastoupit do JZD. Vzpomíná i na konec války, kdy v její rodné vesnici Žďárec spadla bomba a zabila mladíka ze sousedství a její otec byl taktéž zraněný.

Žije v Benešově od roku 1971. Za celoživotní přínos a aktivitu v oblasti kultury ji byla udělena cena Srdce Benešova.

Velký Čech a sokol aneb z Reichenbergu do Liberce. Pamětník bombardování Mladé Boleslavi.

Jako zaměstnanec Dopravního podniku byl vyslýchán kvůli listině, kterou sepsal a nechal podepsat od více než 200 řidičů.

Cerhenická rodačka, pamětnice 2.sv.v. Její manžel byl nuceně nasazen k práci v nacistickém Německu. Podařilo se mu utéct, aby mohl být u narození jejich prvního dítěte, byl ovšem zatčen, vězněn v Terezíně, kde se nakazil tyfem. Na následky nákazy zemřel těsně po květnovém osvobození Československa v roce 1945.

Radotínský rodák, syn paní Barákové. Sportovně vychován, založil v Radotíně profesionální lakrosové družstvo.

Pamětnice invaze do Československa v roce 1968 a turecké invaze na Kypr v roce 1974. Z Kypru prchla se svými třemi dětmi zpět za maminkou do Litoměřic.

Osvobodili nás Američané!

Pochází z lužickosrbské vesnice Demjany, otec byl Lužický Srb, matka Němka. V roce 1947 odešla do Prahy za prací, provdala se a žije tu dodnes.

Sběratel a hudební fanoušek světové rockové muziky, jejíž desky a fotografie sbíral ze zahraničí.

Životní příběh optimistické ženy, která si i v neveselých chvílích udržela smysl pro humor

Jablonecká olympionička

S rodiči po válce osidlovala pohraničí. Jako učitelka se později vyrovnávala s tím, jak učit o „bratrské pomoci“ v roce 1968

Dcera českého leteckého mechanika a navigátora z RAF

Příběh ženy, která nebyla odsunuta a zůstala na Javornicku

Pamětník druhé světové války, bombardování Brna a osvobození na konci druhé světové války v Soběšicích. Jako dítě chodil do skauta. Po válce vystudoval techniku v Brně.

Vzpomínky na konec 2. světové války a dramatické události při osvobozování Jihlavska rudou armádou.

Obyvatelé osady Zajičorka pomáhali za války partyzánům. Němci všechny muže někam odvedli. Svého kmotra už nikdy neviděla.

Pamětnice zatopení města Dolní Kralovice. Celoživotně byla zaměstnána jako paní učitelka, svojí práci miluje a bere jí jako poslání.

Já si toho vlastně moc nepamatuju

Jeho rodiče pomáhali parašutistům skupiny Anthropoid, za což byli v důsledku represí po atentátu na Heydricha následně popraveni v Mauthausenu. Vyrůstal s prarodiči.

Nedobrovolně cizincem ve vlastní zemi

Příběh skauta a atleta, který už v mateřské škole potkal pozdější olympijskou vítězku

Žena, která přes těžkosti osudu neztratila optimismus

Příběh špičkové rozhlasové a televizní novinářky, která podepsala Dva tisíce slov a Chartu 77, pomáhala Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a po procesu s Václavem Havlem byla odsouzena na 3 roky do vězení. Po celý život ji inspirují slova polského básníka Bruna Jaseňského.

Sourozenci z česko-německého manželství, kteří zažili protektorát Čechy a Morava, po válce sběrný tábor pro německou menšinu určenou k odsunu, příkoří po rozhodnutí zůstat v Československu, udání a obvinění z kolaborace, rozdělení rodiny, pěstounskou péči, očištění dobrého jména rodiny a šťastné shledání.

Vystudovaný oční lékař , skaut a praktikující katolík se zajímavými vzpomínkami na doby svých studií, začátků své lékařské kariéry a na život v 50.letech.

Pan Arnošt Bechr, malíř, kreslíř, sběratel, tramp a milovník přírody. Je spoluautorem publikace Pověsti z Blanska a Moravského krasu, které obohatil nejen svými kresbami, ale také svými autorskými pověstmi z Ráječka.

Vzpomínky na dětství prožité za druhé světové války.

Nadšená sokolka, která se během druhé světové války stala svědkem vypálení žďárské Tvrze. V zaměstnání dosáhla mnoha úspěchů, například jako první uvařila bramborové knedlíky v prášku. I v pokročilém věku stále cvičí.

Příběh signatářky Charty 77

Návrat do vlasti.

Pamětnice druhé světové války, kterou ovlivnila nejen chudoba za války, ale také brzká smrt rodičů.

Podílela se na vzniku Galerie Benedikta Rejta v Lounech. Její jméno je neodmyslitelně spjato s lounským Kruhem přátel hudby, na rok 2024 se svými spolupracovníky připravila už 50. sezonu.

Knihovnice, která byla před revolucí propuštěna z knihovny a po pádu režimu se vrátila

Odborník na melioraci, který v dětství, v padesátých letech, patřil do farnosti v Čihošti a pamatuje si atmosféru, která zde panovala po tzv. čihošťském zázraku.

Příběh polického rodáka, běžce na lyžích, olympionika a čestného člověka, Jiřího Berana… Jak se dříve lyžovalo,závodilo, marodilo i pašovalo.

Vzpomínky rodáka z pražských Strašnic, člena Sokola a vystudovaného elektrotechnika.

Příběh ženy z českoněmecké rodiny, jejíž rodinu rozdělila protektorátní hranice

Silná žena, kterou osud nešetřil, a ona se přesto nevzdala

Dcera kameníka, kterého v padesátých letech odsoudili za vlastizradu, v 60. letech au-pair v Anglii, po revoluci učitelka angličtiny.

Zoolog, spisovatel, fotograf a cestovatel, kterému ani komunistický režim nezabránil jít za svými sny.

Rebel s řeckými kořeny.

Výtvarnice a ilustrátorka knih, která z politických důvodů nemohla studovat na AVU a v době totality se uchýlila k ilustraci dětských knih. Teprve porevoluční doba jí umožnila svobodnou tvorbu.

Naše útěky do krytu doprovázela ostrá světla na obloze a houkání sirén

Vystudovala na vysoké škole, což bylo v době jejího mládí na vsi kuriozitou. Už na Filozofické fakultě se setkala s činností StB. V éře komunismu svým jménem zaštiťovala významné kulturní akce ve Starých Hradech, Památníku národního písemnictví, kde jako archivářka pracovala.

Málem se narodila ve vězení. Své dětství prožila s prarodiči, protože rodiče byli komunisty odsouzeni za velezradu.

V zajetí (nejen) knih

Organizátor, zakladatel a velký podporovatel sportu a sportovních klání v Jihlavě

Stará škola v Rohatci z vyprávění pana Bízy

Učitelkou v době komunismu

Pochází z rodiny neodsunutých sudetských Němců a velmi živě si pamatuje na okupaci z roku 1968, která posunula její nástup na střední školu.

Příběh rodačky z Holešovic

Paní Eugenii Blaškové bylo 13 let, když začala válka. Tatínek paní Blaškové tajně pořídil sele. To bylo ovšem zakázané, všechny kusy se musely hlásit. Paní Blašková vzpomíná, jak jejího tatínka v noci zastavil četník, v tom okamžiku ukryté prase vykviklo, ale četník předstíral, že nic neslyšel.

Skutečná dáma, krasobruslařka a učitelka, na gymnáziu kam chodila, byly ubytovány Lidické ženy.

Srpnová okupace v roce 1968 ji zastihla na dovolené v Itálii.

Pamětnice, mezi jejíž celoživotní zájmy patří literatura, výtvarné umění, historie a zejména politika, vzpomíná na život v komunistickém režimu.

Celoživotní fotbalista, mistr provozu v tkalcovské továrně na Panenských ostrovech, majitel motelu s restaurací v USA, ale také pamětník 2. světové války pocházející z židovsko-křesťanské rodiny a emigrant z tehdejšího Československa.

