Pamětníci

Věra Abesková

Pamětnice, která vzpomíná na rok 1968 a příjezd tanků a nálety letadel.

Josef Adam

Za války musel navštěvovat německou školu, kde se s kamarády vzbouřili proti povinnému školnímu pozdravu vůdci. Problémy v jeho životě nastaly i v roce 1968.

Mgr. Olga Adamcová

Profesí středoškolská učitelka, která strávila několik let ve dvou asijských zemích; o sametové revoluci se dozvěděla z vysílání thajské televize

Hanuš Adamec

Vyrůstal za první republiky v převážně německém Ústí nad Labem v česko-německé rodině. Za války musel jako občan Říše narukovat, ačkoliv mu bylo pouhých šestnáct let. Národnostní kategorie neuznává a cítí se být Evropanem.

Martin Adámek

Svou prací v utajeném skautském oddíle navazoval na rodinnou tradici, jeho otec vedl po válce oddíl Vlčata. S nadhledem vypráví o době, kdy byla dětská hra důvodem předvedení na policejní stanici.

Jiří Adamíra

Sportovec tělem i duší, který nikdy nesklonil hlavu před komunistickými soudruhy

Alena Adámková

Paní Adámková se narodila v roce 1961 ve vesničce Dolní Tošanovice. Od malička čelila problémům s režimem, který jí později začal komplikovat studijní, osobní i společenský život. Přestože to nebylo jednoduché, má vysoké vzdělání a vyučuje svou milovanou chemii. Je usměvavá a spokojená.

Eva Adamová

Příběh ženy, která nesouhlasila s tím, že její otec- odbojář a vězeň nacistického režimu – se stal komunistou

Marie Adamová

Kostomlatská rodačka, učitelka 1. stupně a zeměpisu, jejíž život je spojen se základní školou v Kostomlatech nad Labem a Milovicích, kde byl vojenský výcvikový prostor. Ten musely vojenské posádky po roce 1968 předat okupační armádě, což mělo zásadní dopad na milovickou školu.

Božena Agelová

Rodačka z Jamnice vypráví měkkým nářečím svůj životní příběh od 20. let 20. století do dnes. O tom, jak se postupně měnil venkov, jak začala válka, jak šel život po ní.

Josef Achrer

Malování bylo jeho největší vášní už od dětství. Z politických důvodů nebyl přijat na pražskou AVU ani UMPRUM. V létě 1989 pomáhá se svými kamarády bourat berlínskou zeď. Teprve po revoluci začíná jako malíř na volné noze a nyní jeho obrazy visí po celém světě.

Boleslava Achrerová

Pamětnice na začátku roku 2022 oslavila sté narozeniny, od dětství si přála stát se učitelkou, což se ji vyplnilo a učitelské povolání se stalo jejím celoživotním posláním.

Munir Al Youssef

Pamětník původem ze Sýrie, který se po vypuknutí vojenského konfliktu ve své zemi vrátil na místa svých studií – do Jihlavy

Pierre Allan

Narodil se v Casablance, kam jeho rodiče utekli po komunistickém puči v roce 1948. Je politolog, celý život se věnuje etice mezinárodních vztahů. Působil na univerzitě v Ženevě, kde dodnes žije.

Alois Růžička

Pamětník zažívá jako malý kluk začátek 2. světové války. Dokáže velmi poutavě vyprávět nejenom o válečné době, ale i o životě po válce.

Marwan Alsolaiman

Vzpomínky pamětníka na rodný Damašek a na život v chudých poměrech, ale také na studium na ČVUT v tehdejší ČSSR, kam se díky dobrým studijním výsledkům dostal. Po několika návratech do Sýrie se rozhodl zůstat v České republice a dodnes žije v Praze 12. Nejdříve pracoval v hotelnictví, ale od roku 2002 je pedagogem a koncertuje s vlastní hudební skupinou.

Ludmila Altmanová

Ředitelka školy s vášní pro cestování. Před revolucí pracovala nějakou dobu externě jako průvodkyně v Čedoku, byla zařazena pro východní blok. Díky tomu se dostala letadlem na Krym, kde poprvé viděla moře a na pláž jezdila výtahem.

Dalibor André

Na medicínu se dostal i díky uvolnění ve společnosti v roce 1968, dřív měl špatný kádrový posudek. Oblíbeného zubaře zvolili Říčanští v letech 1994 a 1998 do městského zastupitelstva.

Augustin Karel Andrle Sylor

I přes překážky, které mu stavěl komunistický režim, zabojoval a stal se sportovním matadorem vysokomýtského regionu

Anežka Rašková

Rodačka ze Zdíkova, která zažila nálety, bombardování i příjezd americké armády v květnu 1945. Rodiče byli živnostníci, což přineslo rodině v 50. letech mnoho komplikací.

Anna Hlásková

Vzpomíná na dětství prožité za druhé světové války v obci Výheň na Velešínsku, na projíždějící transporty smrti.

Anna Kendrová

Oblíbená pedagožka, která se narodila v jihočeské obci Ktiš. V roce 1989 studovala na pedagogické fakultě v Českých Budějovicích a aktivně se zapojila do listopadové studentské stávky.

Anna Krbeček

V roce 1969 se rozhodla pro emigraci. Odjela do Rakouska, aby nakonec s manželem zakotvila na severu. Ve Švédsku pracovala jako zdravotní sestra a věnovala se mnoha dalším aktivitám, včetně podnikání či dobrovolnické činnosti na letních táborech pro děti emigrantů.

Anna Ledvinová

Silná žena, která prožila druhou světovou válku v malé chodské obci. Byla svědkem bombardování a divokého odsunu německých obyvatel./ Eine starke Frau, die den Zweiten Weltkrieg in einem kleinen Dorf im Chodenland erlebt hat. Sie war Zeugin der Bombardierung und der wilden Vertreibung der deutschen Bevölkerung.

Anna Marie Babl

Eine Zeitzeugin der Vertreibung der deutschen Bevölkerung aus der Tschechoslowakei./ Pamětnice odsunu německého obyvatelstva z Československa.

Michaela Antalíková

Láska ke zpěvu ji vedla od studia opery na konzervatoři až ke kapele Půlnoc. Podepsala Chartu 77 a s manželem Davidem Němcem a jeho rodinou dramaticky prožívala rok 1989.

Anna Antlová

Příběh intelektuálky, která se stala statkářkou.

Antonín Končal

Pedagog a ředitel základní školy, jenž se snažil pomáhat dětem, kterým režim bránil studovat. Celý život se věnoval sportu a mládeži, je členem ČSTV.

Antonín Schubert

Antonín Schubert se narodil v Karlových Varech, dětství strávil v Potůčkách v Krušných horách a od svých patnácti let žil na Modravě, kde studoval lesnické učiliště a později zde pracoval jako hajný. Největší ranou pro něho bylo, když mu byla bez udání důvodů v roce 1987 odebrána propustka do pohraničního pásma.

Marie Antošová

Nejstarší občanka obce Slatina na Znojemsku vzpomíná na školní léta v Jevišovicích a na dlouhý život naplněný láskou, ochotou, pokorou a radostí.

Eva Apfelthaler

Rozhodla se opustit komunistické Československo a utéct s rodinou do Německa

Milan Appel

Svůj pracovní život zasvětil jako pedagog volného času a lektor práci s lidmi, především pak dětmi a mládeží nebo dalšími pedagogickými pracovníky. V letech 1989-2019 působil ve Středisku volného času Lužánky v Brně ve funkci ředitele. A účastnil se aktivně pomoci uprchlíkům na Balkáně.

Robert Appel

Účastník pražských říjnových demonstrací 1988, Palachova týdne a teplických ekologických demonstrací v listopadu 1989.

Ludwig Armbruster

V 50. letech jako člen Tovaryšstva Ježíšova vyhoštěn z republiky

Arnošt Binter 

Narodil se českým rodičům v Bratislavě. V roce 1939 musela celá rodina ze Slovenska odejít, vrátili se do Českých Budějovic. Pan Binter je celoživotní nadšený a talentovaný sportovec v mnoha disciplínách, zasadil se například o zavedení lyžařských kurzů na školách.

Amin Attaullah

Rodák z Afghánistánu, kterého hnutí Tálibán nutilo ke spolupráci.

Oldřich Auer

Narodil se v dubnu roku 1933 v jihomoravské vesnici Žerůtky. Vzpomíná na své dětství, studentská léta, setkání s Janem Werichem a také na těžkou práci v uranových dolech na Jáchymovsku.

Ingrid Augstenová

Památkářka, která se zasloužila o záchranu interiéru mosteckého kostela.

Milan Augustin

Jak se ze zapáleného přírodovědce stane uznávaný regionální historik?

Ing. arch. Václav Aulický

Renomovaný architekt, který už jako dítě pocítil dopady totalitní moci. I v dospělosti musel při práci čelit komunistické cenzuře.

Ludmila Aurová

Pamětnice komunistického Československa, revolučního roku 1989 a dalších historických událostí v Československu.

Václava Austová

Zaujala filmové tvůrce a jako dítě hrála v mnoha filmech. Při okupaci Československa se s kamarády zapojila do různých akcí na podporu národa.

Vratislav Babák

Miloval prázdniny u příbuzných na statku, než jim komunisté hospodářství zabavili. Od té doby je neviděl a ztratil své útočiště před tíživou rodinnou situací.

Jiří Bahounek

Otec Tomáš, kněz Dominikánského řádu, vypráví o tom, jak v době komunismu studoval a skládal zkoušky na kněze.

Jindřiška Bajborová

Příběh ženy, jejíž život se točil okolo Jitřenky – loutkového divadla v Žatci

Stanislav Bako

Slovenský rodák a vystudovaný stavební inženýr.

Emílie Balášová

Jako nejmladší ze šesti sourozenců musela po kolektivizaci povinně nastoupit do JZD. Vzpomíná i na konec války, kdy v její rodné vesnici Žďárec spadla bomba a zabila mladíka ze sousedství a její otec byl taktéž zraněný.

Jaroslava Balatková

V roce 1968 se vdala, kvůli srpnové invazi nemohla s manželem odjet na svatební cestu.

Anna Balatová

Žije v Benešově od roku 1971. Za celoživotní přínos a aktivitu v oblasti kultury ji byla udělena cena Srdce Benešova.

Jan Balcar

Narodil se do rodiny evangelického faráře v pražských Strašnicích. Vzpomínal na milující rodiče, atmosféru strachu za komunismu a sametový pohled do očí Václava Havla.

Miroslav Balcar

Velký Čech a sokol aneb z Reichenbergu do Liberce. Pamětník bombardování Mladé Boleslavi.

Jan Baldík

Pamětník postupného zabírání Drahanské vrchoviny Němci pro vojenské účely v období protektorátu. V době zabrání bylo panu Baldíkovi 8 let.

Pavel Baldínský

Jako zaměstnanec Dopravního podniku byl vyslýchán kvůli listině, kterou sepsal a nechal podepsat od více než 200 řidičů.

Vojtěch Balík

Pamětník revoluce v roce 1989 a dalších historických událostí v Československu.

Zdeňka Balšánková

Cerhenická rodačka, pamětnice 2.sv.v. Její manžel byl nuceně nasazen k práci v nacistickém Německu. Podařilo se mu utéct, aby mohl být u narození jejich prvního dítěte, byl ovšem zatčen, vězněn v Terezíně, kde se nakazil tyfem. Na následky nákazy zemřel těsně po květnovém osvobození Československa v roce 1945.

Trudy Bandler Scaramuzzi

Mělo to být na pár týdnů a bylo z toho 7 let! Trudy odjela z Prahy do Anglie jedním z vlaků Nicolase Wintona. Domů se už nikdy nevrátila. Dnes žije v italské Florencii.

Jan Barák

Radotínský rodák, syn paní Barákové. Sportovně vychován, založil v Radotíně profesionální lakrosové družstvo.

Zdenka Barcalová

Pamětnice invaze do Československa v roce 1968 a turecké invaze na Kypr v roce 1974. Z Kypru prchla se svými třemi dětmi zpět za maminkou do Litoměřic.

Miloslava Barešová

Rodiče rozhodli o jejím osudu. Místo studia na konzervatoři učila děti ve školce. Nyní píše knihu Babičko vyprávěj, kde vzpomíná na celý život.

Zdeněk Bárta

Farář, který nastartoval revoluci v Litoměřicích

Hilda Bartáková

Pochází z lužickosrbské vesnice Demjany, otec byl Lužický Srb, matka Němka. V roce 1947 odešla do Prahy za prací, provdala se a žije tu dodnes.

Helena Bartíková

Po srpnu 1968 nemohla kvůli špatnému kádrovému profilu studovat vybranou školu a věnovat se vysněnému povolání. Dostala se ale do Prahy, k práci ve vydavatelství Supraphon a ocitla se v otevřeném antikomunistickém prostředí. V létě 1989 podepsala Několik vět.

Milan Bartoníček

Sběratel a hudební fanoušek světové rockové muziky, jejíž desky a fotografie sbíral ze zahraničí.

Květuše Bartoníčková

Pochází ze starého selského rodu. V 50. letech 20. století zabrali komunisté rodině veškerý majetek, tatínek byl povolán do PTP na Slovensko, odkud se už bohužel nevrátil.

Helena Bartoňová

Životní příběh optimistické ženy, která si i v neveselých chvílích udržela smysl pro humor

Věra Bartošková

Příběh pamětnice, jejíž rodině komunisté znárodnili statek na Velké Ohradě, který byl v držení rodiny Kubrů již po generace.

Božena Bartošová

Tiskárna na potravinové lístky, nálety a Masaryk – dramata jednoho života

Dana Bartošová

S rodiči po válce osidlovala pohraničí. Jako učitelka se později vyrovnávala s tím, jak učit o „bratrské pomoci“ v roce 1968

Jana Bartošová

Život v oblacích aneb Luftbaba – příběh průkopnice českého balónového létání

Eva Bártová

Dcera českého leteckého mechanika a navigátora z RAF

Lenka Bártová

Příběh malé dívky, jejíhož tatínka – protikomunistického odbojáře – v roce 1951, když jí byly tři roky, zatkli a uvěznili v Leopoldově.

Marie Bartulíková

Na přání rodičů vystudovala střední potravinářskou školu, i když jí to celý život táhlo ke vzdělávání dětí. Nakonec si sen splnila a stala se speciální pedagožkou. V Roztokách spoluzaložila spolek Roztoč, zachránila divadélko Kvítko a aktivně se podílí na zdejším komunitním životě.

Rebeka Bartůňková

Dramaturgyně České televize, účastnice protirežimních demonstrací a signatářka Několika vět. Její rodina byla obětí znárodňování v padesátých letech.

Jiří Bartůšek

Pamětník druhé světové války, bombardování Brna a osvobození na konci druhé světové války v Soběšicích. Jako dítě chodil do skauta. Po válce vystudoval techniku v Brně.

Jan Bartuška

Příběh muže, který řekl komunistické straně „ne“

Zdeňka Bartušková

Vzpomínky na konec 2. světové války a dramatické události při osvobozování Jihlavska rudou armádou.

Marie Bařinová

Obyvatelé osady Zajičorka pomáhali za války partyzánům. Němci všechny muže někam odvedli. Svého kmotra už nikdy neviděla.

Zdeněk Bašný

Psychiatr, v letech 1990 – 2005 ředitel léčebny v Bohnicích, stál u zrodu festivalu Mezi ploty

Jindra Baštová

Pamětnice zatopení města Dolní Kralovice. Celoživotně byla zaměstnána jako paní učitelka, svojí práci miluje a bere jí jako poslání.

Jan Batchelor

For seven generations, her immediate family has lived in Windsor, Ontario. She worked as a teacher, something she had always wanted to be since she was a young girl.

Zdeněk Baueršíma

Autor více než 250 realizací staveb v regionu vzpomíná na dobu, kdy jeho bratr emigroval do Švýcarska, ale i na časy bezprostředně po válce

Svatopluk Bauman

Jeho rodiče pomáhali parašutistům skupiny Anthropoid, za což byli v důsledku represí po atentátu na Heydricha následně popraveni v Mauthausenu. Vyrůstal s prarodiči.

Bohumír Baxa

Příběh o odboji, zatčení rodičů a výchově u strýce, ale také o tom, jak tyto události poznamenaly rodinu pana Baxy i po druhé světové válce.

Jan Bayer

Nedobrovolně cizincem ve vlastní zemi

Karel Bazika

Pan Karel Bazika vzpomíná na dědečka, vězněného a mučeného za komunismu, a na osud své rodiny postižené perzekucí režimu.

arm. gen. v.v. Ing. Josef Bečvář

Armádní generál a náčelník Generálního štábu Armády České republiky, který v roce 1993 absolvoval informační kurz francouzského četnictva v Melunu.

Václav Bečvářovský

Příběh skauta a atleta, který už v mateřské škole potkal pozdější olympijskou vítězku

Pavel Bednář

Zažil 2. světovou válku, z dálky viděl záři nad bombardovanými Drážďanami

Helena Bednaříková

Svědkyně hrůz 2. sv. v. a poválečného období ve Frýdku – Místku, Ostravě a okolí

Marie Bednářová

Režim jí házel klacky pod nohy a třikrát se nedostala na vysokou školu. Přesto se nevzdala a nakonec vystudovala.

Otta Bednářová

Příběh špičkové rozhlasové a televizní novinářky, která podepsala Dva tisíce slov a Chartu 77, pomáhala Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a po procesu s Václavem Havlem byla odsouzena na 3 roky do vězení. Po celý život ji inspirují slova polského básníka Bruna Jaseňského.

Bedřich Šísl a Marie Kudrnovská

Sourozenci z česko-německého manželství, kteří zažili protektorát Čechy a Morava, po válce sběrný tábor pro německou menšinu určenou k odsunu, příkoří po rozhodnutí zůstat v Československu, udání a obvinění z kolaborace, rozdělení rodiny, pěstounskou péči, očištění dobrého jména rodiny a šťastné shledání.

Václav Bedřich

Vystudovaný oční lékař , skaut a praktikující katolík se zajímavými vzpomínkami na doby svých studií, začátků své lékařské kariéry a na život v 50.letech.

Arnošt Bechr

Pan Arnošt Bechr, malíř, kreslíř, sběratel, tramp a milovník přírody. Je spoluautorem publikace Pověsti z Blanska a Moravského krasu, které obohatil nejen svými kresbami, ale také svými autorskými pověstmi z Ráječka.

Jaroslav Bělík

Vzpomínky na dětství prožité za druhé světové války.

Jan Bělka

Voják v hodnosti plukovníka, sportovec, záchranář horské služby, pedagog, dlouholetý vedoucí katedry tělesné výchovy na Vojenské vysoké technické škole v Liptovském Mikuláši

Marie Bémová

Učitelka češtiny a výtvarné výchovy, kterou události srpna 1968 zastihly v Londýně, kde byla ještě jako studentka vysoké školy na letní brigádě.

Růžena Benátská

Nadšená sokolka, která se během druhé světové války stala svědkem vypálení žďárské Tvrze. V zaměstnání dosáhla mnoha úspěchů, například jako první uvařila bramborové knedlíky v prášku. I v pokročilém věku stále cvičí.

Patrik Benda

Že má člověk jiný názor, je pro mě úplně normální

Vlasta Bendová

Pamětník lokálních válečných událostí spojených s koncem druhé světové války. Její strýc v řadách exilové armády osvobozoval Československo

Josef Daniel Beneš

Evangelický farář, emigroval v roce 1970 přes Rumunsko do Švýcarska. Dnes žije v Ženevě.

Božena Benešová

Pamětnice druhé světové války, kterou ovlivnila nejen chudoba za války, ale také brzká smrt rodičů.

Hana Benešová

Podílela se na vzniku Galerie Benedikta Rejta v Lounech. Její jméno je neodmyslitelně spjato s lounským Kruhem přátel hudby, na rok 2024 se svými spolupracovníky připravila už 50. sezonu.

Věra Benešová

Rodačka z Hustopečí vzpomíná na proměnu česko-německých vztahů během 2. světové války.

Božena Beňová

Knihovnice, která byla před revolucí propuštěna z knihovny a po pádu režimu se vrátila

Waltraud Benová

Pochází z německé rodiny, tatínek padl a maminka pomáhala odsunutým příbuzným, její rodiny se silně dotkla poválečná represivní opatření namířená vůči německému obyvatelstvu.

Jaroslav Benýr

Bývalý tajemník ONV v Litoměřicích, který se v 70. letech aktivně podílel na rozvoji města Štětí. Spolu se svým kamarádem se zasloužil o výstavbu několika klíčových budov, včetně mateřských a základních škol.

Ing. Jan Beran

Odborník na melioraci, který v dětství, v padesátých letech, patřil do farnosti v Čihošti a pamatuje si atmosféru, která zde panovala po tzv. čihošťském zázraku.

Jiří Beran

Příběh polického rodáka, běžce na lyžích, olympionika a čestného člověka, Jiřího Berana… Jak se dříve lyžovalo,závodilo, marodilo i pašovalo.

Zdeněk Beránek

Vzpomínky rodáka z pražských Strašnic, člena Sokola a vystudovaného elektrotechnika.

Věra Beránková

Pražská rodačka, zdravotní laborantka, která vzpomíná na dětství během druhé světové války, ale i na rok 1989.

Margarita Beranová

Příběh ženy z českoněmecké rodiny, jejíž rodinu rozdělila protektorátní hranice

Vlasta Bérešová

Rodačka z Valašska, kde koncem 2. světové války probíhaly střety mezi partyzány a Němci. V dospělosti se stala úspěšnou parašutistkou.

Marie Berglerová

Narodila se krátce po válce na Moravském Slovácku, s manželem se pak přestěhovali do Čech. Manžel v 90. letech zemřel a zůstala sama na 7 dětí.

Petra Bernatová

Nikdy nechtěla být jen součástí davu a mlčky přihlížet.

Zdeňka Bernatziková

Dcera kameníka, kterého v padesátých letech odsoudili za vlastizradu, v 60. letech au-pair v Anglii, po revoluci učitelka angličtiny.

Jan Betlach

Emeritní primář oddělení patologie havlíčkobrodské nemocnice

Pavel Bezděčka

Zoolog, spisovatel, fotograf a cestovatel, kterému ani komunistický režim nezabránil jít za svými sny.

Zuzana Bezunková

Její maminka vyrůstala se svým bratrem mnoho let u prarodičů, protože oba rodiče měli v 50. letech z politických důvodů ve vězení.

Marie Biberlová

Pamětnice 2. světové války a obsazení Kamence u Poličky německými vojáky v důsledku dětské rvačky mezi českým a německým klukem.

Jaroslava Bičovská

Výtvarnice a ilustrátorka knih, která z politických důvodů nemohla studovat na AVU a v době totality se uchýlila k ilustraci dětských knih. Teprve porevoluční doba jí umožnila svobodnou tvorbu.

Milena Biedermannová

Učitelka ZŠ a MŠ Tupolevova, která prožila mládí během okupace spojeneckými vojsky v roce 1968 v Praze, kde rovněž zažila střelbu.

Denisa Bílá

Naše útěky do krytu doprovázela ostrá světla na obloze a houkání sirén

Libuše Bílá

Dramatické vzpomínky na konec války v Lahovicích

Eva Bílková

Vystudovala na vysoké škole, což bylo v době jejího mládí na vsi kuriozitou. Už na Filozofické fakultě se setkala s činností StB. V éře komunismu svým jménem zaštiťovala významné kulturní akce ve Starých Hradech, Památníku národního písemnictví, kde jako archivářka pracovala.

Jarmila Bílková

„Dlouhá cesta domů“. Napínavý příběh o neuvěřitelné statečnosti dvanáctileté Jarmily a její stejně staré sestřenice během Pražského povstání v květnu roku 1945.

Zuzana Bílková

Málem se narodila ve vězení. Své dětství prožila s prarodiči, protože rodiče byli komunisty odsouzeni za velezradu.

Eva Binderová

Obyčejný člověk na pozadí historických událostí.

Naďa Bindr

Životní příběh o odvaze, vytrvalosti a hodnotě svobody.

Robert Birnbaum

Organizátor, zakladatel a velký podporovatel sportu a sportovních klání v Jihlavě

Ludmila Bittnerová

Paní Ludmila Bittnerová vypráví o svých vzpomínkách z dětství na druhou světovou válku a perzekucích, jež jí přinesly její odvážné postoje v dobách komunismu

Zdeněk Bíza

Stará škola v Rohatci z vyprávění pana Bízy

Helga Bláhová

Pochází z rodiny neodsunutých sudetských Němců a velmi živě si pamatuje na okupaci z roku 1968, která posunula její nástup na střední školu.

Irena Bláhová

Tvořivá pedagožka, která aktivně prosazovala demokracii, věnovala se Sokolu i Skautu.

Blanka Ulrichová

Paní Blanka Ulrichová se narodila v roce 1932 v Dobřanech. Vzpomíná na nálety, které se odehrály 17. dubna 1943. Jen štěstím nestihli před nálety utéci do doma, kam bohužel spadla bomba a dům celý poničila.

Eugenie Blašková

Paní Eugenii Blaškové bylo 13 let, když začala válka. Tatínek paní Blaškové tajně pořídil sele. To bylo ovšem zakázané, všechny kusy se musely hlásit. Paní Blašková vzpomíná, jak jejího tatínka v noci zastavil četník, v tom okamžiku ukryté prase vykviklo, ale četník předstíral, že nic neslyšel.

Klára Blažejová

Skutečná dáma, krasobruslařka a učitelka, na gymnáziu kam chodila, byly ubytovány Lidické ženy.

Jiří Blažek

Jeho rodině patřil statek v Řeporyjích, který byl v 50.letech konfiskován. Po roce 1989 začal na statku soukromě podnikat, dnes obhosporařuje několik set hektarů půdy kolem Prahy v rámci rodinného podnikání.

Miroslav Blažek

Potomek živnostníků, kteří to neměli v 50. letech lehké, zapálený turista a sportovec. Vedoucí Klubu českých turistů ve Slaném. Dvakrát se zúčastnil mezinárodní olympiády turistů, která se konala v Německu a ve Francii.

Jarmila Blažková

Pamětnice, mezi jejíž celoživotní zájmy patří literatura, výtvarné umění, historie a zejména politika, vzpomíná na život v komunistickém režimu.

Josef Blecha

Učitel, který se zúčastnil letních olympijských her v Mnichově.

Anthony Bloch

Celoživotní fotbalista, mistr provozu v tkalcovské továrně na Panenských ostrovech, majitel motelu s restaurací v USA, ale také pamětník 2. světové války pocházející z židovsko-křesťanské rodiny a emigrant z tehdejšího Československa.

František Bloudek

Přináší otevřené a cenné svědectví o tom, jak náročný a nespravedlivý mohl být v minulosti život homosexuála. Jeho sexuální orientace negativně vstupovala do jeho soukromého i pracovního života.

Antonín Blüml

Geolog Rudných dolů v Příbrami, přírodovědec a skaut, který za totality procestoval kus světa.

Kateřina Blumová

Překladatelka a spisovatelka vzpomíná na své předky, kteří zahynuli v koncentračních táborech, na uzurpování komunistickým režimem po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa i na emigraci do Rakouska, kde vystudovala filologii a pracovala na Salcburské univerzitě na právnické fakultě. V roce 2014 se přestěhovala zpět do České republiky.

František Bobula

Vášnivý sportovec, šikovný a příjemný majitel cyklistické dílny v Hranicích, na kterého se lidé rádi obracejí. Jeho maminka byla hranickou „rossbašskou“ rodačkou a tatínek pocházel ze Slovenska.

Emil Boček

Mladík, který bojoval v mracích za vlast

Petr Boháč

Jeden z nejaktivnějších organizátorů sametové revoluce v Kopřivnici.

Josef Böhm

Učitel, který ve svých hodinách dějepisu seznamoval děti s činností a osudy československých legionářů, o kterých učebnice mlčely.

Karel Böhm

Celý život zasvětil práci, díky níž za socialismu cestoval do západních zemí

Petr Böhm

Pochází z rodiny maloburžoazních podnikatelů, kteří si již před válkou otevřeli drogerii. Naděje na rozjezd podnikání po válce zhatil nástup komunismu.

Štěpán Böhm

Pamětník bombardování Znojemska za druhé světové války. Pochází z částečně německé rodiny, která byla postižena poválečným odsunem.

Luděk Bohman

Bývalý československý atlet, sprinter. V roce 1971 byl na Mistrovství Evropy v Helsinkách finišmanem zlaté štafety. Účastnil se letních olympijských her v Mnichově v roce 1972, kde došlo k útoku palestinské teroristické skupiny Černé září na izraelské olympioniky.

Bohumil Sklenář

I přes prvotní přání být horníkem se Bohumil Sklenář stal hlavním energetikem v plzeňské elektrárně, kterou vedl i v samotný den revoluce.

Bohumila Krčmová

Pamětnice útrap druhé světové války, které narušily její poklidný život v obci Vlčková u Zlína. Její rodina ukrývala partyzány, kteří byli bohužel odhaleni.

Blažena Bohuňovská

Jako dítě zažila nátlak komunistů v rámci kolektivizace. Díky své nebojácné povaze a touze poznávat procestovala v téměř sedmdesáti letech Ameriku a cvičila jako sokolka na sletu v Torontu.

Věroslava Bojková

Členka partyzánské skupiny – poskytovala zázemí, manželka a sestra jednoho z partyzánů

John Bok

Muž, který zůstal sám sebou

Olga Bolechová

Oldskautka z Českých Budějovic a její povídání nejen o začátcích ve skautingu, jeho zákazech, ale i její práci v Arpidě.

Gizela Boriková

Kdo chce najde způsob, kdo nechce najde důvod a největší hřích je pýcha a lenost. Větší není…

Borisa Kučerová

Za nacismu přišla o židovskou kamarádku, za komunismu málem o syna.

Marie Borková

Vzpomínky paní Borkové nás přenesly o 80 let zpátky na místo dnešní Základní umělecké školy v Hrotovicích.

Richard Borovský

Část dětství strávil v Kuvajtu, jeden ze zakladatelů řádu Regula Pragensis.

Jaroslav Bouz

Pamětník výstavby rýnovických lágrů za 2. světové války.

Božena Leváková

Jako malé děvče se s rodinou musela schovávat před světlomety z Líní.

Pavel Brada

Starosta Sokola, sportovec a sbormistr, pamětník událostí roku 1968 a útlaku v době komunismu.

Dagmar Bradáčová

V komunistickém Československu jí nedovolili studovat vysokou školu. Odešla proto za svým otcem do Spojených států. Dnes žije v Chicagu.

Marie Bradáčová

Rodačka ze Sedlišť u Jimramova vzpomíná na své dětství v době protektorátu a poválečných časech. 

Alena Brádlová

Od dětství zbožňovala zpěv a proto, když se po vystudování pedagogické školy stala třídní učitelkou na základní škole, založila pěvecký sbor Jizerka. Ačkoliv vedení sboru nebylo vždy jednoduché, především za minulého režimu, kdy paní Brádlová jako nestraník čelila mnoha tlakům, Jizerka za svých 60 let své existence sklidila mnoho úspěchů doma i ve světě.

Bohuška Bradnová

Zažila všechny československé i české prezidenty. Jak sama říká, prožila život od bídy až do blahobytu. Vzpomíná na udání během nacistického i komunistického režimu.

Ladislava Braná

Narodila se do rodiny, která vlastnila tiskárnu a velký dům v centru Prahy, ze kterého je komunisté vystěhovali. Je donucena pracovat v oboru, kde je málo lidí, i když její volba by to nebyla. Kvůli manželovi se zapojuje do protirežimní aktivity, a je u pádu komunismu v roce 1989.

Jiřina Brandová

Vlídná žena s osudnými okamžiky v mládí, která se nevzdala svého vysněného zaměstnání, i když ji doba nepřála.

Petr Bratský

Příběh celoživotního skauta, spoluzakladatele Občanského fóra na Lužinách a prvního porevolučního starosty Prahy 13.

Franz Braun

Sudetský Němec z Rýchor vzpomíná na válečná léta, nucenou práci v Jáchymovských dolech a život na Žacléřsku.

Slavomil Braun

Rodným jménem Günter – byl vychováván svou babičkou (oba rodiče zemřeli, otec zahynul v Normandii za 2. sv. války). Pamatuje válečná léta, poválečný odsun Němců i vyvlastňování majetku komunistickým režimem.

Pavel Brázda

Příběh předního českého výtvarníka, který vrátil medaili Za zásluhy

Rudolf Brázdil

Rodák z Kroměříže získal učitelské místo na Mělníku, kde se poznal se svou ženou. Jeho druhou osudovou láskou je amatérské divadlo, léta je členem kralupského DS Scéna. Jejich uvedení hry W+V Caesar v r. 1969 způsobilo zákaz vykonávat povolání učitele i vystupování v divadle.

Vladimír Brázdil

Příběh pana řídícího z obce Vrchy, který se zasloužil o obnovení tamní školy po válce

Monika Brázdová

O politiku se začala zajímat až v listopadových dnech roku 1989, aktivně se zapojila, promlouvala na demonstracích a předávala aktuální informace na o revolučním dění v Humpolci.

Harry Breban

Původně rodák z Berlína vzpomíná na odchod před válkou do Československa a na následnou deportaci do koncentračního táboru v Terezíně s celou rodinou.

Zdenka Brejníková

Dětství prožívala v období první republiky na Slovensku. Na ozdravném pobytu se setkala s tehdejším prezidentem T. G. Masarykem. V roce 1938 se rodina přestěhovala do Čech.

Marie Breníková

Přítelkyně bývalých italských vystěhovalců, kvůli kterým měla problémy s STB. Průvodkyně a tlumočnice do italského jazyka.

Slavoj Brichcín

Chtěl studovat literární vědu, ale maturitní komise ho poslala na medicínu. Dnes je uznávaným sexuologem a psychiatrem. Působil jako primář Psychiatrické léčebny v Bohnicích.

Jan Brlica

Řezbář a lesník z Francovy Lhoty, jehož otec Jan Brlica st. byl za druhé světové války vězněn v koncentračním táboře v Dachau, protože tajně převáděl lidi přes nedalekou slovenskou hranici.

Mgr. Stanislav Brna

Několikrát nebyl přijat na vysokou školu z politických důvodů, přestože již bylo po revoluci.

Petr Brod

Vynikající novinář židovského původu, tatínek se před deportací zachránil emigrací do Anglie. Po ruské okupaci odešla do zahraničí celá rodina, Petr Brod pracoval pro BBC i Svobodnou Evropu.

Toman Brod

Ještě, že člověk neví, co ho čeká

Daniela Brodská

Evangelická farářka, signatářka Charty 77, pronásledovaná Státní bezpečností.

Bronislava Millá

Člověk, který je spojen s folklórem, ví, že lidové tradice dávaly životu smysluplný řád. Jejich moudrost je úctou k lidskému životu, který sestává z radostí i utrpení. Hanácký kroj je složen ze samých střípků životních moudrostí. Byl to „občanský průkaz“ člověka. Udržování lidových zvyků v moderní uspěchané době zdá se být pro nezasvěcené pozorovatele kratochvílí. Je to však ztělesnění úcty k našim předkům, z jejichž práce a modrosti vycházejí i naše životy.

Petr Brössler

Syn kameramana Československé televize, který se podílel na ilegálním vysílání zpravodajství o okupaci. V září 1968 s rodiči uprchl přes Rakousko do Německa, kde se usadil ve Frankfurtu nad Mohanem.

Eva Brousilová

Pamětnice, která prožila nejen druhou světovou válku, ale i složitá období po ní. Její rodina byla perzekuována jak nacisty, tak komunisty. Je známá svou neochvějnou vírou, optimismem a láskou k rodině.

Josef Brož

Příběh chlapce, který na vlastní oči zažil dramata druhé světové války.

Radovan Brož

Velikán pardubického sportu a jeho vzpomínky na konec války

Zdeněk Brožek

Příběh chlapce, který po roce 1989 obnovil dědečkovo hospodářství. Od dědečka se dozvěděl, jak se hospodařilo před kolektivizací, ale i po ní.

Anna Brožová

Zdravotní sestra a manželka politického vězně, kterého poznala při jeho hospitalizaci v nemocnici. Vzhledem k manželově minulosti byla rodina sledována Státní tajnou bezpečností (StB) a manželovi byla nabídnuta spolupráce s StB, kterou odmítl, stejně jako vstup do Komunistické strany Československa.

Bohuslava Brožová

Pamětnice okupační správy v zámku v Cholticích v době druhé světové války.

Soňa Brožová

Díky zpracovanému rodokmenu byla nalezena ztracená větev rodiny, byl objeven příběh strýce, legionáře.

Věra Brožova

Cvičitelka, jež navazovala na své předky, hrdé příslušníky Sokola. Celý život vedla děti i dospělé ke sportu, k radosti z pohybu. Je držitelkou zlaté medaile Miroslava Tyrše a ocenění Českého olympijské výboru Trenérka a cvičitelka roku 2017.

Danuše Brůhová

Učitelka, pamětnice okupace Československa v roce 1968, po které emigrovala na několik měsíců do Německé spolkové republiky. Z rodinných důvodů se vrátila a sametovou revoluci prožila ve Španělsku, v odloučení od svých dětí.

Milan Bruchter

Fotograf vypráví o neoficiálním vystavování fotografií po bytech za komunistického režimu a o uspořádání akce Ruce v Evropě v Břeclavi v listopadu 1989

Jana Brůnová

Sport ji provázel celý život, chodila do Sokola, cvičila na Spartakiádě. Za manžela si vzala házenkáře a při jednom z jejich výjezdů se setkala i s Věrou Čáslavskou.

Josef Bruzl

Pochází z váženého statkářského rodu z Příseky, jeho rodina přišla o svůj statek v rámci akce Kulak.

Ivo Brůžek

Aktivní účastník Sametové revoluce a jeden z mluvčích Občanského fóra v Rakovníku. Organizátor a moderátor generální stávky v Rakovníku.

Bruno Brych

Za druhé světové války prožil jako šestiletý kluk bombardování města Mimoň, které ho málem stálo život. A nejen při této události, ale i nadále v životě měl opravdu štěstí.

Josef Bryksa

Potomek volyňských Čechů vypráví o zemědělské práci, pěveckém sboru na vojně a vedení hospody

Milena Bryndová

V Kolíně prožila rok 1968, vzpomíná na přímé setkání s okupanty

Petr Brynych

Muž, kterému pivo pomohlo dostat se za hranice

Olga Brzáková

Kvůli zabrání Sudet Říší se její rodina musela vystěhovat na statek k příbuzným a po roce 1948 je označili za kulaky, kvůli čemuž bylo paní Olze znemožněno studovat.

Miroslav Březanský

Vyučený obchodník a inspektor narozený v Hranicích na Moravě po vojně zůstal s rodinou v Jihlavě

Jiří Březina

Přední český geolog, který po srpnové invazi 1968 emigroval do Rakouska a poté do Německa, kde se stal profesorem geologie na Universitě of Maryland Europe

Jiří Březina

Vztah ke sportu přivedl mladého atleta k seznámení s Emilem Zátopkem, ale to je jen část životního příběh Jiřího Březiny, který kromě pár výslechů zažil spousty vypjatých situací a těžkých rozhodnutí.

Angie Buado

Born in 1954 in Quezon, Philippines, she grew up in the provincial part of Quezon, the ninth of ten siblings. She came to Canada in 1991.

Ivan Buben

Vzpomínky na druhou světovou válku v Praze a východních Čechách

Petr Bubeníček

Roztocký farář vypráví o svém mládí za socialismu, cestě k víře a roztocké farnosti.

Hana Bubníková

Jedna z nezapomenutelných dvojčat, která v letech 1955 až 1967 získala medaile i skvělé umístění na světových a republikových soutěžích v umělecké, posléze i moderní gymnastice, mistrovské tituly v plavání a skocích do vody. Vzpomíná i na konec války.

Eva Bubnová

Vzpomínky na druhou světovou válku v Praze a východních Čechách

Blanka Budková

Pochází z rodiny soukromých zemědělců postižených kolektivizací. Otec odmítl pracovat v JZD. Když kvůli tomu komunisté vyhodili její sestru z gymnázia, maminka spáchala sebevraždu. Nevzdala se, vybojovala si právo studovat na gymnáziu i vysoké škole a stala se středoškolskou profesorkou. Statečně se prala s osudem i udáními, která na ni chodila.

Josef Bukáček

Příběh „obyčejného člověka“ – pana Josefa Bukáčka – skromného, pracovitého a vděčného muže, který poznal hlad a velkou bídu, a o to více si váží života a raduje se z maličkostí.