Geolog Rudných dolů v Příbrami, přírodovědec a skaut, který za totality procestoval kus světa.

Vášnivý sportovec, šikovný a příjemný majitel cyklistické dílny v Hranicích, na kterého se lidé rádi obracejí. Jeho maminka byla hranickou „rossbašskou“ rodačkou a tatínek pocházel ze Slovenska.

Mladík, který bojoval v mracích za vlast

Příběh rodiny Bodlákových.

Autorský tým: Jana Pedagogické vedení: Škola:  

Učitel, který ve svých hodinách dějepisu seznamoval děti s činností a osudy československých legionářů, o kterých učebnice mlčely.

Pamětník bombardování Znojemska za druhé světové války. Pochází z částečně německé rodiny, která byla postižena poválečným odsunem.

I přes prvotní přání být horníkem se Bohumil Sklenář stal hlavním energetikem v plzeňské elektrárně, kterou vedl i v samotný den revoluce.

Otec Bohumily byl za aktivitu v Obraně národa vězněn a popraven.

Sestra Dominikánka, v posledních dnech se starala o nemocného Václava Havla

Členka partyzánské skupiny – poskytovala zázemí, manželka a sestra jednoho z partyzánů

Oldskautka z Českých Budějovic a její povídání nejen o začátcích ve skautingu, jeho zákazech, ale i její práci v Arpidě.

Za nacismu přišla o židovskou kamarádku, za komunismu málem o syna.

Část dětství strávil v Kuvajtu, jeden ze zakladatelů řádu Regula Pragensis.

Svatba odsunuta kvůli měnové reformě

Vzpomínky na druhou světovou válku v Praze

Jako malé děvče se s rodinou musela schovávat před světlomety z Líní.

Dětství v protektorátu

Starosta Sokola, sportovec a sbormistr, pamětník událostí roku 1968 a útlaku v době komunismu.

Zažila všechny československé i české prezidenty. Jak sama říká, prožila život od bídy až do blahobytu. Vzpomíná na udání během nacistického i komunistického režimu.

Od metaře k ministrovi

Sudetský Němec z Rýchor vzpomíná na válečná léta, nucenou práci v Jáchymovských dolech a život na Žacléřsku.

Příběh předního českého výtvarníka, který vrátil medaili Za zásluhy

Příběh pana řídícího z obce Vrchy, který se zasloužil o obnovení tamní školy po válce

O politiku se začala zajímat až v listopadových dnech roku 1989, aktivně se zapojila, promlouvala na demonstracích a předávala aktuální informace na o revolučním dění v Humpolci.

Dětství prožívala v období první republiky na Slovensku. Na ozdravném pobytu se setkala s tehdejším prezidentem T. G. Masarykem. V roce 1938 se rodina přestěhovala do Čech.

Přítelkyně bývalých italských vystěhovalců, kvůli kterým měla problémy s STB. Průvodkyně a tlumočnice do italského jazyka.

Aneb příběh silné ženy z Krušnohoří

Vynikající novinář židovského původu, tatínek se před deportací zachránil emigrací do Anglie. Po ruské okupaci odešla do zahraničí celá rodina, Petr Brod pracoval pro BBC i Svobodnou Evropu.

Evangelická farářka, signatářka Charty 77, pronásledovaná Státní bezpečností.

Člověk, který je spojen s folklórem, ví, že lidové tradice dávaly životu smysluplný řád. Jejich moudrost je úctou k lidskému životu, který sestává z radostí i utrpení. Hanácký kroj je složen ze samých střípků životních moudrostí. Byl to „občanský průkaz“ člověka. Udržování lidových zvyků v moderní uspěchané době zdá se být pro nezasvěcené pozorovatele kratochvílí. Je to však ztělesnění úcty k našim předkům, z jejichž práce a modrosti vycházejí i naše životy.

Žena, která přežila holocaust

Příběh chlapce, který na vlastní oči zažil dramata druhé světové války.

Básník a spisovatel, organizátor řady kulturních akcí

Zdravotní sestra a manželka politického vězně, kterého poznala při jeho hospitalizaci v nemocnici. Vzhledem k manželově minulosti byla rodina sledována Státní tajnou bezpečností (StB) a manželovi byla nabídnuta spolupráce s StB, kterou odmítl, stejně jako vstup do Komunistické strany Československa.

Díky zpracovanému rodokmenu byla nalezena ztracená větev rodiny, byl objeven příběh strýce, legionáře.

Fotograf vypráví o neoficiálním vystavování fotografií po bytech za komunistického režimu a o uspořádání akce Ruce v Evropě v Břeclavi v listopadu 1989

Pochází z váženého statkářského rodu z Příseky, jeho rodina přišla o svůj statek v rámci akce Kulak.

Za druhé světové války prožil jako šestiletý kluk bombardování města Mimoň, které ho málem stálo život. A nejen při této události, ale i nadále v životě měl opravdu štěstí.

V Kolíně prožila rok 1968, vzpomíná na přímé setkání s okupanty

Kvůli zabrání Sudet Říší se její rodina musela vystěhovat na statek k příbuzným a po roce 1948 je označili za kulaky, kvůli čemuž bylo paní Olze znemožněno studovat.

Vyučený obchodník a inspektor narozený v Hranicích na Moravě po vojně zůstal s rodinou v Jihlavě

Přední český geolog, který po srpnové invazi 1968 emigroval do Rakouska a poté do Německa, kde se stal profesorem geologie na Universitě of Maryland Europe

Protikomunistický odbojář, který se pokusil utéct přes hranice

Vzpomínky na druhou světovou válku v Praze a východních Čechách

Umělec s duší lesáka

Vzpomínky na druhou světovou válku v Praze a východních Čechách

Zkušenosti s válečnými událostmi a holokaustem

Hvězdný tanečník s diskem

Válka v okupovaném Přerově

Příběh muže, jehož život ovlivnilo plzeňské Gestapo

Příběh Toníka z Končin

Roku 1942 rodina Antonína Burdycha poskytla poslední úkryt radiotelegrafistovi skupiny Silver A Jiřímu Potůčkovi, který byl v té době členem paravýsadku, který měl na svědomí atentát na Reinharda Heydricha.

Prožila bombardování na konci 2. sv. války, za normalizace prošla prověrkami kvůli konfliktu bratra s komunistickým režimem

Příběh celoživotní sokolky, která byla v roce 1957 zavřena za šíření studentské rezoluce.

Volyňská Češka, která prožila dětství během druhé světové války na Ukrajině. Zažila nálety letadel a byla svědkem válečných hrůz. Její rodný dům zabrali Němci. Do Československa putovala v roce 1947 v dobytčáku.

Pamětnice druhé světové války, během které chodila na Zbraslavi do školy

Profesor veterinární farmakologie vzpomínající na období druhé světové války u nás i v Německu

Zakarpatí očima letce, který musel zůstat na zemi

V centru sametového dění

Pamětnice revoluce v roce 1989. Chartistka, která byla součástí okruhu disidentů v Praze.

Příběh paní Casarové, o odsunu Němců po druhé světové válce, který zažila paní Casarová ještě jako dítě

Kvůli skautingu byl vyhozen z vysoké školy, ale nevzdal se, přihlásil se na stavbu Orlické přehrady, vylepšil si tím kádrový profil, a na školu se tak mohl vrátit. Se socialistickým režimem nikdy nesouhlasil, což dokazoval celý svůj dospělý život.

Pamětnice z Kamenice u Jihlavy vzpomíná na těžkosti poválečné doby a situaci za doby komunismu.

Nevěřte hned všemu, co se povídá

Učitelka češtiny a angličtiny, které prošly rukama nespočty studentů českotěšínské Obchodní akademie. Zároveň nadšená sportovkyně, zapálená tenistka a golfistka. S manželem Janem stáli u zrodu golfového klubu v Ostravě-Šilheřovicích.

Vzpomínky oldskautského seniora Albatrosa

Za války byl totálně nasazen v Protektorátu, povedlo se mu utéct

Pamětnice zasvětila svůj život vzdělávání nejmenších dětí a vzpomíná na to, jak náročný a zároveň krásný měla život. Její manžel byl v komunistickém Československu národním socialistou a její sestra utekla za hranice.

Po odchodu z komunistického Československa se usadila nejprve v Norsku, pak na Novém Zélandě a od roku 1978 působila v redakci Svobodné Evropy v Mnichově, kde žije dodnes.

Dcera letce, který sloužil ve Svobodově armádě

Jak šly dějiny kolem Vladimíra Cinkeho

Hudebník, zpěvák a herec působící na JAMU. Jeho bratr Emil působil po roce 1948 v odbojové skupině Jana Masaryka. Za to byl brzy odsouzen na 2 a půl roku. Za přechovávání zbraně byl zatčen i jejich bratr Antonín, který si odseděl 8 let. Jejich otec těžkou životní situace neunesl a vzal si život.

Za kritizování okupace sovětskými vojsky přišla o místo

Po dokončení univerzity v Česku se rozhodla emigrovat do Rakouska, kde strávila dva roky v uprchlickém táboře, poté byla přijata do USA, nyní žije a pracuje v Česku jako koučka.

Prožila neobyčejně-obyčejný život na vesnici, daleko od osudových událostí poválečného Československa. Dlouhé prsty komunistické strany si ji ale v každém období jejího života našly a připomněly jí, že pochází z věřící rodiny a že nemá rudou legitimaci.

Ředitelka MŠ Česká Lípa

Příběh chlapce, který se jako tříměsíční octl v roce 1944 v jugoslávských horách mezi partyzány.

Ať žije revoluce

Příběh muže, jemuž otce zavřeli komunisté dvakrát

Pamětnice konce druhé světové války vzpomíná na bombardování domu, ve kterém s rodinou žila, na své milované povolání učitelky v mateřské školce i na módu za socialismu.

Princezna, později hraběnka, která pro svůj původ nemohla žít, jak a kde jí bylo předurčeno.

Velký muž z malého Turecka. Bývalý politik a jeden z prvních senátorů.

Příběh starostky Jednoty Sokol – Staré Město, dcery politického vězně, odsouzeného na 25 let

Na začátku války byla svědkem sebevraždy židovské rodiny, v poválečném odsunu musela odejít část její rodiny. Zažila kolektivizaci i ústrky komunistického režimu.

Jeden z hlavních tvůrců československých ekonomických reforem na sklonku 80. let 20. století. V porevolučním období za vlády Petra Pitharta (1990–1992) byl sekčním ředitelem pro privatizaci majetku státu na ministerstvu hospodářství.

„Jsme dva, dva na všechno, na lásku, život, na boj i bolest, na hodiny štěstí. Dva na výhry i prohry, na život a na smrt – DVA!“ – Vzpomínky na Karla Čapka.

Kolínský patriot zachránil archivy předních českých fotografů

Než se přestěhovala k Praze, žila v pohraničí. Narozeniny slaví 21. srpna. Když bylo budoucí učitelce sedmnáct, vpadli do země vojáci Varšavské smlouvy.

Na znárodnění majetku rodině, uvěznění otce po nepokojích v roce 1953, výslechy StB a mnohé další útrapy minulého režimu dnes vzpomíná pamětník se sobě typickým životním nadhledem.

Rodačka z Tvrdonic, která jako jedenáctiletá zažila osvobozování své vesnice

Samaritánka posledních dnů bývalých politických vězňů

Příběh dcery válečného letce

Rodák z Bolevce, který pro místo, kde se narodil, dýchá

Příběh malíře

Mohl být příslušníkem SNB, ale raději pracoval celý život v lomu kamene a věnoval se rodině.

Skaut z let 1968 až 1970, který se podílel na obnově skautingu po roce 1989.

Měl od mládí jasno, že bude sloužit Bohu. Coby praktikující farář nikdy nepodlehl vnější nesvobodě, neboť si vždy uchovával svobodu vnitřní.

Vzdálená příbuzná Jiřího Mahena a pamětnice srpnové okupace 1968 v Brně.

Brát to tak, jak to jde

Ve svých živých vzpomínkách se vrací k druhé světové
válce, kterou prožila na vlastní kůži, jako malé dítě. Celý život pracovala v Letu v Kunovicích
a doufala, že její potomci nepoznají válečné nebezpečí.

Její otec byl starostou tělovýchovné organizace Orel v Uherském Hradišti. Kvůli tomu byl po roce 1948 vězněn v Uherském Hradišti a v Jáchymově.

Příběh dívky ukrývající kněze před StB

Uznávaná česká sinoložka, předsedkyně Česko-čínské společnosti

Podnikatelka a pamětnice 2. světové války, která si i po válce prošla několika nelehkými situacemi, protože ona a její rodina nesmýšleli v souladu s komunistickým režimem.

Aktivní účastnice sametové revoluce

Ve vězení seděl s Havlem, Dukou i Dientsbierem

Hudební publicista, autor slavného pořadu Houpačka. Po okupaci v roce 1968 mu byla znemožněna rozhlasová práce, i nadále však prosazoval tvorbu režimem zakázaných autorů.

Narodil se do hluboce věřící evangelické rodiny. Celý svůj život prožil ve Velké Losenici, kde pracoval v místním JZD.  Několikrát mu nabídli členství v KSČ, ale vždy odmítl.

Příběh moderátora

Narodila se v osadě Janůvky, kde její rodiče měli hospodářství, mlýn a pilu. V 70. letech se však museli vystěhovat kvůli stavbě slušovické přehrady.

Pracovala většinu života jako ošetřovatelka v Českém Krumlově, vzpomíná na osudy rodiny za války a na nástup komunismu.

Pamětník roku 1968 a normalizace v roli učitele.

Příběh muže, který jako vojenský pilot prožil na vlastní kůží sovětskou okupaci v srpnu 1968

Protože měl otce truhláře, strávil na vojně u PTP 27 měsíců

Marie Čiháková vyrůstala v pohraničí na severu Čech v době komunistického Československa

V útlém věku zažila konec druhé světové války, kdy její tatínek v lese nedaleko hájenky v Lomanech, kde bydleli, ukrýval uprchlíky z transportu smrti.

Osud manželky politického vězně

Vzpomínky na období druhé světové války ve vesnickém prostředí i na tvrdou práci v zemědělství.

Signatář Charty 77 vypráví o revoluční době v Kyjově.

Domov je tam, kde člověk vyroste

Jako dvanáctiletá dívka byla svědkyní vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.

Příběh chlapce, který 9. května 1945 po bombardování Mladé Boleslavi získal odpor k válce.

Historik, novinář, pedagog, hudebník

Třída pamětnice se rozhodla podepsat petici za propuštění politických vězňů.

Pamětník událostí chuchelského povstání

Rodina Marie Dáňové byla komunistickým režimem označena za kulaky, a proto byli v roce 1953 násilně přestěhováni ze své rodné vesnice.

Válečné vzpomínky Jana Darsy

Osobně velmi dobře znala faráře Toufara. Na škole jí učil nábožentsví a později doučoval latinu. Byl jejím velkým vzorem. Provázel jí celý život a nikdy na něj nezapomněla.

Příběh člena revolučního hnutí Pravda vítězí

Se svým manželem Ivanem Dejmalem se podílela na pořádání bytových seminářů a šíření samizdatu.

Dospívání v období protektorátu

Učitel dějepisu, který prožil Sametovou revoluci očima rebelujícího vojáka

Když jí byly 4 roky, byl její otec odsouzen v politickém procesu za účast naprotistátní schůzce 3. odboje. Dostal 13 let, propadnutí veškerého majetku a pokutu 30 tis. Kčs. Celá rodina tím trpěla, děti měly problémy ve škole.

Vyrostl v komunistickém Československu, vystudoval matematiku a fyziku v Bratislavě. Dnes žije v Kanadě, kam odešel na postgraduální studium v 90. letech.