Ivan Bukovský

Výtvarník, jehož tvorbu ovlivnil židovský původ a věznění rodičů v nacistických koncentračních táborech

Brigita Bulíčková

Německé kamarády jí odsunuli a česky se naučila až po válce v české škole.

Antonín Burdych

Rodina za 2. světové války ukrývala parašutistu Jiřího Potůčka. Kvůli tomu mu nacisté zabili rodiče i prarodiče.

Antonín Burdych

Roku 1942 rodina Antonína Burdycha poskytla poslední úkryt radiotelegrafistovi skupiny Silver A Jiřímu Potůčkovi, který byl v té době členem paravýsadku, který měl na svědomí atentát na Reinharda Heydricha.

Jaroslav Bureš

Pamětník se narodil krátce po konci 2. světové války. Jeho život byl ovlivněn českobratrskou myšlenkou v duchu rovnoprávnosti a sounáležitosti s lidmi. Veřejně vyjádřil nesouhlas s invazí vojsk Varšavské smlouvy, a proto byl v roce 1970 vyloučen z KSČ.

Věra Burešová

Prožila bombardování na konci 2. sv. války, za normalizace prošla prověrkami kvůli konfliktu bratra s komunistickým režimem

Václava Buriánová

Příběh celoživotní sokolky, která byla v roce 1957 zavřena za šíření studentské rezoluce.

Marie Burkotová

vzpomínala na svůj obyčejný život – na dětství v naprosto harmonické rodině, na svého muže, jejich společné budování vlastního domova, na vlastní děti a vnoučata, na práci, která ji těšila, na těžké chvíle, jež musela překonat, na své koníčky. Jen lehce se dotkla let válečných – setkání s nacisty prosících o jídlo v obchodě, kde pracovala, strachu z bomb spadlých na jejich pole a na nejhorší událost, na niž se téměř zapomnělo – životickou tragédii, kdy Němci z pomsty postříleli 36 lidí a dalších 31 odvlekli do koncentračních táborů.

Nina Burláková

Volyňská Češka, která prožila dětství během druhé světové války na Ukrajině. Zažila nálety letadel a byla svědkem válečných hrůz. Její rodný dům zabrali Němci. Do Československa putovala v roce 1947 v dobytčáku.

Radomír Burša

Zakládající člen Občanského fóra v Kopřivnici, spoluorganizátor generální stávky Tatry Kopřivnice.

Dobromila Buršová

Pamětnice druhé světové války, během které chodila na Zbraslavi do školy

Augustin Buš

Profesor veterinární farmakologie vzpomínající na období druhé světové války u nás i v Německu

Josef Bušek

Pochází z pohraničí, dětství strávil v Domažlicích. Dnes působí jako školník v ZŠ Palmovka.

Anna Butová

Její rodina ukrývala na svém statku během 2. světové války židovského chlapce Gríšu. Po válce mu finančně pomohla, aby se dostal do Palestiny.

Vlasta Bůtová

Pamětnice obou totalitních režimů 20. století v Československu

Jaroslav Cabal

Porevoluční člen České národní rady, který svůj aktivní občanský postoj projevoval již při protestech proti vpádu sovětských vojsk v roce 1968.

Monika Cajthamlová

Pamětnice revoluce v roce 1989. Chartistka, která byla součástí okruhu disidentů v Praze.

Michal Capko

Skaut, který své obrovské nadšení pro dobrodružství a zkušenosti uplatnil při znovuobnovení vinořského skautského oddílu.

Robert Kerner Carter

Vnuk bývalého guvernéra Illinois Otto Kernera a příbuzný starosty Chicaga Antonína Čermáka. Věnuje se komunitnímu rozvoji a usiluje o obnovu pověsti svého dědečka. Žije v Chicagu.

Ingeborg Casarová

Příběh paní Casarové, o odsunu Němců po druhé světové válce, který zažila paní Casarová ještě jako dítě

Leo Cechel

Vzpomínky na tchána, vojáka, který bojoval u Dunkerque

Jan Cepák

Kvůli skautingu byl vyhozen z vysoké školy, ale nevzdal se, přihlásil se na stavbu Orlické přehrady, vylepšil si tím kádrový profil, a na školu se tak mohl vrátit. Se socialistickým režimem nikdy nesouhlasil, což dokazoval celý svůj dospělý život.

Věra Cepková

Pochází z Jilemnice, kam se vrací dodnes, ale profesní život má spjatý s Prahou. Jako dítě zažila ukrývání v lese na konci války. Nepřeberné množství vzpomínek má na život v totalitě. Nejsilněji si vybavuje demonstraci 21. srpna 1969.

Zdenka Cerhová

Pamětnice z Kamenice u Jihlavy vzpomíná na těžkosti poválečné doby a situaci za doby komunismu.

Jaroslava Ciahotná

Narodila se po válce v roce 1947, celé dětství strávila v rodných Oldřichovicích, kde vyrůstala i se dvěma mladšími sourozenci. Vzhledem k tomu, že otec pracoval v ekonomickém sektoru, dá se říct, že své budoucí ekonomické povolání paní Ciahotná zdědila. Již od dob svého studia pracovala v Třineckých železárnách, kterým zůstala věrná téměř celou svou profesní kariéru. Vzpomíná na rok 1989 a následně porevoluční období plné změn.

Alžběta Cibochová

Oblíbená pedagožka, která celý profesní život zasvětila práci se žáky s hendikepem

Stanislav Cibulka

Studoval a pracoval v Praze, na jaře 1968 byl odveden. Zažil demonstrace v roce 1968 a protesty na barikádách v roce 1969.

Alžběta Cieślarová

Učitelka češtiny a angličtiny, které prošly rukama nespočty studentů českotěšínské Obchodní akademie. Zároveň nadšená sportovkyně, zapálená tenistka a golfistka. S manželem Janem stáli u zrodu golfového klubu v Ostravě-Šilheřovicích.

Eva Cieslarová

Pamětnice, mimo jiné pedagožka Jedličkova ústavu, vzpomíná na období komunistické totality: „Otec říkal – moje dcera bude vědět, co je správný, jaký chování a jaký jednání je správný a to, co dělají ti komunisti, to bude vědět, že to správný není.“

Josef Cihelka

Za války byl totálně nasazen v Protektorátu, povedlo se mu utéct

Hana Cihlářová

Zažila osvobození Sušice jako 11ti leté děvče a jejími nejkrásnějšími vzpomínkami jsou autentické zápisky v jejím památníku od amerických vojáků, v čele s kapitánem Leonardem Barney.

Vlasta Cihlářová

Pamětnice zasvětila svůj život vzdělávání nejmenších dětí a vzpomíná na to, jak náročný a zároveň krásný měla život. Její manžel byl v komunistickém Československu národním socialistou a její sestra utekla za hranice.

Kateřina Cichrová

V srpnu 1968 byla na brigádě v Anglii, kde se dozvěděla, že do Československa míří sovětská vojska. Vrátila se 20.8., v předvečer příjezdu okupačních vojsk.

Eliška Ciklová

Po odchodu z komunistického Československa se usadila nejprve v Norsku, pak na Novém Zélandě a od roku 1978 působila v redakci Svobodné Evropy v Mnichově, kde žije dodnes.

Vojtěch Cimbolínec

Příběh muže, který na Podkarpatské Rusi vstoupil v roce 1944 do Svobodovy armády a přes Duklu dojel až do Prahy

Jindřich Cink

Vzpomínky pamětníka na postižení rodiny zabráním majetku komunisty a v roce 1968 obsazením ruských vojsk našeho státu.

Věra Cinková

Paní učitelka, která nemohla vyučovat náboženství, vzpomíná na dobu před i po roce 1989

Otto Císař

Hudebník, zpěvák a herec působící na JAMU. Jeho bratr Emil působil po roce 1948 v odbojové skupině Jana Masaryka. Za to byl brzy odsouzen na 2 a půl roku. Za přechovávání zbraně byl zatčen i jejich bratr Antonín, který si odseděl 8 let. Jejich otec těžkou životní situace neunesl a vzal si život.

Eva Císařová

Příběh vystudované divadelní herečky, která vzpomíná na válku, odsun Němců, ale i na život v komunistickém Československu.

Jitka Cívková

Dcera politického vězně, který byl neprávem vězněn za činnost v Orlu. Jeho rodina proto byla po mnoho let komunistickým režimem šikanována.

Iveta Clarke

Po dokončení univerzity v Česku se rozhodla emigrovat do Rakouska, kde strávila dva roky v uprchlickém táboře, poté byla přijata do USA, nyní žije a pracuje v Česku jako koučka.

Jana Coufalová

Prožila neobyčejně-obyčejný život na vesnici, daleko od osudových událostí poválečného Československa. Dlouhé prsty komunistické strany si ji ale v každém období jejího života našly a připomněly jí, že pochází z věřící rodiny a že nemá rudou legitimaci.

Jitka Coufalová

Svědkyně bouřlivých událostí okupace v srpnu roku 1968 v Prostějově.

Agnieszka Critchlow

Polská rodačka, která má americké občanství a dnes žije v České republice.

Josef Crk

Příběh chlapce, který se jako tříměsíční octl v roce 1944 v jugoslávských horách mezi partyzány.

Imrich Csütertöki

Veselý a pozitivní rodák ze Starého Rybníka, který se při práci na poli několikrát setkal s vojáky Varšavské smlouvy. Jednou vojáci pomohli ženám na poli přehazovat seno, jindy pracovníci zašli koupit vojákům pivo.

Tomáš Ctibor

Syn politického vězně, báňský inspektor ze Sokolova.

Jaroslav Cuhra

Příběh muže, jemuž otce zavřeli komunisté dvakrát

Eva Cvečková

Pamětnice konce druhé světové války vzpomíná na bombardování domu, ve kterém s rodinou žila, na své milované povolání učitelky v mateřské školce i na módu za socialismu.

Zdeněk Cvrk

Byl svědkem osvobození Prahy v roce 1945. Později za totality pracoval v chemickém průmyslu a z přesvědčení nikdy nevstoupil do strany.

Polyxena Czerninová

Princezna, později hraběnka, která pro svůj původ nemohla žít, jak a kde jí bylo předurčeno.

Zoltán Czvengrosch

Umělecký architekt s maďarskými kořeny, který své dětství prožil ve východoslovenských Košicích. Právě zde byl jako malý chlapec konfrontován se srpnovou okupaci 1968. Během sametové revoluce 1989 byl na vojně u Armádního výtvarného studia, přesto se aktivně zapojil – pomáhal se šířením letáků

Bohumil Čada

Velký muž z malého Turecka. Bývalý politik a jeden z prvních senátorů.

Jaroslav Čajka

Klarinetista a virtuóz ve hře na tárogató, který díky hudbě procestoval svět.

Eva Čakrtová

Příběh starostky Jednoty Sokol – Staré Město, dcery politického vězně, odsouzeného na 25 let

Marie Čálková

Intenzivně vzpomíná na druhou světovou válku. Na jaře 1945 spolu s dalšími přinášeli jídlo zbědovaným vězňům k vlaku smrti, který přes Prahu projížděl z koncentračního tábora v Litoměřicích. Během Pražského povstání byla s celou rodinou uvězněna Němci ve sladovně v Podbabě

Květoslava Čaloudová

Na začátku války byla svědkem sebevraždy židovské rodiny, v poválečném odsunu musela odejít část její rodiny. Zažila kolektivizaci i ústrky komunistického režimu.

Květoslava Čaloudová

S rodinou čelila nacistické perzekuci během druhé světové války, v odporu proti totalitním režimům pokračovala i v době komunismu

Jitka Čampulová

Pamětnice dramatických předválečných a válečných událostí v pohraničí. Jako mladá úřednice se podílela na následném odsunu německých obyvatel.

František Čanda

Příběh chlapce, kterého za války zmlátili za recitaci básně o svatém Václavu.

Karel Čáp

Jeden z hlavních tvůrců československých ekonomických reforem na sklonku 80. let 20. století. V porevolučním období za vlády Petra Pitharta (1990–1992) byl sekčním ředitelem pro privatizaci majetku státu na ministerstvu hospodářství.

Karel Čapek

„Jsme dva, dva na všechno, na lásku, život, na boj i bolest, na hodiny štěstí. Dva na výhry i prohry, na život a na smrt – DVA!“ – Vzpomínky na Karla Čapka.

Eva Čapková

Ať se stane, co se stane – příběh dívky ze smíšené česko-židovské rodiny.

Josef Čáslava

Kolínský patriot zachránil archivy předních českých fotografů

Blanka Častvajová

Než se přestěhovala k Praze, žila v pohraničí. Narozeniny slaví 21. srpna. Když bylo budoucí učitelce sedmnáct, vpadli do země vojáci Varšavské smlouvy.

Josef Čegan

Narodil se jako jedno z trojčat sudetské Němce a Čechovi, který trpěl leukémií. Jeho vyprávění dokládá, co všechno musela zažívat vdova, sudetská Němka, během války i po komunistickém převratu.

Jindřich Čech

Na znárodnění majetku rodině, uvěznění otce po nepokojích v roce 1953, výslechy StB a mnohé další útrapy minulého režimu dnes vzpomíná pamětník se sobě typickým životním nadhledem.

Jiří Čechák

Atletický trenér, který zažil příjezd polských vojáků do Pardubic v srpnu 1968

Anna Čechová

Rodačka z Tvrdonic, která jako jedenáctiletá zažila osvobozování své vesnice

Jiřina Čechová

Prožila dětství za druhé světové války na pomezí mezi Říší a Protektorátem ve vesničce Bezkov. Později musela kvůli svým protirežimním postojům odejít ze znojemského gymnázia, překládala zakázané autory a podepsala Chartu 77.

Zdena Čellárová

Pamětnice nelehkých období českých dějin, která prožila celý život v pražských Čakovicích.

Zdeněk Čepelík

Mohl být příslušníkem SNB, ale raději pracoval celý život v lomu kamene a věnoval se rodině.

Anna Čepelová

„Hlavou zeď neprorazíte, a když, tak zase někdy přijdete zpátky.“ Příběh ženy, která byla nucena odejít, ale vrátila se.

Antonín Čermák

Skaut z let 1968 až 1970, který se podílel na obnově skautingu po roce 1989.

Josef Čermák

Měl od mládí jasno, že bude sloužit Bohu. Coby praktikující farář nikdy nepodlehl vnější nesvobodě, neboť si vždy uchovával svobodu vnitřní.

Marko Čermák

Ilustrátor komiksových Rychlých šípů, milovník trempingu a člen skupiny Greenhorns vzpomíná i na dětství za 2. světové války

Dagmar Čermáková

Vzdálená příbuzná Jiřího Mahena a pamětnice srpnové okupace 1968 v Brně.

Marta Čermáková

Řádová sestra, které bylo znemožněno po nástupu komunistického režimu oficiálně vyučovat náboženství

Františka Černá

Ve svých živých vzpomínkách se vrací k druhé světové
válce, kterou prožila na vlastní kůži, jako malé dítě. Celý život pracovala v Letu v Kunovicích
a doufala, že její potomci nepoznají válečné nebezpečí.

Jarmila Černá

Rodačka ze slovenské Žiliny se vznikem Samostatného slovenského Štátu se musela i s celou rodinou ihned vystěhovat do Českoslovenka, rodné země otce. Konec války a bombardování prožila s rodiči v brněnském krytu. Jarmila během života působila v nejrůznějších rolích v Českém červeném kříži.

Mgr. Renata Černá

Její mladší sestra Yveta zemřela v 70. letech na předávkování, pravděpodobně pervitinem.

Pavla Černá

Její otec byl starostou tělovýchovné organizace Orel v Uherském Hradišti. Kvůli tomu byl po roce 1948 vězněn v Uherském Hradišti a v Jáchymově.

Zlata Černá

Uznávaná česká sinoložka, předsedkyně Česko-čínské společnosti

Pavel Černík

Herec Divadla Drak, pamětník období normalizace a sametové revoluce v Československu.

Vlasta Černíková

Podnikatelka a pamětnice 2. světové války, která si i po válce prošla několika nelehkými situacemi, protože ona a její rodina nesmýšleli v souladu s komunistickým režimem.

Vladimír Černín

Život pod Králickým Sněžníkem si nevybral, ale tento kraj si zamiloval.

Jana Černohorská

Redaktorka Československého rozhlasu v době srpnové okupace 1968, autorka pořadů zaměřených na děti i relací věnovaných kultuře, pedagožka. Důležité je podle ní být v životě zvědavý.

Jaroslav Černý

Nadšený myslivec, který už 53 let vede v Raspenavě kroužek zálesáka.

Jiří Černý

Hudební publicista, autor slavného pořadu Houpačka. Po okupaci v roce 1968 mu byla znemožněna rozhlasová práce, i nadále však prosazoval tvorbu režimem zakázaných autorů.

Josef Černý

Zachránce starých kronik místní školy. Při normalizačních prověrkách řekl nahlas, co si o incidentu před kanceláří Aeroflotu mlčící většina myslela.

Miloslav Černý

Narodil se do hluboce věřící evangelické rodiny. Celý svůj život prožil ve Velké Losenici, kde pracoval v místním JZD.  Několikrát mu nabídli členství v KSČ, ale vždy odmítl.

Miroslav Černý

Magnetofon je pro něj nejdůležitější stroj na světě a hudba ho provází už od dětství, kdy v 8. třídě s kamarády založil bigbítovou kapelu. Snad i díky jeho povaze, humoru a nadhledu se i v totalitě dokázal dostat ke kvalitním kulturním dílům.

Přemysl Červenka

Hodonínský rodák, který díky lásce přežil bombardování Brna

Emílie Červenková

Narodila se v osadě Janůvky, kde její rodiče měli hospodářství, mlýn a pilu. V 70. letech se však museli vystěhovat kvůli stavbě slušovické přehrady.

Eva Červenková

Skautka tělem i duší vzpomínající na okupaci v roce 1968 v rodných Líbeznicích i zakazování a obnovování skautingu.

Marie Červenková

Pracovala většinu života jako ošetřovatelka v Českém Krumlově, vzpomíná na osudy rodiny za války a na nástup komunismu.

Mirko Červený

Sen malého chlapce, který se stal i přes překážky skutečností

Václav Čeřovský

Válečný veterán, který několikrát unikl smrti a za komunismu byl odsouzen na 7 let za velezradu

Zbyněk Čeřovský

Příběh muže, který jako vojenský pilot prožil na vlastní kůží sovětskou okupaci v srpnu 1968

Jaroslav Česnek

Pamětník vzpomínající na dětství v Jaroměřicích nad Rokytnou v období 2. světové války a na školní léta na Znojemsku. Neskutečný vypravěč svých životních příběhů. I přes nepřízeň života dokázal najít svou cestu, na které pomáhal všem potřebným.

Stanislav Češka

Protože měl otce truhláře, strávil na vojně u PTP 27 měsíců

Marie Čežíková

Příběh učitelky, dříve soudružky, která zažila vzdělávání v různých obdobích tehdejšího Československa.

Marie Čiháková

Marie Čiháková vyrůstala v pohraničí na severu Čech v době komunistického Československa

Alena Čiháková

Původně zemědělská inženýrka, dnes učitelka na základní škole vzpomíná na složitou cestu ke vzdělání a život v totalitě.

Jana Čiháková

V útlém věku zažila konec druhé světové války, kdy její tatínek v lese nedaleko hájenky v Lomanech, kde bydleli, ukrýval uprchlíky z transportu smrti.

Eva Číhalová

Učitelka, kterou srpen 1968 zastihl na poznávacím zájezdu pro kantory do Východního Německa

Petr Čichoň

Básník a spisovatel původem z Hlučínska. Pamětník Sametové revoluce v Brně.

Viktoria Čisťakova

Archeoložka původem z Ukrajiny, která se narodila v přístavní Oděse a po základní škole se s maminkou odstěhovala do České republiky, kde žije dodnes a působí v Národním muzeu. Vypráví o svém dětství i o tom, jak se zapojuje do pomoci Ukrajině v současném válečném konfliktu.

Marie Čižinská

Vzpomínky na období druhé světové války ve vesnickém prostředí i na tvrdou práci v zemědělství.

Marie Čmakalová

Celý život strávila prací v rodinném zahradnictví a ovocném sadě

Marek Čmelík

Signatář Charty 77 vypráví o revoluční době v Kyjově.

Lumír Čmerda

Farář, kterému paradoxně pomohlo, že byl pro režim nepohodlný

Františka Čoková

Příběh pošťačky, která neohroženě nafotila svojí flexaretou sérii unikátních snímků okupace vojsky 21.srpna 1968.

Dagmar Čondlová

Jako dvanáctiletá dívka byla svědkyní vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.

Václava Čoudková

Vnučka italského legionáře vzpomíná na historické události, které provázely jejich rodinu v období po 2. sv. válce.

František Čuban

Příběh školáka, který odmítl donášet na své rodiče – soukromé zemědělce

Miroslav Čuban

Příběh chlapce, který 9. května 1945 po bombardování Mladé Boleslavi získal odpor k válce.

Dušan Čurda

Profesor VŠCHT, jehož rodinu vyhnaly ze Slovenska Hlinkovy gardy

Dagmar Potužníková

Třída pamětnice se rozhodla podepsat petici za propuštění politických vězňů.

Libuše Danielová

Pamětnice, která navzdory kádrovým překážkám vytrvala ve svém snu stát se učitelkou.

Marie Daňková

V závěru války se s rodinou ukrývala v lesích v okolí Veverské Bítýšky – v přístřešcích z větviček, ve známé osadě Šmělcovna, kde se také museli ukrývat před střelbou ve zdejších štolách.

Marie Dáňová

Rodina Marie Dáňové byla komunistickým režimem označena za kulaky, a proto byli v roce 1953 násilně přestěhováni ze své rodné vesnice.

Jan David

Syn z továrnické rodiny, který mnohokrát čelil nepřízni osudu. Se ženou vychovali devět potomků, z toho šest v pěstounské péči. Členem žákovského týmu byl jeden z jeho vnuků.

Jaroslava Davidová

Osobně velmi dobře znala faráře Toufara. Na škole jí učil nábožentsví a později doučoval latinu. Byl jejím velkým vzorem. Provázel jí celý život a nikdy na něj nezapomněla.

Věra Davidová

Válku prožívala jako žákyně základní školy, v socialismu vystudovala a poté sama celý život učila. Na vlastní kůži zažila nástrahy totalitních režimů. Je pamětnicí bombardování Kolína i normalizační atmosféry v pedagogickém sboru.

Jan Decker

Příběh člena revolučního hnutí Pravda vítězí

Eva Dědková

Rodačka z Brna, kterou láska k hudbě přivedla do Karlových Varů

Kateřina Dejmalová

Se svým manželem Ivanem Dejmalem se podílela na pořádání bytových seminářů a šíření samizdatu.

Hana Demlová

Pamětnice, která si nikdy nezadala s komunistickou mocí a po sametové revoluci se stala primátorkou Pardubic.

Jaroslav Denk

Rodák z Kanic, kde prožil, navzdory těžké době, celý svůj život více méně v poklidu.

Marta Dittrichová

Za 2. světové války jim byl zabaven rodinný majetek a velká část rodiny zahynula v nacistických koncentračních táborech. Komunistický režim potom odsoudil bratra za odbojovou činnost a uvěznil ho v dolech na Jáchymovsku.

Ladislav Dlabal

Učitel dějepisu, který prožil Sametovou revoluci očima rebelujícího vojáka

Karel Dlabola

Učitel českého a ruského jazyka, který zasvětil učitelskému řemeslu téměř 60 let svého života. Jeho nejranější vzpomínky jsou spojené s válkou, ale vyprávěl i o srpnových událostech roku 1968 a začínající normalizaci.

Eva Dlouhá

Když jí byly 4 roky, byl její otec odsouzen v politickém procesu za účast naprotistátní schůzce 3. odboje. Dostal 13 let, propadnutí veškerého majetku a pokutu 30 tis. Kčs. Celá rodina tím trpěla, děti měly problémy ve škole.

Zdeněk Dluhoš

Horník a důlní zámečník, který pamatuje výbuchy metanu

Peter Dobias

Vyrostl v komunistickém Československu, vystudoval matematiku a fyziku v Bratislavě. Dnes žije v Kanadě, kam odešel na postgraduální studium v 90. letech.

Jaroslav Dobiáš

Bývalý ředitel Československé televize Brno, autor cestopisných scénářů pro cyklus Na cestě po… i divadelní hry nebo knihy povídek Láska odlétá speciálem z roku 2019.

Karol Dobiaš

Jeden z našich nejtalentovanějších fotbalistů druhé poloviny 20. století. Jeho životní prioritou byl poctivě odvedený fotbalový výkon. Slibnou kariéru v evropském měřítku zastavil v roce 1969 zákaz hostování v cizině, nepomohl ani zisk titulu mistra Evropy v roce 1976. Do zahraničí byl uvolněn až na konci hráčské kariéry.

Jan Josef IV. Dobrzenský

Narodil se do jednoho z nejstarších šlechtických rodů Dobrzenských. Ve svých dvou letech musel s rodinou emigrovat do Ameriky. Zpátky do České republiky se přestěhoval po sametové revoluci. V restitucích byl jeho rodině navrácen zámek Chotěboř, o nějž do dnešních dní s láskou pečuje.

Marie Dočkalová

Dětství na Zlínsku za 2. světové války, tatínek v březnickém hnutí – centrum odbojového hnutí za 2. světové války

Marie Dočkalová

Bratranec jejího tatínka za druhé světové války bojoval u RAF. Po roce 1948 uprchl z Československa zpět do Anglie. Rodiče paní Dočkalové byli kvůli příbuzenství s letcem RAF v 50. letech vyslýchání StB.

Jiří Dohnal

Hudebník, lektor a psychoterapeut. Jako student za socialismu hrál v undergroundové skupině Slepé střevo (předchůdce Mňága a Žďorp). Je pamětníkem zásahů stb vůči muzikantům a člen výjezdní sekce stávkového výboru na Univerzitě Palackého v Olomouci v roce 1989.

Karel Dohnal

Volnomyšlenkářem za dob sovětské okupace

Ivana Dohnalová

Celý život prožila v Kuří, vesnici nedaleko Říčan. O hospodářství rodina přišla během kolektivizace, po sametové revoluci jim majetek vrátili. Láskyplný vztah ke zvířatům a pochopení pro ně, kterému se naučila v dětství, nikdy neztratila.

Lumír Dokoupil

Známý ostravský historik a jeho válečné vzpomínky. Příbuzný člena odbojové organizace Obrana národa

Alena Dokulilová

Vyrůstala za války, na kterou vzpomíná. Po válce pracovala v místní mlékárně.

Jaromír Dolanský

Jeho dobrodružná povaha ho zavedla na téměř všechny kontinenty. Lezl po horách i pomáhal při různých neštěstích. I když původem z Prahy, na události srpna 1968 má vzpomínky spojené s Jizerskými horami.

Věra Dolečková

Oblíbená pedagožka, jako dítě zažila konec 2. světové války na Sedlčansku.

Jaroslav Dolejší

Učitel a dlouholetý ředitel ZŠ Kolinec, jehož tatínek prošel Buchenwaldem

Marie Dolejší

I ty každodenní okamžiky v životě paní Dolejší mohou v sobě skrývat víc, než si můžeme myslet

Jana Doležalová

Příběh dívky, která jako maličká mávala sovětským vojákům – osvoboditelům. Po 23 letech vyhodila na protest proti srpnové okupaci legitimaci Svazu československo-sovětského přátelství.

Marie Doležalová

Marie Doležalová měla dětství poznamenané hospodářskou krizí a druhou světovou válkou. Ocitla se v dětském domově a posléze v nové pěstounské rodině, od které ve 14 letech utekla. Životním restartem pro ni bylo narození dětí a možnost vést poklidný život v milovaném Brně po boku svého manžela.

Pavel Döllinger

Celoživotní skaut, v 60. letech působil v oddíle Jaroslava Foglara

Zuzana Domesová

Pamětnice okupace v roce 1968, normalizace ve školství a poslankyně Parlamentu ČR po roce 1989.

Květoslava Domincová

Vzpomínky na bombardování Kuřimi, ukrývání se v místních štolách a osvobození na konci druhé světové války jsou pro tuto čilou dámu stále živé.

Jan Dostál

Pochází ze selského rodu, i přesto byl takřka celý život předsedou JZD Újezdec a Morašice.

Jaroslav Dostál

Jaroslav Dostál byl v době výbuchu černobylské jaderné elektrárny jen 100 km od zdroje silného záření. Následky radiace pocítil na vlastní kůži.

Jiří Dostálek

Muž, který se nebál jít po převratu na volnou nohu. Vybudoval firmu, která dodnes prosperuje. Stále se podílí na jejím vedení, i když už je dávno v důchodu.

Eva Dostálová

Oblíbená pedagožka a ředitelka základní školy, která své milované profesi zasvětila celý život, což v období totality nebylo pouze o lásce k dětem a chuti učit, ale také o schopnosti čelit politicky motivovaným požadavkům totalitní moci.

Kristýna Dostálová

Vyprávění paní Dostálové vypovídá, jak složité bylo hledat řešení budoucnosti po válce, a jak podobně složité byly osudy těch, kteří museli ze zdejšího kraje nedobrovolně odejít, stejně jako těch, kteří na jejich místa nedobrovolně přišli.

Květa Dostálová

Pamětnice z Klimkovic, která jako dítě přežila válku i přechod fronty

Dagmar Došelová

Dívka, která prožila druhou světovou válku v Mladé Boleslavi. Během květnových dnů, chtěla jednomu sovětskému vojákovi ubalit facku. Tehdy dívka, dnes babička, která se odhodlala vyprávět smutné, drastické i humorné zážitky z války.

Josef Doškář

Milující syn popisuje svůj život bez otce. Druhá světová válka se podepsala na osudech mnoha rodin, jednou z nich je i příběh právě tohoto pamětníka.

Rudolf Doucha

Starosta TJ Sokol Vršovice, pro kterého je pohyb život.

Vladimír Dousek

Černošický fotograf atmosféry Berounky a krajiny kolem ní. K focení ho přivedl dědeček, pak šel studovat kameru na FAMU. Je výraznou kulturní osobností rodného městečka.

Miloslav Douša

Pana Doušu i jeho rodinu zasáhly komunistické represe, v roce 1968 se aktivně zapojil do protestů proti okupaci. Pracoval jako geodet a urbanista, podílel se na stavbě metra, po revoluci působil jako starosta Nučic.

Veronika Doutlíková

Ilustrátorka a výtvarnice, účastnice demonstrace na Národní třídě 17. listopadu 1989

Jarmila Drábková

Rodačka z podhůří Krkonoš od mala pracovala v rodinném hospodářství. Pak do jejího dětství zasáhla druhá světová válka. Sugestivně vypráví, jak nespravedlivě se chovali komunisté po převratu v roce 1948.

Jarmila Drachová

V roce 1969 se zúčastnila pohřbu kardinála Berana ve Vatikánu.

Vladimír Drápal

Disident, aktivní v kultuře a undergroundu. Přispíval do časopisu Vokno a distribuoval jej. Přátelí se s lidmi z okruhu Charty 77.

Edeltraud Draská

Rodačka z Lokte, která zažila odsun německého obyvatelstva a spolu s tím i těžkosti, které přinesla poválečná léta německé menšině v ČSR

Eva Drašnarová

Pamětnice prožila své mládí za druhé světové války. Během těchto nelehkých dob byli u nich v domě ubytovaní tankisté wehrmachtu. Pamatuje si nálety tzv. hloubkařů i průchod Vlasovců přes město Řevnice

Irena Drbalová

Narodila se za války, vzpomíná na padesátá létá minulého století a další historické události.

Ludmila Drdlová

Pamětnice náletů na Hodonín v roce 1944, pracovnice pošty, pamětnice okupace v roce 1968.

Martin Dresler

O zakládání podnikání v dobách socialismu a plusech i mínusech udržování kontaktu se Západem.  

Dagmar Dresslerová

Její otec se účastnil Slovenského národního povstání, byl chycen gestapem a transportován do koncentračního tábora, odkud se nevrátil. Po skončení studia nastoupila do zaměstnání do rafinérie Slovnaft, kde utrpěla pracovní úraz. Srpen 1968 zastihl pamětnici na dovolené v zahraničí, a tak se rozhodovala, zda emigruje, nebo se vrátí do vlasti.

Agáta Drevňáková

Pamětnice romského původu, která vzpomíná na své těžké dětství, jež ale nezmenšilo její touhu pomáhat druhým.

Miroslav Drozd

Vystudoval VŠE, ale po roce 1968 skončil jako skladník. Psal básně a vydával je v samizdatu. Taky do samizdatu překládal, třeba Orwella.

Jana Dřízhalová

Ačkoliv byla výbornou studentkou, kvůli víře jí nedovolili studovat.

Viktor Dub

Viktor Dub je Chomutovák, jehož rodina zažila velice pestrý život plný útěků i návratů. On sám v 80. letech emigroval do Anglie.

Ilnara Dudash

Životní pouť ukrajinské pamětnice, která díky svým vlastnostem, ke kterým patří laskavost a ochota pomáhat, zakotvila v Brně, a založila Ukrajinskou iniciativu jižní Moravy a Ukrajinské centrum na Moravském náměstí v Brně.

Dalibor Dudek

Jako čtyřletý pozoroval z okna ruské tanky. V závěru vysokoškolského studia se aktivně zapojil do sametové revoluce. Od devadesátých let mění podobu českého školství, dnes coby ředitel ZŠ v Říčanech.

Pavel Dudr

Pan Dudr vydával nelegální časopis Infoch, který informoval o Chartě 77

Zdeňka Dudrová

Z rodného statku z kraje pod Řípem je vyhnali na Vysočinu a zabavili celý majetek

Danuše Ducháčková

Zapálená skautka, která si hodnoty a ideály nabyté ve skautu nese po celý svůj život, a to i navzdory zákazu skautingu komunistickou stranou, který se jí bolestně dotkl. Vzpomíná i na pobyt v Sýrii v 70. letech a obtížnou cestu za vysněným vzděláním.

Otakar Duchek

Pamětník druhé světové války a osvobození v roce 1945 v obci Hořešovice v Čechách.

Jaroslav Dominik Duka

Teolog, kněz a dlouholetý pražský arcibiskup, jedna z nejvýznamnějších osobností české církve v moderní době. V roce 1968 vstoupil do dominikánského řádu a přijal řádové jméno Dominik. Jeho životní příběh je pevně spjat s bojem za svobodu a víru v těžkých dobách komunismu.

Pavel Dukát

Za jednu z nejsilnějších vzpomínek označuje nálet na Prahu v únoru roku 1945, při kterém byl lehce zraněn.

Věra Dulová

Kdo ti nejvíc pomůže, je ruka na konci tvé paže

Jiřina Dupalová

Žena, která sledovala dopadení atentátníků na Reinharda Heydricha v chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici

Věra Ďurovcová

Dcera sedláka, která nemohla studovat medicínu, protože otec odmítl vstoupit do JZD

František Dusbábek

Otec zemřel za války, matka krátce po osvobození. O zděděné nemovitosti přišli se sestrou po únoru 1948, peníze znehodnotila měnová reforma.

Eliška Dusilová

Příběh dcery lékaře, který během 2. světové války pomáhal parašutistům z výsadku Silver A

Anna Dusová

Lékařka, vzpomíná na druhou světovou válku a období normalizace.

Milan Dušák

Fotograf, pedagog a zakladatel Střední umělecké školy grafické vzpomíná na své dětství a fotografické a učitelské začátky.

Dušan Žampach

Pochází z česko-německé rodiny. Jeho životní i profesní osudy jsou spojené s česko-bavorskou hranicí. Láska byla silnější než možnost žít ve svobodném světě.

Jara Dušátko

Emigrovala v roce 1984 přes Jugoslávii do USA. Dnes žije v Kalifornii, kde je aktivní členkou Sokola a učí češtinu na Stanfordské univerzitě.

Hana Dušková-Zikmundová

Pamětnice srpna 1968, která zažila okupaci západních vojsk v Anglii. Po maturitě pracovala jako korespondentka a v létě 1968 odjela na brigádu do Anglie. Nabídku na emigraci odmítla a vrátila se do Československa.

Hana Dutá

Rodačka z Kamenického Šenova, která působila jako účetní na místní sklářské škole.

Oldřich Dvorský

Pamětník dějin Janovic nad Úhlavou, dlouholetý místní ochotník a také malíř, zakladatel a obnovovatel skautského hnutí.

Jan Dvořák

Pochází z pohraničí, ze Znojma, kde jako středoškolák zažil převrat v roce 1989.

Jaroslav Dvořák

Muž, který se při práci ve vojenských lesích okolo Ralska začal zajímat o osudy obyvatel zaniklých německých obcí.

Jiří Dvořák

Vysokoškolský pedagog, který se straně příliš nehodil

Josef Dvořák

Rodák z Úholiček, který celý život pracoval v loděnicích a ve svém volném čase postavil tři domy.

Miroslav Dvořák

Muž více profesí, ale také organizátor kulturního života v porevolučním Ostrově

Stanislav Dvořák

Neobyčejný život obyčejného muže, který se životem probojoval

Danuše Dvořáková

Příběh otce, který se během studentských demonstrací roku 1939 ocitl ve špatnou chvíli na špatném místě

Jana Dvořáková

Jihlavská pedagožka, zakladatelka Vyšší odborné školy sociální. Celý život zasvětila práci s dětmi a mládež

Ludmila Dvořáková

Žena, jejíž život ovlivnily snad všechny přelomové okamžiky 20. století. A také život jejího otce, který byl vězněn v koncentračních táborech, a strýce, který po roce 1948 emigroval do zahraničí.

Marie Dvořáková

Příběh ženy, která pocházela ze skromných poměrů a její otec prošel nacistickými i komunistickými lágry.

Marta Dvořáková

Provdaná za politického vězně, který její život obohatil o dříve nepoznané hodnoty jako čest, morálka a pravda. Společnými silami překonali nástrahy komunistického režimu.

Olga Dvořáková

Pamětnice vzpomíná na statečnost tatínka, který byl za 2. světové války vězněn nacisty za činnost v odboji a následně perzekvován komunisty. Rodině byla zabavena pekárna a Olga se na střední školu dostala až napodruhé a pod cizím jménem. Den po okupaci v srpnu 1968 odjela do Švýcarska, odkud se zakrátko a navzdory doporučení svých rodičů vrátila zpět do vlasti.

Věra Dvořáková

Středoškolská učitelka, která se díky třídnictví potýkala s komunistickými nařízeními

Zdeněk Dymák

Pamětník 2. světové války, který celý život pečoval o matku, která psychicky neunesla nástup komunistů k moci

Alfréd Dytrt

Po sametové revoluci se stal ředitelem Gymnázia Jateční, kde již nějakou dobu působil jako pedagog, byl také jedním z hlavních organizátorů a koordinátorů Občanského fóra v Ústí nad Labem. Zasloužil se mimo jiné o opravy a dostavbu budovy gymnázia.

Jan Dzian

Pamětník, který byl vždy proti komunistickému režimu vzpomínal na svou účast na demonstracích v roce 1968 a 1989.

Marie Džuganová

Příběh o těžkém životě za války na Slovensku a v poválečném českém pohraničí.

Kateřina Ebelová

Její dědeček pracoval na panamském konzulátu a pomohl desítkám židovských rodin utéct před Hitlerem do Panamy. Strýce popravili komunisté za odbojovou činnost. Celá rodina se tak musela vyrovnat s pohnutou rodinnou historií.

Josef Eder

Celý život se angažoval v oblasti kultury.

Eva Eichlerová

V raném dětství vyrůstala na statku prarodičů, kteří přišli o půdu a dobytek. Protože rodiče nebyli členy KSČ, nebyla přijata na oděvní školu. Po střední průmyslové škole stavební úspěšně absolvovala Fakultu architektury VUT, kde prožila revoluční rok 1989.

Milena Ekrtová

Pamětnice vzpomíná na svého dědečka Stanislava Sýkoru a jeho manželku, jak prožívali první a druhou světovou válku.

Eleni Chadzielefteriadu

Přestože se narodila v Československu, pro její řecké kořeny a udržované řecké tradice cítila, že její domov je jinde.

Elfriede Šulková

Energická žena, která se hrdě hlásí k tomu, že je Němka. Společně se svým synem se angažuje v tématu česko – německých vztahů./ Eine energische Frau, die sich stolz als Deutsche bekennt. Sie widmet sich gemeinsam mit ihrem Sohn dem Thema der tschechisch-deutschen Beziehungen.

Jaroslav Eliáš

Český lékař, předseda Společnosti pro duchovní hudbu a rytíř – velkokříž řádu maltézských rytířů. Syn důstojníka československé armády a válečného hrdiny nadporučíka Vladimíra Eliáše.