Jeden z našich nejtalentovanějších fotbalistů druhé poloviny 20. století. Jeho životní prioritou byl poctivě odvedený fotbalový výkon. Slibnou kariéru v evropském měřítku zastavil v roce 1969 zákaz hostování v cizině, nepomohl ani zisk titulu mistra Evropy v roce 1976. Do zahraničí byl uvolněn až na konci hráčské kariéry.

Narodil se do jednoho z nejstarších šlechtických rodů Dobrzenských. Ve svých dvou letech musel s rodinou emigrovat do Ameriky. Zpátky do České republiky se přestěhoval po sametové revoluci. V restitucích byl jeho rodině navrácen zámek Chotěboř, o nějž do dnešních dní s láskou pečuje.

Dětství na Zlínsku za 2. světové války, tatínek v březnickém hnutí – centrum odbojového hnutí za 2. světové války

Hudebník, lektor a psychoterapeut. Jako student za socialismu hrál v undergroundové skupině Slepé střevo (předchůdce Mňága a Žďorp). Je pamětníkem zásahů stb vůči muzikantům a člen výjezdní sekce stávkového výboru na Univerzitě Palackého v Olomouci v roce 1989.

Za války ukrýván před nacisty na jižní Moravě

Známý ostravský historik a jeho válečné vzpomínky. Příbuzný člena odbojové organizace Obrana národa

Jeho dobrodružná povaha ho zavedla na téměř všechny kontinenty. Lezl po horách i pomáhal při různých neštěstích. I když původem z Prahy, na události srpna 1968 má vzpomínky spojené s Jizerskými horami.

Původně zámečník, dnes sochař a umělec

Příběh dívky, která jako maličká mávala sovětským vojákům – osvoboditelům. Po 23 letech vyhodila na protest proti srpnové okupaci legitimaci Svazu československo-sovětského přátelství.

Marie Doležalová měla dětství poznamenané hospodářskou krizí a druhou světovou válkou. Ocitla se v dětském domově a posléze v nové pěstounské rodině, od které ve 14 letech utekla. Životním restartem pro ni bylo narození dětí a možnost vést poklidný život v milovaném Brně po boku svého manžela.

Pamětnice okupace v roce 1968, normalizace ve školství a poslankyně Parlamentu ČR po roce 1989.

Jaroslav Dostál byl v době výbuchu černobylské jaderné elektrárny jen 100 km od zdroje silného záření. Následky radiace pocítil na vlastní kůži.

Vyprávění paní Dostálové vypovídá, jak složité bylo hledat řešení budoucnosti po válce, a jak podobně složité byly osudy těch, kteří museli ze zdejšího kraje nedobrovolně odejít, stejně jako těch, kteří na jejich místa nedobrovolně přišli.

Dívka, která prožila druhou světovou válku v Mladé Boleslavi. Během květnových dnů, chtěla jednomu sovětskému vojákovi ubalit facku. Tehdy dívka, dnes babička, která se odhodlala vyprávět smutné, drastické i humorné zážitky z války.

Bozkovský rebel.

Černošický fotograf atmosféry Berounky a krajiny kolem ní. K focení ho přivedl dědeček, pak šel studovat kameru na FAMU. Je výraznou kulturní osobností rodného městečka.

Útěk před komunisty do cirkusů v SSSR

Rodačka z podhůří Krkonoš od mala pracovala v rodinném hospodářství. Pak do jejího dětství zasáhla druhá světová válka. Sugestivně vypráví, jak nespravedlivě se chovali komunisté po převratu v roce 1948.

V roce 1969 se zúčastnila pohřbu kardinála Berana ve Vatikánu.

Rodačka z Lokte, která zažila odsun německého obyvatelstva a spolu s tím i těžkosti, které přinesla poválečná léta německé menšině v ČSR

Narodila se za války, vzpomíná na padesátá létá minulého století a další historické události.

Pamětnice náletů na Hodonín v roce 1944, pracovnice pošty, pamětnice okupace v roce 1968.

Pamětnice romského původu, která vzpomíná na své těžké dětství, jež ale nezmenšilo její touhu pomáhat druhým.

Ačkoliv byla výbornou studentkou, kvůli víře jí nedovolili studovat.

Jenom náhoda a štěstí.

Životní pouť ukrajinské pamětnice, která díky svým vlastnostem, ke kterým patří laskavost a ochota pomáhat, zakotvila v Brně, a založila Ukrajinskou iniciativu jižní Moravy a Ukrajinské centrum na Moravském náměstí v Brně.

Na světě nejsi pro sebe, ale pro druhé

Z rodného statku z kraje pod Řípem je vyhnali na Vysočinu a zabavili celý majetek

Zapálená skautka, která si hodnoty a ideály nabyté ve skautu nese po celý svůj život, a to i navzdory zákazu skautingu komunistickou stranou, který se jí bolestně dotkl. Vzpomíná i na pobyt v Sýrii v 70. letech a obtížnou cestu za vysněným vzděláním.

Pamětník druhé světové války a osvobození v roce 1945 v obci Hořešovice v Čechách.

Kdo ti nejvíc pomůže, je ruka na konci tvé paže

Dcera sedláka, která nemohla studovat medicínu, protože otec odmítl vstoupit do JZD

Otec zemřel za války, matka krátce po osvobození. O zděděné nemovitosti přišli se sestrou po únoru 1948, peníze znehodnotila měnová reforma.

Lékařka, vzpomíná na druhou světovou válku a období normalizace.

…A za rok jsme se zase řezali.

Emigrovala v roce 1984 přes Jugoslávii do USA. Dnes žije v Kalifornii, kde je aktivní členkou Sokola a učí češtinu na Stanfordské univerzitě.

Příběh nespravedlivě odsouzené

Pamětník dějin Janovic nad Úhlavou, dlouholetý místní ochotník a také malíř, zakladatel a obnovovatel skautského hnutí.

Pochází z pohraničí, ze Znojma, kde jako středoškolák zažil převrat v roce 1989.

Muž, který se při práci ve vojenských lesích okolo Ralska začal zajímat o osudy obyvatel zaniklých německých obcí.

Rodák z Úholiček, který celý život pracoval v loděnicích a ve svém volném čase postavil tři domy.

Neobyčejný život obyčejného muže, který se životem probojoval

Příběh otce, který se během studentských demonstrací roku 1939 ocitl ve špatnou chvíli na špatném místě

Žena, jejíž život ovlivnily snad všechny přelomové okamžiky 20. století. A také život jejího otce, který byl vězněn v koncentračních táborech, a strýce, který po roce 1948 emigroval do zahraničí.

Provdaná za politického vězně, který její život obohatil o dříve nepoznané hodnoty jako čest, morálka a pravda. Společnými silami překonali nástrahy komunistického režimu.

Čekání na odsun očima 3-leté holčičky

Pamětník 2. světové války, který celý život pečoval o matku, která psychicky neunesla nástup komunistů k moci

Pamětník, který byl vždy proti komunistickému režimu vzpomínal na svou účast na demonstracích v roce 1968 a 1989.

Celý život se angažoval v oblasti kultury.

V raném dětství vyrůstala na statku prarodičů, kteří přišli o půdu a dobytek. Protože rodiče nebyli členy KSČ, nebyla přijata na oděvní školu. Po střední průmyslové škole stavební úspěšně absolvovala Fakultu architektury VUT, kde prožila revoluční rok 1989.

Zpěvačka, která přinesla řeckou kulturu do Čech

Energická žena, která se hrdě hlásí k tomu, že je Němka. Společně se svým synem se angažuje v tématu česko – německých vztahů./ Eine energische Frau, die sich stolz als Deutsche bekennt. Sie widmet sich gemeinsam mit ihrem Sohn dem Thema der tschechisch-deutschen Beziehungen.

Rodák ze statku v Mirovicích, který prožil dramatické chvíle v srpnu 1968 v Praze a svůj život zasvětil jachtaření a stavbě lodí

Farář nejen z Klánovického kostela, který kvůli svému snu o kariéře v církvy čelil mnoha příkořím.

Že byl tatínek v roce 1949 uvězněn z politických důvodů, se dozvěděla až v dospělosti

Jako sedmnáctiletý chlapec byl poslán na brigádu do Nového Vídeňského Města. Bylo po válce a Vídeň byla rozbombardována. Kvůli stesku se chtěl vrátit domů za svou rodinou do Mikulova.

Celoživotní skautka, která zažila zákaz Junáka v roce 1970. Po sametové revoluci spolu s manželem obnovili skautské oddíly v Jihlavě.

Profesí zámečník i mechanik vzpomínající na Květnou neděli a osobní příběhy z druhé světové války, která se prolínala jeho dětstvím.

Významná vědkyně Mikrobiologického ústavu Akademie věd. Vyrůstala v rodině pronásledované komunistickým režimem, dědeček z otcovy strany byl v padesátých letech odsouzen za údajnou velezradu do věznice v Leopoldově. Pomáhala disidentům, schovávala samizdaty. S rodinou ukrývali posmrtnou masku Jana Palacha.

Vzpomínky Věry Erhartové na válku a rok 1968

Erna Gronychová se narodila 11. září 1943 v hospodářství na Malé Moravě jako nejmladší dítě rodičům německé národnosti. Její život ovlivnilo vysídlení občanů německé národnosti.

Její tatínek a následně ona sama se kvůli názoru potýkali v životě nejednou s komunisty a po revoluci se aktivně zapojila do Občanského fóra

Učitel, sportovec a voják, který byl na pionýrském táboře v srpnu 1968 svědkem příjezdu vojenské techniky do Československa

Významný poděbradský výtvarník – sochař a keramik. V období srpna 1968 vojákem základní služby, v období normalizace působil jako keramik na volné noze, vnímal absurditu totalitního režimu a nesvobodu.

V mládí se kvůli svým dlouhým vlasům potýkal s nahodilými zadrženími Veřejnou bezpečností. Skrze jeho působení v big beatové kapele se setkal i s omezováním svobody slova. Pracovně působil v Iráku a Angole v době, kdy v obou zemích probíhaly ozbrojené konflikty.

Pamětník 2. sv. v. na Nymbursku. Komunisté mu v padesátých letech zakázali jeho velký koníček, létání, protože otec vystoupil z JZD. V období srpna 1968 pobýval na Rujaně a měl výrazně komplikovaný návrat do ČSSR.

Pamětnice srpnové okupace v Mošnově. Na konci 60. letech se přestěhovala do Ústí nad Orlicí, kde začala pracovat ve výzkumném bavlnářském ústavu. Zná se s prvním československým kosmonautem Vladimírem Remkem.

Příběh vystěhování Sedlčan za druhé světové války

Psycholog a novodobý válečný veterán, jako psycholog připravoval střelce na olympiádu v Mexiku v roce 1968. Po vypuknutí války v Jugoslávii a zřízení mírové mise OSN působil ve výběrové komisi pro český prapor. V roce 1993 odjel na misi jako psycholog, po návratu jezdil nadále do Bosny a Kosova psychodiagnosticky testovat příslušníky misí KFOR a SFOR.

Poprvé do školy šla v den, kdy začala druhá světová válka. Z kádrových důvodů nemohla vystudovat, našla se však v profesi laborantky. Od dětství cvičila v Sokole a po sametové revoluci se do něj jako aktivní členka vrátila.

Rodák z Hořic v Krkonoších vzpomínal na dětství, studia, nevydařený pokus o emigraci i na ježdění v tanku, ve kterém musel jezdit jako student přírodovědecké fakulty.

Pamětník, který absolvoval dvě mise na území bývalé Jugoslávie, misi OSN v Republice Srbská Krajina a misi NATO v Bosně na základně Bosanska Krupa. Asistoval při odkrývání masových hrobů, hledání min i válečných zločinců. Přežil minometné ostřelování i pád vrtulníku. Za nejnepříjemnější chvíle z této mise považuje pamětník odkrývání masových hrobů.

Oblíbení učitelka ze základní školy Strossmayerovo náměstí vypráví, jaké výzvy s sebou přinášelo učení v době socialismu.

Byl svědkem sílících protičeských nálad před 2. sv. válkou a po Mnichovské dohodě musel se svou rodinou odejít do vnitrozemí. Část jeho příbuzenstva byla popravena během heydrichiády.

Vzpomínky na II. světovou válku na venkově u Plzně

S komunistickým režimem se snažil vyrovnat po svém, vystřídal různé práce – prodavač v antikvariátu nebo čerpač. Vždy mu pomáhalo se uchýlit ke knížkám.

Grafik sametové revoluce, autor transparentů na Letné v listopadu 1989 a plakátů Občanského fóra. Rád by odčinil činy svého otce komunisty.

Sportovní pilot, mnohonásobný vítěz mistrovství světa v létání, který se stal svědkem letecké tragédie v New Yorku v roce 2001.

Odmítl vstoupit do JZD, za bránění budování socialismu ho odsoudili na šestnáct měsíců

Příběh ženy narozené na Den vítězství

Umělkyně, která byla politicky pronásledována komunistickým režimem a emigrovala do Rakouska.

Pan František byl vychován ke skromnosti, bral život tak, jak přišel. Historické události vnímal jako něco nevyhnutelného a nikdy si nestěžoval na žádnou z těžkých dob, které musel prožívat.

Jana Fiedlerová vypráví o svém tatínkovi, Jaroslavu Gaberlem, kterého úspěch odsoudil k nesvobodě

Celý život se věnuje hudbě. S kamarády založil v sedmdesátých letech kapelu Atomová Mihule, se kterou se nechtěl podřídit tehdejšímu stylu.

Rodina paní Filipi se aktivně zapojila do protinacistického odboje. I když se pamětnice narodila až po válce, tak hodnoty, kterými se rodina v odboji řídila, ji provází celý život. Tak jako její rodiče pomáhali parašutistům, tak ona sama v současnosti pomohla několika ukrajinským uprchlíkům.

Architekt, který za druhé světové války dezertoval z nacistické armády do polské armády ke spojařům

Bývalá herečka „Černého tyjátru“ vypráví, jak její tatínek do smrti nezapomněl na smutné oči Milady Horákové

Rodačka z Teplic, která díky recesi s kamarádkami začala hrát v kapele na saxofon a od té doby hrála v kapele Už jsme doma. Hudbě se od té doby věnuje dodnes.

Dramaturg a nezávislý publicista, který podepsal a rozšiřoval petici Několik vět a od poloviny 80. let se přátelil s Václavem Havlem.

Její tatínek byl 5. května 1945 umučen gestapem v Malé pevnosti Terezín pouhou půl hodinu před osvobozením tábora.

Po druhé svět. válce byla svědkyní násilného odsunu svých německých krajanů. Její rodině byl zkonfiskován majetek, ale vzhledem k faktu, že ke konci války vycházeli s partyzány, mohli ve své vlasti zůstat.

Celoživotní zapálená sokolka, dodnes ve svých 82 letech spolupořádá jako bývalá vedoucí Sokola nejrůznější akce. Ve škole pro neshody tatínka se soudružkou učitelkou na tělocvik měla jedinou dvojku – právě z tělocviku.

Pamětník konce druhé světové války, krvavého protiněmeckého povstání v Třešti a následného osvobození Rudou armádou.

O smrti své maminky v plynové komoře se dozvěděla až 20 let po válce

Kronikář obce Kamenné Žehrovice. Dlouhá léta pracoval v Poldi Kladno.

Emigroval v roce 1968 přes Jugoslávii a Itálii do USA. Stavěl lodě v Kalifornii, pracoval v médiích. Dnes žije ve Skotsku.

Manželka divadelního režiséra Andreje Kroba, spolupracovnice Václava Havla. Pracuje v Knihovně Václava Havla.