Jindra Eliáš

První brněnský DJ, který si kromě skvělé hudební kariéry zažil i pobyt v komunistickém vězení.

Karel Eliáš

Rodák ze statku v Mirovicích, který prožil dramatické chvíle v srpnu 1968 v Praze a svůj život zasvětil jachtaření a stavbě lodí

Petr Eliáš

Příběh člověka, který měl jednu velkou touhu: sloužit a pomáhat lidem

Vojtěch Eliáš

Farář nejen z Klánovického kostela, který kvůli svému snu o kariéře v církvy čelil mnoha příkořím.

Jana Eliášová

Že byl tatínek v roce 1949 uvězněn z politických důvodů, se dozvěděla až v dospělosti

Karel Ellinger

Narodil se do smíšené česko-židovské rodiny. Za druhé světové války prošel šest koncentračních táborů.

Josef Elsinger

Jako sedmnáctiletý chlapec byl poslán na brigádu do Nového Vídeňského Města. Bylo po válce a Vídeň byla rozbombardována. Kvůli stesku se chtěl vrátit domů za svou rodinou do Mikulova.

Emilie Brejchová

Pamětnice druhé světové války, která zažila příchod osvobozenecké armády.

Dagmar Emmerová

Celoživotní skautka, která zažila zákaz Junáka v roce 1970. Po sametové revoluci spolu s manželem obnovili skautské oddíly v Jihlavě.

Magdalena Emmerová

Pamětnice druhé světové války, která zažila bombardování i totální nasazení. Největší strach zažila při domovní prohlídce prováděné komandem SS.

Ivan Emr

Fotograf, jemuž nebylo z politických důvodů dovoleno studovat. Člen Jazzové sekce, kulturně činný v 80. letech na straně pravice, jako reportážní fotograf se účastnil pražských protikomunistických demonstrací. V listopadu 1989 mluvčí Občanského fóra v Jindřichově Hradci.

Milan Enc

Profesí zámečník i mechanik vzpomínající na Květnou neděli a osobní příběhy z druhé světové války, která se prolínala jeho dětstvím.

Jarmila Erbanová

Příběh ženy, která přežila bombardování, ale komunistický režim jí zakázal studovat na vysoké škole

Pavla Erbanová

Významná vědkyně Mikrobiologického ústavu Akademie věd. Vyrůstala v rodině pronásledované komunistickým režimem, dědeček z otcovy strany byl v padesátých letech odsouzen za údajnou velezradu do věznice v Leopoldově. Pomáhala disidentům, schovávala samizdaty. S rodinou ukrývali posmrtnou masku Jana Palacha.

Zlata Erbanová

Dáma, která přestála nejrůznější životní období s optimismem sobě vlastním

Dana Erbesová

Žena se srdcem na správném místě. Celý život spolu s manželem zasvětila práci s mládeží a práci zdravotní sestry v nemocnici.

Erika Bednarská

Jen jedna německá rodina z osady Hraničky nebyla po válce odsunuta do Německa, a to rodina paní Bednarské. Jak se žilo bez příbuzných a bez znalosti českého jazyka?

Erna Gronychová

Erna Gronychová se narodila 11. září 1943 v hospodářství na Malé Moravě jako nejmladší dítě rodičům německé národnosti. Její život ovlivnilo vysídlení občanů německé národnosti.

Marta Ernyei

V 60. letech se s manželem rozhodli pro emigraci do Anglie, kde založili rodinu. Kvůli rodičům ale život v Anglii po několika letech opustili a vrátili se dramaticky do Československa, kde čelili ústrkům i právním komplikacím.

Jindřich Essl

Vyprávění českého Němce, který dodnes zpívá písně v šumavském dialektu. Jeho život zásadně ovlivnily události po 2. světové válce, kdy byla jeho rodina navždy rozdělena.

Věra Ettelová

Její tatínek a následně ona sama se kvůli názoru potýkali v životě nejednou s komunisty a po revoluci se aktivně zapojila do Občanského fóra

Dagmar Evaldová

Jejího tatínka popravili za účast v protinacistickém odboji, ona sama byla totálně nasazená. Po Sametové revoluci se podílela na obnově Sokola.

Josef Evan

Učitel, sportovec a voják, který byl na pionýrském táboře v srpnu 1968 svědkem příjezdu vojenské techniky do Československa

Milan Exner

Významný poděbradský výtvarník – sochař a keramik. V období srpna 1968 vojákem základní služby, v období normalizace působil jako keramik na volné noze, vnímal absurditu totalitního režimu a nesvobodu.

Štěpán Faber

Rodina Štěpána Fabery patřila k věřícím, kteří pomáhali politicky perzekuovaným kněžím. Ve škole si pamětník prošel šikanou ze strany komunisticky „uvědomělých“ pedagogů, kteří se snažili o umístění malého Štěpána do dětského domova, aby nebyl vychováván v „nábožensky fanatickém prostředí“. V dospělosti se sám aktivně zapojil do podzemní církve

Michal Facek

V mládí se kvůli svým dlouhým vlasům potýkal s nahodilými zadrženími Veřejnou bezpečností. Skrze jeho působení v big beatové kapele se setkal i s omezováním svobody slova. Pracovně působil v Iráku a Angole v době, kdy v obou zemích probíhaly ozbrojené konflikty.

Zdeněk Fajbus

Pamětník konce druhé světové války a okupace v roce 1968. Milovník folklóru, jehož život je nerozlučně spjat se Slováckým krúžkem.

Jana Fajkošová

Každá chvilka, kdy to vypadalo, že komunismus padne, byla určitá naděje v něco lepšího

Milan Fajman

Pamětník 2. sv. v. na Nymbursku. Komunisté mu v padesátých letech zakázali jeho velký koníček, létání, protože otec vystoupil z JZD. V období srpna 1968 pobýval na Rujaně a měl výrazně komplikovaný návrat do ČSSR.

Jarmila Fajtová

Pamětnice srpnové okupace v Mošnově. Na konci 60. letech se přestěhovala do Ústí nad Orlicí, kde začala pracovat ve výzkumném bavlnářském ústavu. Zná se s prvním československým kosmonautem Vladimírem Remkem.

Ladislav Faktor

V demokracii má mít člověk svobodu. Má mít svobodu se rozhodnout.

Jiřina Faktorová

Už od raného dětství si přála být učitelkou, ale tehdejší režim jí stál v cestě.

Josef Falář

Psycholog a novodobý válečný veterán, jako psycholog připravoval střelce na olympiádu v Mexiku v roce 1968. Po vypuknutí války v Jugoslávii a zřízení mírové mise OSN působil ve výběrové komisi pro český prapor. V roce 1993 odjel na misi jako psycholog, po návratu jezdil nadále do Bosny a Kosova psychodiagnosticky testovat příslušníky misí KFOR a SFOR.

Jiří Fassmann

Pochází z Otvovic ze sklářské rodiny. Jeho dětství poznamenala hospodářská krize a rané mládí druhá světová válka. V nelehké době vystudoval vysokou školu. V šedesátých letech ho ČKD Praha vyslala jako technika z oddělení konstrukce dráhových motorů do Iráku.

Jaromíra Fassmannová

Poprvé do školy šla v den, kdy začala druhá světová válka. Z kádrových důvodů nemohla vystudovat, našla se však v profesi laborantky. Od dětství cvičila v Sokole a po sametové revoluci se do něj jako aktivní členka vrátila.

Josef Feik

Rodák z Hořic v Krkonoších vzpomínal na dětství, studia, nevydařený pokus o emigraci i na ježdění v tanku, ve kterém musel jezdit jako student přírodovědecké fakulty.

Vlasta Feješová

Pamětnice, která prožila život v městské části Chrlice, vypráví místním žákům o svých bohatých zkušenostech.

Martin Fejfárek

Pamětník, který absolvoval dvě mise na území bývalé Jugoslávie, misi OSN v Republice Srbská Krajina a misi NATO v Bosně na základně Bosanska Krupa. Asistoval při odkrývání masových hrobů, hledání min i válečných zločinců. Přežil minometné ostřelování i pád vrtulníku. Za nejnepříjemnější chvíle z této mise považuje pamětník odkrývání masových hrobů.

Anna Fejglová

Příběh ženy plné životního optimismu a elánu

Eva Fejková

Oblíbení učitelka ze základní školy Strossmayerovo náměstí vypráví, jaké výzvy s sebou přinášelo učení v době socialismu.

Petr Feld

Pamětník okupace v roce 1968 a dalších historických událostí v Československu.

Petr Feldstein

Publicista a spisovatel s židovskými kořeny. Po okupaci v roce 1968 musel přerušit novinářskou dráhu a pracoval mimo jiné jako studnař.

Jiří Felix

Byl svědkem sílících protičeských nálad před 2. sv. válkou a po Mnichovské dohodě musel se svou rodinou odejít do vnitrozemí. Část jeho příbuzenstva byla popravena během heydrichiády.

Bohuslav Fencl

Bývalý starosta Vysokého Mýta, který spoluzakládal místní Občanské fórum

Anna Fenclová

Vzpomínky na II. světovou válku na venkově u Plzně

Alfréd Ferby

Rodák z Pasohlávek perzekuovaný kvůli otci německého původu, své víře i kontaktům se zahraničními přáteli

Tomáš Feřtek

S komunistickým režimem se snažil vyrovnat po svém, vystřídal různé práce – prodavač v antikvariátu nebo čerpač. Vždy mu pomáhalo se uchýlit ke knížkám.

Jan Fiala

Jako vnuk úspěšného pražského stavitele měl problémy se studiem. Na vojně sloužil u PTP.

Jan Fiala

Grafik sametové revoluce, autor transparentů na Letné v listopadu 1989 a plakátů Občanského fóra. Rád by odčinil činy svého otce komunisty.

Jiří Fiala

Partyzánský oddíl Zarevo operoval za okupace také v Samotíně ve Žďárských vrších. Pro dospělé, kteří tam partyzánům pomáhali, to znamenalo neustálý strach z odhalení. Jejich děti tehdy hrozící nebezpečí tolik nevnímaly, uvědomění přišlo až časem. Své o tom ví samotínský rodák Jiří Fiala.

Miloš Fiala

Sportovní pilot, mnohonásobný vítěz mistrovství světa v létání, který se stal svědkem letecké tragédie v New Yorku v roce 2001.

Václav Fiala

Sochař, výtvarník a rodák z Klatov vzpomíná na svou touhu po svobodě, úvahách o emigraci v dobách mládí a jeho cestu do Indie za minulého režimu.

Vlastimil Fiala

Za války totálně nasazen ve Svidnici a plzeňské Škodovce, vášnivý turista a filatelista.

Josef Fialka

Odmítl vstoupit do JZD, za bránění budování socialismu ho odsoudili na šestnáct měsíců

Emilie Fialová

Na vlastní kůži pocítila nástup normalizace, byla vyhozena z práce. Do roku 1989 pracovala v dělnické profesi. Třicet let pomáhá manželovi postavit na nohy vrácenou cihelnu.

Jindřiška Fialová

Paní Fialová vyrůstala jako jedno ze čtyř dětí v rodině zemědělce. Když jí bylo 14 let, rodina se přestěhovala do pohraničí v rámci osidlování Sudet, nicméně paní Fialová na své rodné místo často vzpomíná. Nejdříve pracovala jako prodavačka, což byl její sen, později byla zaměstnaná v továrně v Hodkovicích nad Mohelkou, kam se s manželem přestěhovala a kde vychovala dvě děti, Evu a Jaroslava.

Lenka Fialová

Umělkyně, která byla politicky pronásledována komunistickým režimem a emigrovala do Rakouska.

Jiří Fic

Rodák z Velkého Meziříčí vzpomíná na vyprávění tatínka o válce i na to, jak se spolužáky průmyslovky vezl věnec na pohřeb Jana Palacha do Prahy.

František Fidler

Pan František byl vychován ke skromnosti, bral život tak, jak přišel. Historické události vnímal jako něco nevyhnutelného a nikdy si nestěžoval na žádnou z těžkých dob, které musel prožívat.

Alena Fiedlerová

Paní Fiedlerová vzpomíná na Teplice nad Metují, co se změnilo, jak to vypadalo kdysi a jak nyní. Pracovala jako vedoucí skladu a dopravy v Komapu Dědov, jako vedoucí školní jídelny a jako vedoucí stravování v ozdravovně na Kamenci.

Jana Fiedlerová

Jana Fiedlerová vypráví o svém tatínkovi, Jaroslavu Gaberlem, kterého úspěch odsoudil k nesvobodě

Vratislav Fiksa

Celý život se věnuje hudbě. S kamarády založil v sedmdesátých letech kapelu Atomová Mihule, se kterou se nechtěl podřídit tehdejšímu stylu.

František Filípek

Pamětník, který svůj život zasvětil pilotování bezmotorových letadel, který za mimořádné sportovní výkony získal i titul Mistr sportu. Ve svém příběhu vzpomíná i na rok 1968.

Marie Filipi

Rodina paní Filipi se aktivně zapojila do protinacistického odboje. I když se pamětnice narodila až po válce, tak hodnoty, kterými se rodina v odboji řídila, ji provází celý život. Tak jako její rodiče pomáhali parašutistům, tak ona sama v současnosti pomohla několika ukrajinským uprchlíkům.

Jiří Filipovič

Vystudovaný důlní inženýr, který v roce 1987 kvůli komunismu emigroval do Kanady a stal se tam uznávaným projektovým manažerem.

Bohumír Finke

Celý život pana Finkeho je spjat se sportem. Sám aktivní sportovec se po vystudování Pedagogické školy v Ústí nad Labem stal učitelem, mimo jiné i tělesné výchovy. Po revoluci začal na základě konkurzu vykonávat funkci ředitele ZŠ a MŠ na Malé Skále a velmi úspěšně zde působil celých 30 let. Dětem se věnuje i nyní, a to v tenisovém a volejbalovém kroužku

Bronislaw Firla

Architekt, který za druhé světové války dezertoval z nacistické armády do polské armády ke spojařům

Bruno Fischer

Neobyčejný životní příběh z prostředí německé menšiny.

Jan Fischer

I špatné věci se stávají dobrým lidem…

Marie Fišerová

Bývalá herečka „Černého tyjátru“ vypráví, jak její tatínek do smrti nezapomněl na smutné oči Milady Horákové

Miroslav Flanderka

Vymyslel jsem řízený průser, aby mě komunisté přestali verbovat

František Fleischmann

Plavec. Pracoval u Labsko – Oderské plavby. Začínal jako lodník v roce 1962 a postupně vystoupal až na post kapitána.

Alice Flesarová

Rodačka z Teplic, která díky recesi s kamarádkami začala hrát v kapele na saxofon a od té doby hrála v kapele Už jsme doma. Hudbě se od té doby věnuje dodnes.

Jarmila Fliedrová

Žena, která prožila druhou světovou válku z pohledu obyčejného dospívajícího člověka. Vzpomíná na dobu, kdy život na vesnici byl plný nečekaných překvapení.

Ctibor Fojtíček

Z rodné Poštorné (dnes součást Břeclavi), dříve samostatné obce, která patřila pod Říši, a kde ještě jako hoch zažil nemalé útrapy, se pamětník přestěhoval do Plzně, v níž začal nový život prací u Škodových závodů a mohl večerně vystudovat i vysokou školu.

Jan Foll

Dramaturg a nezávislý publicista, který podepsal a rozšiřoval petici Několik vět a od poloviny 80. let se přátelil s Václavem Havlem.

Ivana Follová

Vyrůstala na Spořilově v silně protikomunistické rodině. Za normalizace se podílela na šíření neoficiální kultury.

Vlasta Forejtová

Její tatínek byl 5. května 1945 umučen gestapem v Malé pevnosti Terezín pouhou půl hodinu před osvobozením tábora.

Josef Formánek

Pamětník II. světové války, pro svůj selský původ přiřazen k PTP, později aktivní v tělovýchovné organizaci v Moravském Písku

Peter Formánek

Vyprávění o životě, který jej v roce 1968 dovedl k emigraci do Kanady. Zpátky domů se vrátil až v roce 1994.

Hana Formánková

Jako dítě vyrůstala v prostorách dnešní havlíčkobrodské nemocnice v těsném sousedství s šedými řádovými sestrami

Markéta Formanová

Po druhé svět. válce byla svědkyní násilného odsunu svých německých krajanů. Její rodině byl zkonfiskován majetek, ale vzhledem k faktu, že ke konci války vycházeli s partyzány, mohli ve své vlasti zůstat.

Josef Förster

Pamětník historických událostí z dob komunistického režimu ze smíšené Česko – německé rodiny z prostředí Severních Čech, pohraničí a velkého hospodářství.

Hana Fořtová

Celoživotní zapálená sokolka, dodnes ve svých 82 letech spolupořádá jako bývalá vedoucí Sokola nejrůznější akce. Ve škole pro neshody tatínka se soudružkou učitelkou na tělocvik měla jedinou dvojku – právě z tělocviku.

Jaroslav Fous

Pracoval na uranových dolech v Příbrami, kvůli emigraci svého bratra do Kanady ho několikrát vyslýchala StB

Zdeněk Fous

Pamětník konce druhé světové války, krvavého protiněmeckého povstání v Třešti a následného osvobození Rudou armádou.

Zuzana Fousková

Na konci války se ztratila své rodině, která utíkala před postupující sovětskou armádou. Osm let trvalo, než se zase našli. Mezitím si ji již adoptovali manželé ze Šumperka

Hana Fousová

O smrti své maminky v plynové komoře se dozvěděla až 20 let po válce

Ludmila Fousová

Viděla, když si gestapo v roce 1942 přišlo na příbramské gymnázium pro ředitele Josefa Lukeše a studenta Antonína Stočesa

Jan Franc

Kronikář obce Kamenné Žehrovice. Dlouhá léta pracoval v Poldi Kladno.

MUDr. Jaroslav Franěk

Při studiu na lékařské fakultě Univerzity Karlovy se v listopadu 1989 zapojil do revolučního dění i do stávky.

Vít Frank Mutl

Emigroval v roce 1968 přes Jugoslávii a Itálii do USA. Stavěl lodě v Kalifornii, pracoval v médiích. Dnes žije ve Skotsku.

Olga María Franzdóttir

Během studií na FF UK se seznámila s islandským studentem, provdala se za něj a v roce 1963 za ním odešla na Island. Žije v Reykjavíku.

Anna Freimanová

Manželka divadelního režiséra Andreje Kroba, spolupracovnice Václava Havla. Pracuje v Knihovně Václava Havla.

Ilga Frélichová

Rodačka ze sudetských Malnic s německými kořeny, která po 2. světové válce zažila útrapy divokého odsunu Němců.

Vladimír Frenzl

Vlastenec, poctivý a zásadový člověk, milovník šumavské přírody a její průvodce, zakladatel Klubu šumavských tygrů. Vzpomíná na své působení v celní správě před rokem 1989.

Václav Freudl

Věhlasný malíř skla, který se narodil do smíšené česko-německé rodiny. Po druhé světové válce neviděl svého násilně odsunutého otce pět let, než se mu s dalšími Němci podařilo utéct z ruského zajetí.

Zdena Freundová

Člověk musí žít podle toho, na co má a jaké má podmínky.

Miloš Fric

Neúnavný badatel a zapisovatel historie Prahy 11. Válečné události byly pro malého kluka jedním velkým dobrodružstvím.

Mája Fricová

Za války totálně nasazená v pracovním táboře v Křivoklátě

Miloš Frič

Autorský tým: Pedagogické vedení: Škola:

Milena Fridrichová

Oblíbená pedagožka působící na několika základních školách v Rakovníku a blízkém okolí vzpomínala mj. na vzdělávání dětí a mladých lidí před rokem 1989.

Pavel Fried

Příběh židovského chlapce, jenž přežil koncentrační tábor

Václav Fröhlich

Jeden z prvních profesionálních hokejistů Kladna. Československý reprezentant a zapálený sportovec.

Jaroslav Frolík

Po roce 1968 zbaven zaměstnání, následně musel vykonávat podřadné práce, v roce 1989 jedna z výrazných osobností sametové revoluce v Berouně

Jana Froňková

Vyrůstala v rodině pražských intelektuálů – matka pracovala v Akademii věd, otec byl ředitelem Československého rozhlasu. Vyprávěla nám o okupaci v srpnu 1968 i o životě za normalizace se špatným kádrovým posudkem.

Vnislav Fruvirt

Nespravedlivě odsouzen za protistátní činnost strávil farář Vnislav Fruvirt ve vězení několik let

Marie Fryblíková

Dcera legionáře, později strážmistra v Brně, který byl během druhé světové války vězněn na Špilberku. Marie Fryblíková absolvovala učitelský ústav a svou kariéru pedagožky zahájila na severu Čech, kde se také věnovala divadlu a vedla pěvecký soubor.

Frydecký Milan

Pedagog a Sokol. Celý svůj život zasvětil práci s dětmi a mládeží

Jiří Fuchs

Mechanik důlních strojů a velkostrojů, aktivní v alternativní kultuře, zakladatel klubu Propaganda

Jana Fuksová

Paní Jana Fuksová vypráví o konci 2. světové války v Kroměříži.

Roman Fürst

Autor filmu o Evženu Plockovi, který byl v době normalizace zakázán. Vzpomíná na uvěznění svého otce v Jáchymově i na své vlastní protikomunistické postoje.

Jiří Fuxa

Dlouholetý vedoucí Klubu českých turistů a vedoucí turistického oddílu v Jihlavě

Ing. akad. arch. Michal Gabriel

Architekt, podílel se na stavbě krajského síla KSČ v Ústí nad Labem. Po sametové revoluci mohl začít svobodně tvořit, je autorem např. ústecké pobočky ČNB.

Lubomír Gabryš

Se strýcem Bohumilem Filipem, československým letcem, který byl zadržen gestapem a vězněn v koncentračních táborech, jej zdánli vě spojuje jen fotoaparát, který pan Gabryš po strýci zdědil. Ve skutečnosti je toho však mnohem víc.

Božena Gacovová

Pamětnice vzpomíná na lotroviny namířené proti německým okupantům a osvobození Ivančic kozáky.

Fedor Gál

Zachránit jednoho člověka je jako zachránit celý svět

Antonín Galuška

Pamětník zpracovává historii rodných Kvačic – městské části Uherského Ostrohu

Alfréd Gampe

Drsných devadesát let očima sudetského Němce.

Irma Garlíková

Pamětnice druhé světové války, budování socialismu v Československu i vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

Zdeněk Gatěk

Horolezec, který se za minulého režimu díky výpravám podniknutým s Československým
horolezeckým svazem dostal i do nedostupných zahraničních lokalit

Alena Gavendová

Rodačka z Beskyd, jejíž rodina byla donucena zanechat svobodného rolničení a vstoupit do JZD

Ladislav Gavlas

Narodil se v červnu roku 1938 na pohraničí v Mostech u Jablunkova jako jeden ze čtyř bratrů. Vzpomíná na dětství, které bylo ovlivněné 2. světovou válkou a také na rok 1968, který mu také zasáhl do života. 

Eva Gazárková

V době komunistického režimu v ČSSR procestovala jako tanečnice Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů téměř celý svět.

Kurt Gebauer

Uznávaný sochař, jehož díla můžeme vidět po celém světě. Přesto, že byl nucen tvořit v komunistickém Československu a špatný kádrový posudek mu znemožnil studovat na UMPRUM, šel si dále za svým snem a stal se úspěšným umělcem.

Jiří Gebert

Syn zakladatele československého dabingu Miroslava Geberta. Tatínek chtěl s rodinou emigrovat na západ, StB však plán odhalila a tatínka zatkla. V roce 1968 byl pan Jiří svědkem agrese sovětských vojáků v Podolí. V 80. letech emigroval do západního Německa, kde pracoval jako architekt.

Gertraud Zeitler

Die gebürtige Bärnauerin ist der Beweis dafür, dass Freundschaften fürs Leben keine Grenzen kennen und sie auch während des Eisernen Vorhangs und über Sprachbarrieren hinweg geschlossen werden können. / Rodačka z Bärnau, která je důkazem toho, že přátelství na celý život nezná hranic a může vzniknout i během železné opony a napříč jazykovým bariérám.

Ludmila Gerychová

Ludmila Gerychová je pamětnice druhé světové války. Vzpomíná, jak se do jejich domova nastěhovali Němci.

Helena Glancová

Příběh divadelní režisérky, která se učila psát prstem na zamlženém okně v terezínském koncentračním táboře

Alois Glos

Celý život pracoval na šachtě a byl hlavním organizátorem kulturního života v Habartově

Vlastimil Glos

Už na základní škole se nebál vyslovit svůj názor. Uplatnit se mohl pouze v dělnické profesi, ale po revoluci se stal starostou.

Jaruše Glosová

Pamětnice TGM, Pražského povstání a válečného bombardování Prahy.  

Zdeněk Glozar

Do tří let vyrůstal v dětském domově, jeho adoptivní otec jej přivedl k lásce k divadlu. Sám se stal hercem.

Kurt Goldberg

Kurt Goldber se narodil za 2. světové války a celý svůj život prožil v pohraničí na severu Čech. Konec války, nálety, bombardování Drážďan, útěk uprchlíků před Rudou armádou a odsun Němců, to vše zůstalo panu Goldbergovi od dětství v paměti.

Marie Golková

Vzpomínky pamětnice sahají ke konfiskaci majetku jejích prarodičů ze strany KSČ. Srpnovou okupaci vojsky Varšavské smlouvy rodina prožila na dovolené v Jugoslávii. Pamětnice také vzpomíná na pobyt v Bulharsku, kde pobývala se svým otcem v 70. letech a na poměry za socialismu.

Jan Gomola

Zpověď Čecha, který sloužil u Wehrmachtu

Vojtěch Gorol

V 80. letech jeden ze zakládajících členů tanečního souboru Perumos, se kterým před rokem 1989 cestoval po světě. Po roce 1989 byl členem Romské občanské iniciativy.

Kristýna Gorolová

Pochází z východního Slovenska, ale většinu života prožila v Praze na Žižkově. Společně se svými příbuznými působila v romském folklorním souboru Perumos.

Blanka Göthová

Pamětnice dramatických událostí roku 1968 na Jihlavsku. Účastnila se výroby a distribuce letáků proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy.

RNDr. Stanislav Gottwald

Jako maturant, v 80. letech absolvoval matematický experiment. Díky absurdní povaze experimentu se stal sám učitelem.

Věra Grafnetterová

Statečná žena, která prožila mnoho útrap za 2. světové války na venkově s maminkou a malou sestřičkou.

Jack Greenberg

At the age of sixteen, Jack took on massive responsibility by stepping up and supporting his family. It was a life-changing experience which made him realise the true importance of family.

Tolsa Greenberg

Her grandparents were from Poland and moved to Canada in 1905 to escape the antisemitism.

Oldřich Gregar

Pamětník 2. světové války, během které němečtí vojáci postřelili jeho otce. Dlouhá léta pracoval v České Třebové u železnice, kde ho zastihl i srpen 1968.

Věra Gregorová

Příběh o bombardování a ztrátě bydlení, o vystudování české školy v Rakousku a o aktivním životě ve vídeňské české menšině

Milena Grenfell-Baines

Je jedním z tzv. Wintonových dětí. Do Velké Británie odjela v roce 1939 se svou sestrou (viz příběh Evy Paddock). Bylo jí devět let.

Anna Grillová

Pamětnice, která sloužila nejdříve u sedláka a poté zasvětila svůj život pomoci, laskavosti a ochotné pomoci jiným lidem.

Ján Grónský

Dějiny neexistují, existují pouze interpretace dějin

Josef Gross

Rodák z Únanova vzpomíná na šťastné dětství na pozadí událostí 2. světové války.

Zdeněk Gruber

Narodil se v příhraniční obci Rapšach na Vitorazsku, ze které se jako dítě musel dvakrát vystěhovat, jednou kvůli státnímu občanství a podruhé kvůli nástupu komunismu.

Jaroslav Grubner

Horník a důlní záchranář, rodák z hornické kolonie v Brandýsku u Kladna. Průvodce v dole Mayrau u Vinařic.

Milan Grulich

Bývalý voják z povolání, který se za svůj život několikrát ocitl v ohrožení života

Alice Grusová

V dětství strávila dva roky v Terezíně, oba rodiče zahynuli v Osvětimi

Marie Grusová

Nemohla po okupaci 1968 studovat, později jí komunisté znemožnili odstěhovat se s dětmi z jedovatého Ústí nad Labem. Po sametové revoluci vystudovala čtyři vysoké školy a přesídlila do vytouženého Jičína.

Irena Gujdová

Vypráví o běžném životě za minulého režimu.

Jan Gulec

Fryštátský patriot, který byl kvůli národnostnímu původu svých rodičů pronásledován režimem až do roku 1989.

Günther Borutta

Ein Grenzpolizist während des Kaltes Krieges, der trotz der Bedrohung seines Lebens versuchte, Kontakte zu Menschen aus Tschechien aufzunehmen. / Pohraniční strážník, který se i během studené války a přes ohrožení svého života snažil navazovat kontakt s lidmi z Čech.

Ladislava Guričová

Dcera starosty Střelné a zemědělce Josefa Ptáčka, který byl komunisty v padesátých letech vězněn za napomáhání odbojové skupině Světlana. Krátce po propuštění zemřel. Majetek rodiny byl znárodněn v kolektivizaci.

Vojen Güttler

Vojen Güttler se celý život toužil věnovat právnické profesi, ale cesta k jeho snu nebyla snadná ani přímočará. Navzdory nepřízni komunistického režimu, které čelil v mládí, působil nakonec jako nejdéle sloužící ústavní soudce v České republice.

David Haas

Vnuk malíře Bedřicha Fritty, který v terezínském ghettu vytvořil knížku pro svého syna Tomíčkovi k jeho 3.narozeninám. Do vlasti svých předků do Čech jezdí vzdělávat o příběhu své rodiny a o židovské kultuře.

Míťa Haasová

Rodina paní Míti zažila velké bezpráví za 2. světové války i za komunistického režimu

Karel Habal

Člen pražského undergroundu, který díky své lásce k západní hudbě pašoval desky z Anglie a následně i exilovou literaturu do Českoslovenka.

Rudolf Hable

Český Němec, který pomohl zrekonstruovat Dům česko-německého přátelství

Josef Hackenberg

Sudetský Němec, který zažil jako dítě druhou světovou válku. Jeho blízcí museli po válce odejít, zatímco on díky svému otci zůstal.

Miloslav Hadač

Rodák z Příbrami ze statku na Pohodnici, jehož rodině v květnu 1945 zastřelili vojáci čeledína

Růžena Haidlová

Pozitivní dáma, která má mnoho zajímavých koníčků a neméně zajímavý životní příběh. Dětství prožila za války, s rodiči osidlovala pohraničí a za komunismu byla považována za „protistátní živel“.

Jaroslav Hájek

Historik a dokumentarista, v 15 letech byl během okupace zatčen a na týden zavřen. Autor knih mapující historii pražských Řep.

Josef Hájek

Pamětník kolektivizace v 50. letech. Zemědělec a dlouhodobý člen JZD.

Václav Hájek

Nadšený volejbalový trenér. Na vojně sloužil 2 roky u pohraniční stráže. Svědek událostí z léta 1968, kdy působil v ČKD.

Eva Hájková

Pamětnice narozená roku 1934 vzpomíná především na druhou světovou válku a na útrapy s ní spojené.

Jaromíra Hájková

Pamětnice z rodiny dle posudku komunistů “notoricky katolické” poskytovala zázemí svému bratrovi i dalším duchovním.

Ludmila Hájková

Tatínka za války popravili za spolupráci s odbojem. Vydržel ale u výslechu nepromluvit a zachránil tak 41 dalších lidí.

Pavla Hájková

Jako dítě zažila jak její rodiče a jejich sousedé za druhé světové války nosili jídlo vězňům koncentračního tábora Hradištko.

Václav Hák

V pěti letech přišel o rodiče, kteří byli popraveni během heydrichiády na táborském popravišti. Po válce žil v rámci repatriace dva roky v Norsku.

Jan Hála

Redaktor ČTK, jehož maminka jen díky pomoci přátel unikla za 2. sv. války transportu do koncentračního tábora

Pavel Hála

Za roznos letáků převýchova a kriminál

Ondřej Halama

Syn evangelického faráře, který se chtěl stát učitelem

Dagmar Halasová

Překladatelka a spisovatelka, která nejšťastnější chvíle dětství strávila v Petrovicích u Jihlavy. Zde se také seznámila se svým manželem Františkem Halasem a jeho otcem – slavným básníkem.

Zdeněk Halaš

Příběh totálního nasazení – zpracovali žáci ZŠ Jirkov Budovatelů

Michal Halbich

Více než tři dekády se věnuje profesi učitele a atletického trenéra na Základní škole Jeseniova v Praze 3, kde svým žákům předává vášeň pro sport a atletiku. Vzpomínal i na převrat v roce 1989.

Drahoslava Halenková

Pamětnice druhé světové války, ničivého bombardování v Brně v roce 1944 a také srpnových událostí roku 1968, které prožila na dovolené v Bulharsku.

Milan Haluška

Na přelomu 70. a 80. let emigroval do Itálie, kde působil v redakci exilového časopisu Listy. Dnes žije na Maltě.

Jasoň Hampl

Doživotní člen “salesiánské rodiny“ a celoživotní bojovník proti komunismu, který za svůj pokus o útěk strávil rok a půl ve vězení.

Petr Alois Hampl

Akademický malíř, sochař, restaurátor obrazů, grafik, také ale učitel či výrobce kulis

Evženie Hamplová

Volyňská Češka z Českých Dorohostajů vzpomíná na těžký život na Volyni i reemigraci do Čech.

Hana Draganovská

Od malička se chtěla stát učitelkou, ale režim z ní chtěl mít dobrého kádra.

Hana Moravcová

Významná reprezentantka ve volejbale, trenérka a spisovatelka. Žena, jejíž rodina byla perzekuována komunistickým režimem. Po revoluci jedním z hlavních aktérů, kteří otevírali státní hranice mezi Broumovem a Mähringem.

Hana Volejníková

Pamětnice z Lub u Klatov vyprávěla příběh svého tatínka Václava Hracha, který ani přes životní handicap nic nevzdal a věnoval energii práci v zemědělství a své vlastní rodině. Reflektuje i osud svého dědečka, který prošel jako odbojář Terezínem.

Květoslav Hána

Příběh nejstaršího vytrvalostního běžce a olympionika

Bedřich Hanauer

Pamětník, který se jako malinké dítě stal obětí nuceného přesídlení

Vladimír Handlík

Muž, který na veřejné schůzi odmítl pošpinit svého podřízeného, evangelického faráře a signatáře Charty 77.

Olga Handlová

Rodačka z Rychnova nad Kněžnou, která miluje sport a cestování vypráví o svém životě poznamenaném těžkým rodinným osudem a špatným kádrovým profilem.

Eva Haniaková

Celoživotní hráčka a trenérka fotbalu, která se jako jediná žena dostala do fotbalové síně slávy. Svou lásku k fotbalu celý život šíří mezi děti i dospělé, když ne v kopačkách, tak se svým slavným kbelským koláčem v náručí.

Jiří Hanke

Světově uznávaný fotograf, který vzpomínal na poldovskou ranní sirénu, rudé Kladno a sametovou revoluci.

Eva Haňková – Neugebauerová

Díky snímku, na kterém jí drží v náručí prezident Masaryk, se proslavila jako „děvčátko ze známky“. V roce 1950 emigrovala, žije v Kalamazoo ve státě Michigan v USA.

Jaromír Hanuš

Pamětník, jehož rodině komunisté zabavili mlýn. Jako malý kluk zažil v Chacholicích okupaci v srpnu 1968, vzpomíná také na sametovou revoluci 1989.

Marie Hanušová

Pedagožka, která se celý život věnovala mládeži, vzpomíná na okupaci v roce 1968 v Klatovech. Díky konfliktu s StB zažila na vlastní kůži, jak režim šikanoval obyčejné lidi. Její příběh ukazuje sílu, odvahu nevzdat se a za žádnou cenu si nenechat vzít svoji vnitřní svobodu.

Jaromír Hanzlík

Slavný český divadelní a filmový herec, moderátor Jaromír Hanzlík narozen 16.2.1948 v Českém Těšíně. Po ukončení studia na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze v roce 1966 začal hrát na scéně Vinohradského divadla, kde ztvárnil desítky rolí a působil tam až do roku 1993. Hrál také ve filmech a seriálech.

Milada Hanzlíková

Anděl strážný mnoha svých žáků, koček a v neposlední řadě i nepohodlných gramofonových desek.

Vladimír Harastej

S cizími vojsky na našem území po srpnu 68. roku se vyrovnával po svém.

Václav Harmáček

Dlouholetý ředitel ZŠ Mníšek. Profesí učitele si splnil svůj sen z dětství. Pamětník příjezdu americké armády v květnu 1945.

Jan Harmata

Pamětník a současný ředitel školy ZŠ Vedlejší vzpomíná na svůj život v dětství

Věra Harrerová

Oblíbená učitelka jazyků, která se narodila na jižním Slovensku v době První republiky, odkud byla její rodina v roce 1938 odsunuta, poté co území připadlo Maďarsku.

Helena Hartmanová

Totálnímu nasazení unikla díky zaměstnání na rodinném statku. Po nuceném vstupu do JZD ho ale opustila.

Jindřiška Hasalíková

Zážitky pamětnice z Opavska, jejíž dětství ovlivnil německý zábor a následující roky života zase komunistický režim, díky kterému se dostala na Bruntálsko.

Ludvík Hasík

Kvůli častému stěhování nebylo učení jeho silnou stránkou, často se pral. V dospívání se dostal k judu, které se stalo jeho celoživotní vášní. Momentálně soutěží ve veteránské kategorii a má úspěchy na mezinárodní úrovni. 2.místo na MS v Malaze v 70 letech (rok 2014) a 3. místo na MS v Abu Dhabi v necelých 80 letech (listopad 2023).

Jan Haško

Napínavý příběh legendy rockové skupiny Coda.

Jiří Hatina

Profesní život zasvětil učitelství matematiky a fyziky na střední škole v Hořovicích a až po roce 1989 se mohl stát jejím ředitelem.

Cyril Hauptmann

Zakladatel dětského turistického oddílu Hraničář, pečuje o historický odkaz krajiny západních Čech.

Petr Hauptmann

I přes sedm let v strávených v lágru a prodělanou rakovinu si stále zachoval optimismus a životní nadhled

František Havel

Voják z povolání, který měl potíže kvůli cestě do Rakouska v únoru 1948

Václav Havelec

Člověk s velkým srdcem, který svůj život zasvětil nejbližším a životu na dráze.

Jaroslav Havelka

V roce 1970 se mu na druhý pokus podařilo utéct se svou tehdejší přítelkyní z komunistického Československa do Švýcarska. Je dlouholetým aktivním členem a od roku 2002 i předsedou krajanského spolku Beseda Slovan v Ženevě.

Karel Havelka

Významná osobnost českého undergroundu. Milovník rockové hudby a svobody. V roce 1976 byl za svou činnost zatčen a uvězněn. Sotva se však vrátil z vězení, podepsal Chartu 77 a byl tak i nadále perzekvován komunisty. Za zlomový bod ve svém životě považuje seznámení s Magorem (Ivan Martin Jirous, vůdčí postava českého undergroundu).

Edita Havelková

Němka, jejíž rodina nebyla po válce jako jedna z mála odsunuta z Hanušovic. Výměna obyvatel s sebou přinesla mnoho změn i do jejího života.

Helena Havelková

Tatínek byl za 1. světové války legionář v Rusku, důstojník Československé armády. Za 2. světové války byla rodina vysídlena z rodného města.

Vlasta Havlenová

Žena, která by si pro další pokolení přála klidný a spokojený život bez trampot, jež prožívala její generace

Lev Havlíček

Člověk, který byl a stále je tvůrčí osobností

Zdeněk Havlíček

Všestranný a obětavý člověk, který neváhá s pomocí ostatním. Díky své profesi tesaře pomáhal za socialismu opravit kostel faráři, i když tehdejší režim stál proti věřícím, stavět domy po povodních v Troubkách a školy v zničeném Kosovu po válce v Jugoslávii.

Jana Havlíková

Poloviční Němka, jejíž rodiče po válce mohli v Československu zůstat, ale nesměli se vzít, vzpomíná nejen na vpád Rusů v roce 1968.

Nina Havlíková

Lékařka a pěstounka romských dětí vzpomíná na poválečné časy; na českolipskou židovskou komunitu, na znárodňování, ničení tamní architektury, a na fatální důsledky změny režimu na Českolipsku vůbec.

Karel Havlina

Jako student zažil příjezd vojsk Varšavské smlouvy do Nymburka v srpnu 1968

Miluška Havlůjová

Za předání svědectví a detailů věznění svého otce, účastníka protinacistického odboje, na Západ byla tvrdě vyslýchána i s malým synem a poté i na několik let uvězněna. Po roce 1989 byla starostkou Rudné u Prahy. Je laureátkou Ceny Paměti národa.

Roman Havránek

Pracoval v podniku pozemních staveb, srdcem je ale především skaut a cestovatel

Ladislav Havrda

Výtvarník, konzervátor a restaurátor památek, publicista, skaut, pamětník událostí roku 1968.

Dagmar Hazdrová

Hlasatelka, překladatelka, celoživotní aktivní bojovnice proti komunismu

Jiří Heger

Velvyslanec v Kábulu a v Teheránu. Pro “ztrátu důvěry” propuštěn a 10 let zaměstnán pouze jako brigádník u pražských metařů. Přivydělával si přitom jako tlumočník orientálních jazyků.

Michal Hecht

Profesí učitel, ale také výborný mim a režisér. Protože toužil po svobodné tvorbě bez cenzury, koncem 80. let 20. století odešel do Finska.

Pavel Heidinger

Rodák z Nových Hradů, který po sametové revoluci koupil dům, kde rodiče provozovali pohostinství U Heidingerů. Dům zrekostruoval a několik let restauraci i provozoval. V současné době je zpěvákem známé dechovky Budvarka.

Alena Heinrichová

Vzpomíná na konec 2. světové války v Loděnici a poválečné česko-německé vztahy v Ústí nad Labem.

Jiří Hejda

Z vyprávění své dcery Jitky Matouškové o procesu s Miladou Horákovou.

Eva Hejdová

Fotografka a novinářka, které se podařilo odejít v 80. letech do USA a etablovat se v New Yorku

Zdeněk Hejduk

Jeho život je neodmyslitelně spojen s rockem, Kolínem, fotografiemi a hlavně dlouhými vlasy, které byly vyjádřením nesouhlasu se socialistickým zřízením.

Zdeněk Hejna

33 let ředitelem knihovny – zpracovali žáci ZŠ Chomutov Akademika Heyrovského

Svatava Hejralová

Herečka a kulturní pracovnice oceněná v roce 2020 Poctou hejtmana za celoživotní přínos v oblasti divadelního umění.

Jarmila Hejtmanská

Dcera štábního kapitána, který byl po procesu s Rudolfem Slánským odsunut do pohraničí.

Vladimír Hejtmanský

Pamětník konce druhé světové války a dalších historických událostí v Československu.

Helena Bračíková

Matka Heleny Bračíkové nebyla jako jedna z mála Němců odsunuta po válce do Německa. Paní Bračíková tak prožila svůj život v Supíkovicích, kde jsou její kořeny. Zbytek rodiny je rozptýlen v Německu, na Ukrajině, i v Kanadě.

Helena Mastná

Rodačka z Jižních Čech, která v devíti letech zažila okupaci Německou armádou a nelehké období války ji provázelo až do dospělosti.

Petr Tonatiuh Heller

Pan Heller se v osmdesátých letech pohyboval v prostředí tzv. mániček – navštěvoval koncerty zakázaných kapel i tehdy známé centrum undergroundu hostinec U kotvy.

Jiří Hemzal

Žabovřeský rodák, který v jednom domě prožil všechny režimy od první republiky

Ivan Hendruk

Rodák z Podkarpatské Rusi. Spolu s rodinou se po válce přestěhoval do Československa. V době kolektivizace nakonec zakotvili na Sokolovsku a mimo jiné prožil i srpen 1968. Rád čte a hodně sportuje.

Werner Hentschel

Narozen v obci Lipová, jeho rodiče byli Němci, kteří mohli zůstat v pohraničí, ale museli odkoupit svůj dům. Celý život pracoval v oblasti lesnictví, stál u vzniku Národního parku České Švýcarsko, věnuje se historii Šluknovského výběžku, podílí se na záchraně památek.

Hana Henychová

Otec pamětnice byl činný v Obraně národa, byl prozrazen a zajat gestapem a většinu druhé světové války strávil v koncentračních táborech. O svých zkušenostech nikdy nemluvil, až pamětnice ho přiměla všechno sepsat. Rodině byl v 50. letech vyvlastněn penzion i s restaurací.

Marie Henzlová

Tatínek budoucí učitelky za války jezdil na nucené práce do Vídně. Jen díky tomu, že se vracel tajně za rodinou, přežil bombardování. Marie pamatuje strach z německých vojsk i velkou slávu na konci druhé světové války. Jako věřící a učitelka současně byla sledována komunistickým režimem.

Jana Heralová

Narodila se během 2. světové války. Učila 50 let v základní škole Jiráskova v Kladně – Motyčíně.

Karel Herčík

Příběh muže, který navzdory vyhazovu z archivu po roce 1968 zůstal věrný své lásce – historii

Milan Herian

Rodák z Počernic, voják u Pomocných technických praporů, účastník demonstrace na Václavském náměstí v srpnu 1969.

Ludmila Hermanová

Ve vězení skončila skoro celá rodina. Žena, která se stala obětí kolektivizace.

Ludmila Herotová

Zemědělství milovala. Statek, o který s rodinou přišla během kolektivizace, měl tři sta let dlouhou tradici.

Václav Herrmann

Příběh muže, který po havárii autobusu putoval pěšky až do Francie

Božena Herůdková

Rodačka z Klokočova, pamětnice okupace v roce 1968 a dalších historických událostí v Československu v Klokočově, kuchařka v Léčebně dlouhodobě nemocných

Lubor Herzán

Rod Herzánů se již po 7 generací nejen v Třebíči věnuje architektuře.

Eva Herzanová

Vzpomíná na válku, vypráví o osvobozování Hrotovic, a také o příchodu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa v roce 1968.

František Hes

Vášnivý opravář strojů, který vzpomíná na obrněné transportéry, vojáky i otcovu tragickou smrt.

František Heusler

Jeho manželka pochází z židovské rodiny. Část rodinných příslušníků se po válce nevrátila z Osvětimi. František po svatbě začal bádat o osudech rodiny, do které se přiženil.

Heydrichiáda

Studenti zpovídali synovce pana Zelenky – Hajského a také pplk. Stehlíka.

Ing. Petr Hihlán

V dětství nezbeda, v dospělosti dobrodruh. Srpnové události roku 1968 prožil částečně ve vězení.

Marie Himlarová

Rodinná kronikářka zaznamenává barvité osudy svých předků ovlivněné dějinami 20. století, především svého otce Vladimíra Švédy.

Pavel Hladík

Jeden ze zakladatelů Občanského fóra v Holicích, ochotník a také bývalý místostarosta a starosta Holic.

Marie Hladíková

Vynikající učitelka matematiky, fyziky a informatiky – nositelka ocenění Učitelka roku 2022, pamětnice událostí komunistického režimu.

Anna Hladká

Němka, jejíž rodinné i přátelské vazby přetrhal odsun po válce. Sama pak musela s nejužší rodinou na nějaký čas opustit rodný dům a odejít pracovat k sedlákům na Hanou.

Petr Hlava

Ctižádostí k vysněnému povolání

Stanislav Hlava

Totálně nasazen a za komunismu vyloučen ze studií latiny.

Pavel Hlaváč

Malíř a hudebník vzpomíná na kulturu za komunismu, revoluci i na svou první výstavu v roce 1997.

Bohumil Hlaváček

Pan Bohumil Hlaváček vzpomíná na kolektivizaci zemědělství a její hluboký dopad na jeho rodinu. I přes těžké časy si zachoval silné pouto k rodným kořenům a místní komunitě.

Josef Hlaváček

Příběh muže, který předsedovi Federálního shromáždění ČSSR řekl, že do KSČ nevstoupí. Zavřeli ho do kriminálu.

Júlia Hlavatá

Jako zázrakem přežila Karpatsko-dukelskou operaci v Údolí smrti na Slovensku. Tím ale její strasti neskončily.

Antonín Hlavica

Pamětník druhé světové války. Když mu bylo kolem 11 let, byl zasažen granátem, který ho oslepil na jedno oko. Zažil letecké bombové nálety na město Zlín.

Otakar Hlavín

Aktivní účastník Sametové revoluce v roce 1989, zakladatel Občanského fóra v Líbeznicích, první porevoluční starosta Líbeznic (1990 – 2010).

Jiří Hlávka

Celoživotní ochotnický divadelník, který po r. 1968 nemohl učit ve škole ani publikovat v tisku

Vlasta Hlávková

Vzpomínky na dětství za druhé světové války, kdy rodiče pamětnice ukrývali parašutisty z výsadkové skupiny Calcium, a na nepříznivé poměry za komunistického režimu.

Hana Hlinecká

Příběh dívky, která se po válce s rodiči odstěhovala do pohraničí. Žili tam v domě společně s německou rodinou, které původně vše patřilo.

Libuše Hlinovská

Pamětnice první republiky i druhé světové války. Rodina byla aktivní v Sokole, tatínek byl členem Pošumavské jednoty, a také se účastnil Pražského povstání, při kterém byl zastřelen její kamarád.

Zdeněk Hlobil

Příběh lékaře, který byl celý život aktivním veselským Sokolem

Kamil Hloušek

Inženýr v oboru technická analytická a fyzikální chemie, v době maďarských událostí v roce 1956 byl obviněn ze spolčení proti stávajícímu řádu a narušení socialistické společnosti a byl vyloučen ze studia.

Jaroslav Hložek

Zakladatel slánského Dividýlka, knihkupec a porevoluční místostarosta města Slaný.

Kamila Hnátová

Rodačka ze Starých Bohnic, pamětnice konce II. světové války.

Marie Hnatyšanová

Její dětství ovlivnila poválečná atmosféra, kolektivizace a znárodňování, kvůli nimž rodina přišla o majetek a stavěla nový domov

Přemysl Hněvkovský

Pedagog na lékařské fakultě, který fotograficky zaznamenával události po okupaci 1968 i revoluci 1989. Následně vydal knihu plnou fotografií z těchto let.

Te Do Hoang

Z Vietnamu přiletěl do Československa studovat vysokou školu v roce 1968, jeden den před okupací. V roce 1974 byl povolán do armády do Vietnamu, ale poté se vrátil do České republiky, kde působil jako tlumočník a žije zde dodnes i se svou rodinou.

Miroslav Höck

Rodiče odmítali vstoupit do JZD a spolupracovat s komunisty, zažil časté domácí prohlídky, jeho rodiče byli následně zatčeni, otec odsouzen na 6 let. Aby mohl studovat, musel jako otce na přihlášce na střední školu uvést svého strýce.

Josef Hodula

Rodák ze Soláně pod Soláncem, oblasti plné partyzánů. Jeho otec partyzánům pomáhal. Za války
tak žili v neustálém strachu z gestapa

Frederike Hoffmann

Skautka, vedoucí pražského oddílu Ostříž, byla vězněna a přesto byla v kapse každého občana socialistické republiky. Její tvář se stala vzorem pro ztvárnění “dívky sázející lípu” na jednokorunové minci.

PaedDr. Jana Hochová

Jana Hochová stála u zrodu kojeneckého plavání a je uznávanou odbornicí v této oblasti, dnes je lektorkou instruktorů plavání ve firmě Anahita.

Jindra Hojer

Příběh chlapce, který se stal vzorem Jaroslavu Foglarovi pro jednu z postav seriálu Rychlé šípy

Vladimír Hojka

Pořadatel žákovských výprav Expedice Balkán a organizátor sportovního života v Holicích.

Magdalena Hojková

Celý život věnovala práci pro Církev bratrskou. Její manžel byl oblíbený kazatel – za komunismu byli sledování STB, manžel často vyslýchán. Pomáhali sborům Církve bratrské v tehdejším Sovětském svazu – tajně převáželi bible atd.

Drahomíra Hokeová

Nenápadná žena s velkým srdcem, která se nebála bojovat za to, co je správné.

Blažena Hokrová

Příběh z rodiny nakladatele Josefa Hokra, zakladatele legendárního knihkupectví Fišer

Marta Holá

Narodila se v Havlíčkově Brodě, vyrůstala ve Světlé nad Sázavou, kde zažila válečné nálety tzv. hloubkařů.

Vlastimila Holakovská

Jako čtyřletá zažila vypálení rodné vesnice Leskovice jednotkami SS. Otec, starosta obce, musel identifikovat všechny mrtvé.

Jiří Holanec

Narodil se nedaleko opukového lomu, který trvale ovlivnil jeho život. Do lomu chodil od raného dětství. Byla to opuštěná lokalita, zarostlá keři a téměř nepřístupná. Chodil sem s neteří a kamarády, a kromě prozkoumávání a her zde zažil i první horolezecké pokusy.

Jaromír Holas

Pamětník, který jako jediný ze třídy nevstoupil do Pionýra, což z něj učinilo outsidera. V roce 1965 ale vstoupil do oddílu Psohlavci, který tajně pracoval podle idejí předválečného skautingu a stal se jeho celoživotním milovníkem. V roce 1968 složil skautský slib a začal pracovat jako skautský rádce a později jako vůdce. Od normalizace do revoluce v roce 1989 vedl skautský oddíl ilegálně. Navštěvuje Univerzitu třetího věku, kde studuje evropské duchovní dějiny. Jeho životní krédo zní: Pravý muž je stále žákem.

Miloslav Holas

Divadlo mu pomáhalo překonávat nesnáze celý život.

Oldřich Holásek

Vzpomíná na období druhé světové války a na to, jak mu následný komunistický režim zasáhl do pracovního života

Zdeněk Holásek

Pamětník žijící na sudetočeské hranici za 2. světové války

Marie Holasová

Rodačka z Poličky vzpomíná na šťastné dětství v rodinném kruhu, které bylo poznamenáno politickými událostmi roku 1938, kdy se Polička se dostala do záboru Velkoněmecké říše a Češi se museli narychlo odstěhovat.

Ivan Holata

Starosta Hostomic vypráví o cestě ze Slovenska v koloně sovětských tanků.

Jiří Holba

Disident, signatář Charty 77, který za komunistického režimu studovat nemohl ani nechtěl. Účastník bytových seminářů a milovník Indie, jógy a buddhismu. Po převratu v roce 1989 vystudoval FF UK a dodnes je vědeckým pracovníkem Orientálního ústavu AV ČR.

Michal Holeček

Michal Holeček, člověk, který si stojí za svým přesvědčením. V rámci akce StB jménem “Saturn” byl v roce 1985 souzen za svou činnost v boji proti režimu.

Jiří Holenda

Pardubický patriot, který se stal Tatrovákem v Kopřivnici

Tomáš Holenda

Signatář Charty 77, první porevoluční starosta města Havlíčkův Brod či vášnivý akrobatický letec.

Tomáš Holenda

Je signatářem charty 77 a po sametové revoluci se stal starostou města Havlíčkův Brod. Po celý život miluje akrobatické létání.

Jan Holík

Příběh muže, který byl za války nuceně nasazen v Lipsku

Jan Holík

Oblíbený pedagog, dlouholetý vedoucí turistického zájmového kroužku, po roce 1989 se aktivně zapojil do obnovy Skautu.

Jiří Holík

Známý hokejista vzpomíná nejen na svou úspěšnou sportovní kariéru

Petr Holitscher

Otec Petra Holitschera prošel koncentračními tábory Sachsenhausen, Mauthausen, Buchenwald.

Věra Holmanová

Rodina pomáhala za 2. světové války partyzánům. Tatínka zatklo gestapo a zemřel neznámo jak, maminku popravili gilotinou na Pankráci.

Antonín Holub

Pamětník, který se nikdy nesmířil s komunistickou ideologií a vždy se držel své víry a naděje v lepší budoucnost.

Miroslav Holub

Bývalý ředitel semilské nemocnice a hybatel revolučního dění v roce 1989 v Semilech.

Oldřich Holub

Profesionální voják, technik naváděcího radiolokátoru, který v roce 1974 dostal výpověď z armády

Jaroslava Holubová

Pamětnice doby komunistické totality v Československu, a poté i Sametové revoluce a doby po ní.

Ludmila Holubová

Maturitní vysvědčení důležitější než strach v době okupace.

Rudolf Jan Holý

Za války pomáhal otci Petřekovi hledat nový úkryt pro parašutisty. V dospělosti se závodně věnoval jachtingu, na závodech v Německu v roce 1968 uvízl během sovětské okupace v Berlíně.

Jindřich Homolka

Pamětník náletů britských stíhaček na místní trať v Hrušovanech během druhé světové války

Vít Bohumil Homolka

Pamětník, který kvůli podpisu Charty 77 byl vyloučen ze školy. Stál u počátků samizdatu ve Žďáře nad Sázavou, přispíval do časopisů. Je také hudebníkem a textařem. Založil umělecký spolek Atomová mihule, ze kterého se později stala undergroundová hudební skupina.

Eliška Homolková

Před válkou jsem měla hodně kamarádek, potom co jsem musela nosit hvězdu se mnou ale žádná nesměla mluvit

Lenka Honnerová

V roce 1974 se zúčastnila koncertu The Plastic People of the Universe, který byl zakázán a násilně rozehnán policií. V listopadu 1989 organizovala protesty na českobudějovickém náměstí.

Blažena Honová

Pamětnice vzpomíná na zážitky z válečného Znojma. Navzdory řadě nelehkých životních situací překvapuje své okolí optimismem a obrovským elánem.

Radkin Honzák

Psychiatr, publicista, vysokoškolský pedagog a autor řady naučných knih

Milan Honzík

Příběh chlapce, kterému zavřeli tatínka v roce 1949 na tři roky. Odvezl autem spolužáka jeho syna s otcem autem do Chebu, aby mohli přejít hranice do západního Německa.

Josef Hora

Pracoval na stavbě Orlické přehrady

Josef Hora

Věrný kladenský Sokol s hořkými vzpomínkami na období nacismu i komunismu.

Jan Horáček

Tělem i duší turista, zakladatel a organizátor pochodu Chrastavské šlápoty

Jaroslav Horáček

Příběh chlapce, který po sovětské okupaci s přáteli oblékl baťoh na sochu V. I. Lenina v Mladé Boleslavi.

Petr Horáček

Rodák z Mokré, který si vždy stál za svým názorem, nechtěl slepě poslouchat nesmyslné rozkazy ostatních a i díky tomu nevstoupil do armády ani do komunistické strany.

Pavel Horák

Politický vězeň. Šířil letáky o Chartě 77 a o pohřbu Jaroslava Seiferta. Účastnil se teplických ekologických demonstrací v listopadu 1989. Spoluzakládal OF v Teplicích.

Libor Hőrbe

Příběh mladého inženýra, který se během listopadového převratu v roce 1989 aktivně zapojil do dění v podniku Liaz v Mnichově Hradišti.

Renata Horešovská

Příběh černošické rodiny, která za komunismu trpěla kvůli emigraci nejstaršího syna

Milada Horká

Vzpomínky paní učitelky z Řevnic na neobyčejnou dobu. Dle vlastních slov pohledem obyčejného
děvčete, později svědomité kronikářky.

Reinhard Horn

Příběh chlapce, který musel v devíti letech opustit rodnou obec. Zabrala ji československá armáda. Rodná Prosička již dnes neexistuje.

Miloslav Horníček

Německou okupaci prožil jako malý chlapec, byl svědkem deportace židovských obyvatel i příjezdu osvobozeneckých vojsk

Gerhard Hornig

Chlapec, jehož německý původ se s ním táhnul celý život.

Josef Hornof

Dlouholetý pracovník rakovnické domovní správy vyprávěl o svém osobním a profesním životě v malém okresním městě na pomezí středních a západních Čech ve 2. polovině 20. století.

Hana Horodyská

Paní učitelka tělem i duší, která celý život zasvětila dětem. Pamětnice roku 1968 v Liberci, kde v prvních dnech okupace přišla o spolužáka.

Marie Horová

Čestná občanka Buštěhradu, která vzpomínala, jaké bylo chodit za druhé světové války do školy.

Gejza Horváth

Pochází z muzikantské rodiny, která jej vedla od dětství k hudbě, ve dvanácti letech hrával s nejznámějšími kapelami na Slovensku.

Cecília Horváthová

Milovaná babička početné rodiny vzpomíná na dětství a události na konci druhé světové války v romské osadě v Kapušanech nedaleko slovenského Prešova.

Josef Hořák

Od silných poválečných zážitků až k lásce k lidem

Pavel Hořák

Léto 1968 prožil ve Francii – na nedobrovolně prodloužených prázdninách. Později ve Francii působil pracovně a jako zástupce Motokovu se zúčastnil Ralley Paris-Dakar.

Anna Hořčicová

Dětství prožila v časech 2. světové války, kdy se denně doma potkávala s příslušníky SS.

Antonín Hořínek

Rodák ze Staré Bělé, vzpomínající na události 2. světové války v Ostravě a ve Staré Bělé.

Helga Hošková

Autorka knih o historii Šluknova, předsedkyně místního Spolku Němců a přátel německé kultury. Pravidelně přispívá do českých i německých novin a také se věnuje překladatelství.

Jiří Hotař

Pamětník komunistického režimu, který mu bránil cestovat za rodinou žijící v Itálii.

Eva Hotová

Paní Eva Hotová, rozená Konečná, zažila během svého pestrého života několikeré útrapy. V roce 1968 se vdala a krátce na to začala invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Jaroslava Hoťová

Příběh dívky, jejíhož otce pustili za války z gulagu, aby mohl bojovat v řadách 1. československého armádního sboru v Sovětském svazu za svobodu své vlasti. Srpnovou okupaci v roce 1968 velmi těžce snášel.

Jaroslav Houdek

Třebenický patriot vzpomíná na pochod smrti a osvobození Rudou armádou

Eva Houdková

Dcera odbojáře, který byl popraven za Heydrichiády

Ivo Houf

Akademický malíř Ivo Houf se celý život věnoval zejména výtvarné činnosti pro děti. K jeho nejvýraznějším počinům patří loutky z pohádky Včelí medvídci nebo postavička Čertík Bertík. Dětství prožil za války, během níž byl svědkem mnoha válečných hrůz. Obzvlášť těžké chvíle zakusil u známých v Jehnicích, kde byl zastřelen německý voják a nacisté proto prohledávali domy…

Anna Housková

Vyrůstala v Rájově a základní školu vychodila v Českém Krumlově, hned poté musela nastoupit do zaměstnání.

Pavel Hoza

Básník a prozaik Pavel Hoza se narodil a prožil dětství v obci Slověnice na Vlašimsku. Od roku 1986 žije v Benešově. Za významnou literární a kulturní činnost na Podblanicku mu byl udělen čestný titul Blanický rytíř

Eva Hozmanová

Žena, která věřila, že se dočká svobody slova a svobody ve výběru vzdělání 

Petr Hrabalik

V hrudi mu po celý dospělý život bije srdce svobodomyslného hudebníka, které si nenechal utišit ani v dobách komunismu. Je zakladatelem kapely Našrot a býval členem Havlíčkovy mládeže.

Jarmila Hrabalová

Bývalá herečka, vyučující jevištní mluvy na JAMU a stále působící speciální pedagog v oboru logopedie. Pamětnice událostí roku 1968 a 1989.

Tomáš Hrábek

Pamětníkův dědeček Jaroslav Hrábek založil v roce 1920 české knihkupectví a papírnictví v Broumově, které se stalo jakýmsi kulturním českým centrem mezi německým obyvatelstvem. V tomto knihkupectví pracovali také pamětníkovi rodiče Miloslav a Jana (Johana) Hrábkovi.

Jan Hraběta

Vyučil se elektromechanikem, ale stal se hercem. Od roku 1978 působí v Divadle Járy Cimrmana.

Jana Hrabětová

Historička a etnografka neodmyslitelně spjatá s Polabským muzeem v Poděbradech a muzeem v Přerově nad Labem.

Ludmila Hrabětová

Učitelka a sportovkyně vzpomíná na druhou světovou válku, vyhnání Němců, poválečný život v Krkonoších a na svou celoživotní pedagogickou dráhu.

Ota Hrabiec

Pyšný otec, dědeček se stal jako chlapec svědkem životické tragédie.

Jan Hrabina

Zakladatel týdeníku Respekt, jemuž mládí komplikoval odpor k povinné vojenské službě a podpis Charty 77.

Vladimír Hradec

Příběh posledního žijícího člena skupiny bratří Mašínů, který prošel nejtěžšími komunistickými lágry

Jaromíra Hradecká

Vedoucí Sokola v Letohradě, vzpomíná na poválečnou dobu a na dobu komunismu

Jiří Hradecký

Okupace v roce 1968 ho zastihla na dovolené v zahraničí, kde se rozhodoval mezi návratem do ČSR a emigrací. Byl mj. zaměstnancem jaderné elektrárny Dukovany, kde zažil opatření spojená s černobylskou tragédií. Bývalý starosta Příbrami na Moravě, rozený vypravěč, manžel, otec, hrdý dědeček a milovník života.

Václav Hradecký

Během okupace v roce 1968 byl zrovna na brigádě na německém ostrově Rujána.

Simona Hradílková

Signatářka Charty 77, která se aktivně zapojila do činností brněnského disentu. Z novodobých aktivit se zasadila o pojmenování parku Danuše Muzikářové.

Otilie Hradilová

Celoživotní sokolka a sportovkyně.
Jako desetiletá dívka v roce 1944 jen o vlásek unikla zatčení německými vojáky. V květnu 1945 byla svědkyní odchodu německých vojsk z Olšan u Prostějova.

Jan Hrach

Za války natáčel protinacistické skeče, jako televizní redaktor později točil i s Lubomírem Štrougalem. Reportáže z doby okupace v roce 1968 ho ale stály zaměstnání

Alena Hrachová

Pamětnice úsměvně vzpomíná na své dětství, studium učitelství a práci během komunismu

Tomáš Hrbek

Přiběh mé maminky aneb kam zmizela Rosa Hrbek?

Karel Hrdina

Po roce 1948 byla jeho rodině znemožněna soukromá řeznická živnost a zabavena hospoda

Vladimír Hrdina

Vnuk stavitele Františka Hrdiny, který postavil téměř tisíc staveb, včetně funkcionalistické pasáže Alfa v Brně.

Marie Hrdinová

Ztráta domova z důvodu rozšíření povrchového dolu byla v době tzv. budování socialismu jednou z bolestných ztrát jejího života.

Marta Hrdličková

Příběh dětské lékařky, která jako malá prodělala černý kašel

Jaromír Hrdý

V dospívání byl se sestrou Jaroslavou (provdanou Velartovou) svědkem perzekuce rodiny v souvislosti s kolektivizací. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu. Jako fyzik v roce 1969 absolvoval roční stáž v USA. Krátce po návratu jel pracovně do Sovětského svazu, kde zažíval jedno překvapení za druhým.

Josef Hrdý

Syn sedláka, který nemohl studovat, protože otec odmítl vstoupit do JZD a byl kvůli tomu vězněn

Václava Hrochová

V mládí byla formována sportem, hlavně basketem, ale také částečnou výchovou u svých dědečků a babiček. Měli velký význam pro její životní postoj.

Michal Hron

Příběh programování a znovunalezených kořenů

Petr Hron

Rodák Z Kolína. Do svých 38 let znal jen život v socialistickém Československu, kdy ho ani nenapadlo, že by mohl o něčem sám rozhodovat a mít možnost volby. Jako sedmnáctiletý zažil vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Jan Maria Hronek

Čtrnáctiletý člen domácího odboje, později plukovník československé armády

Helena Hronková

Vzpomínky pamětnice z jižních Čech na druhou světovou válku. Zachycují válečné hrůzy jako bombardování nádraží, ale i fakt, že nedostatek byl za války běžnou součástí života.

Růžena Hronová

Tatínka jí zastřelili za Pražského povstání. Dnes se po něm jmenuje ulice na Opatově

Pavel Hroznata Adamec

Až po revoluci se dozvěděl, že byl během vojenské služby sledován vojenskou kontrarozvědkou.

Anna Hrozová

Pamětnice, která se celý život s nadšením vzdělává a vždy ve své práci pomáhala nemocným lidem.

Karla Hrubá

Baronka z rodu Hrubých z Gelenj, zasloužila se o opravu zchátralého zámku v Moránech, který zabrali rodině nacisté i komunisté

Josef Hrubeš

Třebíčský rodák a malíř, který za komunismu pracoval v dole.

Ludvík Hruboš

Celoživotní obdiv k létání a letadlům přivedl rodáka z Uherského Hradiště nejen do Letu Kunovice, ale také do ukrajinského Lvova a na Sibiř, kde působil jako servisní technik.

Bohumil Hrubý

Své mládí strávil v zajateckém táboře u Mnichova strádáním hladem a zimou, po válce naopak osaměním

Roman Hrudka

Rodák z Prahy, kterému sestru zabili opilí Rusové, se živil jako kaskadér.

Marie Hrudníková

Její příběh zachycuje osudy ženy, která prožila válečné období a socialistickou éru v Československu. Narodila se v Kolíně v roce 1933 a její dětství bylo poznamenáno nacistickou okupací. Přestože prožila hrůzy války, našla radost v práci dětské zdravotní sestry.

Eva Hrušková

Česká herečka, pro mnohé nezapomenutelné Popelka z pohádky natočené v roce 1969.

Václav Hrůza

Příběh o tom, jak se český mukl dostal do světa

Jiří Hřebík

Zakladatele rodinného skautingu jménem Rosa do oddílu přivedl spolužák. V rodině mnoho pochopení nenašel, jeho otec byl člen komunistické strany, ale hádky mezi nimi nevznikaly. Skauting patřil mezi věci, o nichž se „nemluví“.

Hana Hřivnáčová

Říčaňačka, absolventka místního gymnázia, během jehož studia zažila otřes – při školním výletě v květnu 1978 tři muži s kriminální minulostí unesli autobus se studenty se záměrem dostat se na Západ. Tato zkušenost ji do života posílila, dokáže rozlišit podstatné od nepodstatného.

Petr Hubáček

Pamětník, který se zúčastnil Mistrovství republiky v atletice v Bánské Bystrici a celý život byl nadšeným trenérem atletiky

Naděžda Hubáčková

Více než 20 let působila jako starostka obce Rybitví. Na konci 60. let se díky otci, který pracoval v podniku zahraničních služeb, mohla podívat na Kubu.

Hubert Babor

Hubert Babor se narodil 11. srpna 1943 v Oberkirchenu u Hannoveru. Dětství prožil v poválečném pohraničí. V 50. letech zažil budování železné opony a vznik vojenského újezdu Dobrá Voda.

Jiří Hübner

Rodák z vesnice poblíž Turnova se vzpomínkami na 2. světovou válku, kolektivizaci a další události 20. století.

Zdeněk Hübner

Ústeckoorlický rodák, jenž přišel na svět v předvečer srpnové okupace 1968. Byl vychováván v katolické víře, kvůli čemuž, navzdory výbornému prospěchu, nebyl přijat na vysokou školu. Od roku 1987 se pravidelně účastnil protirežimních demonstrací. Aktivní byl také během listopadu 1989.

Anastázia Hübnerová

Valtická porodní sestra, která za komunistického režimu tajně chodila křtít děti

Vladimír Hučín

Pro mnohé je hrdinou, pro jiné gaunerem – v 70-tých letech se již nevydržel dívat na obrovský transparent, hlásající heslo: „na věčné časy se sovětským svazem.“

Jiří Hudeček

Malíř, arteterapeut  a pedagog, který si dokázal najít svou cestu za uměním i přes nesouhlas otce a jiné těžkosti.

Marie Hudečková

Lékařka, která během své praxe v 80. letech vycestovala do Angoly. Bohužel v té době v Angole probíhala občanská válka. V roce 1983 povstalecká skupina unesla skupinu Čechoslováků a mezi nimi byla i paní Hudečková.

Jan Hudousek

Příběh muže, kterého TBC nezlomila a přivedla k volejbalu a zakládání domova důchodců

Drahomíra Hufová

Na konci války se v jejich domě v Bystřici pod Hostýnem – Rychlově ubytovali sovětští vojáci.

Anna Huječková

Oblíbená profesorka korepetice na pražské konzervatoři, která se narodila na zámku v Bohdalicích u Vyškova. Mezi její žáky a dlouholeté přátelé patří i kambodžský princ Norodom Sihamoni.

Oldřich Hukal

Příběh vojáka nasazeného na slovensko-maďarských hranicích během maďarského povstání v roce 1956

Vladimíra Hůlková

Celoživotní milovnice skautingu. Ačkoliv po těžké nemoci dočasně částečně ochrnula, celý život pomáhala ostatním jako zdravotní sestra a vychovala několik generací skautů.

František Humler

Rodák z Jihlavy, který za každé politické situace měl v srdci tanec, umění a lásku ke koním.

Anna Hurychová

Bývalá ředitelka na ZŠ Fr. Plamínkové vypráví jaké to bylo nastoupit jako nová ředitelka v době Sametové revoluce a jak se školství proměnilo s pádem komunismu.

Anna Husová

Příběh ženy, která prožila dětství na malé vesnici v Jižních Čechách a vliv války pocítila na svém životě – její vyprávění skrývá spoustu vzpomínek od ukrývání ruské rodiny, až po střílení Němců na konci války.

Jaroslav Hušek

Muž, který stihl opravdu hodně-sabotážní práci, práci kováře i myslivce…

Jaroslav Hutárek

Rodák z Prštic, který při osvobozování za Druhé světové války pomáhal Rudé armádě. Vzpomíná na rozbombardování jejich domu i smrt tatínka během 2. světové války.

Josef Hyánek

Uznávaný profesor dětského lékařství popisuje svůj strach, který prožíval jako dítě. Nosíval partyzánům z 1. československé brigády Jana Žižky z Trocnova lesem v noci jídlo.

Karel Hýbek

Pan Hýbek se účastnil studentských demonstrací v Praze v roce 1939 a posléze byl vězněn až do roku 1943.

Václav Hybler

Příběh vojáka základní služby, kterému se po okupaci v roce 1968 nepodařilo utéct přes hranice a ve vězení se naučil další řemeslo

Jana Hyblerová

Povinné vítání osvoboditelů na konci války ji málem stálo život

Jindřich Hýrek

Perzekuce rodičů komunistickým režimem zažil už jako dítě majitelů velké pily na konci 50. let. O dvacet let později dostal vyhazov z práce bezprostředně po emigraci své sestry do Švédska.

Bořivoj Hytych

Jako malý zažil vyhánění Němců a o pár let později mu komunisté zavřeli otce, jeho samotného potom režim také omezoval. On se však se vším popral a i přes nelibost režimu dostudoval Vysokou školu báňskou v Ostravě.

Oldřich Chadima

Snem pana Chadimy bylo stát se učitelem. Rodiče ale nepodporovali komunistický režim, a tak mu studia nebyla umožněna. Dostal na výběr ze čtyř řemesel: horník, hutník, kominík a zedník.

Jiřina Chaloupková

Pochází z tradičního selského rodu. Prarodiče z tatínkovy strany vlastnili rozsáhlé statky na Moravě, majetek byl znárodněn v rámci kolektivizace a celá rodina násilně vysídlena z oblasti. Babička s dědečkem z matčiny strany přišli o svůj grunt ve středočeských Modleticích

Marie Chaloupská

Její muž přednášel na Bagdádské univerzitě, v Iráku zažila šestidenní izraelsko-arabskou válku

Jiří Chalupa

Laskavý a skromný velikán české dramaturgie pro děti

Miloš Charbuský

Vysokoškolský pedagog, autor, kronikář města Lázní Bohdaneč. Svůj život zasvětil pedagogické činnosti na pardubické univerzitě a historii svého města. 

Antoinette Charlebois

Taken from her family as a baby, she was placed in foster care and sent to Huronia Regional Center, where she went through inhumane treatment.

Mgr. Luděk Charouzek

Celoživotní sportovec a oddaný pedagog vzpomíná nejen na vypjaté chvíle v roce 1968

Jaromír Charvát

Otec Bohumil Charvát bránil Klementinum před Němci během Pražského povstání. Dědeček Rudolf Dvořák byl ve stejný dny umučen v jelením příkopě.

Marie Charvátová

Narodila se v roce měnové reformy, a jak sama říká, když ji nesli z porodnice, neměli její rodiče ani na pudr.

Antonín Chloupek

Jak se Antonín stal fotografem překážkám a režimu navzdory

Jan Chloupek

Pamětník z Mladoňovic, který zasvětil celý život práci pro svou obec. Vzpomíná na kolektivizaci, zatčení otce a složitý život na vesnici v době komunismu.

Radovan Chloupek

Rodák z Brna, milovník historie a aktér rekonstrukcí historických bitev, který vzpomíná i na sametovou revoluci v Brně.

Miroslava Chlumecká

Za války byla totálně nasazená v Říši, její velkou zálibou je cestování

Slávka Chlumská

Dívka, která šla 9. května 1945 oslavovat konec války. Sotva oslava skončila, začala letadla Rudé armády útočit na prchající německé vojáky.

Jiří Chmel

Jeho předky byli Češi i Němci, kvůli tomu měl komplikovaný život. Podepsal Chartu 77 a poté musel emigrovat.

Štefánia Chmelarová

Pamětnice druhé světové války a přísunu uprchlíků z Řecka během 50. let.

František Chmelař

Rodina pana Chmelaře pomáhala za války partyzánům, on sám byl dlouholetým kronikářem městyse Bohdalov.

Milada Chmelařová

Cestujte, pokud to jde, poznávejte jiné země, lidi a jejich způsob života.

Věra Chmelíková

Paní Věra Chmelíková – sportovkyně tělem i duší, milá, vstřícná žena, která zasvětila svůj život judu a dětem.

Jan Choděra

Tatínek Jaroslav byl evangelickým knězem v Jeseníku, zároveň byl členem sociální demokracie. V roce 1948 byl zatčen a brutálně mučen, za vlastizradu a rozvracení republiky ho komunisté odsoudili k mnohaletému vězení. Jan Choděra vzpomíná na návštěvy otce v jáchymovském lágru. Sám byl v dospělosti aktivním odpůrcem režimu.

Oldřich Choděra

„Pražské jaro“ pro něj mělo podobu přístupu k zakázaným knihám. Vystudoval práva a filozofii. Byl dlouholetým členem ČSL (od r. 1992 KDU-ČSL) a později ODS. V letech 1998 a 2002 byl zvolen do zastupitelstva městské části Praha 10.

Svatopluk Chodura

Zakladatel muzea Keltičkova kovárna, pamětník odsunu Němců a kolektivizace

Heřman Chromý

Disident, básník a diplomat, kterého ještě měsíc před listopadem 1989 chtěli dostat do vězení

Jiří Chromý

Pamětník, který je vodohospodářem a vášnivým cestovatelem a entomologem. Na zámku v Letovicích vybudoval Entomologické muzeum.

Josef Chroust

Potomek svobodných zemědělců, jimž za komunistů několikrát hrozilo vystěhování

Věra Chudobová

Dcera politického vězně, po převratu úspěšná podnikatelka

Věra Chudobová

Většinu svého života prožila v Týnci nad Labem, ale její srdce ji táhne do jejího rodiště – Brna. Tam prožila celé dětství, které silně poznamenala druhá světová válka. Zažila spojenecké nálety na město, vzpomíná na odsunuté německé sousedy i na židovskou spolužačku.

Ivan Chvatík

I když vystudoval jadernou fyziku, nakonec ho úplně pohltila filozofie – zásadní bylo setkání s Janem Patočkou, jehož myšlenky nejen zachránil, ale taky dál šířil i v době, kdy to bylo dost riskantní

Jana Chvojková

Tatínka paní Chvojkové zatkla v roce 1949 StB. Přestože mu byla udělena milost, bohužel se jí už nedožil. Tatínkův osud se nepříznivě dotkl celé rodiny.

Jan Chytil

První porevoluční starosta Roztok, dobrodruh a cestovatel.

Elen Chytilová

Matka čtyř dětí vzpomíná, jaké to bylo, vychovávat děti jako matka samoživitelka v 80. letech.

Jan Ihnát

Katolický kněz, člen řádu Salesiánů Dona Boska. V období komunismu byl činný v podzemní církvi. Teologii musel studovat tajně, mezi jeho pedagogy patřil Petr Zvěřina či Josef Novosad, kteří byli pro svou víru a přesvědčení režimem vytrvale pronásledováni. Sám pan Ihnát byl v 80. letech vyslýchán státní bezpečností.

Ilja Šedo

Podepsáním Charty 77 se z něj stal nepřítel státu.

Bohuslav Ille

Horník, který je v  lokalitě Velkých Opatovic již vzácností. Vzpomíná na práci v dole, v kterém pracoval až do jeho uzavření. I pod zemí prožívali Sametovou revoluci. Pohled na horníky jako na citlivé duse v těžkých podmínkách.