Vlastenec, poctivý a zásadový člověk, milovník šumavské přírody a její průvodce, zakladatel Klubu šumavských tygrů. Vzpomíná na své působení v celní správě před rokem 1989.

Člověk musí žít podle toho, na co má a jaké má podmínky.

Za války totálně nasazená v pracovním táboře v Křivoklátě

Válečný nalezenec, který našel novou rodinu a nový domov.

Příběh židovského chlapce, jenž přežil koncentrační tábor

Po roce 1968 zbaven zaměstnání, následně musel vykonávat podřadné práce, v roce 1989 jedna z výrazných osobností sametové revoluce v Berouně

Nespravedlivě odsouzen za protistátní činnost strávil farář Vnislav Fruvirt ve vězení několik let

Pedagog a Sokol. Celý svůj život zasvětil práci s dětmi a mládeží

Paní Jana Fuksová vypráví o konci 2. světové války v Kroměříži.

Se strýcem Bohumilem Filipem, československým letcem, který byl zadržen gestapem a vězněn v koncentračních táborech, jej zdánli vě spojuje jen fotoaparát, který pan Gabryš po strýci zdědil. Ve skutečnosti je toho však mnohem víc.

Celý svět je jeviště a všichni lidé na něm jenom herci

Horolezec, který se za minulého režimu díky výpravám podniknutým s Československým
horolezeckým svazem dostal i do nedostupných zahraničních lokalit

Narodil se v červnu roku 1938 na pohraničí v Mostech u Jablunkova jako jeden ze čtyř bratrů. Vzpomíná na dětství, které bylo ovlivněné 2. světovou válkou a také na rok 1968, který mu také zasáhl do života. 

Syn zakladatele československého dabingu Miroslava Geberta. Tatínek chtěl s rodinou emigrovat na západ, StB však plán odhalila a tatínka zatkla. V roce 1968 byl pan Jiří svědkem agrese sovětských vojáků v Podolí. V 80. letech emigroval do západního Německa, kde pracoval jako architekt.

Židovská dívka, která přežila válku ve sklepení

Příběh básnířky a mecenášky

Příběh divadelní režisérky, která se učila psát prstem na zamlženém okně v terezínském koncentračním táboře

Už na základní škole se nebál vyslovit svůj názor. Uplatnit se mohl pouze v dělnické profesi, ale po revoluci se stal starostou.

Do tří let vyrůstal v dětském domově, jeho adoptivní otec jej přivedl k lásce k divadlu. Sám se stal hercem.

Z ateistické rodiny horlivým katolíkem

Zpověď Čecha, který sloužil u Wehrmachtu

V 80. letech jeden ze zakládajících členů tanečního souboru Perumos, se kterým před rokem 1989 cestoval po světě. Po roce 1989 byl členem Romské občanské iniciativy.

Pamětnice bombardování za 2. světové války

Útěk na západ.

At the age of sixteen, Jack took on massive responsibility by stepping up and supporting his family. It was a life-changing experience which made him realise the true importance of family.

Pamětník 2. světové války, během které němečtí vojáci postřelili jeho otce. Dlouhá léta pracoval v České Třebové u železnice, kde ho zastihl i srpen 1968.

Je jedním z tzv. Wintonových dětí. Do Velké Británie odjela v roce 1939 se svou sestrou (viz příběh Evy Paddock). Bylo jí devět let.

Dějiny neexistují, existují pouze interpretace dějin

Jako desetiletý kluk zažil konec války v Berlíně

Narodil se v příhraniční obci Rapšach na Vitorazsku, ze které se jako dítě musel dvakrát vystěhovat, jednou kvůli státnímu občanství a podruhé kvůli nástupu komunismu.

V dětství strávila dva roky v Terezíně, oba rodiče zahynuli v Osvětimi

Rok 1988 – nejhorší rok v mém životě

Ein Grenzpolizist während des Kaltes Krieges, der trotz der Bedrohung seines Lebens versuchte, Kontakte zu Menschen aus Tschechien aufzunehmen. / Pohraniční strážník, který se i během studené války a přes ohrožení svého života snažil navazovat kontakt s lidmi z Čech.

Vojen Güttler se celý život toužil věnovat právnické profesi, ale cesta k jeho snu nebyla snadná ani přímočará. Navzdory nepřízni komunistického režimu, které čelil v mládí, působil nakonec jako nejdéle sloužící ústavní soudce v České republice.

Rodina paní Míti zažila velké bezpráví za 2. světové války i za komunistického režimu

Český Němec, který pomohl zrekonstruovat Dům česko-německého přátelství

Přežila jsem Osvětim a další tábory a nakonec mě málem zastřelil dozorce v Bergen Belsenu těsně před osvobozením

Rebel s humorem

Pamětník kolektivizace v 50. letech. Zemědělec a dlouhodobý člen JZD.

Nadšený volejbalový trenér. Na vojně sloužil 2 roky u pohraniční stráže. Svědek událostí z léta 1968, kdy působil v ČKD.

Pamětnice narozená roku 1934 vzpomíná především na druhou světovou válku a na útrapy s ní spojené.

Po smrti tatínka nám poslali jen účet za kata

Jako dítě zažila jak její rodiče a jejich sousedé za druhé světové války nosili jídlo vězňům koncentračního tábora Hradištko.

Oblíbená zdravotní sestra, jejíž život poznamenal přístup rodiny k totalitnímu režimu.

Vzpomínky na život v protektorátu

Za roznos letáků převýchova a kriminál

Překladatelka a spisovatelka, která nejšťastnější chvíle dětství strávila v Petrovicích u Jihlavy. Zde se také seznámila se svým manželem Františkem Halasem a jeho otcem – slavným básníkem.

Více než tři dekády se věnuje profesi učitele a atletického trenéra na Základní škole Jeseniova v Praze 3, kde svým žákům předává vášeň pro sport a atletiku. Vzpomínal i na převrat v roce 1989.

Komunismus místo svobody, Jablonec místo Sicilie

Když nemůžeš mluvit

Povolání musí mít člověk rád

Akademický malíř, sochař, restaurátor obrazů, grafik, také ale učitel či výrobce kulis

Od malička se chtěla stát učitelkou, ale režim z ní chtěl mít dobrého kádra.

Pamětnice z Lub u Klatov vyprávěla příběh svého tatínka Václava Hracha, který ani přes životní handicap nic nevzdal a věnoval energii práci v zemědělství a své vlastní rodině. Reflektuje i osud svého dědečka, který prošel jako odbojář Terezínem.

Pamětník, který se jako malinké dítě stal obětí nuceného přesídlení

Muž, který na veřejné schůzi odmítl pošpinit svého podřízeného, evangelického faráře a signatáře Charty 77.

Celoživotní hráčka a trenérka fotbalu, která se jako jediná žena dostala do fotbalové síně slávy. Svou lásku k fotbalu celý život šíří mezi děti i dospělé, když ne v kopačkách, tak se svým slavným kbelským koláčem v náručí.

Světově uznávaný fotograf, který vzpomínal na poldovskou ranní sirénu, rudé Kladno a sametovou revoluci.

Pamětník, jehož rodině komunisté zabavili mlýn. Jako malý kluk zažil v Chacholicích okupaci v srpnu 1968, vzpomíná také na sametovou revoluci 1989.

Slavný český divadelní a filmový herec, moderátor Jaromír Hanzlík narozen 16.2.1948 v Českém Těšíně. Po ukončení studia na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze v roce 1966 začal hrát na scéně Vinohradského divadla, kde ztvárnil desítky rolí a působil tam až do roku 1993. Hrál také ve filmech a seriálech.

Když se chce, všechno jde

Pamětník a současný ředitel školy ZŠ Vedlejší vzpomíná na svůj život v dětství

Totálnímu nasazení unikla díky zaměstnání na rodinném statku. Po nuceném vstupu do JZD ho ale opustila.

Kvůli častému stěhování nebylo učení jeho silnou stránkou, často se pral. V dospívání se dostal k judu, které se stalo jeho celoživotní vášní. Momentálně soutěží ve veteránské kategorii a má úspěchy na mezinárodní úrovni. 2.místo na MS v Malaze v 70 letech (rok 2014) a 3. místo na MS v Abu Dhabi v necelých 80 letech (listopad 2023).

Zakladatel dětského turistického oddílu Hraničář, pečuje o historický odkaz krajiny západních Čech.

Voják z povolání, který měl potíže kvůli cestě do Rakouska v únoru 1948

V roce 1970 se mu na druhý pokus podařilo utéct se svou tehdejší přítelkyní z komunistického Československa do Švýcarska. Je dlouholetým aktivním členem a od roku 2002 i předsedou krajanského spolku Beseda Slovan v Ženevě.

Němka, jejíž rodina nebyla po válce jako jedna z mála odsunuta z Hanušovic. Výměna obyvatel s sebou přinesla mnoho změn i do jejího života.

Žena, která by si pro další pokolení přála klidný a spokojený život bez trampot, jež prožívala její generace

Všestranný a obětavý člověk, který neváhá s pomocí ostatním. Díky své profesi tesaře pomáhal za socialismu opravit kostel faráři, i když tehdejší režim stál proti věřícím, stavět domy po povodních v Troubkách a školy v zničeném Kosovu po válce v Jugoslávii.

Černý baron v Lánech

Lékařka a pěstounka romských dětí vzpomíná na poválečné časy; na českolipskou židovskou komunitu, na znárodňování, ničení tamní architektury, a na fatální důsledky změny režimu na Českolipsku vůbec.

Za předání svědectví a detailů věznění svého otce, účastníka protinacistického odboje, na Západ byla tvrdě vyslýchána i s malým synem a poté i na několik let uvězněna. Po roce 1989 byla starostkou Rudné u Prahy. Je laureátkou Ceny Paměti národa.

Útěk z Terezína

Hlasatelka, překladatelka, celoživotní aktivní bojovnice proti komunismu

Rodák z Nových Hradů, který po sametové revoluci koupil dům, kde rodiče provozovali pohostinství U Heidingerů. Dům zrekostruoval a několik let restauraci i provozoval. V současné době je zpěvákem známé dechovky Budvarka.

Z vyprávění své dcery Jitky Matouškové o procesu s Miladou Horákovou.

Jeho život je neodmyslitelně spojen s rockem, Kolínem, fotografiemi a hlavně dlouhými vlasy, které byly vyjádřením nesouhlasu se socialistickým zřízením.

Herečka a kulturní pracovnice oceněná v roce 2020 Poctou hejtmana za celoživotní přínos v oblasti divadelního umění.

Dcera štábního kapitána, který byl po procesu s Rudolfem Slánským odsunut do pohraničí.

Matka Heleny Bračíkové nebyla jako jedna z mála Němců odsunuta po válce do Německa. Paní Bračíková tak prožila svůj život v Supíkovicích, kde jsou její kořeny. Zbytek rodiny je rozptýlen v Německu, na Ukrajině, i v Kanadě.

Pan Heller se v osmdesátých letech pohyboval v prostředí tzv. mániček – navštěvoval koncerty zakázaných kapel i tehdy známé centrum undergroundu hostinec U kotvy.

Žabovřeský rodák, který v jednom domě prožil všechny režimy od první republiky

Narozen v obci Lipová, jeho rodiče byli Němci, kteří mohli zůstat v pohraničí, ale museli odkoupit svůj dům. Celý život pracoval v oblasti lesnictví, stál u vzniku Národního parku České Švýcarsko, věnuje se historii Šluknovského výběžku, podílí se na záchraně památek.

Narodila se během 2. světové války. Učila 50 let v základní škole Jiráskova v Kladně – Motyčíně.

Příběh muže, který navzdory vyhazovu z archivu po roce 1968 zůstal věrný své lásce – historii

Dramatický příběh z druhé světové války

Zemědělství milovala. Statek, o který s rodinou přišla během kolektivizace, měl tři sta let dlouhou tradici.

Rodačka z Klokočova, pamětnice okupace v roce 1968 a dalších historických událostí v Československu v Klokočově, kuchařka v Léčebně dlouhodobě nemocných

Rod Herzánů se již po 7 generací nejen v Třebíči věnuje architektuře.

Vášnivý opravář strojů, který vzpomíná na obrněné transportéry, vojáky i otcovu tragickou smrt.

Studenti zpovídali synovce pana Zelenky – Hajského a také pplk. Stehlíka.

Rodinná kronikářka zaznamenává barvité osudy svých předků ovlivněné dějinami 20. století, především svého otce Vladimíra Švédy.

Jeden ze zakladatelů Občanského fóra v Holicích, ochotník a také bývalý místostarosta a starosta Holic.

Němka, jejíž rodinné i přátelské vazby přetrhal odsun po válce. Sama pak musela s nejužší rodinou na nějaký čas opustit rodný dům a odejít pracovat k sedlákům na Hanou.

Ctižádostí k vysněnému povolání

Malíř a hudebník vzpomíná na kulturu za komunismu, revoluci i na svou první výstavu v roce 1997.

Jako zázrakem přežila Karpatsko-dukelskou operaci v Údolí smrti na Slovensku. Tím ale její strasti neskončily.

Pamětník druhé světové války. Když mu bylo kolem 11 let, byl zasažen granátem, který ho oslepil na jedno oko. Zažil letecké bombové nálety na město Zlín.

Celoživotní ochotnický divadelník, který po r. 1968 nemohl učit ve škole ani publikovat v tisku

Příběh dívky, která se po válce s rodiči odstěhovala do pohraničí. Žili tam v domě společně s německou rodinou, které původně vše patřilo.

Inženýr v oboru technická analytická a fyzikální chemie, v době maďarských událostí v roce 1956 byl obviněn ze spolčení proti stávajícímu řádu a narušení socialistické společnosti a byl vyloučen ze studia.

Rodačka ze Starých Bohnic, pamětnice konce II. světové války.

Z Vietnamu přiletěl do Československa studovat vysokou školu v roce 1968, jeden den před okupací. V roce 1974 byl povolán do armády do Vietnamu, ale poté se vrátil do České republiky, kde působil jako tlumočník a žije zde dodnes i se svou rodinou.

Švédská odyssea.

Rodák ze Soláně pod Soláncem, oblasti plné partyzánů. Jeho otec partyzánům pomáhal. Za války
tak žili v neustálém strachu z gestapa

Vzpomínky z Rychnova

Pořadatel žákovských výprav Expedice Balkán a organizátor sportovního života v Holicích.

Nenápadná žena s velkým srdcem, která se nebála bojovat za to, co je správné.

Louňovická kronikářka s velkým srdcem

Nebezpečné setkání

Pamětník, který jako jediný ze třídy nevstoupil do Pionýra, což z něj učinilo outsidera. V roce 1965 ale vstoupil do oddílu Psohlavci, který tajně pracoval podle idejí předválečného skautingu a stal se jeho celoživotním milovníkem. V roce 1968 složil skautský slib a začal pracovat jako skautský rádce a později jako vůdce. Od normalizace do revoluce v roce 1989 vedl skautský oddíl ilegálně. Navštěvuje Univerzitu třetího věku, kde studuje evropské duchovní dějiny. Jeho životní krédo zní: Pravý muž je stále žákem.

Vzpomíná na období druhé světové války a na to, jak mu následný komunistický režim zasáhl do pracovního života

Starosta Hostomic vypráví o cestě ze Slovenska v koloně sovětských tanků.

Michal Holeček, člověk, který si stojí za svým přesvědčením. V rámci akce StB jménem “Saturn” byl v roce 1985 souzen za svou činnost v boji proti režimu.

Pardubický patriot, který se stal Tatrovákem v Kopřivnici

Je signatářem charty 77 a po sametové revoluci se stal starostou města Havlíčkův Brod. Po celý život miluje akrobatické létání.