Helena Illnerová

Fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd České republiky a předsedkyně Učené společnosti České republiky. Vzpomíná na své dětství, skauting, studia a revoluci.

František Ingr

František Ingr sdílí zážitky z r. 1985, kdy se na Velehradě konala k 1100. výročí úmrtí Metoděje pouť, kterou komunisté nazývali Mírové slavnosti.

Ivana Ivanšíková

Rodačka ze Žižkova, pamětnice roku 1968, která v té době pracovala na telefonní ústředně kousek od Václavského náměstí. Zaměstnancem školy ZŠ Lupáčova je už více než 30 let.

Ivo Poláček

Ein Zeitzeuge des Zweiten Weltkriegs und der politischen Nachkriegsentwicklung in der Tschechoslowakei./ Pamětník druhé světové války a poválečného politického vývoje v Československu.

David Izák

Chlapec, který se musel na základní škole vypořádat se šikanou od ředitele školy-fanatického komunisty a některých dalších učitelů, jenom proto, že on i jeho rodina věřili v Boha. Příběh se odehrál na škole, kam dnes chodíme i my.

Vladislav Jabčík

Ekonom, kterého celý život provázelo falešné udání za protirežimní činnost z mládí. Přesto zvládl vystudovat a jako jeden z autorů tehdejšího zákoníků práce i cestovat a přednášet za hranicemi Československa.

Marie Jáčová

Energická žena, která celý život tvrdě pracovala. Zažila ústrky režimu kvůli odmítnutí rodiny vstoupit do družstva

Edib Jaganjac

Chirurg původem z Bosny a Hercegoviny, který dnes žije v České republice a působí jako lékař v Motole, vzpomínal především na válku v rodném Sarajevu a na dva roky, kdy při obléhání města téměř neopustil zdejší státní nemocnici.

Stanislava Jägerová

Pamětnice 2. světové války, jejíž otec zemřel při pochodu smrti. Přesto si jako životního partnera vybrala odsunutého Němce.

Pavel Jahn

Kvůli nečlenství v KSČ a nevhodnému třídnímu původu (rodiče byli věřící a členy Lidové strany již před 2. světovou válkou) měl pan Jahn problémy s vystudováním a pozicí v zaměstnání. I přesto se díky svým odborným schopnostem vypracoval a působil celý život v milovaném lesnickém oboru. Pamětník událostí 50. let a roku 1968.

Věra Jahodová

Pamětnice, kterou zastihla okupace v roce 1968 během dovolené v Jugoslávii.

Ivan Jakeš

Významný valašskomeziříčský sochař a malíř, který byl jako dítě svědkem partyzánského bombového útoku a popravy.

Karel Jakeš

Při totálním nasazení v Berlíně zažil stovky náletů

Jaroslava Jalochová

Otec pamětnice byl v roce 1968 vyloučen z Komunistické strany Československa, což jí zkazilo kádrový profil natolik, že později nemohla vystudovat vysněnou žurnalistiku.

Jan Bureš

Válečný sirotek, jehož rodiče se aktivně zapojili do odbojové činnosti a stálo je to život.

Jan Janda

Inženýr vodohospodář, který se svou pílí vyrovnal s nelehkým osudem. Přišel totiž za války o oba rodiče, kteří pomáhali ukrývat jednoho z parašutistů v borské Orlovně.

Jan Kacerovský

Skaut a pedagog, jehož celoživotní náplní bylo hledání dobrodružství v každodenním životě.

Ján Korytár

Vítěz mnoha maratonských závodů a držitel českého rekordu v Maratonu (v kategorii nad 60 let).

Jan Šmolík

Svůj život zasvětil tvrdé práci na statku.

Jan Šťastný

Pamětník 2. sv. války. Studoval na kněze na Svaté Hoře, jeho plány však přerušilo rozhodnutí nacistů, zrušit juvenát. Po válce se vyučil krejčím, ale povolání směl vykonávat jen několik let, než komunisté rozhodli jinak.

Jan Viktora

Jan Viktora, nadšený baťovec, který pocítil dopady nacismu.

Jan Wirth

Farář ze Zbynic, Těchonic a Hrádku, studoval teologii za totality v Litoměřicích, narodil se v Lanškrouně,
kam byl jeho otec nuceně vystěhován coby kulak.

Jan Žigmund

Rodák ze Slovenska, který se přestěhoval do Chomutova v době normalizace

Jana Hrbotická

V kritických momentech byla jinde, než byste ji čekali.

Jana Kučerová

První, kdo v Klatovech 22. listopadu 1989 našel odvahu veřejně promluvit o událostech na Národní třídě v Praze.

Jana Kučerová

Dcera Ladislava Poláčka, popraveného za odbojovou činnost během heydrichiády.

Jana Lexová

Žena, které komunistický režim nedovolil splnit si své sny. Právnička, člen Červeného kříže, která stále pomáhá lidem a organizuje dobročinné aktivity.

František Janáček

Dlouholetý lesník si dobře pamatuje na konec války, kdy jeho rodina v lesní hájovně často ukrývala sovětské partyzány, třeba i na Vánoce 1944. Jeho otec byl zatčen gestapem a pak se účastnil pražského povstání.

Eva Janáková

Nebyla sirotek, i přesto žila za války v dětském domově

Marie Jančová

Kvůli manželovi, který byl označen za kulaka, prožívala těžký život v komunistickém Československu.

Zdenka Jančová

Pamětnice konce druhé světové války v Porubě. Její rodina bydlela na konci války ve sklepě.

Pavel Janda

Nechtěl, aby jeho děti vyrůstaly v komunistickém režimu, a tak úspěšně emigroval do USA.

Drahoslava Janderová

Patřila mezi první signatáře Charty 77, pomáhala šířit samizdatovou literaturu 

Leante Janderová

Otec paní Leante byl Němec. Díky tomu jim v roce 1945 v Ervěnicích u Mostu zabavili majetek Rusové a po té, co se přestěhovali na Šumavu zase komunisti.

Jiřina Janebová

Rodačka z Kúsek pamatuje zakládání JZD a studovala strojírenskou technologii ve Žďáru nad Sázavou. Později dostala umístěnku do Kuřimi, kde musela do roku 1967 bydlet v domově pro pracující.

Miroslav Janek

Český režisér a dokumentarista, držitel několika Českých lvů, tvůrce filmu Občan Havel. Ale také emigrant, který strávil část života v USA.

Jiří Janíček

Zažil konec druhé světové války, okupaci Československa v roce 1968 a další historické události.

Josef Janíček

O životě muzikanta ze skupiny The Plastic People of the Universe

Radmila Janíčková

Narodila se do buržoazní rodiny, otci v roce 1948 komunisté znárodnili firmu a nikdy nebyla členkou komunistické strany. Přesto se stala lékařkou a přes ústrky komunistů a nucené pauzy v kariéře se část života věnovala milované gynekologii a porodnictví.

Jan Janík

Rodák z Otrokovic, který jako dítě zažil bombardování tohoto města během druhé světové války.

Ing. Ludvík Janko

Celý život se věnoval sportu, před rokem 1989 reprezentoval Československo v jízdě na divoké vodě.

Jaromíra Jankovská

Bývalá porevoluční starostka ve Veletově na Nymbursku. Její rodině byl zestátněn majetek, kvůli emigraci příbuzného nesměla studovat a vybrat si povolání.

Stanislav Jankovský

Jako šestiletý zažil v roce 1968 příjezd okupačních vojsk do Příbrami.

Marta Janků

Rodačka z Hané barvitě i s humorem vzpomíná na každodenní realitu života za komunismu a problémy věřících lidí.

Miloš Janků

Vzpomínka na tatínka, který se nebál říct svůj názor

Miroslav Janků

Vzpomínky chlapce ze smíšené, česko – židovské rodiny na život za druhé světové války.

Ludmila Jankůjová

Po roce 1948 rodiče paní Jankůjové přišli o hospodářství a také kvůli své víře musela rodina snášet různá omezení a nadávání od lidí.

Jaroslav Janoš

Fotbalista, hráč Baníku Ostrava, který namísto vojny podepsal 10 let práce na šachtě.

Oldřich Janota

Legendární písničkář, kytarista, zpěvák a experimentální hudebník

Marta Janotová

Zdravotní sestra z obce Hostětín, jejíž tatínek byl během druhé světové války starostou této obce.

Gabriel Janoušek

Vzpomínky syna odbojáře, který v 10 letech zůstal sám se sestrou, protože oba rodiče byli ve vězení. Byl považován za syna velezrádce, přesto se díky své milované kanoistice stal olympionikem a po roce 1989 se splnil jeho další velký sen – učit na vysoké škole.

Blanka Janoušková

Pamětnice okupace v roce 1968 a dalších historických událostí v Československu.

Marie Janoušková

Příběh dívky, která byla na konci války svědkem nečekaných dramatických událostí v Hrdlořezích. V květnu 1945 Němci zastřelili jejich souseda.

Eva Janoušová

Pamětnice vzpomíná, jak chodívala do skauta a jak si hrávala s kamarády. Její život nebyl nějak ovlivněn tehdejší politikou až na to, že nemohla navštěvovat své příbuzné za hranicemi. Život se jí změnil poté, co potkala svou životní lásku.

Slavomil Janov

Jeho život začal na Slovensku, postupně ho ale studia zavedla do Čech, kde žije dodnes. Vzpomíná na to, jak se seznámil se skautingem a s Jaroslavem Foglarem, jak byl součástí utajeného skautského oddílu. Vypráví o své cestě k novinařině. Dones je velice aktivním oldskautem.

Věra Janovská

Celoživotní milovnice skautingu, která po celý život vyznává demokratické smýšlení.

Jiří Janovský

Pamětník, který je milovníkem muziky a cestování. Jako mladík zažil srpen roku 1968. A vše zúročil ve svém učitelském povolání.

Bohumír Janský

Významný český hydrolog a profesor, který se zasloužil o objevení pramenů Amazonky

Marcela Janurová

Příběh ženy ze zaniklé obce Kundratice, jejíž rodiče se narodili ve Francii a po válce reemigrovali do Čech

Přemysl Janýr

O aktivním jednání proti komunistickému režimu, o vyloučení z univerzity, o podepsání a šíření Charty 77 a stěhování do Vídně

Jan Jarolím

Vždycky jsem ctil svoje spoluobčany, říká bývalý starosta Prahy 9

Jaromír Konrády

Pokračovatel rodinné tradice výroby hudebních nástrojů /dudy či fanfrnoch/, jejichž tradiční postupy se zachovaly jen díky nezdolné povaze a lásce k řemeslu, muzice i lidové tradici.

Lubomír Jaroněk

Pamětník zlínského odporu proti režimu a společné účasti jeho členů na protirežimních akcích, spoluzakladatel Společnosti přátel USA.

Olga Jaroňová

Dcera legionáře, která zaplatila za svůj upřímný názor na sovětskou okupaci v roce 1968.

Jaroslav Bošek

Oblíbený školník, který na vlastní kůži zažil obranu hranic v rámci povinné vojenské služby.

Jaroslav Pouzar

Hokejový útočník, který jako československý reprezentant vyhrál dvakrát mistrovství světa. V roce 1982 byl v draftu NHL vybrán do týmu Edmonton Oilers v kanadské Albertě.

Jaroslav Řezníček

Malý kluk, který toužil po dobrodružství, se střetl s krutou realitou války.

Jaroslava Mathesová

Jaroslava Mathesová, rozená Šlesingerová, se narodila v Černotíně početné zemědělské rodině. Provdala se za Josefa Mathese, který pocházel z německé rodiny. Většina manželových příbuzných ale byla krátce po válce odsunuta, a tak se usadili v západním Německu. Místní národní výbor proto sledoval aktivity rodiny.

Jaroslava Melicharová

Absolventka Baťovy školy práce a Obchodní akademie pro zahraniční obchod; amatérská malířka.

Zdeněk Jaroš

Historik mapující 20. století svými zkušenostmi

Zdeňka Jarošová

Rodačka z Moravy, které se podařilo splnit si svůj sen – stát se učitelkou

Radim Jauker

Spoluzakladatel skautského oddílu v Českých Budějovicích, nositel čestného uznání za podzemní skauting. Za šíření petice proti výstavbě na Sněžce byl vyslýchán Státní bezpečností. Jako vysokoškolák byl 17. listopadu 1989 přítomen na Národní třídě. Signatář petice Několik vět.

MUDr. Kateřina Javorková

V rodném Litvínově a nejbližším okolí se snažila šířit informace o listopadových událostech v Praze.

Pavel Javornický

Z vědce protestantským kazatelem a tajným pracovníkem s mládeží.

Irena Jebavá

Lékařka odsouzená za výlep plakátů k prvnímu výročí příjezdu okupačních sovětských vojsk, účastnice demonstrací během Sametové revoluce ve Vrchlabí.

Jiří Jedlička

Celoživotní propagátor trampingu, organizátor Festivalu táborových písní v Horním Jelení, zakladatel Trampského muzea v Doudlebách nad Orlicí a především muž se srdcem trampa.

Milada Jedličková

Pamětnice, jejíž vzpomínky na události 2. světové války se jí nesmazatelně vryly do paměti.

Jan Jech

Vášnivý fotograf a spoluorganizátor závodu Mladé Běchovice, který se práci s dětmi věnuje již od mládí. Jednou z jeho významných vzpomínek je vstup sovětských vojsk na území ČSSR v srpnu 1968. Také si pamatuje na nejistotu ve společnosti po zveřejnění zpráv o černobylské havárii v roce 1986.

Jaromír Jech

Stejně jako u vrstevníků, i jeho život ovlivnila okupace v srpnu 1968 a následná normalizace. V druhé polovině osmdesátých let se začal občansky angažovat, během sametové revoluce se dostal na čtyři roky do čela města Říčany.

Miroslav Jech

Horolezec, meteorolog, záchranář, cestovatel a také pamětník života v Protektorátě.

Jan Jelínek

Příběh chlapce, který se se svojí židovskou maminkou a svým bratrem skrýval u svého dědečka po celou válku před deportací do koncentráku.

Ladislav Jelínek

Chotěbořský rodák, který se narodil do chudé dělnické rodiny a během okupace sloužil v armádě

Zdeněk Jelínek

Disident a signatář Charty 77. Coby vyznavač undergroundu ilegálně vydával časopis Šuplík, podílel se na opisování a šíření samizdatu a dodnes pořádá festival nezávislého umění.

Dagmar Jelínková

Narozená v roce 1948 v Jinočanech, kde celý život žije, pracovala jako administrativní pracovnice a matrikářka, zažila sovětskou invazi v roce 1968.

Ivana Jelínková

V mládí nadšená divadelnice a členka amatérského divadelního spolku M-dílna, po Sametové revoluci pak mluvčí Občanského fóra či zástupkyně pro 1. stupeň základní školy. Žena, která měla studia plná komplikací díky nepříznivému kádrovému profilu, pomáhá celý život jiným dětem, aby jejich cesta nebyla tak obtížná.

Jarmila Jelínková

Paní Jarmila Jelínková si připomíná úsměvné i bolestné zážitky obyvatel města Břeclavi během 2. světové války a hovoří o událostech při osvobozování.

Máří Magdaléna Jelínková

Její život byl v padesátých letech poznamenán kolektivizací a nuceným odstěhováním do pohraničí kvůli otcově nesouhlasu s komunistickým režimem.

Jan Jeník

Příroda jako záliba, povolání i poslání

Zdeněk Jeník

Pamětník přelomových let 1968 a 1989. Rodina byla za své politické přesvědčení perzekvována.

Eva Jerochimová

Židovka, která emigrovala do Izraele a zažila výslechy od STB.

Jaroslav Jeřábek

Příběh chlapce z Jenišovic, který se po více než dvaceti letech setkal se svým klukovským německým kamarádem, synem říšského správce na zámku.

Václav Jeřábek

Co znamená být řadovým vojákem za 2. sv. války a zejm. během SNP?

Ludmila Jeřábková

Dlouholetá pedagožka a pamětnice proměn základní školy nám. 28. října 22 v Brně.

Jindra Ježková

V roce 1945 se stala Sokolkou, účastnila se bouřlivého XI. všesokolského sletu v roce 1948. Od roku 1990 byla vzdělavatelkou lounského Sokola.

Ludmila Ježková

50 let se věnovala dětem především na základní škole jako učitelka, aktivně sportuje a fandí karlovarskému volejbalu.

Věra Ježková

Vzpomínky na  2. světovou válku očima malého dítěte

Věra Ježková

Narodila se a vyrůstala v Lovosicích, kde také prožila druhou světovou válku. Vzpomíná na chvíle, kdy jejich dům prohledávalo gestapo, na dramatický konec války i na pro ni nepochopitelný a násilný odsun německých rodin, které v Lovosicích žily celý život.

Jarmila Ježová

Vnučka prvního školníka na ZŠ Zemědělské vypráví o tom, jaké to je žít ve škole

Anastazios Jiaxis

Pamětník původem z Řecka, ale žijící od malička v Česku. Vždy se našli lidé, kteří se mu vysmívali za jeho původ a kulturu.

Milan Jílek

Muž, který vzpomíná na všudypřítomný strach během období druhé světové války, heydrichiády a později i na vztek z okupace Československa v roce 1968.

Jan Jína

Muzikant, jehož rodiče byli továrníci. Za války vysílali z továrny do Londýna. Továrna Čokoládovny byla znárodněna hned v únoru 1948.

Helena Jindáčková

V lednu 1969 emigrovala během zájezdu týmu dívčí kopané TJ Slavia do Itálie. Žije v městečku Fiesole poblíž Florencie.

Jindřiška Kuželová

Pamětnice náletů na Mirotice v posledních dnech 2. světové války. Jejich dům byl zničen, neměli se kam vrátit.

Jan Jíra

Filmový producent, „kinař“ a příležitostný herec. Spoluzakládal československé filmové kluby a společnost Cinemart. Jeho nevlastní syn byl vězněn kvůli domnělému podpisu Charty 77.

Jaromír Jiral

Celoživotní sportovec a zanícený učitel. Stal u základů znojemského žákovského hokeje i řady dalších sportovních klubů. Celý svůj život se věnuje s láskou a trpělivostí sportu a výchově dětí.

Jan Jirásek

Narodil se v Bratislavě. Když byl v roce 1939 vyhlášen samostatný Slovenský stát, museli se s rodiči odstěhovat.

Jan Jirásek

Tatínek byl popraven jako odbojář, maminka poslána do koncentračního tábora a on jako malinký kluk byl poslán na převýchovu do Německa.

Zdeněk Jirásek

Sportovec a básník, který nemohl kvůli Chartě 77 cestovat do zahraničí a v roce 1989 vstoupil do Občanského fóra

Marcela Jirásková

Dlouholetá vedoucí přírodovědného kroužku Javory Černuc, práci s dětmi se věnuje celý život.

Milena Jirásková

Když chodila do první třídy, odsoudili jejího otce na 8 let do vězení

Marie Jirátková

Pochází z učitelské rodiny a sama také celý život učila. O maminku přišla velmi brzy, když v důsledku šokujících událostí z 21. srpna 1968 ochrnula a za pár dní bohužel zemřela.

Helena Jircová

Rodačka z Dubče, které při invazi vojsk Varšavské smlouvy zažila otřesný zážitek v podobě střílejících vojáků.

Mgr. Jaromíra Jirků

Jako studentka gymnázia zažila vpád okupačních vojsk v roce 1968 v Pelhřimově. Dědeček paní Jirků byl posledním hlásným na věži. Tamní věž je s její rodinou spjata celý život.

Miroslav Jirounek

Příběh člověka, který po vyhazovu z gymnázia a konzervatoře se nevzdal- nakonec spolupracoval s Petrem Hapkou a Michaelem Kocábem

František Jiroušek

Prošel totálním nasazením v Německu, unikl bombardování Stuttgartu a nakonec převzal rodinné hospodářství.

Alena Jiroušová

Dcera vojáka z povolání vzpomíná na častá stěhování a nedůvěru vůči rodině, protože otec byl ke vstupu do armády donucen po nevydařeném přechodu hranic v roce 1948. Vrací se k srpnovým dnům roku 1968 a ke každodennímu životu během normalizace; k nedostatku materiálnímu i nedostatku svobody tehdejších let.

Anna Jírová

Pamětnice událostí invaze vojsk Varšavské smlouvy, která byla uvězněna v hořícím domě na Vinohradské ulici v Praze.

Hana Jirsáková

Z bohaté sedlácké rodiny dělníky v cihelně, domov v srdci jim však nevzali!

Jindřiška Jirsová

Vitální a energická dáma vzpomíná na osudy svého manžela, který pocházel z kulacké rodiny

Jindřiška Jirsová

Své profesi učitelky biologie plně oddaná dáma vzpomíná na svého otce, četníka, muže, který si i přes vypjaté okolnosti konce války zachoval chladný rozum, občanskou statečnost a lidský přístup.

Josef Jírů

Narodil se do rodiny zemědělce. Rodině byl statek zabaven, byli nuceni se odstěhovat. Pamětník nemohl studovat na zemědělské škole a ani se vyučit, musel dělat podřadné práce.

Milena Jirušová

Celoživotní nadšená sportovkyně a členka Sokola. Pamětnice se aktivně zúčastnila všech Spartakiád na Strahově (kromě roku 1975). V srpnu 1968 se aktivně zapojila do občanského odporu – sundávání cedulí pro ztížení orientace okupantů. Navzdory nátlaku nikdy nevstoupila do komunistické strany

Jiří Bidař

Účastnil se rekonstrukce stavby a pořádání undergroundových akcí na baráku v Krašovicích v 80. letech.

Jiří Červenka

Pamětník pádu sestřeleného spojeneckého letadla, které se zřítilo nedaleko Kašavy. K této dramatické události došlo 29. srpna 1944, kdy se nad Bílými Karpatami odehrála velká letecká bitva.

Jiří Choulík

Pamětník, jehož rodiče byli vězněni komunistickým režimem za špionáž a velezradu, která byla vykonstruovaná.

Jiří Chvojka

Jiří Chvojka byl od 80. let správcem numismatické sbírky Jihočeského muzea. Před nástupem do muzea se dlouhá léta věnoval pedagogické činnosti jako učitel dějepisu. V srpnu 68 se stal přímým účastníkem střelby u Československého rozhlasu.

Jiří Chvojka

Absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, studoval obor angličtina – švédština. Po ukončení studia odešel pracovat na gymnázium do Klatov, kde se mu přes počáteční složité začátky podařilo probudit lásku k angličtině u mnoha studentů a vychoval celou generaci učitelů angličtiny, z nichž mnozí stále působí na klatovském gymnáziu.

Jiří Krejčí

Pamětník, který zažil nelidské praktiky StB jako teenagere… bití, rozšlapání brýlí, psychický nátlak.

Jiří Löwy

Předseda židovské obce, který se zasloužil o obnovu židovských památek.

Jiří Zelený

Vyrostl v rodině soukromých zemědělců, kterým bylo v 50. letech zabráno hospodářství. Příjezd ruských okupantů v roce 1968 ho zastihl v Holandsku, přesto se rozhodl vrátit domů.

Antonín Jiříček

Rodák z Lipenců vypráví o svém životě, svých pracovních zkušenostech a o životě v komunismu.

Anna Jiříčková

Dcera Oldřicha Korpase, oceněného in memoriam za účast v protikomunistickém odboji

Miroslava Jiřičková

Rodačka ze Strašic, jejíž rodina se přátelila s rodinou Karla Vokáče, účastníka protinacistického odboje popraveného v roce 1944.

Josef Jiřičný

Emigroval do Anglie jako čerstvý středoškolák krátce po okupaci Československa, vystudoval chemii na University of Aston v Birminghamu, v roce 1976 získal titul Ph.D. na věhlasné University od London. Dnes působí na univerzitě v Curychu.

Jiřina Fořtová

Paní Jiřina vzpomíná nejen na život za války a na léta odsunu Němců z českého pohraničí, ale i na nevšední koníček, který ji a jejího manžela spojuje.

Helga Johnová

Kvůli česko-německému původu nemohla paní Johnová studovat školu, kterou chtěla. Rodina jejího otce byla odsunuta a firma jejího dědy v Tanvaldu byla znárodněna. Paní Johnová se vyučila prodavačkou a později byla aranžérkou; jezdila aranžovat výstavy do Brna, pavilonu Z, který kdysi navrhoval mimo jiné i její otec.

Josef Jonáš

Farář milující hudbu a svobodu, kvůli které také emigroval do Německé spolkové republiky.

Zdenka Jonášová

Jako desetiletá v r. 1933 prodělala záškrt a díky tatínkovi jela vlakem do Itálie přes revolucí zmítané Rakousko. Celý život se starala o své blízké, příběh silné ženy, která vždy myslela na ty druhé…

Zdeněk Jor

Syn kulaka ze Zlivu u Březnice, jehož tatínek si odseděl rok a půl na Borech za to, že odmítl vstoupit do JZD.

Josef Baierl

Muzikant, houslista, hudební pedagog, zpěvák a zakladatel Sušického pěveckého sboru, který vedl 50 let. Pamětník Pražského jara v roce 1968 a období normalizace.

Josef Grosskopf

Autorský tým: Sabina Síkorová, Viktorie Jahnová Pedagogické vedení: Mgr. Kateřina Janovcová Škola: ZŠ Klatovy Tolstého ul.

Josef Kadaně

Pamětník z rodiny perzekvované za fašismu, synovec válečného letce a emigranta po únoru 1948. Vzpomíná na své blízké a na komunistický útlak, který se dotkl jeho rodiny i jeho samotného.

Josef Krátil

Od dob svého dětství se chtěl věnovat studiu chemie, ale vzhledem k tomu, že otec vlastnil brašnářský obchod, nebylo mu studium povoleno. I přes výborné studijní výsledky nastoupil jako pomocný dělník ve stavebnictví. Až na šestý pokus dostal povolení ke studiu, začal studovat na Pedagogické fakultě chemii a dílny, později ještě absolvoval studium chemie a fyziky. V práci na něj byl vyvíjen nátlak, aby vstoupil do komunistické strany, ale vždy odmítl.

Josef Müller

Pan Müller vzpomíná, jak se místní ze Stavenice postavili nacistům a schovali zvony, které jim měli odevzdat a na další zajímavé události spojené s koncem války a s poválečným obdobím.

Josef Ryska

Rodák z Plané, který se během vojenské služby pokusil utéct za hranice.

Josef Švec

Velkou část svého života zasvětil odkazu Luboše Hrušky.

Josef Třeštík

Po vyloučení z komunistické strany v roce 1968 byl pravidelně vyslýchán StB

Antonie Josefíková

Jako dítě přijela s rodiči a babičkou z Rumunska do vysídlených Sudet. Většinu života prožila v bezprostřední blízkosti pohraničního pásma.

Eva Jourová

Dcera Josefa Nestávala, odsouzeného k doživotí v procesu s Miladou Horákovou

Václav Jozefy

Účastník vykonstruovaného politického procesu v 50. letech, kdy byl jako student gymnázia odsouzen a vězněn.

Vendulka Jozífová

Učitelka, celoživotní sokolka, které invaze sovětských vojsk pokazila svatbu

Olga Judlová

Profesorka slánského gymnázia, kde učila český jazyk a dějepis od roku 1972 až do roku 2011. Uctihodných 20 let vedla kroniku města Slaný.

Julie Špelinová

Celé dětství dřela na rodinném hospodářství, o které je komunisté stejně nakonec připravili. Přesto se nikdy nevzdala.

Jaromír Jun

Tatínek na jejich statku ukrýval anglického letce Johna Gazeho a on sám ve 14ti letech pomáhal partyzánům jako odbojářská spojka.

Alena Junková

Své dětství prožila v Chodově, tři kilometry od Bečova nad Teplou, ve stavení s  pěknou stodolou a chlévem. Po nastěhování do domu žila celá rodina několik týdnů s německým manželským párem, který byl po několika týdnech donucen k odsunu. Vzpomínky na přísnou paní a milého pána ji provázejí celý život.

Jitka Juračková

Aktivní účastnice listopadových událostí 1989 a jedna z organizátorů generální stávky v Holicích.

Milada Jurásková

Zažila bombardování železnice za 2. světové války, poté nástup komunismu a násilnou kolektivizaci. Problémy měla rodina i za normalizace.

Věra Jurásková

Hrůzy druhé světové války očima pamětnice – paní Juráskové – která byla v té době ještě dítě

Miluše Jurášová

Prožila dětství ve válečném Brně, jejich dům byl zničen bombardováním, a po válce odešli do pohraničí

Rudolf Jurka

Život Rudolfa Jurky od dětství v komunismu po současnost.

Marta Jurková

Farářka Československé církve husitské. Její otec byl odsouzen v politickém procesu na doživotí, komunisté jí nedovolili studovat.

Irina Juřinová

Když jí bylo jedenáct let, zahájila německá vojska blokádu Leningradu. Její matka byla nucena jako lékařka narukovat do armády a o malou Irinu se starala babička.

Vladimír Just

Významná osobnost českého divadla, která se potýkala s cenzurou, zasloužila se o rehabilitaci Vlasty Buriana a získala si profesní důvěru prvního prezidenta České republiky Václava Havla.

Bohumil Jůza

Bohumil Jůza je umělec a autor kreslených vtipů, První vtip mu vyšel ve 49. čísle Dikobrazu v roce 1978.

Vladislava Jůzlová

Vzpomíná na dětství na vesnici a následné stěhování do města v srpnu 1968, kdy se stěhovacím vozem na silnici potkávali tanky. Její dospívání bylo poznamenáno nemocí maminky, o kterou spolu s tatínkem pečovala.

Oldřich Kabelka

V polovině povinné vojenské služby měl mladý Oldřich Kabelka službu v noci z 20. na 21. srpna 1968 na brněnském letišti v Tuřanech. Okupace nezůstala jen jako vzpomínka na dramatické chvíle několika dní, protože navždy rozdělila rodinu.

Marie Kábelová

Celý život žije v Lipencích ve svém rodném domě – bývalém statku.

Tomáš Kábrt

…časem jsem dospěl k tomu, že jsem v systému, který jsem si nevybral

Jan Kačer

Herec a režisér, který působil v divadlech v Praze a Ostravě, spoluzakládal Činoherní klub a aktivně se účastnil sametové revoluce.

Antonín Kačmařík

Svůj profesní život zasvětil umění. Stal se hlavním výtvarníkem oslav 700 let založení města Frýdku-Místku. V roce 2012 vydal knihu Farní kostel sv. Jana a Pavla v Místku. Ve své volné umělecké tvorbě vytváří zejména tepané reliéfy a grafiky, návrhy plaket a medailí. Samostatně vystavuje od konce 60. let, společně s dalšími autory se účastnil i kolektivních výstav v zahraničí.

Petr Kadaník

Příběh muže, který byl po sovětské okupaci v srpnu 1968 vyhozen z vývojového centra Škodovky a musel vykládat uhlí

Marie Kadeřábková

Pamětnice, volyňská Češka, vzpomíná na dětství na Ukrajině, na cestu do Československa a na návrat na Ukrajinu po padesáti letech.

František Kadlec

Pamětník, který zažil válku i ztrátu oka v brzkém věku, stále vidí cílovou rovinku a o svém maratonu životem se nebojí vyprávět.

Jiří Kadlec

Projektant, který procestoval hodně zemí a stále se raduje ze života.

Anna Kadlecová

Narodila se v Horní Lidči do česko-židovské rodiny dva roky před začátkem 2. světové války. Její rodiče se z koncentračního tábora vrátili, mnozí příbuzní bohužel takové štěstí neměli.

Karol Daniel Kadłubiec

Polský etnograf, historik literatury a badatel kultury, folkloru a jazyka Těšínského Slezska. Studoval slavistiku na Karlově univerzitě v Praze, kde získal doktorát a později profesuru. Aktivně působí v oblasti zachování regionálního dědictví.

Dimitrij Kadrnožka

Zúčastnil se Pražského povstání a zakládal na Kubě Národní uměleckou školu.

Karel Kafka

Sportovec tělem i duší. Člověk s velkým vypravěčským nadáním, který miloval své povolání kantora. Vzpomíná na své rodiče, dětství, atletické závody, ale i příjezd vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

Věra Kafková

Příběh dívky z Žerčic, jejíž rodina po válce prošla, ač nerada, kolektivizací

Miroslav Kalaš

Osud ho nesrazil k zemi, stal se uznávaným občanem Plané

Jan Kalina

Rodák z vesnice Vřesník, kde jako dítě zažil konec války a dramatické okolnosti při útěku německých vojsk na západ v květnu 1945.

Jaromír Kallista

Filmař, který se výrazně podílel na formování programu Laterny magiky a spolu s Janem Švankmajerem založil v podstatě první soukromou filmovou a produkční společnost mimo struktury státního filmu v tehdejším Československu, Athanor. V ní je činný dodnes a také přednáší na FAMU. Kromě filmu byl odmalička fascinován letectvím, vyučil se leteckým mechanikem a studoval na průmyslové škole letecké.

Petr Kallista

Výzkumný a vývojový pracovník Ústavu pro výzkum motorových vozidel Praha

Zlata Kalousová

Autorský tým: Věra Machová, Sára Michalíková, Tereza Šálová, Sofie Šimečková a Barbora Štěpánová Pedagogické vedení: Bc. Petr Tobiášek Škola: ZŠ Pulická, Dobruška

Pavel Kalus

Dobré věci nejdou stavět na špatném základě.

Anna Kaluzsná

Jako dítě zažila ozvěny druhé světové války v pohraničí. Jako dospělá pak invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 i pád totality v listopadu 1987.

Bohdan Kaminský

Syn uprchlíků z Haliče, jehož otec byl ve vykonstruovaném procesu v roce 1955 odsouzen za vlastizradu.

Štěpán Kaňák

Pamětník akce K a odsouzený v době komunismu za styk s františkány.

Vladimír Kánský

Sportovec, držitel československého rekordu v závodní chůzi na pět kilometrů z roku 1958. Mezi jeho první vzpomínky patří Praha po bombardování v roce 1945.

Marie Kantorová

Dětství prožila na Valašsku, kde se jejich rodina zapojila do pomoci partyzánům – paní Kantorová převáděla přes hranici mezi Slovenskem a Protekrotátem.

Naděžda Kantová

Válku prožila v chudobinci, vzpomíná na strach, který prožívala při náletech a odsunu německých vojsk.

Marie Karbová

Pamětnice válečných událostí v okolí Nových Hradů. Zažila spojenecké bombardování vlakového nádraží v Českých Velenicích a s ním spojený letecký útok na nádraží v Byňově a následné osvobození. Přes dva měsíce v jejich domě bydleli ruští vojáci.

Karel Bluma

Pamětník konce druhé světové války, jako malý chlapec často přicházel do blízkého kontaktu s německými vojáky.

Karel Halml

Pamětník 2. sv. války a osvobození americkou armádou. V 50. letech mu díky komunistickému režimu nebylo vydáno závěrečné vysvědčení na ZŠ a díky tomu nemohl dál studovat, ani pracovat.

Karel Jungvirth

Jedna z hlavních tváří Sametové revoluce v Klatovech, věčný zvelebovatel všeho co je třeba, od krajiny přes architekturu po mezilidské vztahy.

Konstantin Karger

Celoživotní katolík, zemědělec, syn kováře, partyzánská spojka

Karl Reitmeier

Redakteur, der trotz verschiedener politischer Regime an den guten deutsch-tschechischen Beziehungen interessiert ist und sich für diese einsetzt. / Redaktor zajímající se a pečující o dobré česko-německé vztahy navzdory různým politickým událostem.

Petr Karlík

Dětství ovlivněné druhou světovou válkou

Ivan Karlín

Muž, který zažil historii Československa od 30. let 20. století. Vzpomíná na dětství v době Protektorátu, nelehké shánění práce za komunismu, účast na demonstracích v listopadu 1989 i obrovský pocit štěstí spojený s nástupem demokracie. V životě bere věci tak, jak přicházejí.

Karolína Čermáková

Žena, která vyrostla v česko-německé dvojjazyčné rodině, jejíž velká část byla odsunuta./ Eine Frau, die in einer tschechisch-deutschen zweisprachigen Familie aufgewachsen ist, von denen viele vertrieben wurden.

Karolína Remiášová

Paní Karolína Remiášová se narodila 20. prosince 1938 v Chotěšově. Rodiče i ona sama byli německé národnosti. Během války se několikrát stěhovali, mimo jiné bydleli také v chotěšovském klášteře. Vzpomíná na jeptišky, kteří v klášteře vyučovaly cizí jazyky.

Václav Karpianus

Pochází z dlouhé dynastie truhlářů, kterou přerušil komunistický režim, když byla jejich firma znárodněna.

Jana Karpíšková

Příběh dívky, jejíž rodinu v době kolektivizace vyhnali z rodného statku, kde hospodařila téměř 500 let. Tatínka zavřeli do Jáchymova.

Marie Karšulínová

Pedagožka a houslistka, která se věnovala hudební výchově a výuce dětí a je aktivní ve sborovém zpěvu, divadle a dalších zájmových činnostech.

Alena Marie Kartáková

Oceňovaná umělkyně a keramička z Teplicka, která měla za svůj život zatím 80 autorských a 85 kolektivních výstav

Václav Kášek

porevoluční starosta Horoměřic, který jako voják z povolání v roce 1969 neuposlechl rozkazu ukončit hladovku na protest proti okupaci a strávil několik měsíců ve vězení na Pankráci

Jana Kašparová

Evangelická farářka, které režim znemožnil vykonávat její povolání. Vzpomíná na sledování StB i na pobyt v Německu v srpnu 1968 během okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Miroslava Kaštovská

Válečná veteránka a bojovnice za svobodu sdílí svůj příběh o dětství v Beskydech a pomoci partyzánům za 2. světové války. Setkala se s partyzánským velitelem Murzinem, kterému její rodina významně pomohla.

Milan Kašuba

Jazzový kytarista, v dětství zažil bombardování Brna

Rodrigo Katschner

Narodil se v Brazílii, ale kořeny má české. Rodina jeho otce vlastnila továrnu na brusle v Polici nad Metují. V roce 1997 se vrátil do Čech, kde zrestauroval zrestituovaný zámek Dobřenice.

Josef Kaufmann

Rodák z vesnice Leduchówka ve Volyňské oblasti, který v sedmnácti letech narukoval do 1. československého armádního sboru.

Josef Kauler

Příběh muže, který i přes nepřízeň komunistického režimu reprezentoval Československo v Šestidenní motocyklové soutěži

Bojena a Jiří Kaválkovi

Původem Pražáci, kteří se poznali v roce 1968 na autogramiádě pořádané časopisem Mladý svět a jsou spolu již 53 let.

Josef Kavka

Autorský tým: Michael Těžký, Martin Vacek, Matyáš Mrázek a Zdeněk Nerud Pedagogické vedení: Jaroslav Mužík Škola: SPŠ elektrotechniky a IT, Dobruška

Marie Kavková

Pamětnice zániku města Dolní Kralovice, které muselo v 70. letech ustoupit budování vodní nádrže Švihov na řece Želivce

Václav Kefurt

Působil jako zahradník na Pražském hradě, kde zažil všechny prezidenty od Klementa Gottwalda po Václava Havla

Jan Keller

Evangelický farář, který podepsal Chartu 77, musel pracovat jako topič a na Zbýtově u Jimramova se u něj scházela evangelická mládež.

Miroslava Kellovská

Pedagožka, která se celý život věnovala principům Montessori výuky, sbírala zkušenosti v zahraničí, a nakonec se stala ředitelkou Základní školy Montessori v Praze 12

Anežka Kesslerová

Celoživotní zapálená paní učitelka. Během komunismu oživovala společně se svým manželem třešťské kulturní podhoubí.

Natalia Khutorskaia

Dcera ruského vojenského pilota, jejíž otec byl poslán do Československa v rámci srpnové invaze v roce 1968

Eva Kiedrońová

Narodila se v Jasení (Návsí) během 2. světové války, první léta života ji vychovávala babička, rodiče byli na emigraci. Život zasvětila školství jako učitelka chemie a matematiky.

Marjorie King

She came to Canada at the age of 23 to study teaching. After her studies she returned to Trinidad and Tobago, where she was born, to take up her first job. She currently lives in Toronto.

Miloslav Kinkal

Rodák z Pecínova u Nového Strašecí, pamětník bourání domů kvůli těžbě lupku. Jeho rodina už přes 200 let pracuje v pohostinství.