Oblíbený pedagog, dlouholetý vedoucí turistického zájmového kroužku, po roce 1989 se aktivně zapojil do obnovy Skautu.

Otec Petra Holitschera prošel koncentračními tábory Sachsenhausen, Mauthausen, Buchenwald.

Život s vírou

Bývalý ředitel semilské nemocnice a hybatel revolučního dění v roce 1989 v Semilech.

Půjdu zabít Hitlera

Všední život neobyčejné ženy

Za války pomáhal otci Petřekovi hledat nový úkryt pro parašutisty. V dospělosti se závodně věnoval jachtingu, na závodech v Německu v roce 1968 uvízl během sovětské okupace v Berlíně.

Pamětník náletů britských stíhaček na místní trať v Hrušovanech během druhé světové války

Před válkou jsem měla hodně kamarádek, potom co jsem musela nosit hvězdu se mnou ale žádná nesměla mluvit

Pamětnice vzpomíná na zážitky z válečného Znojma. Navzdory řadě nelehkých životních situací překvapuje své okolí optimismem a obrovským elánem.

Příběh chlapce, kterému zavřeli tatínka v roce 1949 na tři roky. Odvezl autem spolužáka jeho syna s otcem autem do Chebu, aby mohli přejít hranice do západního Německa.

Pracoval na stavbě Orlické přehrady

Tělem i duší turista, zakladatel a organizátor pochodu Chrastavské šlápoty

Rodák z Mokré, který si vždy stál za svým názorem, nechtěl slepě poslouchat nesmyslné rozkazy ostatních a i díky tomu nevstoupil do armády ani do komunistické strany.

Politický vězeň. Šířil letáky o Chartě 77 a o pohřbu Jaroslava Seiferta. Účastnil se teplických ekologických demonstrací v listopadu 1989. Spoluzakládal OF v Teplicích.

Příběh mladého inženýra, který se během listopadového převratu v roce 1989 aktivně zapojil do dění v podniku Liaz v Mnichově Hradišti.

Příběh černošické rodiny, která za komunismu trpěla kvůli emigraci nejstaršího syna

Příběh chlapce, který musel v devíti letech opustit rodnou obec. Zabrala ji československá armáda. Rodná Prosička již dnes neexistuje.

Z rodiny četníka pod komunistickou perzekuci

Chlapec, jehož německý původ se s ním táhnul celý život.

Paní učitelka tělem i duší, která celý život zasvětila dětem. Pamětnice roku 1968 v Liberci, kde v prvních dnech okupace přišla o spolužáka.

Milovaná babička početné rodiny vzpomíná na dětství a události na konci druhé světové války v romské osadě v Kapušanech nedaleko slovenského Prešova.

Od silných poválečných zážitků až k lásce k lidem

Dítě Mnichova a druhé světové války

Rodák ze Staré Bělé, vzpomínající na události 2. světové války v Ostravě a ve Staré Bělé.

Dětství v oáze náboženské a duševní svobody

Paní Eva Hotová, rozená Konečná, zažila během svého pestrého života několikeré útrapy. V roce 1968 se vdala a krátce na to začala invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Třebenický patriot vzpomíná na pochod smrti a osvobození Rudou armádou

Dcera odbojáře, který byl popraven za Heydrichiády

Vyrůstala v Rájově a základní školu vychodila v Českém Krumlově, hned poté musela nastoupit do zaměstnání.

Básník a prozaik Pavel Hoza se narodil a prožil dětství v obci Slověnice na Vlašimsku. Od roku 1986 žije v Benešově. Za významnou literární a kulturní činnost na Podblanicku mu byl udělen čestný titul Blanický rytíř

Roční emigrace.

Bývalá herečka, vyučující jevištní mluvy na JAMU a stále působící speciální pedagog v oboru logopedie. Pamětnice událostí roku 1968 a 1989.

Vyučil se elektromechanikem, ale stal se hercem. Od roku 1978 působí v Divadle Járy Cimrmana.

Učitelka a sportovkyně vzpomíná na druhou světovou válku, vyhnání Němců, poválečný život v Krkonoších a na svou celoživotní pedagogickou dráhu.

Příběh posledního žijícího člena skupiny bratří Mašínů, který prošel nejtěžšími komunistickými lágry

Okupace v roce 1968 ho zastihla na dovolené v zahraničí, kde se rozhodoval mezi návratem do ČSR a emigrací. Byl mj. zaměstnancem jaderné elektrárny Dukovany, kde zažil opatření spojená s černobylskou tragédií. Bývalý starosta Příbrami na Moravě, rozený vypravěč, manžel, otec, hrdý dědeček a milovník života.

Signatářka Charty 77, která se aktivně zapojila do činností brněnského disentu. Z novodobých aktivit se zasadila o pojmenování parku Danuše Muzikářové.

Za války natáčel protinacistické skeče, jako televizní redaktor později točil i s Lubomírem Štrougalem. Reportáže z doby okupace v roce 1968 ho ale stály zaměstnání

Přiběh mé maminky aneb kam zmizela Rosa Hrbek?

Vnuk stavitele Františka Hrdiny, který postavil téměř tisíc staveb, včetně funkcionalistické pasáže Alfa v Brně.

Příběh dětské lékařky, která jako malá prodělala černý kašel

Syn sedláka, který nemohl studovat, protože otec odmítl vstoupit do JZD a byl kvůli tomu vězněn

Příběh programování a znovunalezených kořenů

Čtrnáctiletý člen domácího odboje, později plukovník československé armády

Tatínka jí zastřelili za Pražského povstání. Dnes se po něm jmenuje ulice na Opatově

Pamětnice, která se celý život s nadšením vzdělává a vždy ve své práci pomáhala nemocným lidem.

Dvanáctky pro Hitlera dělat nebudu!

Celoživotní obdiv k létání a letadlům přivedl rodáka z Uherského Hradiště nejen do Letu Kunovice, ale také do ukrajinského Lvova a na Sibiř, kde působil jako servisní technik.

Brutálně potlačený odpor proti okupaci 1968.

Chraňte se před -ismy

Cesta Ratmíra Hrušky do Úštěka

Příběh o tom, jak se český mukl dostal do světa

Říčaňačka, absolventka místního gymnázia, během jehož studia zažila otřes – při školním výletě v květnu 1978 tři muži s kriminální minulostí unesli autobus se studenty se záměrem dostat se na Západ. Tato zkušenost ji do života posílila, dokáže rozlišit podstatné od nepodstatného.

V patnácti na Národní třídě

Rodák z vesnice poblíž Turnova se vzpomínkami na 2. světovou válku, kolektivizaci a další události 20. století.

Valtická porodní sestra, která za komunistického režimu tajně chodila křtít děti

Pro mnohé je hrdinou, pro jiné gaunerem – v 70-tých letech se již nevydržel dívat na obrovský transparent, hlásající heslo: „na věčné časy se sovětským svazem.“

Lékařka, která během své praxe v 80. letech vycestovala do Angoly. Bohužel v té době v Angole probíhala občanská válka. V roce 1983 povstalecká skupina unesla skupinu Čechoslováků a mezi nimi byla i paní Hudečková.

Na konci války se v jejich domě v Bystřici pod Hostýnem – Rychlově ubytovali sovětští vojáci.

Příběh vojáka nasazeného na slovensko-maďarských hranicích během maďarského povstání v roce 1956

Celoživotní milovnice skautingu. Ačkoliv po těžké nemoci dočasně částečně ochrnula, celý život pomáhala ostatním jako zdravotní sestra a vychovala několik generací skautů.

Jazz jako životní postoj

Příběh letce a jáchymovského vězně

Muž, který stihl opravdu hodně-sabotážní práci, práci kováře i myslivce…

Po únoru 1948 synem „nepřítele státu“

Pan Hýbek se účastnil studentských demonstrací v Praze v roce 1939 a posléze byl vězněn až do roku 1943.

Povinné vítání osvoboditelů na konci války ji málem stálo život

Příběh Piráta, který zůstává připraven.