Ludmila Kitzlerová

Jako kantorka a cvičitelka zasvětila celý život sportu a vzdělávání. Své nadšení se snaží přenést na děti i dospělé, se kterými se stále pravidelně setkává. Za svou činnost obdržela v roce 2023 Cenu města Český Krumlov.

Jaroslav Klabeneš

Podporovatel Pražského jara, který podepsal dokument Dva tisíce slov. Po srpnové invazi 1968 vyloučen z KSČ, odmítl zůstávat v Lidových milicích.

Jaroslava Kladoschová

Vzpomíná, jak za 2. světové války její milovaný tatínek musel opustit rodinu a odjet do Německa na nucené práce a ona – malá holčička, zůstala sama s nemocnou maminkou na celé hospodářství.

Annelies Klapetková

Opavská rodačka, jejíž život nečekaně poznamenal odsun v posledním transportu z Opavy do Německa. Přesto (nebo právě proto?), že tato událost zahájila množství tragických událostí, paní Annelies miluje život.

Luděk Kleander

Nadšený sokol, jehož rodině byla po roce 1948 vyvlastněna cihelna

Adolf Klein

Pan Klein se narodil v roce 1934 v Poličce a ve svém vyprávění vzpomíná na dramatické momenty z doby 2. světové války.

František Klement

Zakladatel Občanského fóra v ZŠ V Sadech, celoživotní učitel.

Ivo Klempíř

Člen protikomunistické odbojové skupiny Vladivoje Tomka. Už na gymnáziu věděl, že chce bojovat proti komunistům.

Vladimír Klenka

Pamětník druhé světové války vzpomíná na projíždějící transporty smrti v okolí Velešína a na konec války. Jako strojní zámečník pracoval ve svařovně a podílel se na výrobě vázy pro Stalina.

Zdeněk Klíbr

Příběh muže, který v roce 1950 výbušninou zdemoloval oblastní redakci Rudého práva v Mladé Boleslavi

Miluška Kličková

S maminkou jen o vlásek unikly smrti v Terezíně. Hrůzy války se jí ale nevyhnuly – za Pražského povstání v pouhých sedmi letech přihlížela popravě několika svých sousedů

Jan Klíma

Historik, který se zabýval dějinami portugalsky mluvících zemí. V 80. letech strávil dva roky v Africe. Byl diplomat a učil na Univerzitě v Hradci Králové.

Josef Klíma

Významný český investigativní novinář o životě v komunistickém režimu a dnes

Alena Klimešová

Bývalá učitelka ruštiny a angličtiny popisuje, jak před sametovou revolucí nemohla vycestovat do Anglie. Namísto toho byla několikrát v tehdejším Sovětském svazu, odkud si přivezla vzpomínky, které jsou živé i po letech.

Jana Klímová

Rodačka z Brna vzpomíná na konec války a bombardování Brna i na Pražské jaro v roce 1968, invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu téhož roku a také na upálení Jana Palacha a demonstrace při ročním výročí invaze v srpnu 1969.

Libuše Klimšová

Ostravská pamětnice 2. světové války a dcera „vykořisťovatele“

Günter Klinger

Rodák z Broumova. Historické události druhé světové války a vývoj po válce zásadně ovlivnily jeho život.

Milan Klipec

Příběh nadějného zpěváka, který v roce 1968 vystřídal Václava Neckáře v divadle Rokoko. Prožil i normalizační konec divadla.

Václav Klofát

Rodák ze středočeských Veltrus, kde pokračoval v rodinné tradici dobrovolných hasičů.

Dana Klossová

Přední československá modelka, příležitostná herečka, snacha oscarového režiséra Elmara Klose.

Zdena Kloudová

Učitelka a pamětnice historických milníků 20.století.

Ludmila Klukanová

Známá jihlavská spisovatelka a básnířka pamatuje 50. léta na Třebíčsku. Pochází ze vsi, která sousedila s Dolními Vilémovicemi, odkud pocházel Jan Kubiš.

Uršula Kluková

Herečka Uršula Kluková žila v Broumově, kde spolu s několika dalšími herci založila slavné divadlo malých forem Kladivadlo.

Stanislav Klusáček

Bývalý dlouholetý pedagog, ekonom a ředitel školy v České Bělé, který až do 78 let učil ve škole ve Velké Losenici, pochází ze Žižkova Pole u Přibyslavi. Kvůli kádrovému posudku nebyl přijat na Filozofickou fakultu v Praze, naštěstí mohl zkusit dvouleté studium fyziky a matematiky.

Jaroslav Kmenta

Známý investigativní novinář, aktivní studentský vůdce v roce 1989, významně zasáhl do revoluce v Nymburce, spoluzakladatel OF.

Pavel Kmoch

Milovník trampování a historie. Zažil listopadové události roku 1989. Napsal několik historických knih, nyní působí jako učitel na základní škole.

Sylva Knedlová

Pamětnice druhé světové války, která prožila bombardování Zlína. V životě ji potkala smrt milované sestry, emigrace druhé sestry a odsouzení bratra, který se pokusil o odchod z republiky.

Petr Knespl

Člen Občanského fóra, který musel kvůli emigraci strýce stavět na vojně domy a v r. 1989 rozvážel protirežimní letáky

Stanislav Knitl

Pamětník vzpomíná na okupaci v roce 1968, kdy právě vykonával základní vojenskou službu.

František Knížek

Svědek zločinů a nespravedlivých vražd obou totalit na severu Čech

Anna Knížková

Jako holka pašovala za 2. světové války jídlo z venkova do Prahy.

Bohuslava Kňurová

V roce 1968 po příjezdu sovětských vojáků do Nového Jičína odmítla vyvěsit do oken vlajky na přivítání. Kvůli svým názorům pak byla v roce 1969 propuštěna.

Bernard Kobierski

Útěk z Protektorátu a působení v Mezinárodním oddíle v Anglii.

Zdeňka Koblížková

Jako dítě zažila obsazování rodného Prostějova německými vojáky i jeho osvobozování sovětskou a rumunskou armádou.

Josef Xaver Kobza

Tajně vysvěcený kněz, který zažil totální nasazení, PTP i vězení

PhDr. Jana Kobzová

Aktivní přednášející, archivářka a historička vzpomíná na rok 1968 i problémy vzdělávání za dob normalizace.

Michael Kocáb

Příběh hudebníka, který se v listopadu 1989 podílel na demontáži režimu, který mu zakázal vystupovat

Zdeněk Kocian

Pamětník okupace v roce 1968, během vojny se dostal k hradní stráži a hlídal prezidenta Gustava Husáka.

Milan Kocourek

Novinář, politický komentátor a spisovatel. V roce 1968 byl na stáži v Londýně, do Československa se nevrátil a pracoval pro BBC.

Marie Kočková

Volyňská Češka, manžel se po válce dostal do Československa se Svobodovou armádou, Marie za ním přijela vlakem přestrojená za vojáka.

Jan Kočnar

Hluboce věřící člověk, který se celý život hrdě hlásí ke své víře nehledě na následky.

Helena Kodayová

Zažila několik rodinných zvratů spojených s minulostí tatínka – letce RAF a po dlouhých letech navíc zjistila, že má část rodiny – nevlastní sourozence až ve Velké Británii.

Milan Kodíček

Přál bych si, aby vaše generace nemusela volit mezi dvěma špatnými rozhodnutími

Luboš Kodytek

Pedagog a sportovec s kořeny v Orlických horách. Důležitou postavou v jeho životě byl dědeček – voják v první světové válce a zručný tesař. Ve zralém věku se vydal na zkušenou do Ameriky, kde získal nadhled, který oceňují i jeho současní žáci.

Václav Kodytek

Příběh statkáře, který ukrýval Banderovce. Na základě udání byl později odvezen do Prahy a vyslýchán na Pankráci pro podezření z držení zbraní.

Jan Kofroň

Katolický kněz, za komunismu tajně vysvěcený v podzemní církvi

Marie Kohoutová

Nejhorší vzpomínky z druhé světové války vystřídala těžká poválečná situace

Zdeněk Koch

Mnohokrát za svůj život si mohl myslet, že nad ním drží svou ochrannou ruku štěstěna. Konstruktér a supervizor mostních staveb, díky nimž se dostal do několika zemí Blízkého východu.

Josefa Kochmannová

Pochází z Vysočiny, kde se její rodina postavila proti nacistům i komunistům

Manfred Koláčný

Narodil se do nejtěžších bojů 2. světové války. Vypráví o odsunu a těžkých poválečných letech. Přišel ve válce o otce, pětičlennou rodinu živila jen matka.

Milan Kolář

Středoškolský pedagog, politik a organizátor kulturních akcí, se narodil v rodině s německo-židovskými kořeny

Petr Kolář

Katolický kněz, člen Tovaryšstva Ježíšova, v srpnu 68 odešel do exilu, mnoho let žil v Paříži

Luboš Kolařík

Držitel vyznamenání za službu vlasti, který se k srpnovým událostem 1968 dostal vlastně náhodou.

Marie Kolářová

Zažila válku, nedostatek i osobní tragédie – přesto se nikdy nevzdala

Zora Kolářová

Narodila v roce 1933 jako dcera významného československého legionáře – plukovníka Karla Čejky. Vzpomíná na druhou světovou válku, odchod z pohraničí do Brna. Rodina byla pod drobnohledem SS, tatínkovi neustále hrozilo zatčení. Ani po válce, za vlády komunistů to kvůli svému původu neměla jednoduché. Nyní pečuje o odkaz legionářů a svého tatínka.

Zdeněk Kolek

Učitel ze základní školy ve Škvorci, který, mimo jiné, zakládal po revoluci místní složku Občanského fóra.

Silvie Kolenatá

Rodačka z Dvora Králové vzpomíná na své cestování v době komunismu i na období Sametové revoluce.

Věra Kolihová

Milovnice Prahy, která vzpomíná na konec 2. světové války i okupaci v srpnu 1968.

Jiří Kolman

Vzpomínky syna významného modřanského odbojáře Františka Kolmana

Felix Kolmer

Život je náhoda, přežití je štěstí – vyprávění člena terezínského podzemního hnutí.

Jindřiška Kolocová

Příběh ženy, která i přes strasti války dokázala žít šťastný život.

Ludmila Kolouchová

Zažila několik významných historických událostí první poloviny 20. století, hrůzy 2. světové války, osidlování pohraničí či obnovu státu po válce v rámci Svazu mládeže.

Ludvík Kolský

Geofyzik Uranových dolů v Příbrami, který při pohřbu Jana Palacha šel s přáteli v čele průvodu a nesl československou vlajku

Jarmila Kolzrtová

Aktivní sportovkyně, energická žena a především učitelka s 56letou praxí, která se nikdy nebála otevřeně projevit svůj názor

Jan Komárek

Rodák z Vršovic, kterému se se svou manželkou podařilo utéct před komunistickým režimem až na podruhé. Díky síti kontaktů získali azyl ve Francii, následně žil v Kanadě.

Milan Komárek

V roce 1987 během vojenského cvičení přeletěl vrtulníkem přísně střeženou hranici se západním Německem. Dnes žije v Kalifornii.

Ludvík Komenda

Pamětník druhé světové války v Kaplici. Účastník pohřbu pěti exhumovaných mužů ze Soběnova zavražděných hlídkou SS v roce 1945.

Noemi Komrsková

Vyrůstala v církevním prostředí, po maturitě v roce 1969 strávila tři čtvrtě roku v rodině misionáře ve Skotsku. Členka Církve bratrské, věnuje se sociální a pastorační práci.

Marie Komůrková

Mariin otec po válce převáděl lidi přes hranice za což byl zatčen. Její mamince byl zabaven veškerý majetek a byli nuceni se stěhovat po příbuzných.

Alena Koňáková

Pochází z Vysočiny, toužila být učitelkou, což se jí také splnilo. V roce 1989 navštívila Severní Koreu.

Dáša Konečná

Pamětnice, která se narodila do Protektorátu Čechy a Morava. Vzpomíná na měnovou reformu v roce 1953  a povolání učitelky “40 let” v totalitních režimech.

Petr Konečný

Milovník motorek a účastník mnoha závodů barvitě popisuje každodenní realitu za komunismu. Vzpomíná na fyzické tresty ve školství, které mnohdy zakusil na vlastní kůži, na navrácení kradeného kola i na setkání s okupačními vojáky v srpnu 1968.

Helena Koníčková

Příběh dívky, která konec války prožívala v obavě o život svého tatínka.

Eduard Konvička

Syn válečného hrdiny, od mládí nadšený skaut, později známý těšínský heraldik, kterému „komunisté sice zakázali studium, ale nezakázali mu číst!“ Jeho životní příběh je příkladem houževnatosti, vášně pro poznání a oddanosti skautským ideálům.

Ivana Kopáčková

Odmala chtěla být učitelkou, vystudovala Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích. Učila na několika jabloneckých ZŠ. Poté dostal její muž možnost pracovat v Londýně, kde spolu strávili 6 let–ještě před revolucí. Po návratu do Čech si doplnila vzdělání, aby mohla učit angličtinu.

Věra Kopalová

Její otec Karel Šobr byl odsouzen v procesu s Miladou Horákovou, ona sama byla svědkem vykládky sovětských vojsk na nádraží v Milíně v srpnu 1968

Helena Kopecká

Významná mikrobioložka, pochází z rodiny Jaroslava Heyrovského. Emigrovala sama se dvěma syny do Francie v roce 1968. Žije střídavě v Paříži a v Praze.

Helena Kopecká

Dlouholetá pedagožka na Masarykově škole v Poličce.

Aleš Kopecký

Syn slavného otce, který se musel vyrovnat s perzekucí své rodiny v období normalizace

František Kopecký

Byl perzekvován komunisty za svoji víru a nekomunistické postoje rodičů

Stanislav Kopecký

Pocházel ze smíšené česko-německé rodiny, celý život pracovat v textilce Vitka v Brněnci (bývalá továrna Oskara Schindlera).

Petr Kopečný

Černovický historik a kronikář, který neustoupil

Jaroslava Kopičková

Vyrůstala v době 2. světové války. Vzpomíná na situace, kdy její rodina žila v neustálém strachu před represemi hitlerovského Německa.

Václav Koplík

Babička pana Koplíka, velká zemědělkyně, po roce 1948 odmítala vstoupit do JZD, jeho dědečkovi omezovali živnost a omezováni byli i další členové rodiny. On sám nikdy neuvažoval o vstupu do KSČ. Později se však dozvěděl, že byl několikrát komunisty vyhlídnut, ale jak sám říká, jako katolík se jim nehodil.

Tomáš Kopřiva

Tomáš Kopřiva se v průběhu své kariéry stal inženýrem, poručíkem, učitelem… Za svůj život procestoval mnoho míst, poznal nespočet lidí a předal stovkám studentů kvanta znalostí.

Marie Korbelová

Nejmladší ze čtyř dcer Františka Kouřila, který byl v roce 1950 zatčen a odsouzen na 10 let. Nakonec strávil ve vězení 5 let.

Josef Kordík

Soudně mu komunisté zakázali práci duchovního kvůli podpisu Charty 77. StB ho pronásledovala do 17. prosince 1989.

Bohuslav Korejs

Varhaník, zpěvák, sbormistr, a pedagog specializující se na chrámovou a duchovní hudbu, dlouholetý ředitel kůru v pražském kostele Matky Boží před Týnem

Miloslava Kořínková

Zažila nucené stěhování ze Zahrádky u Ledče nad Sázavou kvůli stavbě vodní nádrže Švihov

Jan Kos

Nejsilnějším a smutným zážitkem bylo odsouzení mého tatínka v politickém procesu

Jan Kos

Dětství prožíval s matkou a bratrem za druhé světové války v Hradci Králové. Prošel si totálním nasazením v letech 1944 – 45.

Josef Kosák

Navzdory těžkému životnímu startu celý život tělem i duší sportovec, aktivní turista, sběratel a umělec.

Rudolf Kosarz

Vyučený kovář pracující v dolech spjatý s hornickou kulturou místního regionu.

Marian Rudolf Kosík

Od okupace po svobodu – životní příběh opata kláštera v Nové Říši.

Marie Kosinová

Vyprávěla své vzpomínky ze společného žití s jeptiškami v Opočně a na život v Hynčicích, kam se přestěhovala po válce.

Eva Kosová

Pamětnice vzpomíná na rok 1968 v Praze. Po přestěhování pracovala jako dobrovolnice v Hifiklubu Klatovy, kde se věnovala mj. pořadům o J. Seifertovi, s nímž byla v osobním kontaktu v letech 1976-1984.

Stanislav Kostka

Příběh cholupického rodáka, jehož celoživotní vášní je myslivost a ochrana přírody.

František Kostlán

Nezávislý publicista, jehož stěžejním tématem je problematika ochrany národnostních menšin. Matka byla židovského původu a spolu se sestrou prošla za války třemi koncentračními tábory. Publikovat začal až po roce 1989, do té doby působil v dělnických profesích.

Hana Kostohryz

O česko-rakouské rodině žijící ve Vídni v české menšině, o pobývání nedaleko Jindřichova Hradce během války, o návratu do zdevastované Vídně bombardováním

Marta Košťálová

Za války spolu se svým mužem totálně nasazená – ona v Praze Karlíně, on v Německu

Ludmila Koštejnová

Pedagožka, která kvůli vysněné profesi vstoupila do KSČ, kvůli jejím názorům ji ale komunisté vyhodili ze strany i ze školství. Jako dítě prožila na Příbramsku 2. světovou válku.

Petr Kotal

Biochemik a zakladatel Pražského inovačního centra InnoCrystal. Žije ve Švýcarsku, kde působí jako honorární konzul ČR.

Jaroslava Kotašková

Vyrůstala poblíž Benešovy vily, kam po smrti Edvarda Beneše chodila navštěvovat paní Hanu. Jako zdravotní sestra pomáhala 21. srpna 1968 připravovat lůžka na nápor zraněných.

Jan Kotešovec

Žije v rumunském Banátu v české vsi Eibenthal, kde 44 let pracoval jako elektrikář a zajišťoval chod místního agregátu.

Jiří Kotrč

Házenkářská legenda pražské Dukly. O jeden z vrcholů kariéry ho připravil v roce 1984 bojkot olympijských her v Los Angeles ze strany východního bloku.

Vít Koudelka

Pamětník srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 a demonstrace v Brně 21. srpna 1969.

Vladimír Koudelka

Pamětník, jehož život ovlivnil nejen útěk bratra za hranice, ale i smutné rodinné události.

Jitka Koudelková

Kvůli původu nemohla studovat vysokou školu, přesto se jí podařil významný objev.

Miluše Koudelková

Pamětnice, která s laskavostí vzpomíná na své dětství a také na život v komunistickém Československu.

Růžena Koudelková

V srpnu 1968 jako prodavačka v železářství jela zachránit tržbu před rabujícími vojáky.

Jiří Koukal

Narodil se krátce před koncem války, pamatuje dobu budování společnosti Žďas, uvěznění otce svého kamaráda a další události.

Zdeněk Koukal

Vyučil se instalatérem, aby se nemusel učit nenáviděnou ruštinu

Marie Koukalová

Vzpomínky pamětnice na zestátnění rodinného statku ve Strakách u Nymburka v rámci kolektivizace i na láskyplné manželství s politickým vězněm Vlastimilem Krejčím, který byl v roce 1950 odsouzený ve vykonstruovaném politickém procesu v Nymburce.

Petr Koukolík

Za Sametové revoluce byl studentem druhého ročníku vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni, byl součástí jejího dění a aktivně ji podporoval

Eliška Kouřilová

Pamětnice náletů 2. světové války, jejíž dcera v roce 1978 emigrovala do Rakouska.

Josef Koutecký

Muž, jehož osudem bylo zachraňovat tisíce onkologicky nemocných dětí

Bedřich Koutný

V roce 1987 podepsal Chartu 77 a byl spoluzakladatelem Společnosti přátel USA. Stal se koordinátorem Občanského fóra ve Zlíně.

Brunhilda Kováčová

Rodilá Němka, jejíž otec sklář mohl coby tzv. specialista ve své vlasti s rodinou zůstat, prožila dobu rabování po odsunu Němců z pohraničí a sžívání se s nově příchozími českými sousedy.

Marie Kováčová

Pamětnice z obce Rapšach ve Vitorazsku. Na pár dní byla s rodiči odsunuta do Rakouska, následně vrácena. V padesátých letech byla rodina přinucena se odstěhovat do Odolené Vody. Na přání rodičů se v šedesátých letech do Rapšachu opět vrátila.

Ing. Jan Kovanic

Je z rodiny libereckých Čechů a má židovský původ. Velká část jeho rodiny zahynula v koncentračních táborech. Sám jako dospívající věřil komunistickým ideálům. Vše ale změnila srpnová invaze roku 1968.

Marie Kovaříková

Narodila se v rodině sedláka, který odmítnul vstoupit do JZD, což se odrazilo na životě celé rodiny.

Jarmila Kovářová

Politická vězeňkyně. Za předání obálky s textem o tom, jak komunisté tlačí na sedláky, aby vstoupili do JZD, obviněna z vyzvědačství a odsouzena na šest let. Trest si odseděla v pracovně nápravném táboře pro ženy v Železiovcích na Slovensku. Její otec byl také zatčen. Byl jim zabrán rodinný statek.

Jaroslava Kovářová

Jako středoškolačka se v roce 1968 účastnila školní stávky na protest vpádu vojsk na území bývalého Československa.

Libuše Kovářová

Vyrostla na statku v jižních Čechách. I přes svůj handicap, vrozenou deformaci rukou, pomáhala v hospodářství a s péčí o mladší sourozence. Jejich prostorný dům v Probulově nenechali bez povšimnutí němečtí ani ruští vojáci.

Jiřina Kozáková

Zasvětila život práci s dětmi a dosud se podílí na kulturním životě ve městě. V srpnu 1968 nastupovala do svého prvního zaměstnání, když zrovna městem Větřní projížděly tanky.

František Kozderka

Muzikant, toužil po svobodě projevu a slova. Odvážným způsobem emigroval v roce 1986 do západního Německa.

Milada Kozderková

Příběh dívky, která za války vyrůstala na vsi, kde její rodiče hospodařili.

Jan Kozlík

Příběh evangelického faráře, mluvčího Charty 77

Marie Kozlová

Idylické dětství i těžké události 2. světové války, kdy se s celou vesnicí schovávali v lese, prožila na Moravě. Po svatbě se přestěhovala na západ Čech a celý život se živila jako prodavačka.

Marie Anežka Kozubíková

Řeholnice z Kongregace sester svaté Hedviky je propojená s Mukařovem. Do zdejšího charitního domu byly dřív “odklízeny” její starší spolusestry. První sliby skládala za normalizace tajně v Polsku. Byla při svatořečení Anežky České v listopadu 1989 v Římě, krátce před pádem železné opony v Československu.

Milena Kozumplíková

Energická dáma, které byl sotva rok, když komunisté v únoru 1948 urvali moc. Vzhledem k jejímu původu se její rodině režim postupně vyjevil v celé své „kráse“.

Olga Koželoužková

Volyňská Češka, kterou rodiče uchránili před otrockou prací v Německu.

Břetislav Kožušník

Mladý pamětník, narodil se v roce 1968, vzpomíná na období studia a na převrat v roce 1989, kterého se coby student aktivně účastnil. Hovoří o době po revoluci a srovnává jí s dobou nynější. Společně se svými přáteli založil Waldorfskou školu v Ostravě.

Marie Krajíčková

Pamětnice druhé světové války v pohraničí, jejíž rodina byla několikrát přestěhována kvůli záboru území Němci. Její děti nesměly kvůli své víře studovat.

Gerhard Krakl

Příběh o životě v Abertamech a rukavičkářské tradici.

Jan Král

Celý život žije v rodných Vysočanech, zažil tam květnové povstání na konci 2. světové války, kdy zahynul osmnáctiletý vůdce jejich klukovské party

Jiří Král

Příběh muže, který spojil skauting s vírou

Josef Král

Majetek rodině zabrali nacisté, za komunistů nemohl kvůli svému původu studovat. Přesto všemi obtížemi prošel se vztyčenou hlavou.

Pavel Král

Jeho dědeček vlastnil mlýn a polnosti, které mu byly v 50. letech vyvlastněny. Kvůli svému třídnímu původu se pamětník s rodinou musel často stěhovat a po základní škole si mohl zvolit pouze mezi umístěním ve stavebnictví nebo těžkém průmyslu.

Petr Král

Programátor prvních sálových počítačů v ČSSR.

Stanislav Král

Stanislav Král veterinární lékař. Oddaný, věrný člověk vyznávající rodinné hodnoty, silné rodinné vazby, připoután k půdě, k vesnici, vytrvalý i přes politické peripetie a různé politické systémy.

Marie Krásová

Příběh dívky, jejímž rodičům zabavili hospodářství.

Jaroslav Kratochvíl

Jeho maminka byla Francouzka a tatínek pocházel z významné světelské podnikatelské rodiny, díky čemuž neměl lehký život v komunistickém Československu. Bylo mu zabráněno studovat a pracovat v jeho vysněném oboru, svoje celoživotní cíle si přesto ve zralém věku splnil.

Václav Kratochvíl

Jako mladý chemik a otec rodiny odjel v šedesátých letech pracovat v tomto oboru do Afriky. Splnil
si svůj sen.

Anděla Kratochvílová

Rodačka z Chebu s rumunskými kořeny, která díky své životní síle a optimismu dokázala přestát náročná životní období, nalézt osobní svobodu a dnes být aktivní babičkou.

František Kraus

Právník, který prožíval dospívání v protektorátu za 2. světové války

Jaroslav Kraus

Osvobození americkou armádou očima malého chlapce

Werner Kraus

Rodák z pohraničí, podnikatel, milovník a propagátor egerlandštiny

Zofia Kraus

Narodila se v roce 1930 v Třinci, zažila si 2. světovou válku. Po válce se aktivně zapojila do kulturního dění, hrála divadlo v amatérských souborech, zpívala v místním sboru Hutník a od roku 1948 pracovala v Třineckých železárnách. Láskyplně vzpomíná na seznámení se svým budoucím manželem v roce 1949, jenž byl potom na začátku 50.let nespravedlivě odsouzen a zatčen. Čekala na něj dlouhých 11 let, aby si jej mohla vzít v roce 1967. 

Werner Krause

Potomek neodsunutých sudetských Němců, kterému jeho původ nedovolil studovat vysněnou geologii, o to více se začal ve volném čase věnovat horolezectví.

Marie Krausová

Nejstarší vzpomínky má na letecké nálety za druhé světové války. Vystudovala medicínu a v osmdesátých letech působila jako dětská lékařka v Zambii a Bangladéši.

Alena Krčková

Usměvavá rodačka z Libušína, která vzpomínala, jak za druhé světové války byly vidět hořící Drážďany a jak přišla Rudá armáda.

Marie Krčmová

Profesorka českého jazyka, která chtěla původně studovat chemii. Vzpomínky na osvobozování Brna Rudou armádou, měnovou reformu či srpnovou okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 skrze vyprávění navléká na šňůrku, podobně jako jantarové korálky, které má z konce války stále schované.

doc. RNDr. Milan Krebs CSc.

Učitel matematiky a fyziky, celoživotní sokol, svědek bombardování Pardubic a pamětník osvobození Humpolce v květnu 1945

Ing. Tomáš Krebs

Celý jeho život je spojený s kolejovými vozidly. S koncem parních lokomotiv se zaměřil na tramvaje a těm je věrný až do dnešních dnů.

Jarmila Krebsö

Srpen 1968 prožila v Praze na Václavském náměstí, o rok později emigrovala do Dánska.

Jaroslav Kreibich

Výtvarník, novinář, cestovatel a známý sběratel Babiček od Boženy Němcové.

Willibald Kreibich

Narozen na Nové Vísce, zde chodil do první třídy. Po válce byla celá vesnice vysídlena. Přišli nejen o dům, ale i celý majetek a přátele. Žije v nedaleké Dolní Poustevně. Celý život hledá své německé spolužáky z Nové Vísky.

František Krejčiřík

Pamětník významné hokejové éry v Hodoníně, hráč i trenér. Pamětník hokejových začátků vůbec, nadšený fanoušek.

Alexandra Krejčová

Berouňačka, celý život učila a pozorovala jak dějiny plynou. Vzpomíná na brigády a specifické předměty ve škole v předrevoluční době.

Eliška Krejčová

Úspěšná reprezentantka Československa ve stolním tenise, která musela učinit nelehké rozhodnutí. Na vrcholu kariéry se sportem skončila a vrátila se k němu až po roce 1989. Dnes stále aktivně hraje a sbírá seniorské trofeje po celém světě. Celý život prožila v Kralupech n. Vltavou.

Ladislav Krejza

Odsouzen za vlastizradu v roce 1957 – zpracovaly žákyně ZŠ Chomutov Na Příkopech

Lubomír Kressa

Třebíčský rodák a disident, Luboš Kressa, bývalý kurátor Malovaného domu.

Emília Kreuzerová

Rodačka ze Slovenska, která se v pouhých patnácti letech, v roce 1962, vydala napříč Československem hledat si práci.

Filip Kreuziger

Do Skautu ho přivedla matka, sama dlouholetá Skautka. V období normalizace oddíl působil skrytě pod hlavičkou Tělovýchovné jednoty Žižkov. Z kádrových důvodů mu bylo zamítnuto nástavbové studium. Dodnes je členem 301. skautského oddílu.

Monika Kreuzová

Pocházela z česko-německé rodiny, jako dítě byla svědkem odsunu rodinných přátel.

Boleslav Kriegler

Skaut, který se tajně scházel s věřící mládeží a v jehož domě se pořádaly ilegální bytové semináře s
Josefem Zvěřinou. Státní bezpečnosti to ale neušlo

Marie Krieglerová

Vzpomínky paní Marie Krieglerové na život za druhé světové války

Eda Kriseová

S tímhle režimem já nikdy nemůžu mít nic společného

Jiří Krista

Aktivně se zapojil do událostí a dění v roce 1989. V Bezděkově založil OF se stejně smýšlejícími občany obce. Stal se mluvčím a plný nadšení se vrhl do politického dění.

Rastislav Krkoška

Strávil dva roky na vojenských misích na území bývalé Jugoslávie, v dnešní Bosně a Hercegovině.

Sylvie Krobová

Zpěvačka a skladatelka, která jako malá jezdila se svým otcem, jevištním mistrem Andrejem Krobem, na Hrádeček za Václavem Havlem.

Jarmila Kročková

Dcera krajského tajemníka KSČ Vladimíra Fuchse, odsouzeného ve vykonstruovaném politickém procesu v 50. letech na 15 let.

Jaroslav Kronberger

Dlouhá léta pracoval jako technik přenosového vozu v Československé televizi. Podílel se na „partyzánském vysílání“ během srpnové okupace.

Marta Kroó

V roce 1969 emigrovala do Německa za svým budoucím manželem Heřmanem Arminem Kroó

Vladislav Krop

Od mládí miloval přírodu a myslivosti. Po absolvování lesnické školy ve Strážnici a pracovní zkušenosti v LZ Jablunkov se stal nejen lesníkem, ale i vášnivým myslivcem a kynologem. V obcích Karpentná a Bystřice nad Olší dlouhá léta působil jako kronikář.

Luboš Kropáček

Významný český islamolog, překladatel a vysokoškolský profesor, který procestoval Afriku a Blízký východ.

Jiřina Kroupová

Rodačka z ukrajinské Volyně, jež se s rodinou po válce přestěhovala zpátky do Československa, kde jim praktiky komunistického režimu přinesly nemalé starosti.

Sylvie Kroupová

Umělecká pozlacovačka, dcera úspěšného skifaře, olympionika a podnikatele Josefa Straky se vzpomínkami na těžké dětství, která se až po roce 1989 dozvídá v plné míře o osudu své rodiny.

Jiří Krouský

Příběh chlapce, kterému zavřeli v 50. letech otce a rodinu vyhnali z rodného statku.

Božena Kršková

Právnička, advokátka, soudkyně, která dostala umístněnku do Karlových Varů

Josef Krula

Ve svých vzpomínkách se vrací k invazi vojsk Varšavské smlouvy i k rozvoji podnikání po sametové revoluci.

Jan Kruml

Jan Kruml stál u zrodu Spolku pro obnovu venkova a soutěže Vesnice roku, jejíž vítězové každoročně přebírají ocenění z rukou prezidenta na Pražském hradě.

Jiřina Krumlovská

Vzpomínky na invazi vojsk Varšavské smlouvy a období socialismu na Plzeňsku

Miroslav Krumpholc

Pan Krumpholc působil v době normalizace jako předseda MNV v Křenci poblíž středočeských Milovic, kde v té době sídlilo velitelství Střední skupiny sovětských vojsk. Vojáci byli každodenní součástí života obyvatel malého městečka.

Juraj Krupa

Příběh o cestě za osobní a náboženskou svobodou.

Jarmila Krupková

Vzdělavatelka Sokola, která zažila útrapy války i komunistického režimu. I přes všechno, co její rodina prožila, si zachovala spoustu životního optimismu.

Jarmila Krupová

Pedagožka, celý život učila angličtinu. Když ji v roce 1968 jela studovat do Anglie, zastihla ji tam srpnová okupace Československa vojsky varšavské smlouvy. Významně to komplikovalo její návrat, po kterém byla vyslýchána.

Hana Krušinová

Se sestrou strávila několik let v internačním táboře ve Svatobořicích. O tom, že jim rodiče popravili za heydrichiády, se dozvěděly až po válce

Ivan Krutina

Vášnivý šachista a archeolog, který se podílel na významných výzkumech jak v Česku, tak v Rusku, kde také prožil důležitá léta svého studia.

Marie Krycnerová

Kvůli svým postojům nejprve nemohla studovat, jako učitelka byla pak přeřazena do vesnické malotřídky v Sudetech.

Libuše Krylová

Celý život byla učitelkou, koncem 60. let bydlela v Malé pevnosti v Terezíně.

Marta Krymlová

Sokolské slety byly dobrovolné, u spartakiády to tak vždy nebylo.

Ludmila Krystyníková

Na rodných Stodoliskách, pasekářské osadě poblíž slovenských hranic, pomáhal její otec partyzánům. Po válce se rodina přestěhovala na Třemešek na Šumpersku.

Miloš Krýže

Dvakrát dvě je čtyři jenom v matematice, v životě je to všechno jinak.

Marie Křápková

Pamětnice – paní učitelka – si uchovává mnoho vzpomínek z II. světové války

Blanka Křečková

Pamětnice druhé světové války, jejíž obcí procházela smrt v podobě nemoci tyfu.

Romana Křenková

Příběh ženy, která se nepoddala dusné atmosféře normalizace

Jiří Křepelka

Příběh chlapce, kterému se splnil jeho klukovský sen – létání v letadle.

Jiří Křepelka

Holický rodák, aktivní člen katolické církve, celoživotní optimista, podnikavý muž a sportovec.

Libor Křivánek

Příběh chlapce, který nemohl studovat, protože jeho rodiče byli sedláci

Eva Křivánková

Vzpomínání bývalé učitelky velemínské školy na tragické události nejen druhé světové války

Milena Křivánková

Vyrostla za války ve velmi chudé, ale milující rodině; na válku nemá dobré vzpomínky a uvědomuje si, že ji válečné období a události mohly ovlivnit až do dospělosti. Celý život se vzdělávala a vystřídala několik mnoho zaměstnání. Rodina je pro paní Křivánkovou celoživotně důležitá.

Olga Křivková

Prožila neklidnou dobu konce války v Pardubicích i s malou dcerkou

Daniel Kříž

Středoškolský učitel, účastník Palachova týdne a sametové revoluce

Josef Kříž

Tak dlouho odolával nátlaku na vstup do JZD, až se stal díky svým zkušenostem jeho předsedou

Vladimír Kříž

V době normalizace se stal konzulem knížectví Hutt River v socialistickém Československu. V 80. letech emigroval na Západ.

Vojtěch Kříž

Horník na uranových dolech v Příbrami, který zažil zával i stávku horníků po okupaci v roce 1968

Jaroslav Křížek

Jaroslav Křížek pochází ze sedlácké rodiny. V 50. letech byla jeho rodině zabavena veškerá zemědělská půda. V době okupace v r. 1968 byl na vojně, s částí vojáků chtěli bojovat a psali rezoluce.

Dagmar Křížková

Jako dcera mluvčí Charty 77 poznala život pod dohledem StB. V mládí se stala tajnou členkou řeholního řádu.

Růžena Křížková

Pracovala pro leteckou společnost a později pro americkou ambasádu v Československu – díky tomu mohla uniknout před šedí komunismu a zažívala krásy Západu.

Marie Křížová

Rodačka z brněnských Kohoutovic, kde strávila celý život a zažila útrapy 2. světové války.

Marie Křížová

Příbuzná Jana Kubiše vzpomíná na válečné události a na to, jak se její rodině podařilo uniknout zatčení gestapem jen díky odvaze místního kněze.

Marta Křížová

Pamětnice bojů v květnu 1945 na Pankráci. Kariéru otce poznamenal nástup totality v únoru 1948.

Antonín Křoustek

Pamětník, který celý svůj život zasvětil pomoci ostatním, celoživotní policista, zakladatel jihlavského Bílého kruhu bezpečí a spolku Nebojte se policie

Bohumil Kšána

Vypráví o svém životě za komunismu a změnách, které nastaly po jeho pádu

Věra Kubalová

Pamětnice vysídlování rodin sedláků při procesu kolektivizace na Vysočině v roce 1953

Vlasta Kubalová

Pamětnice zániku města Dolní Kralovice, které muselo v 70. letech ustoupit budování vodní nádrže Švihov na řece Želivce.

Petr Kubánek

Narozen za války v Londýně do rodiny příslušníka britského letectva

Jaroslav Kubát

V lednu roku 1989 byl na protistátní demonstraci zadržen a odvezen za Prahu, do polí nedaleko Dobříše.

Josef Kubát

Dlouholetý ředitel gymnázia, který v listopadu 1989 pořádal protestní pochod studentů v Pardubicích

Ladislav Kubát

Narodil se měsíc před koncem 2. světové války v Sudetech a to ovlivnilo celou jeho rodinu. Horal a sportovec zasvětil svůj život práci s dětmi.

Václav Kubát

Významný designér zejména dřevěných hraček, který se kromě jiného zasloužil i o grandiózní úspěch československého pavilonu na bruselském Expu 1958

MUDr. Milan Kubek

Pochází z lékařské rodiny a sám se vydal touto cestou. Nyní je prezidentem České lékařské komory.

Josef Kuběnka

Vyprávění ředitele domu pro seniory, který si svou cestu životem vyšlapal sám

Věra Kuberová

Manželka zesnulého primátora Jaroslava Kubery, která byla celý jeho politický život jeho pravou rukou a obrovskou oporou

Josef Kubeš

Vzpomínky rodáka z Lomnice nad Popelkou na dětství, které prožil během 2. světové války a díky válce na něj dle svých slov téměř neměl čas.

Petr Kubeš

Jako tříletý se zúčastnil XI. všesokolského sletu v roce 1948. Po dlouhé odmlce pak navázal na rodinnou tradici a po sametové revoluci se jako starosta jednoty podílel na znovuobnovení Sokola v Říčanech a v Radošovicích.

Bohuslava Kubešová

Rodačka z Horní Suché, příhraniční oblasti Těšínska, pamětnice událostí spojených s II. světovou válkou

Božena Kubicová (Bena Havlů)

V uměleckém světě známá pod jménem Bena Havlů, pamětnice 2. světové války a uznávaná umělkyně, se proslavila svým unikátním pětiřadým xylofonem, který sama vytvořila.

František Kubíček

Jeho otec působil u partyzánů, a tak František Kubíček trpěl jako dítě velkým strachem, že za to nacisté potrestají celou rodinu.

Miloš Kubíček

Profesí mechanik vzpomíná na vojenskou službu u tankového praporu a pracovní život na Královédvorsku poznamenaný komunistickým totalitním režimem.

Petr Kubíček

Sportovec, spisovatel, básník, politický aktivista

Vladimír Kubíček

Dlouholetý pedagog gymnázia na Žižkově vzpomínal na Sametovou revoluci

Eva Kubíčková

Dětství prožila v Praze Libni. Zažila bombardování, příchod okupačních vojsk a velké drama při odchodu Němců na konci války. Část rodiny pro pomoc partyzánům skončila v koncentračních táborech. Rodině byla při nástupu komunismu k moci zabavena rodinná vila.

Eva Kubíčková

Pedagožka, která většinu života strávila jako ředitelka základní školy ve Veltrubech nedaleko Kolína. Vzpomíná na druhou světovou válku, jejíž dopad na její rodinu se nesmazatelně vryl do její paměti, ačkoliv v té době byla jen malým děvčátkem.

Milada Kubíková-Šťastný

Československá krasobruslařka, několikanásobná účastnice mistrovství Evropy i světa, desátá na olympiádě v Innsbrucku v roce 1964. Žije v New Yorku.

Ivo Kubín

Pamětníkovo dětství i další život bylo poznamenáno zatčením a popravou otce, člena protinacistického odboje

Marie Kubínová

Milovaný kraj jejího dětství navždy zničili nacisté i rudá armáda

Vlasta Kuboušková

Oblíbená pedagožka, vedoucí a zakladatelka folklorního souboru Stázka v Teplé. Hybatelka kulturního a komunitního života v Teplé, vzpomíná mimo jiné na rok 1968 a změnu poměrů v Československu v době normalizace.

Antonín Kučera

Hodonínský patriot, vášnivý fotograf a autor knih Hodonín nostalgický. Zažil okupaci vojsk Varšavské smlouvy, kterou v Hodoníně fotil.

Dušan Kučera

Celoživotní optimista, vamberecký hudebník, kapelník Uni big bandu Vamberk a hudebník v dalších uskupeních.

Pavel Kučeravý

Povoláním stavař a památkář, koupil a zrekonstruoval památkově chráněný statek Kratochvílů v Praze – Řepích.

Stanislava Kučerová

První polistopadová děkanka Masarykovy univerzity, která se celý život věnovala pedagogické činnosti

Jiří Kuděla

Diplomat, historik a archivář.
Spolupracoval s disidenty, přepisoval samizdatové materiály. Účastník Palachova týdne a demonstrace na Národní třídě 17. listopadu 1989, při které dostal i několik ran obuškem.

Libor Kudláček

Signatář Několika vět, který spoluzakládal Občanské fórum v Pardubicích v r. 1989

Jiřina Kudličková

V Horákově prožila krásné dětství v krutých padesátých letech a mládí intenzivně prožívala v uvolněných letech šedesátých. Celý svůj život zde zasvětila kvalitnímu trávení volného času a práci s dětmi a mládeží.

Milan Kudrna

Strojvůdce na parních i motorových lokomotivách, který se podělil nejen o zážitky z života na dráze.

Miroslav Kuchař

Starosta okresních dobrovolných hasičů vypráví o cvičení a soutěžení mladých hasičů.

Zdeněk Kukal

Příběh předního českého geologa a oceánologa

Lubomíra Kukolová

Vystudovala učitelství, obor dějepis a ruština. Celý profesní život strávila na Gymnáziu Nad Štolou, kde vzbudila vášeň pro historii v několika generacích.

Eduard Kula

Pamětník posledních šlechticů rodiny Larisch – Mönnich na zámku v Solci a oběť odsunu Němců z Československa po 2. světové válce.

Hannelore Kulawiková

Narodila se v srpnu roku 1943 v Sudetech v Broumově jako jedno ze tří dětí. Otec byl Němec, matka Češka. Vzpomíná na dětství bez otce, kterého zajali u Stalingradu. Vypráví také o roce 1968 v Havířově.

Petr Kulda

Muž, který strávil dětství v době normalizace v Ústí nad Orlicí. V osmdesátých letech studoval architekturu v Praze a později byl aktivní během listopadových a polistopadových událostí ve městě.

Martin Kulhánek

Profesionální voják, který si prošel misemi v Kosovu a Afghánistánu. Dohromady absolvoval pět zahraničních misí.

Václav Kulhánek

Příběh muže, který na splnění svého snu čekal dlouhých devětadvacet let

Václav Kulhánek

V roce 1969 vystoupil z KSČ a kvůli tomu pak 20 let neměl žádný kariérní postup. Velkým vzorem mu byl jeho starší bratr Oldřich, uznávaný grafik a malíř.

Věra Kulhavá

Jako dcera německé matky byla po válce zařazena do odsunu německého obyvatelstva. S maminkou byla přemístěna do internačního tábora v Heleníně.

Tomáš Kulík

Filmový a televizní režisér vypráví o své kariérní cestě napříč totalitními režimy a boji za pravdu a demokracii.

Tomáš Kulka

Jeho rodiče svedly dohromady tragické události druhé světové války. On sám po roce 1968 emigroval do Izraele. Po sametové revoluci zprostředkoval první setkání Václava Havla se Šimonem Peresem.

Josef Kulman

Vzpomínky učitele, který se nakonec vrátil tam, odkud ho vyhnali.

Josef Kulvait

V květnu 1945 se ocitl ve špatnou chvíli na špatném místě. Nebýt velikého štěstí, stal by se jako kluk obětí německých vojáků

Jarmila Kumanová

Pamětnice nuceného vysidlování v Mostech u Českého Těšína  za 2. světové války

Miloslava Kumberová

Pamětnice, která zaujala posluchače svým nelehkým dětstvím a dospíváním v českém pohraničí po druhé světové válce a během kolektivizace v zemědělství.

Josef (Joe) Kuna

Bývalý vedoucí tanvaldských tomíků (TOM Zálesák) a jeden z držitelů Stříbrného hořce. Turistice se věnuje dodnes.

Zdeněk Kunc

Příběh celoživotního vodáckého skauta, který si nezasloužil být díky svému původu pionýrem, dnes emeritní krajský kapitán vodních skautů.

Jana Kuncířová

Příběh ženy, jejíž tatínek putoval po nacistických lágrech a ona sama prožila bombardování Mladé Boleslavi v květnu 1945

Josef Kundera

Dlouholetý člen Horáckého divadla v Jihlavě známý i z televizních seriálů se ve volných chvílích rád věnuje sportu, jako vodič běhal i s nevidomým Ondřejem Zmeškalem.

Josef Kundera

V roce 1967 byl na základní vojenské službě v Hranicích na Moravě. Zde se účastnil expedice do Sovětského svazu na Ural, kde se zkoušel odpal raket.

Marie Kunrtová

Žena, která má náladu sladkou jako produkty, které celý život testovala

Libor Kunte

Ředitel zahradnické a zemědělské školy v Děčíně, který pravidelně cestuje na badatelské výpravy v oblasti botaniky daleko za naše hranice.

Václav Kuntoš

Příběh chlapce, který svému příbuznému pomohl se dostat co nejrychleji na hranice a zpět do Austrálie v době sovětské okupace v srpnu 1968.

Hedvika Kupcová

Dětství v Terezíně a šťastná shledání na konci války

Marie Kürhauserové

Pamětnice okupace 1968 a aktivní účastnice Sametové revoluce. Pracovala v ČKD během okupace a byla svědkem protestů proti okupaci.

Zdeněk Kurka

Vyprávění Zdeňka Kurky o perzekuci otce v 50.letech a službě u PTP.

Josef Kuřátko

Život pana Kuřátka byl tvrdý – dřina v mládí, zákopy a strasti z války. Přesto na něj nezanevřel a je šťastný za každé dobré slovo i dobrý skutek.

Irena Kuřátková

Pamětnice, která v roce 1967 odjela s dcerou za manželem do Ruska.

Josef Kusebauch

Současný starosta města Chabařovice, dříve také ředitel místní školy. V dětství se s rodinou přistěhoval z Havířova. Jeho otec byl politicky aktivní a zajímala se o něj STB, proto se ukryl v Chabařovicích.

Karel Kut

Pamětník protektorátu a okupace 1968. Po maturitě nastoupil na vojnu a později pracoval jako geodet na stavbě pražského metra. Rok 1968 pro něj znamenal konec politického uvolnění.

Božena Kutálová

Skautka, která se jako dítě setkala s prezidentem T. G. Masarykem a v dospívání recitovala básně Seifertovi

Josef Kutil

Rodák z Točné u Prahy, kde měli jeho rodiče hospodářství. Majetek zabavený státem byl po roce 1989 jeho rodině částečně navrácen.

Jaroslav Kutiš

Jako dělník ČKD zažil v roce 1968 Vysočanský sjezd. Životní láskou se mu stal fotbal a FK Admira.

Milada Kuttelwascher

Otec Milady se aktivně účastnil bojů druhé světové války jako člen pozemní armády Francie a později Velké Británie. V Československu, kam se po válce vrátil, mu po komunistickém puči hrozilo zatčení, proto uprchl s manželkou a dvěma malými dětmi za dramatických okolností přes Německo do Velké Británie, kde Milada žije dodnes.

Ing. Václav Kuželka

Sklářský technolog, který téměř celou totalitu prožil v česko-německém pohraničí. Zasloužil se mj. o obrodu komunisty zdevastovaného jména severočeského génia F. Egermanna a zrevitalizoval jeho zapomenuté sklářské technologie.

Robert Kvaček

Významný český historik, který se během druhé světové války podruhé narodil.

Jaroslav Kvapil

Vyprávění o vyhození z vysoké školy za zpívání protisovětských písní

Miloš Kvapil

Příběh muže, který se narodil v Semilech, ale obletěl celý svět

Radoslav Kvapil

Život ve znamení hudby – klavírista, hudební pedagog a propagátor české hudby, který v dětství zažil II. světovou válku.

Jan Květ

Pamětník, který o vlásek unikl smrti při Pražském povstání. Celý život zasvětil přírodě, vědě a výzkumu.

Květoslava Večeřová

Paní Večeřová vzpomíná na dramatické okamžiky druhé světové války, které zažila jako malé dítě na vlastní kůži.

Ludmila Kvítková

Jako mladá skautka pomáhala ošetřovat raněné během Pražského povstání. Svůj dospělý život potom zasvětila učitelství.

Věra Kyjovská

Narozena v Praze, zažila odvlečení strýce Gestapem a bombardování Prahy. V současnosti žije v Krásné Lípě.

Antonín Kyncl

Syn hodináře z Českomoravské vysočiny, obdivovatel T. G. Masaryka, národní socialista a spoluzakladatel Občanského fóra, kterému komunistický režim znesnadňoval studium i možnosti zaměstnání.

Jan Kyncl

Statečný horolezec, který v reakci na události srpna 68 v Liberci na protest vyvěsil černou vlajku na špičku radnice.

Ladislava Kyptová

Vzpomíná na konec druhé světové války, který prožila v Libři. Tatínek se zúčastnil pražského povstání. S babičkou a maminkou se schovávaly v krechtu u sousedů před německými vojáky, kteří vystříleli vedlejší obec Psáry. Rodina vlastnila malé hospodářství, které jim komunisté v rámci kolektivizace znárodnili.

Stanislava Kyslingerová

Pamětnice vzpomíná na druhou světovou válku, kterou prožila v Kolíně a na poválečná léta na Ústecku.

Jiří Lábus

Muž, kterému herectví pomohlo, aby společně s humorem a kolegy prošel všemi strastmi historie a bývalého režimu.

Petr Lacina

Trenér vrcholových judistů i malých dětí, bývalý vrcholový zápasník v judu, dosáhl mistrovského stupně šestý dan. Účastnil se demonstrací v roce 1989.

Vladek Lacina

Jeho rodiče zažili nacistickou okupaci, matka byla zapojena do odboje, matka i babička prošly koncentračním táborem Ravensbrück a jeho otec byl vězněn

Dušan Lacko

Vášnivý cyklista vypráví o dětství plném pohybu, závodění i příchodu vojsk Varšavské smlouvy do Brna.

Ladislav Dlabal

Vzpomíná na srpnové události z roku 1968, které jako 19letý mladík trávil v Praze.

Vladislav Lahučký

Pochází z Mělnicka. Po válce celá rodina zamířila za uvolněnými nemovitostmi a polnostmi do Rožan u Šluknova. Po roce 1948 začal být na rodinu Lahučkých vyvíjen tlak, aby vstoupili do JZD. Členům rodiny bylo vyhrožováno vyhazovem z práce, omezováním budoucího studia apod. Avšak až hrozba žaláře zapůsobila.

Oldřich Lachmann

Příběh muže, který začal svoji učitelskou dráhu za druhé světové války

Jiří Lain

Příběh krušnohorského řezbáře a sochaře

Jaroslav Lanc

Celoživotní učitel, na jehož doučování i po odchodu do důchodu stojí frontu řada nadšených žáků matiky

Beatrice Landovská

Dcera českého herce a signatáře Charty 77 Pavla Landovského. Dětství prožila v obklopení intelektuálů a disidentů.  

Jiřina Langová

Jedna z nezapomenutelných dvojčat, která v letech 1955 až 1967 získala medaile i skvělé umístění na světových a republikových soutěžích v umělecké, posléze i moderní gymnastice, mistrovské tituly v plavání a skocích do vody. Vzpomíná i na konec války.

Anna Langrová

Z dobře situované továrníkovy vnučky se za války díky svému židovskému původu ocitla v německém pracovním táboře. Po převzetí moci KSČ doplácela na svou německou národnost a příbuzenské vazby v cizině. I dnes navzdory vysokému věku udivuje svou činorodostí.

Petr Láníček

Během studií na vysoké škole se vydal na brigádu do USA. 11. září 2001 odlétal z letiště ve Washingtonu, ze kterého ve stejný čas odlétalo i letadlo, které bylo uneseno teroristy a později narazilo do Pentagonu. Na den, který byl obrovským otřesem pro západní civilizaci, tak má vzpomínky „z první ruky“.

Marie Lapišová

Jako malé dítě žila za války s rodinou ve Štítarech a vybavuje si neustálé houkání sirén

Hana Lapková

Vyrůstala v rodině nadšených Sokolů. Celý život se řídili sokolskými zásadami, což byl důvod pronásledování s následky jak v dobách nacistické okupace, tak v dobách komunismu…

Ivan Látal

Vnuk porodníka vzpomíná na své krásné dětství. Po mámě a babičce zdědil umělecké nadání, které
mu dalo směr.

Hans Lau

Německý varhaník ze Smržovky, který by Čechy nikdy neopustil

Marie Lauermannová

Učitelka ze štítecké základní školy, která se celý život aktivně podílela na veřejném životě města. Výborně vystihuje těžko uchopitelné období normalizace.

Zdeňka Lažanová

Dcera náčelníka Selské jízdy, který byl za svoji účast v Nechanické aféře v roce 1947 vězněn. Rodině byl zabaven statek i polnosti a byli nuceni se z něj vystěhovat. Perzekuce zasáhly celou rodinu.

Vladimír Lažanský

Strojař, bankéř, ale především zámecký pán, který svůj život spojil se zámek v Chýši na Karlovarsku

Růžena Lebedová

Pamětnice druhé světové války a násilné kolektivizace v 50. letech. Vzpomíná na čtyři židovské spolužáky ze čtvrté třídy, které odvlekli Němci do koncentračních táborů a již se nevrátili. Její rodinu postihla násilná kolektivizace v 50. letech.

Antonín Lébr

Jeho tatínka za 2. světové války nacisté popravili za přechovávání komunistického poslance. Maminka byla vězněna v koncentračním táboře, po válce dokázala sama oba syny vychovat a poskytnout jim vzdělání.

Jiří Lébr

Pamětník okupace v roce 1968, dlouholetý pedagog ZŠ Jeseniova

Karel Lednický

Komunisté mu přidělili kádrový profil “silně nábožensky zatížen”, kvůli kterému zažil úskalí, překážky i paradoxní situace.

Vladimír Ledvina

Volyňský Čech, pamětník II. světové války a nástupu komunistické diktatury v Čechách, strojař, vášnivý myslivec, zastánce práva, svobody a demokracie.

Ivan Lefkovits

Zažil osvobození koncentračního tábora Bergen-Belsen, dětství prožil v Praze 3, kde chodil do školy v Lupáčově ulici. Je významným imunologem, žije ve Švýcarsku.

Jan Leinveber

Pan Leinveber se narodil 11. 8. 1937 v Hartmanicích. Ve svém vyprávění vzpomíná na konec 2. světové války.

Marie Lekešová

Pamětnice osvobozování Hluku zažila odstřelování mostu, který zničil její rodný dům.
Na jeho památku se rozhodla vystavět Boží muka na místě, kde dům stával.

Veronika Lerchová

Pamětnice narozená ve slovenské vesnici v tehdejším Sedmihradsku (Rumunsku). Vypravuje osudy své rodiny, o stěhování ze Sedmihradska do Československa.

Ivana Lešáková

V létě 1968 nastoupila v 18 letech do své první práce. V liberecké spořitelně nakonec strávila celý svůj profesní život. Má s ní spojené i vzpomínky na srpnovou okupaci.

Petr Lewi

Člověk, který během svého života prožil několik rolí

Josef Lexa

Pamětník událostí druhé světové války a osvobození Československa v blízkosti demarkační linie, rodák z dnes již zaniklé vesnice Temelínec, která ustoupila stavbě Jaderné elektrárny Temelín.

Anita Lhotková

Vítězství hokejistů nad SSSR v roce 1969 očima mladé sportovkyně

Svitlana Liakhovych

Učitelka a advokátka z Ukrajiny, která do České republiky utekla před ruským bombardováním

Libuše Votrubcová

Dcera statkářů, kterým bylo v 50. letech všechno zabaveno. To, že rodiče hospodařili, ji provázelo i v dalším životě a přinášelo jí to mnohé nepříjemnosti.

Verner Lička

Fotbalista tělem i duší, spjatý s FC Baník Ostrava. Jeho kariéra v tehdejším socialistickém Československu vyvrcholila účastí na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě a na Mistrovství Evropy 1980.

Olivier Lichý

Narodil se ve Francii, kam jeho otec utekl hned po komunistickém puči v roce 1948. Žije v Paříži, kde se angažuje v české organizaci Sokol.

Alfons Limpouch

Prožil dětství za války a rodinnou perzekuci komunistického režimu, pracoval ve vodní elektrárně ve Vraném, odmítal členství v KSČ, aktivně se zapojil do událostí roku 1968, podílel se na svatořečení sv. Anežky a ve Vraném obnovil kostel i založil pěvecký sbor

Lubomír Linhart

Vodák, čtenář foglarovek, navzdory zákazům hrdý skaut.

Marko Linhart

Bylo mu 12 let, když vjeli do kadaňských ulic tanky. I přes svůj nízký věk se účastnil protestních akcí. Později se plně ponořil do světa undergroundu a rizik s tím spojených.

Dominik Linke

Otcova služba u Švédského šlechtice nás chránila

Michal Lion

O odjezdu z ČSR po invazi vojsk Varšavské smlouvy, o Rakouské národní knihovně, kde pracoval, a o pašování knih z exilových nakladatelství do ČSR

Karel Lippmann

Žák Jana Patočky a spolužák Jana Palacha popisuje život v normalizačním období

Eva Lišková

Modřická rodačka vzpomíná na bombardování, uvěznění otce komunisty a následné znemožnění studia.

Jan Litomiský

Tři roky vězení a následný ochranný dohled za údajnou protistátní činnost

Filip Zdeněk Lobkowicz

Opat kanonie premonstrátů v Teplé a potomek slavného českého šlechtického rodu. O svou duchovní dráhu usiloval již od dětství. Dosažení tohoto cíle však nebylo v období 50. – 80.tých let 20. století zrovna snadné.

Dagmar Lochschmidtová

Pamětnice vzpomíná na maminku, která byla odsouzena k trestu odnětí svobody v délce 22 let.

Karel Lojka

Příběh muže – projektanta, který rád fotografuje a cestuje. Na fotografiích zachoval kus mělnické historie.

Jaromír Lom

Srdcem a duší skaut, bývalý vedoucí 7. skautského oddílu Česká Třebová.

Tomáš Lom

Příběh plný zásahů anděla strážného

Alena London

Vystudovala medicínu na Karlově univerzitě, kde potkala svého muže Gérarda Londona. Účastnila se protestů během Pražského jara. Žije v Paříži.

Gérard London

Lékař, syn komunistického politika Artura Londona. V dětství žil střídavě ve Francii a v Československu, v 70. letech se natrvalo usadil v Paříži.

Jan Lorman

Původní profesí rozhlasový a divadelní herec i režisér. Po roce 1989 zakladatel organizace Život 90.

Josef Louda

Nezávislý publicista a fotograf vzpomíná na svůj život v komunistickém Československu. Po politických prověrkách v roce 1971 skončil na 22 let ve Sběrných surovinách Praha.

Ljuba Loudilová

Týnecká rodačka a patriotka. Jako školačka zažila druhou světovou válku, vzpomíná na období po atentátu na Heydricha. Narodila se do učitelské rodiny a sama se jako pedagožka neskutečných 60 let věnovala výchově a vzdělávání dalších generací.

Bohumila Louková

Na konci války přišla její rodina při bombardování o dům, poté jim vyhořela i rodinná pila. V roce 1948 si vybudovali novou pilu a díky znárodnění o ni opět přišli.

Josef Loužecký

Narozen v rodině zemědělce, dlouho odolávali vstupu do JZD. Jako syn „kulaka“ nebyl přijat na zemědělskou školu.

Lubomír Švestka

Vzpomíná na vstup vojsk varšavské smlouvy a své mládí během normalizace.

Ludvík Lučan

Pamětník, který dobu normalizace prožil po boku sovětských vojáků.

Jiřina Lúčová

Pochází z velké rodiny a svého manžela potkala v šestnácti letech během zkoušky pěveckého sboru. Na konci šedesátých let žila tři roky s manželem a dvěma dcerami v Egyptě, kde je také zastihla zpráva o okupaci ČSSR. Během návratu zpět do vlasti jim byla nabízena emigrace, to však oba manželé razantně odmítli.

Ludmila Hejnová

Vzpomíná na dětství v poválečném období ve Chvalech u Prahy a na dospívání v 60. letech.

Ludmila Pilková

Život paní Ludmily Pilkové poznamenal komunismus. Její tatínek byl odpůrcem režimu, což se odrazilo na životě celé rodiny.

Marie Ludvíková

Divadelní a filmová herečka, neodmyslitelně spjatá s kulturním životem v Bílovicích nad Svitavou.

Pauli Luftová

Kdybych se dostalala do Německa, byl by ze mě úplně jiný člověk

Zdeňka Lukáčová

Narodila se v šedesátých letech do rodiny, která zažila perzekuci kvůli maminčině šlechtickému původu i kolektivizaci majetku. Vzpomíná na okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Frank Lukeš

Rebel a dobrodruh. V 17 letech se dostal do vězení za protirežimní činnost.

Anna Lukešová

Příběh ženy, která i v těžké situaci dokázala udržet milovanou rodinu pohromadě

Jan Lukšík

Rodák z Liberce, který byl svědkem vpádu okupačních vojsk do města v srpnu 1968

Květoslav Luňák

Rodák ze vsi Zboží, vášnivý myslivec, jehož rodina byla označována jako kulacká. S touto nálepkou musel prožít většinu svého života.

Jiří Lustig

Chemik, vlastník mnoha patentů z oboru barev a laků. Narodil se do smíšené česko-židovské rodiny. Aby tatínek, týnecký veterinář, ochránil rodinu před dopadem norimberských zákonů, naoko se rozvedl s jeho maminkou. Následně byl poslán do jednoho z kolínských transportů a zemřel v koncentračním táboře Majdanek.

Eva Lustigová

Je dcerou Arnošta Lustiga. V roce 1968 s rodiči emigrovala do Izraele. Dnes žije ve Švýcarsku.

Marie Macanová

Vzpomínky na poválečné období, dosídlování pohraničí, odevzdání zvířat do JZD i na příjezd Sovětských vojsk v roce 1968

Miloš Macinauer

V dětství jezdil často za prarodiči do Říčan, tady také zažil konec druhé světové války a setkání se sovětskými vojáky. Ani v dospělosti se mu nevyhýbaly dramatické okamžiky. Po roce 1989 úspěšně podnikal.

Alice Macková

Pamětnice událostí listopadu roku 1989. Aktivně se zapojila do informačních skupin studentů, vyjíždějících z Prahy do ostatních koutů republiky a rozvážejících tzv. PRAVDU A LÁSKU všem, kdo neměli tušení, co se v Praze v tu dobu odehrává.

Anna Macková

Dcera politického vězně a neteř perzekuovaného kněze, která strávila své dětství návštěvami tatínka ve vězení a častým stěhováním.

Libuše Macková

Když vypukla druhá světová válka, byla už dospělá a plně si uvědomovala nebezpečí.

Marie Macková

Žije v Kutné Hoře, kde se i narodila. Zažila okupaci Československa vojáky Varšavské smlouvy a poté tvrdý komunistický režim. Je spoluzakladatelkou církevního gymnázia v Kutné Hoře a zdejší zakladatelkou charity.

Jaroslav Macoun

Jaroslav Macoun, dlouholetý ředitel polické základní školy, vypráví o dvou důležitých životních náhodách.

Věra Macounová

V dětství se dostala ke sportu a ten se stal její celoživotní láskou. Zasloužila se tak o přežití sokolského cvičení během komunistického režimu. A hned po revoluci v roce 1989 se pustila do obnovení sokolské tradice ve Znojmě.

Miloslav Maděryč

I přes úšklebky se nevzdal katolické víry, která mu pomáhá vyrovnat se s životními útrapami.

Josef Kodo Mádl

Syn politických vězňů nacismu a komunismu a mnich zen buddhistické školy Sótó, který celý život zasvětil studiu bojových umění.

František Mádr

Příběh člověka, který se narodil v roce 1927, vyrůstal a dospíval v období druhé světové války.

Magdalena Polková

Strojní inženýrka a projektantka, programátorka, chvíli zaměstnankyně Geodézie, poté učitelka, a nakonec účetní v rodinné firmě Grait, která spolupracovala na stěhování mosteckého kostela.

Zdeňka Magová

Pamětnice invaze roku 1968, zaměstnankyně Orionky v Modřanech.

Jiří Mach

Autorský tým: Kateřina Debelková, Magdalena Kantová, Karolína Bárnetová, Andrea Daňková, Eliška Houštěková, Karolína Králíčková, Denisa Mazochová a Vanesa Mervartová Pedagogické vedení: Bc. Petr Tobiášek Škola: ZŠ Pulická, Dobruška

Petr Macháček

Vášnivý politik z malebné vesnice na jihu Čech, který jel udělat „převrat“ do Prahy.

Jasna Macháčková

Dětská psycholožka a pamětnice druhé světové války, její nejranější vzpomínkou je zvuk sirén při bombardování Kolína.

Jeanette Macháčková

Neobvyklé křestní jméno byla maminčina vzpoura proti režimu. V podobném duchu pak byla Jeanette vychovávána. Rodinná známá Jana Skácela a sousedka letce RAF viděla i jinou realitu, než jakou předkládali komunisté. Sametovou revoluci, které se v Brně aktivně účastnila coby studentka čtvrtého ročníku vysoké školy, považuje za jedno z nejsilnějších období svého života.

Milena Macháčková

Sokolka a pečovatelka, která intenzivně prožila většinu režimů našich dějin.

Anna Machačová

Pamětnice 2. světové války a každodenního života v době komunismu.

Jindřich Machala

Pamětník se narodil za války a po jejím ukončení s rodinou dosídloval slezské pohraničí. Vlivem rodinných událostí a zřízení Vojenského újezdu Libavá, kde původně bydlel, se rodina mnohokrát stěhovala. Nakonec se ale vrátil, do regionu, kde zůstalo i jeho srdce, a začal mapovat paměť krajiny a zachraňovat památky po původních obyvatelích.

Jana Machalínková

Pamětnice zatčení a nezákonného věznění svého zcela nevinného otce Karla Jošta, hrdiny odboje za II. Světové války, ze strany komunistické StB po únoru 48.

Mgr. Jana Machálková

Oblíbená pedagožka, jejíž cesta ke studiu byla ztížena kom. režimem, studovat ji bylo dovoleno až při zaměstnání, po svatbě

Eva Machková

Pamětnice druhé světové války, jejíž zásluhou se změnila tvář pedagogiky – vytvořila teoretickou základnu oboru dramatická výchova a stála u zrodu Katedry dramatické výchovy na DAMU.

Danuše Machoňová

Rodačka z Černožic, dcera výpravčího. Mnohokrát změnila svůj domov, ale nikdy nezměnila svůj názor na prospěšnost skautingu. Na jedné straně skautská vedoucí, na druhé zdravotní sestra, která vždy obětavě pečovala o potřebné.

Erna Machová

Taková normální základka: na útěku, v obýváku, na půdě i při náletu

Irena Machová

Narodila se do česko-židovské rodiny a během jejího dětství odešla postupně celá rodina do koncentračního tábora, odkud se k ní a mamince vrátil jen tatínek.

Naděžda Machová

Její rodinu poznamenala jak druhá světová válka, tak nástup komunistického režimu. Jejího otce odvlekli němečtí vojáci do pracovního tábora. Po převzetí moci komunisty byl zadržen i její manžel a poslán na nucené práce do jáchymovských dolů.

Vlasta Machová

Učitelka ze základní školy v Libouchci, která se aktivně věnovala vrcholové atletice.

Mansoor Maitah

Narodil se v Jordánsku, za svůj domov ale považuje Českou republiku, kam přijel studovat leteckou technologii na ČVUT.

Eva Maixnerová

Bohémka, dobrodružka a umělkyně. Rodina byla protikomunisticky zaměřena a rodiče paní Maixnerové emigrovali na západ, zatímco ona zůstala v Československu. Jejím prvním manželem byl brněnský básník Pavel Řezníček, který ji seznámil s tehdejšími brněnskými umělci.

Petr Majer

Voják z povolání, který své talenty mohl rozvinout až po roce 1989 ve službě armádě i jako spisovatel a kronikář.

Václav Majer

Učitel, zástupce ředitele na základní škole, který v roce 1945 zažil zastavení transportu smrti v Roztokách u Prahy.

Eva Makuderová

Pamětnice perzekucí v 50. a 60. letech, kdy byl zavřen její tatínek-učitel, zdravotní sestra s nadšením pro chirurgii.

Zuzana Malá

Dlouholetá ředitelka ZŠ Moskevská v Kladně. Vedla ji 20 let. Za svou práci získala ocenění od ministra školství.

Václav Malát

Jako dítě sedláka byl s rodiči a sestrou násilně vystěhován z rodinného statku, který jim byl zabaven. Otec byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na rok do uranových dolů. Václav se sestrou a matkou zůstali bez prostředků.

Jiří Málek

Aktivně se účastnil protikomunistického odboje. Dvakrát ho uvěznili, první trest strávil v Jáchymovských dolech, druhý ve věznici v Leopoldově.

Jiří Málek

Jiřímu Málkovi bylo v roce 1968 čtrnáct let. Ve svém vyprávění vzpomíná na atmosféru, která panovala v jeho rodišti při vpádu vojsk na území tehdejšího Československa.

Václav Málek

Staří, ale přesto bohatí – příběh Václava Málka

Hana Malevičová

Milovnice cestování, která spokojeně prožívá svůj život v Zelenči u Prahy. Nové obzory objevuje lhostejno době. Za komunismu se při vycestování do zahraničí setkala s různými úskalími. Nejen proto přijala s velkým nadšením události konce roku 1989, kterých se sama účastnila.

Ladislava Malíková

Ředitelka základní školy, která se aktivně zapojila do celospolečenských změn na konci 80. let.

Eva Malířová

Pražská rodačka, její otec byl, kvůli židovskému původu, během války poslán do Terezína.

Antonie Málková

Zdravotnice v Charitě, která pomáhala obětem bombardování Prahy a vězňům z Terezína.

Antonín Malý

Pamětník válečných událostí, jeho otec strávil 9 let v komunistickém vězení a pracovních táborech, Antonín Malý prošel na vojně PTP a zažil pronásledování své rodiny v 50. letech. Celý život se věnoval hudbě.

Jindřich Malý

Od dětství velmi silně vnímal, že žije v nesvobodě. Emigroval do Německa a splnil si svůj sen volně cestovat po světě.

Přemysl Malý

Jeho otce s dalšími lidmi odsoudili v 50. letech ve vykonstruovaném procesu. Přestože se Přemysl výborně učil, z kádrových důvodů měl problémy dostat se na školu.

Radomír Malý

Historik, který byl z náboženských důvodů propuštěn a byl nucen pracovat mimo svůj obor. Pracoval v knihkupectví, a pak jako archivář. Aktivně se účastnil vydávání katolického samizdatu a stal se signatářem Charty 77.

Petr Mamula

Rodák z pražského Žižkova prožil půlku života v komunistické diktatuře, druhou pak v demokracii – emigroval do Německa a po sametové revoluci se vrátil zpět do České republiky.

Marie Mansfeldová

Pamětnice událostí roku 1968 a podporovatelka studentů při sametové revoluci, kterým nadšeně pekla.

Natalia Maramygina

Vyprávění o tom, jak si Natalia původem z Ruska plní sen učit anglický jazyk na české základní škole. A o tom, jak se jí žije v České republice a co se jí tady nejvíce líbí.

Marcela Denková

Zažila bombardování klatovského nádraží spojeneckými vojsky.

Ing. Miloslav Marčan

Ředitel odboru informatiky na Ministerstvu průmyslu a obchodu, odborník v oboru automatizace. Jako malý žil půl roku v Nové Guiney.

Marie Marečková

Pamatuje proměny rodné městské čtvrti Brno – Černovice, ve které strávila – až na přetržku pár let – celý svůj život. Ráda také vzpomíná na svoji práci v brněnské gastronomii.

Anna Marek

Otcův podpis Charty 77 jí zcela změnil život

Eduard Marek

Boj za svobodu a utrpení politických vězňů.

Jan Marek

Kronikář ze Sedlejova, který vzpomíná na válečné události na Telčsku.

Karel Marek

Profesí zedník, také ale velký znalec a ochránce místní historie. Byl v Liberci na náměstí 21. srpna 1968

Pavel Marek

Velvarák a spoluzakladatel mnoha velvarských organizací, díky svému „buržoaznímu původu“ a protikomunistickému cítění stále problémový. Prošel si tábory nucených prací pro mladistvé, PTP, nemohl řádně v termínu dostudovat VŠ. Po r. 1989 místně politicky činný a svérázný milovník monarchie.

Jiří Marel

Pamětník roku 1968 v armádě – zpracovali žáci ZŠ Louny Prokopa Holého

Michael Marel

Bývalý policista, který jako člen pohotovostního pluku zasahoval proti studentům na demonstracích

PhDr. Karel Mareš

Ve zjitřené atmosféře druhé poloviny 60. let vystudoval Univerzitu Karlovu a svou učitelskou kariéru zasvětil Gymnáziu Václava Hlavatého v Lounech, kde téměř 50 let učil dějepis, latinu a češtinu.

Zdeněk Mareš

Nic nemusí být tak fatální, jak se na první pohled zdá

Miloslava Marešová

Rodiče byli deputátníci a často se stěhovali ze statku na statek. V roce 1945 se rodina přestěhovala do šumavského pohraničí. Zbytek života prožila paní Marešová v Horní Plané a pracovala v továrně Lira, kde vyráběla rámy.

Marie Aclerová

Příběh optimistické, společenské ženy, která přijímala život takový, jaký byl. Život na venkově jí přirostl k srdci, mluví čuhácky, drží tradice, hrála ochotnické divadlo, zpívala v operetách, od roku 1996 vystupuje s národopisným souborem Týnečáci, i ve svých 87 se stále aktivně zapojuje do společenského dění.

Marie Brezíková

Vzpomíná na rodiče sedláky, kteří zažili nucenou kolektivizaci vlastního statku a na svá studentská léta, kdy jezdila do šumavského pohraničí na pracovní brigády.

Marie Dudová

Žena s velkým srdcem, která vyrůstala na statku v Ujčíně (Oučíně). Rodinný statek jim po válce zabavili. Zpět jej získali až pro roce 1989 ve špatném stavu./ Eine Frau mit großem Herzen, die auf einem Bauernhof in Ujčín (Oučín) aufgewachsen ist. Kurz nach dem Krieg wurde ihnen der Hof weggenommen und erst 1989 in schlechtem Zustand zurückgegeben.

Marie Hambergerová

Učitelka na ZŠ, která si s komunistickým režimem užila své. Dnes hořce vzpomíná, jak v 50. letech tehdejší režim silně zasáhl její rodinu.

Marie Loukotová

Celoživotní pedagožka vyprávěla hlavně o výzvách, kterým čelili učitelé v socialistickém Československu.

Marie Řezníčková

Vzpomínky pamětnice nejen na učitelská léta v období komunismu. Každý měl jiný názor. Růžové brýle, taky brýle.

Marie Sirkovská

Volyňská Češka, která se svou rodinou v sedmnácti letech reemigrovala z Ukrajiny zpět do vlasti.

Marie Vařáková

Marie Vařáková sdílí příběhy zprostředkované její rodinou. Její manžel byl očitým svědkem vypálení Vařákových pasek, velkého masakru na konci druhé světové války.

Marie Vodáková

Rodina musela v 50. letech vstoupit do JZD. Otec byl vězněn, rodina se poté musela vystěhovat mimo okres.

Marie Wirthová

Očima malého děvčete pozorovala hrůzy druhé světové války a komunistického režimu. Statek, na kterém dodnes hospodaří se svým synem, museli znovu koupit poté, co jim byl zabaven komunistickým režimem.

Marie Zykmundová

Cestovatelka, jejíž rodina byla postižena v 50. letech akcí Kulak a otec byl zavřen v Jáchymovských uranových dolech.

Blažena Marková

Narodila se v Blažovicích. Rodina vlastnila hospodářství vč. hospodářských strojů, které jim v 50. letech byly zabaveny a rodiče byli nuceni vstoupit do JZD, kam, coby dcera hospodáře a touze po vzdělání navzdory, musela nastoupit do zaměstnání i paní Marková.

Marie Marková

S rodiči osídlovala pohraničí. Režim jí nedovolil studovat. Za normalizace se jí podařilo procestovat Západní Evropu

Milena Markusová

Milovaná babička vzpomíná, jak jí život ovlivnilo hrdinství jejího tatínka, který za vzpouru proti ruské invazi skončil ve vězení.

Milada Markytánová

Narodila se v Krasíkově, kam se po válce nastěhovala část nového obyvatelstva po odsunutých Němcích.

Marta Mezerová

Paní Marta Mezerová je velice aktivní, přátelská a společenská žena. Narodila se za druhé světové války a její první vzpomínky přibližují právě konec tohoto konfliktu. Celý život se angažovala ve společenském a kulturním životě své rodné obce Nezamyslice, a tato činorodost jí dodnes zůstala.

Martin Lis

Za 2. světové války zažil jako dítě nálety v Plzni a v Písku. V srpnu 1968 emigroval s rodinou do Kanady a zůstal tam 30 let.

Lukáš Martin

S rodiči emigroval v osmdesátých letech do Austrálie, podnikl cestu kolem světa, byl svědkem pádu Berlínské zdi a pracoval pro Václava Havla

Josef Václav Martinek

Kvůli svému původu měl obtíže při volbě střední školy. Vysokou školu mohl studovat až po roce 1989.

Luboš Martinek

Pamětník, který pracoval celý život jako strojvedoucí a díky své práci se dostal do mnoha evropských zemí.

Václav Martínek

Rodák ze srbského městečka Vršac, který po 2. světové válce odešel studovat do Československa.

Božena Martiníková

Narozená za 2. světové války v obci Smolkov, která byla místem těžkých válečných událostí. Paní Boženka se s žáky podělila nejen o rané vzpomínky z dětství, které poznamenala právě válka. Z její křehkosti je cítit velká síla.

Marie Martinková

Vyprávění o dramatickém životě rodiny na Ukrajině, útěku a velké životní tragédii, která ji přivedla k víře v Boha.

Janko Martinkovič

Bohém a rozený vypravěč popisuje složitou cestu, jak se dostal před sametovou revolucí do divadla Husa na provázku, se kterým 17. listopadu 1989 hostoval v Praze, a tak se spolu s kamarádem dostali až na Národní třídu a listopadové události tak zažili „z první ruky“.

Věra Martinů

Rodina se aktivně zapojila do protinacistického odboje. Strýc zemřel na následky věznění v Terezíně.

Dagmar Maryšková

Příběh ženy, která i v těch nejhorších chvílí dokázala vidět světlo.

Václav Mařík

Oslavy konce druhé světové války zažil jako tříletý. Když k nám vstoupila vojska Varšavské smlouvy, měl po vojně. Hrával divadlo, fotografoval, dělal technika v rockové kapele… a jako učitel připravoval pro své žáky pokusy.

Stanislava Maříková Klicmanová

Lánská rodačka a pamětnice prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Celý život pracovala pro Český červený kříž. Držitelka mnoha ocenění.

Bohuslava Maříková

Významná budějovická fotografka, jejíž kariéra je neodmyslitelně spjata s Jihočeským divadlem.

Božena Maříková

Narodila se do Československa, ve kterém vládnoucí komunistická strana rozhodovala o všem. O tom, jak se v pionýru mají vychovávat děti, kdo má kam nastoupit do zaměstnání, jaké zboží a kolik si toho může koupit.

Olga Mastníková

Vyrůstala v rodině válečného hrdiny Josefa Bernklau, který byl v 50.letech nespravedlivě uvězněn. Ve škole kvůli tomu musela snášet šikanu ze strany učitelek.

Helena Mašatová

Bojovnicí za spravedlnost a sportovkyně tělem i duší, která celý svůj život zasvětila učitelské profesi

Jiří Mašek

Vyučený nástrojář režimem předurčený posílit dělnickou třídu. Po nástupu na povinnou základní vojenskou službu neprávem obviněn ze zatajení informace o tetě žijící v Americe a převelen k dělnickému oddělení.

Alena Mašková

Pionýrská vedoucí, která celý život zasvětila práci s dětmi

Blažena Mašková

Vzpomíná na osvobození Klatovska v roce 1945 a na následující padesátá léta, kdy byl její otec pronásledován StB v rámci akce „Polom“ za převádění přes hranice

Eva Mašková

Byla svědkem bombardování i osvobození Brna a zažila ústrky komunistického režimu poté, co její manžel nevyjádřil souhlas s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy.

David Matásek

Divadelní a filmový herec David Matásek chodil na protirežimní demonstrace už od roku 1988. Nechyběl ani na Albertově, kde se 17. listopadu roku 1989 sešli studenti pražských vysokých škol.

Ladislav Matějček

Účastník premiéry Žebrácké opery Václava Havla v roce 1975 v Horních Počernicích.

Jan Matějíček

Právník, v roce 1968 zažil okupaci Československa jako voják při základní vojenské službě

Ivan Matějka

Bývalý jičínský starosta, který totalitní režimy překonal díky lásce k divadlu, skautu a dobrým lidem

Karel Matějka

Svůj život zasvětil cvočkařskému řemeslu, které bylo typické pro Rožmitálsko a Věšínsko, ze kterého pochází

Zdeňka Matějková

Ve Starém Plzenci, kde působila na ZŠ jako učitelka, se v revolučním období roku 1989 zapojila do zakládání Občanského fóra, posléze se stala také členkou instituce PAU (Přátelé angažovaného učení), v níž s ostatními usilovala o změnu v přístupu k učení.

Františka Matějová

Rodačka z Ráječku (Zábřeha), která zažila dramatický konec druhé světové války

Zdena Matějová

Hrůzy druhé světové války na Sedlčansku očima pamětnice

Milan Mátl

Vídeňský Čech, který citelně prožil vzestup nacismu v Rakousku a po bombardování Vídně s rodinou reemigroval zpět do vlasti.

Jaromír Matouš

Otec Jaromíra byl osobní archivář a přítel Edvarda Beneše. V roce 1953 ho odsoudili na osm let za velezradu k pracím v uranových dolech. Kvůli perzekuci otce nemohl Jaromír studovat.

Jiří Matouš

Politický uprchlík, který vyrůstal na Zámeckých schodech pod Pražským hradem, ale studia a velkou část života prožil ve Francii

Josef Matoušek

Po revoluce sepsal dokument Smíření mezi Čechy a Sudetskými Němci. Založil Společnost pro ochranu Dalejského a Prokopského údolí.

Marie Matoušková

Marie Matoušková ve svých 17 letech přežila střelbu okupantů v Prostějově 25. srpna 1968. Měla štěstí, ten den zemřeli 3 lidé a dalších 9 bylo zraněno.

Bohumíra Matulíková

Oblíbená učitelka, jako vysokoškolačka se aktivně účastnila studentských besed s představiteli Pražského jara.

Radoslava Matuszková

Paní Radoslava Matuszková vzpomíná na léto 1968 strávené na chmelové brigádě, seznámení s Chartou 77, úvahy o emigraci a účast na demonstracích v roce 1989. V 90. letech vstoupila do politického života v Otrokovicích.

Marie Matyášová

Rodačka ze Strážnice vzpomíná nejen na svou rodinu, ale vypráví také o milované Strážnici a svých kamarádech.

Max Rohrmüller

Als Jugendlicher erlebte er den Krieg, die Ankunft amerikanischer Truppen, die Nachkriegszeit oder die Ankunft vertriebener Deutscher aus der Tschechoslowakei./ Jako mladistvý prožil válku, příchod amerických vojsk, poválečnou dobu nebo příchod Němců odsunutých z Československa.

Renata Maxová

Propuštěna ze školy za četbu Škvoreckého, před událostmi Sametové revoluce uprchla z Prahy na venkov

Milada Mayerová

Příběh ženy, která se i přes nepřízeň osudu nikdy nevzdávala

Ing. Václav Mazánek

Milovník psů a dobrodruh. Vyrostl v rodině sudetských Němců. V 80. letech emigroval do Západního Německa

Miroslav Mazaný

Pamětník událostí od II. světové války po Sametovou revoluci, které se aktivně účastnil jako člen výjezdního týmu.

Robert Mazurek

Autorský tým: Jan Svoboda, Ondřej Ondrušák, Sebastian Kaloč, Daniel Rydvan Pedagogické vedení: Mgr. Jan Krasický Škola: ZŠ Porubská 832

Ivo Medek Kopaninský

Malíř, kolážista a restaurátor. Aktivní účastník protestů proti okupaci v letech 1968/1969.

Věra Meier

Sovětský člověk přežije všechno, i výbuch jaderné elektrárny

Irena Meisnerová

Hrdá žižkovská patriotka, která více než 30 let pomáhala s výchovou a učením dětí, které měly složitější životní podmínky

Helena Melichová

Vzpomíná na okupaci 1968 a na revoluci, během které bydlela poblíž Národní třídy, a tak se jí vzpomínky na revoluci vryly do paměti. Po revoluci pracovala pro Občanské fórum.

Eva Melmuková Šašecí

Evangelická farářka, teoložka a historička, pamětnice konce druhé světové války v Praze. Za komunizmu jí byl odebrán státní souhlas a musela se živit jinými profesemi.

Hugo Mensdorff-Pouilly

Pochází ze starého francouzského šlechtického rodu, vyrůstal na zámku v Boskovicích. Na podzim 1938 zámek obsadila československá armáda.

Alois Mentlík

Během srpnové okupace v roce 1968 byl právě na vojně v kasárnách v Brně – Židenicích. Vzpomíná na setkání se sovětským vojákem i na pozdější výslechy StB kvůli náboženskému přesvědčení.

Ida Menzingerová

Narodila se do německé rodiny s 13 dětmi v českém pohraničí. Jedna z posledních původních obyvatelek na Vyšebrodsku vzpomíná na dětství za druhé světové války i na poválečný osud německé rodiny v Čechách.

Eva Merclová

„Svatobořické dítě“ Eva Merclová přišla o své bezstarostné dětství po zatčení rodičů gestapem za spolupráci na atentátu na Heydricha.

Jan Merta

Malíř, pro kterého bylo umění únikem od každodennosti normalizace. I když aktivně nevystupoval proti komunismu, režim vnímal jako něco nepřátelského. Je absolventem AVU a jeho dílo je zastoupeno v soukromých sbírkách i veřejných galeriích.

Drahomíra Mertlová

Dívka, která se dívala tváří tvář smrti. Přežila bombardování rodného Hodonína Američany v roce 1944.

Jaroslava Mertlová

Vzpomínky pamětnice, která se narodila v roce 1935 a jako dítě prožila 2. světovou válku, potom rok 1968 už jako maminka a sametovou revoluci v roce 1989 jako dospělá žena. Vychovala dvě děti a k nim si ještě vzala ve svých obdivuhodných 64 letech do pěstounské péče svoji neteř.

Jolana Mezerová

S rodinou se v roce 1938 přesunula ze Slovenska na Ostravsko, kde zažila bombardování Ostravy a konec války.

Helena Mezlová

Žena, která po druhé světové válce prožila odsun Němců a celý život byla označovaná za nespolehlivou.

Krista Mičková

Statečná žena, která se nevzdala svého práva na rodnou vlast i přes nepřízeň osudu, který předurčila příslušnost k národu, II. sv. válka a rozhodnutí vítězných mocností o poválečném odsunu německé menšiny ze střední Evropy.

Libor Mihola

Srpen 68 ho zastihl v Alžírsku, kde se jako lékař účastnil programu zdravotnické pomoci rozvojovým zemím. Se ženou se rozhodli pro emigraci a odešli do Švédska. Dnes žije v Bruselu.

Michal Brezík

Jako vojenský důstojník v rokycanských kasárnách jezdil do ruského města Kapustin Jar testovat odpalování raket.

Věra Michalová

Pamětnice pracovala dlouhá léta ve Škodových závodech. Jak vzpomíná, i zde ve fabrice se mohl člověk vzepřít režimu malými osobními protesty.

Jiří Mika

Bývalý ředitel Středočeské vědecké knihovny v Kladně, spisovatel, hudebník, tramp a kladenský patriot.

Marie Mikačová

Marie Mikačová vzpomíná na dětství v Lipníku nad Bečvou, které bylo silně ovlivněno druhou světovou válkou.

Tomáš Mikeska

Po únoru 1948 byl jeho otec vyloučen z rady Národního výboru, následně odsouzen na devět let za údajnou špionáž, což tvrdě zasáhlo nejen jeho, ale i celou rodinu

Libuše Mikešová

Když začala 2. světová válka, šla do první třídy. Některé zážitky z války se jí nesmazatelně vryly do paměti.

Bedřich Mikl

Po srpnu 1968 se jeho rodiče rozhodli emigrovat do Austrálie. Strávil tam celkem 22 let a živil se jako fotograf. Po roce 89 se vrátil do ČR. Dnes působí jako učitel angličtiny.

Ján Miklánek

Primář, zabývající se akupunkturou, který své dětství prožil v Jedličkově ústavu. Za druhé světové války mu zemřela sestřička při bombardování vesnice Hôrka, on sám byl vážně zraněn a tato událost silně poznamenala celý jeho život.

Jaroslav Mikoláš

Vzpomíná na německou okupaci, letecký poplach i na nálet Němců na Mladou Boleslav. Po válce jeho otec ztratil zaměstnání během znárodňování majetku. Od nástrah komunistického režimu utíkal ke sportu.

Václav Mikoláš

Skaut, který se podílel na obnově skautingu a zažil okupaci 1968. V dětství obdivoval otcovy skautské ideály a v roce 1968 se zapojil do jeho znovuobnovení. Po zákazu skautingu se v roce 1989 opět podílel na jeho obnově.

Petr Mikota

Pracoval ve Škodových závodech v Plzni, kde vstoupil do komunistické strany. Rok 1989 prožíval jako přesvědčený komunista.

Hana Miková

Pamětnice druhé světové války. Jednou z prvních vzpomínek na dětství je jejich vybombardovaný dům v Praze v Dejvicích a blízké nákladové nádraží.

Marcela Míková

Její otec podplukovník Bohumil Pešta byl odsouzen na 25 let do vězení za odmítnutí vstupu do komunistické strany

Karel Mikulášek

Pamětník, který se narodil v padesátých letech a 21. srpna 1968 strávil během dovolené v Německu, kde byl na pár dní zadržen. Pan Mikulášek prožil bohatý život, nyní stále učí matematiku na VUT v Brně a překládá, protože ovládá šest jazyků.

Marta Mikulková

Rodačka z Rudic ve Zlínském kraji, svědkyně letecké bitvy nad Bílými Karpatami v roce 1944.

Natálie Mikušková

Narodila se na podkarpatské Ukrajině a s rodinou se přestěhovala do Československa do severovýchodních Čech. Vypráví své vzpomínky na některé historické události u nás.

Milada Váňová

Pamětnice 2. sv. války, pedagožka, členka Sokola a ČSTV, která se celý život aktivně věnovala sportu a mládeži.

Milan Mráz

Syn horníka, který v roce 1984 odjel na podnikový zájezd na hory do Rakouska a už tam zůstal. Politický azyl získal ve Spojených státech.

Milena Šatavová

Dcera soudce, který vynesl rozsudky smrti nad táborskými kolaboranty. Neteř gen. Karla Mareše, pilota RAF, který upadl v nelibost komunistickému režimu.

Miloslava Miriam Baumruková

Řeholní sestra Kongregace školských sester de Notre Dame, která za komunismu nemohla naplňovat své poslání.

Jan Milota

Společenské postavení a jedinečnost přichází do jeho života až po revoluci, do té doby budiž jeho příběh zástupcem příběhů obyčejných lidí, kteří žili v době totality.

Rajna Miluničová Sopková

Grafička a scénografka, rodačka z bývalé Jugoslávie. Už v dětství musela odejít do komunistického Československa a velmi těžko se s tím vyrovnávala.

Miluše Voborová

Jako dcera kulaka musela místo studií na gymnáziu nastoupit do práce. Mohla tak podporovat své rodiče, kteří odmítli vstoupit do JZD.

Jiljí Minařík

Přes nepřízeň režimu vystudoval medicínu a pracoval jako praktický lékař v Lipově a Hroznové Lhotě

Miroslav Beneš

Der gebürtige Brnířover, ein Restaurator historischer Bulldogs und Autodidakt der deutschen Sprache, teilt das ungewöhnliche Schicksal eines Denkmals, das den Gefallenen des Ersten Weltkriegs gewidmet ist, und macht auf die Absurdität totalitärer Regime aufmerksam. / Rodák z Brnířova, restaurátor historických traktorů a samouk německého jazyka dělící se o nevšední osud pomníku věnovaného padlým během 1. světové války a upozorňující na absurditu totalitních režimů.

Miroslav Sinkule

Po většinu svého života byl aktivním členem spolku Sokol.

Anton Missberger

Sudetský Němec z Horního Maršova vzpomíná na válečný a poválečný život v Krkonoších. Účastník studentských nepokojů na Strahově v roce 1967.

Roman Miška

Karlovarák, který prožil listopadového události jako středoškolský student

Jan Rajlich ml.

Významný brněnský grafik, autor množství plakátů, olejomaleb, zhotovitel znaků některých brněnských městských částí, současný člen brněnské multidisciplinární skupiny Sdružení Q a dlouholetý organizátor Bienále Brno. Pamětník roku 1968, založení brněnského Sdružení Q a dalších událostí v Československu. Držitel Ceny města Brna a dlouholetý pedagog na Odboru průmyslového designu Fakulty strojního inženýrství VUT.

Mladana Joklová

Mladana Joklová zažila za svůj život mnohá příkoří. Nic ji však nezlomila a když se ohlíží zpět vzpomíná hlavně kladně.

Josef Mlejnek

Chartista, který vedl samizdatové časopisy. Kamarád Václava Havla.

Ivo Mludek

Rodák z Opavy, který v roce 1988 podepsal Chartu 77. V listopadu 1989 byl vůdčí osobností Sametové revoluce v Opavě.

Renata Möcklová

Vzpomínky na život německé menšiny nejen v poválečném Československu.

Adéla Mohrmannová

Spolu s rodiči se v rámci repatriace dostala po válce z Rumunska do Čech, vyučila se brusičkou skla a spolu s manželem pracovali ve sklárně Moser v Karlových Varech.

Jiří Móhwald

Rodák z Orlové, která postupně díky dolům zanikala, jeho babička byla zavražděna ve Volyni, p. Möhwald pracoval v Třineckých železárnách jako vedoucí hasičů, dlouhá léta byl také radním města Třince a ve svém volném čase byl nadšeným hercem v amatérském divadle im. Mjr.Szmauza.

Marie Mokráčková

Zdravotní sestra, pamětnice vpádu vojsk varšavské smlouvy na území Československa v srpnu 1968. Byla nucena ošetřovat okupační vojáky v Praze.

Ladislav Molič

Pamětník invaze vosk Varšavské smlouvy v Kolíně v roce 1968

Monika Němcová

Během studia na gymnáziu pořádala neformální studentská setkání, v roce 1989 spolupořádala demonstrace v Českých Budějovicích.

Jan Monsport

Jan Monsport byl po roce 1989 místostarostou Příbora. S městem, ve kterém od dětství vyrůstal, je spjat celý jeho život

Marie Moravcová

Nacisté vypálili její rodnou vesnici na Slovensku jako odvetu za protiněmecké hnutí. Nový domov pak našli až po válce v českém pohraničí.

Bohumil Moravec

Pamětník událostí 20. století, v roce 1969 si založil autodopravu a v roce 1989 spoluzakládal Občanské fórum v Horních Počernicích.

Ladislav Moravec

Za údajnou sabotáž v letecké továrně strávil rok v Terezíně. Po válce se do něj na chvíli vrátil – jako dozorce.

František Morávek

Pamětník, jehož otec padl v bitvě u Dunkirku. Celoživotní lesník povoláním i zálibou.

Jarmila Morawská

Ač prožila 2. světovou válku, vzestup i pád komunismu, nikdy ji historické události neomezovaly natolik, aby měla potřebu se jim vzepřít. Věnovala se turistice a ve svém životě nachodila tisíce kilometrů.

Thomas Morel

Do USA původně přijel na studijní pobyt, ale po srpnové okupaci se rozhodl tam zůstat. Byl členem vědeckého týmu, kterému se podařilo překonat světový rychlostní rekord s aerodynamickým vozem „Blue Flame“. Založil a dodnes vede úspěšnou softwarovou firmu Gamma Technologies. Žije v Chicagu.

Josef Morkus

Byl to krásný pocit, být alespoň jeden den v týdnu mezi kamarády volný a svobodný

Ivan Mošna

Ve Výzkumném ústavu rozhlasu a televize se přímo podílel na vývoji první barevné kamery v Československu. Během prověrek odsoudil srpnovou okupaci.

Zuzana Motlová

Rodačka z Perečynu na Ukrajině, jejíž rodina byla nucená se po válce vystěhovat do Československa. Vzpomíná na srpen 1968, kdy se na Ukrajinu vrátila za příbuznými

Kamila Moučková

Za svou účast na vysílání televizních zpráv v srpnu 68 nesla následky v podobě útlaku ze strany komunistického režimu až do Sametové revoluce

Zdeněk Mraček

I přes nepřízeň osudu do Dvorany slávy Plzeňského kraje

Karel Mráz

Učitel, profesor českého jazyka, literát, dlouholetý starosta města Klatovy

Miroslav Mráz

Celoživotní sportovec, atlet, volejbalista a hokejista, který nikdy neztratil vůli vyhrávat

Drahomíra Mrázková

Pamětnice druhé světové války v obci Držková, dlouholetá kronikářka této obce.

Zdeněk Mrkvička

Většinu života pracoval jako zbrojař. Rodinnou hospodu jim zabrali komunisté. Během osvobození v jejich obci pobývala americká posádka. Setkal se s generálem Pattonem.

Irena Mrkvičková

Rodačka z Pacova, která od mládí milovala Prahu a v osmnácti letech se do ní přestěhovala, vzpomíná na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, na život v komunismu i na sametovou revoluci v roce 1989.

Zdeňka Mrkvová

Frýdlantská rodačka zachycující ve fotografiích tvář města v toku času

Jarmila Mrlinová

Vzpomínky a rodinné příběhy z doby, kdy se děti ve škole začaly učit německy…

Alena Mrovcová

Obětavá žena, která procestovala svět a svůj život zasvětila umění

Magdaléna Mruškovičová

Dětství prožila na modřanském statku s rozsáhlými pozemky, který se v její rodině dědil z generace na generaci. Nejtěžší časy nastaly po roce 1948 s nástupem komunistů, kdy postupně přišli o celý majetek. 

Jana Müllerová

Zdravotnice, která v dětství zažila perzekuci svých rodičů ze strany komunistické policie a která svůj dospělý život zasvětila pomoci disidentům.

Jana Mundilová

Členka spolku Dcery, který sdružuje dcery politických vězňů z 50. let.

Emil Murín

Jak se z malého chlapce ze slovenského venkova stal stavbyvedoucí, který se podílel mimo jiné na stavbě Vojenské nemocnice nebo zastávek pražského metra Karlovo náměstí a Muzeum

Bedřich Musil

V roce 1989 se stal manažerem jihlavské pobočky Občanského fóra

Jan Musil

Hasič, hudebník, stavitel a modelář, který v životě zažil spoustu vzletů a pádů, ale nikdy neztratil správný směr.

Karel Musil

Vodní skaut a sportovec tělem i duší, který vychoval několik generací

Miloslav Musil

Zaměstnanec hudebního klubu a divadelník, na kterého poslala StB propuštěného vraha, aby ho vystrašil

Hermina Musilová

Pochází ze vsi na Vysočině, kde historicky převažovalo německé obyvatelstvo. Celá její rodina byla odsunuta a musela opustit statek po předcích. Hermina v té době byla těhotná. Díky snoubenci, Čechovi, se vrátila na rodný statek.

Jarmila Musilová

Paní učitelka, které se právem říkalo „Živá paměť Lipníka“. Všechny vedla k naslouchání příběhů a nechtěla, aby se na důležité události zapomnělo.

Olga Musilová

Příběh dívky, která se jako dcera četníka často stěhovala a v pohraničí si hrála s německými dětmi. Ačkoliv její tatínek poctivě sloužil vlasti, po roce 1948 ho vyhodili.

Jiří Muzikant

Celoživotní pedagog, jehož dětství a dospívání bylo mimo jiné ovlivněno tím, že se jeho rodina přátelila s Janem Werichem

Božena Mykysková

Už její babička byla za války správkyně židovského hřbitova, potom i její matka a teď dělá správkyni hřbitova zapsaného jako památka UNESCO i ona.

Vladimír Myslík

Za války byl totálně nasazený v Berlíně, kde přežil bombardování. Po jejím konci ho zaměstnala UNRRA.

Alexandra Myšková

Herečka, pedagožka, divadelní režisérka. V dubnu 2022 oslavila 100 let. Polovinu života prožila v Norsku, odkud se po srpnu 1968 odmítla vrátit.

František Nadýmáček

V současnosti nejstarší občan Ivanovic na Hané narozený v roce 1927, který aktivně prožil téměř všechny zvraty 20. století.

Hamed Nafarieh

Přímý účastník irácko-íránské války, který našel druhý domov v Čechách.

Věra „Strunka“ Náhlíková

Sympatizantka hnutí woodcraft i trampingu, v minulém režimu se aktivně zapojovala do různých občanských iniciativ na podporu demokracie, nechyběla na demonstracích Palachova týdne ani 17. 11. na pražské Národní třídě.

Zdeněk Nachlinger

Pamětník ze zahradnické rodiny, který mnoho let působil ve sklenících Tušimice, vzpomíná, jak se za komunistů naučil holandsky a proč nikdy nevstoupil do KSČ.

Vlasta Najmanová

Rodačka z ruského Reflektoru, která zažila strasti SSSR. Po celý svůj život se oddaně a pečlivě věnovala práci porodní asistentky.

Ladislav Nálevka

Pamětník vzpomíná na vesnický život v Sudetech během války, na osvobozování Rudou armádou i následný odsun Němců.

Bohumila Naušová

Energická vychovatelka a učitelka, která má v živé paměti události spojené s druhou světovou válkou.

Erik Navara

Člověk musí vždycky dělat to, co ho baví

Alois Navrátil

Učitel, školní inspektor a v důchodu knihovník. Na umístěnku přišel na Karvinsko, kde prožil celý život.

Josef Navrátil

Bývalý starosta v Chřibské oceněný medailí od Společnosti Jana Masaryka, který se zasloužil o rozvoj obce a založení Muzea Tadeáše Haenkeho.

Stanislav Navrátil

Během invaze vojsk varšavské smlouvy zorganizoval spolu s dalšími přáteli a kolegy ilegální vysílání. Za to musel až do sametové revoluce pracovat v dělnických pozicích.

Jitka Nebojsová

Rodačka z Brna, která celý svůj život prožila v městské části Brno – Obřany.

Ing. Josef Neček

Zažil 2. světovou válku a díky znalosti německého jazyka si zachránil život.

Vlastimil Nečesaný

Procestoval za pracovními povinnostmi Sovětský svaz, asijské, ale i západní státy. Mohl tak srovnávat životní úroveň.

Lidmila Nedbalová

Žena ze selské rodiny vzpomíná na první republiku, válku a kolektivizaci

Jiří Nedoma

Bývalý starosta Odoleny Vody a senátor, který se podílel na rozvoji Odolené Vody. Po revoluci v roce 1989 pomáhal s transformací samosprávy a třikrát byl zvolen starostou. V Senátu se zasloužil o rozvoj dopravy, letectví a vstup ČR do Evropské vesmírné agentury ESA.

Josef Nedomlel

Příběh o Josefu Nedomlelovi vypravuje o distingovaném člověku pocházejícím ze skromných poměrů, který během svého života zažil diktaturu, totalitarismus i demokracii. Díky své pracovitosti, píli a odvaze se stal spoluvlastníkem menší továrny.

Josef Nekl

Plavecký trenér a organizátor sportovních akcí na Kopřivnicku.

Ivan Nekuda

Příběh mladého muže, který v listopadu 1989 zajel do Prahy, aby zjistil, co se doopravdy děje.

Jan Nekula

Dlouholetý starosta Moravských Budějovic vzpomíná se sestrou na své rodiče a dětství.

Jana Němcová

Pamětnice vyprávění její babičky, která ve válce měla muže v koncentračním táboře, nevlastního syna ji zabila letecká puma a sama byla znásilněna ruským vojákem.

Libuše Němcová

Příběh ženy, která se přátelila s německými dětmi v Osečné.
A přesto musela celá její rodina nakonec odejít do Mšena.

Ludmila Němcová

Svědkyně zavraždění četníka gestapem za 2. světové války

Marie Němcová

Když bylo paní Marii Němcové pouhých 8 let, začala druhá světová válka.

Marie Němcová

Paní Marie Němcová vzpomíná na dětství, válečné události i na účast na spartakiádě.

Marta Němcová

Celý svůj profesní život strávila ve Slezanu, kde ji také v srpnu 1968 zastihl vpád vojsk Varšavské smlouvy. S vojáky – okupanty tak měla osobní zkušenost a dodnes jí při vzpomínkách na tuto událost běhá mráz po zádech.

Richard Němčok

Svérázný emigrant, kterému se díky zkušenostem a kontaktům nasbíraných v zahraničí podařilo v devadesátých letech založit v Praze legendární hudební klub Bunkr.

David Němec

Příběh výtvarníka, který se narodil jako páté ze sedmi dětí do rodiny psychologů Dany a Jiřího Němcových. Jejich byt v Ječné ulici byl útočištěm pro lidi z disentu a undergroundu, rodiče podepsali Chartu již v roce 1977 a přišli o práci. Davidovou láskou bylo od dětství výtvarné umění a vůně terpentýnu.

Dobroslav Němec

Pamětník komunistické zvůle: zabavení majetku – domu a hospodářství jeho dědečka, řeznického mistra ze strany komunisty dosazených kádrů, a jeho naprosté zdevastování.

Jan Němec

S trampy se podílel na budovaní legendárního Ranče D7.

Lumír Němec

Účastník bojových misí v Iráku, Kosovu a Afghánistánu.

Tomki Němec

Fotograf velkých osobností české politické scény

Jaroslav Německý

Vnuk novoměstských majitelů hotelu, který byl za komunistů znárodněn a následně bez náhrady zbourán

Milada Němečková

Události konce druhé světové války v Kutné Hoře pohledem malé dívky.

Naděžda Němečková

Když Hitler zabral Sudety, musela opustit s celou rodinou a ostatními Čechy Krnov – svůj domov.

Jozef Német

Aktivní účastník Sametové revoluce na Slovensku, poslanec první polistopadové Slovenské národní rady. Dodnes lituje rozpadu Československa.

Karel Neřold

Člen Občanského fóra a dlouholetý ředitel Masarykovy školy v Poličce.

Ilona Nesňalová

Životní dráha pamětnice, která působila jako učitelka na základní škole, kam chodí i děti projektu PNS. Jako mladá snila o jezdectví, protože byl její tatínek úspěšný pětibojař, ale plány jí změnila rodina a děti.

Stanislav Nesvadba

Syn politického vězně, který měl strávit 14 let v Jáchymově, vzpomíná na okolnosti zatčení svého tatínka a těžkosti, které to celé rodině přineslo.

Stanislav Nešpor

Konstruktér v podniku Sodomka, který byl kvůli neshodám s členy lidových milic sesazen z pozice vedoucího

Břetislav Netolický

Narodil se na statku v Lozicích, o který rodina přišla během represí v 50. letech. Bylo mu znemožněno studovat, proto se celý život choval tak, aby stejný osud nepotkal i jeho děti.

Miroslav Netolický

Dlouholetý polistopadový starosta Záboří nad Labem. V roce 1968 stál na straně reformních komunistů a svůj nesouhlas s okupací dával otevřeně najevo. Byl pak vyloučen ze strany a vyhozen z práce, zažil sledování i vyhrožování.

Vlastimil Neťuka

Syn sedláka odsouzeného v r. 1952 v politickém procesu (tzv. Němečkiáda) na 6 let za protistátní činnost

Marta Neumajerová

Narodila se v obci Modřany do rodiny Vošahlíků, kteří jsou zapsáni na katastru modřanské obce již zhruba 250 let. Rodinné hospodářství bylo v rámci procesu kolektivizace rozebráno a zlikvidováno.

Jan Neumann

Narodil se v Náchodě, ale domovem se mu stal Broumov. Pamětník vzpomínal na roky v totalitě i na dobu po listopadu 1989.

Jan Neumann

Celý život bydlí v Praze na Stodůlkách a vzpomíná na časy, kdy Stodůlky byly obyčejnou vesnicí.

František Neuwirth

Po válce se přistěhoval spolu s rodiči do Bečova, kde prožil celý svůj život. Sportovec, člen Sokola, dlouholetý starosta. Byl u toho, když se objevil relikviář sv. Maura.

Josef Neuwirth

Voják protiletecké obrany v kasárnách v roce 1968.

Marta Neužilová

Laureátka ceny Paměti národa. V 10 letech byla vězněna v Malé pevnosti v Terezíně za odbojovou činnost za 2. světové války. Její maminka byla převezena do Osvětimi, odkud se už bohužel nevrátila.

Miloš Nevoral

Rodák z Třeštice si dodnes pamatuje své zážitky z konce druhé světové války v okolí Třeště.

Jana Nevrlová

Celý svůj profesní život věnovala dráze učitelky na základní škole. Odmítala absurdní nařízení režimu, které co by kantor měla za povinnost dodržovat

Miloslav Nevrlý

Rodilý Pražák, zoolog a turista, který k Jizerským horám přilnul do té míry, že se stal spisovatelem zvoucím k jejich objevování.

Miloš Nevřala

Bývalý učitel a starosta obce Pustiměř. Otec pana Nevřaly byl v roce 1944 několik měsíců vězněn v Kounicových kolejích. Pan Nevřala je pamětníkem osvobození Vyškova na konci 2. světové války a dalších historických událostí v Československu.

Jiří Nevyhoštěný

Příběh muže, který v srpnu 1968 sloužil u výsadkové průzkumné jednotky

Jindřiška Nevyjelová

Rodačka z Brandýsa nad Labem v dětství zažila bombardování Prahy a dnes je tajemnicí Masarykova demokratického hnutí, kde šíří jeho odkaz

Lenka Nezbedová

Už jako mladá se věnovala katolické mládeži, proto se o ni začala zajímat Státní bezpečnost.

Anna Ničová

Paní Anna Ničová vzpomíná na znárodnění rodinného hospodářství a práci v továrně Zbrojovka. Navzdory těžkostem vytvořila láskyplný domov pro svou rodinu.

Jaroslav Nihilč

Vzpomínky na dětství v přírodě, školu, práci. Zážitky z vojny, okupace 1968, sportu, Sametové revoluce a rozpadu Československa.

Serguei Nikitine

Operní pěvec. Vnuk ukrajinského židovského kulaka, který byl z Ukrajiny odsunut na Sibiř. 

Tsametis Nikolaos

Autorský tým: Violetta Tsameti, Jana Fojtíková, Nina Petrová Pedagogické vedení: Mgr. Věra Novotná Škola: ZŠ Porubská 832

Ivan Nocar

Muž, který si vždy šel za svým cílem

Jan Nosál

Železničář, který miluje cestování a objevování jiných kultur. Kvůli emigraci příbuzných nesměl za socializmu opustit Československo a netušil, zda se někdy setká s rodinou.

Eva Nosková

Narodila se během bombardování Brna v listopadu 1944. O několik let později se stala svědkyní rušení kláštera milosrdných sester brněnských na ulici Grohově.

Hana Nosková

Němci i komunisti poznamenali osud paní Noskové

Zdeňka Nová

Zdeňka Nová je bývalá ředitelka MŠ v Zelenči. Invaze vojsk Varšavské smlouvy překvapila všechny lidi ve vesnici, část obyvatel Zelenče však našla odvahu a postup vojsk se snažila alespoň zbrzdit schováváním rozmontovaných vysílačů.

Ivan Novák

V době komunismu různými způsoby pašoval nedostatkové zboží z Německa, naopak do Německa převáděl osoby.

Jan Novák

Příběh pamětníka, který v roce 1974 přeplaval jako první člověk na světě kanál La Manche, plavecký Mount Everest, v náročnějším směru.

Jan Novák

Zhroucení komunistického režimu prožil jako student vysoké školy na stáži v bývalé NDR.

Jiří Novák

Signatář petice Několik vět, organizátor protirežimních demonstrací v Kopřivnici

Leopold Novák

Leopold Novák, rodák z Pulčín a bodrý Valach, jehož otec se z celé židovské rodiny jako jediný vrátil z koncentračního tábora Osvětim.

Milan Novák

Regionální historik zabývající se též uměním. V 80.letech pracovník agentury Pragokoncert, která zajišťovala vystoupení československých umělců v zahraničí a naopak, a od roku 2003 vedoucí odboru kultury města v Brandýse nad Labem.

Miloň Novák

Příběh studenta, který po zatčení v srpnu 1969 strávil tři týdny ve vazbě na Pankráci.

Pavel Novák

Pamětník konce druhé světové války a přechodu fronty, kolektivizace na venkově a postihů kvůli politickému a náboženskému zaměření rodiny.

Pavel Novák

Pamětník okupace v roce 1968 a dalších historických událostí v Československu.

Zikmund Novák

Příběh havíře, který byl zasypán, ale přežil

Anna Nováková

Narodila se na Valašsku, tatínek bojoval ve 2. světové válce jako partyzán. Po válce se nastěhovali do domu po odsunutých Němcích. Kvůli své víře byli i s manželem vyslýcháni StB.

Jiřina Nováková

Zažila útrapy komunistického režimu, kdy její rodina prožila silnou deziluzi po  roce 1968. Její otec byl za svůj postoj k okupaci sovětskými vojsky perzekuován.

Lenka Nováková

Pamětnice srpna 1968, který prožila jako studentka v Ostravě. V dospělosti se sama pokusila o emigraci, ale jako mnoho dalších se kvůli rodině rozhodla k návratu do vlasti.

Marie Nováková

Tatínek pamětnice byl Čech a maminka Rakušanka. Jako třináctiletá prožila letní prázdniny u příbuzných v Rakousku. Domů do Českých Velenic se vrátila 21. 8. 1968.

Marta Nováková

Příběh ženy, která i přes řadu křivd vidí smysl života v dobrotě, lásce a odpouštění.

Naděje Nováková

Vzpomíná na válku, kdy se jim v bytě ubytovali ruští oficíři a na nedaleké tratě nalétávali kotláři. Vdávala se během měnové reformy, která je připravila o úspory.

Nina Nováková

Politička, pedagožka a aktivní účastnice Sametové revoluce. V mládí se věnovala hudbě a později působila jako učitelka.

Zdeňka Nováková

Narodila se v rodině mediků, vystudovala Filozofickou fakultu a nastoupila do nakladatelství. Tam se potkala s fungováním cenzury, o čemž vypráví.

Ján Novenko

Mladičký odbojář, voják Rudé armády a zapálený tanečník a folklorista

Zora Novická

Rodačka ze slovenské Trnavy, která za komunismu zažila několik výslechů kvůli práci na výzkumu v uranových dolech v Československu.

Anna Novotná

Rodačka ze Slovenska, která celý život tvrdě dřela na statcích na mnoha místech republiky

Božena Novotná

Bývalá ředitelka Městského kulturního střediska Kojetín, ochotnice, která byla kvůli uvěznění otce v Osvětimi vyloučena ze studií.

Ing. Eva Novotná

Učitelka chemie, cestovatelka a sportovkyně z malé roubenky v Jizerských horách.

Jana Novotná

Pamětnice srpnové invaze 1968 v Brně, kterou prožila jako pracovnice pošty u brněnského vlakového nádraží.

Jiřina Novotná

Válečná hrdinka, která byla během druhé světové války odvedena do Rudé armády, kde sloužila jako telegrafistka. Její příběh vypráví její dcera, Libuše Nováková.

Marie Novotná

Celý svůj život zůstala věrná profesi zdravotní sestry. Slušnost a vztah k mravním hodnotám pro ni byly zavazující v jakékoliv společenské atmosféře či režimu.

Milena Novotná

Jak se rodina vyrovnala s novými pořádky nastolenými v době komunismu?

Věra Novotná

Pedagožka, jejíž rodina těžce prožívala konec druhé světové války.

Věra Marie Novotná

Stále žije na rodném statku v Nemíži – prožila tam jak nucený vstup do JZD, tak později navrácení rodinného majetku v restitucích.

František Novotný

Poutavý vypravěč, rodák z Prahy, který vzpomíná na osidlování pohraničí po 2. světové válce, kam se s rodiči, jako 6ti letý odstěhoval.

Jan Novotný

Pamětník, který strávil většinu života na dráze a jehož hudební nadání mu ne jednou pomohlo v různých životních situacích.

Jan Novotný

Pamětník komunistického režimu v Československu. Vzpomíná na něj v oblasti školství z pozice žáka a později učitele.

Jan (Johnny) Novotný

Milovník hudby, malování a svobody, který v roce 1968 emigroval do Austrálie, kde prožil velkou část svého života.

Jára Novotný

Fotograf, který zachytil momenty, před kterými režim zavíral oči

Jindřich Novotný

Vášnivý fotograf, který zaznamenal mimo jiné i příjezd okupačních vojsk v srpnu 1968 do Loun.

Josef Novotný

Pamětník druhé světové války vzpomínající na osvobození Rudou armádou i na popravu protektorátních kolaborantů

Josef Novotný

Ústecký sbormistr a pedagog, zakladatel sboru Čtyřlístek.

Josef Novotný

Skaut, kterého postřelili v srpnu 68 před budovou Československého rozhlasu v Praze

Karel Novotný

Bývalý havíř, pamětník těžby v okolí Zastávky u Brna. Zažil průtrže uhlí a závaly. Iniciátor oprav cihelny ve Zbýšově. Vdechl život i šachtě Simson, kde se nyní nachází muzeum hornictví, které spravuje.

Pavel Novotný

Uznávaný geolog, který se díky své odbornosti dostal na řadu zahraničích cest, ale největší pouto má k rodné čtvrti, kde strávil celý život a o které napsal knihu Petrská čtvrť dům od domu

Petr Novotný

Jedním z mluvčích Občanského fóra v Bruntále, který prožíval revoluční atmosféru v roce 89 v Praze.

Petr Novotný

Byl spoluzakladatelem Havlíčkovy mládeže – neoficiálního, kulturního, protikomunistického hnutí. Již v dobách komunismu měl blízko ke knihám, četl a šířil nedovolené knihy. Po roce 89 založil nakladatelství Petrkov.

Tomáš Novotný

Hudebník a malíř – byl od svých šestnácti let soustavně a opakovaně fyzicky šikanován Veřejnou bezpečností kvůli dlouhým vlasům a svobodomyslnosti, na nichž si otevřeně trval.

Vladimír Novotný

Příběh vzdělaného člověka, který se nepodvolil komunistickému režimu

Pavel Nový

Syn sládka, vojenský kuchař, ale hlavně herec, který vždy rád provokoval, ale nikdy si nenechal nic líbit.

Tadeusz Nowak

Narodil se 19. září 1934 v Šenově. V období 1940 -1949 chodil do polské základní školy, z toho prvních 5 let chodil do německé školy. Později ukončil Polské gymnázium v Orlové. Začal pracovat u dráhy, nejdřív jako výpravčí vlaku a pak jako dopravní náměstek.

NT

Asistentka pedagoga, válečný utečenec z Ukrajiny během rusko-ukrajinské války v roce 2022.

Alejandra Núñez

Příběh výtvarnice z Mexika, která díky životní lásce žije v České republice a učí zde španělštinu a výtvarnou výchovu. I když neumí lyžovat, nejraději má chladné dny a sníh. A má ráda výrok Pabla Picassa.

Elizabeth Nyburg

Born in England, when she was 9, her father got a job in Toronto, and the family left for Canada on a boat, the Cunard Carmania.

Miroslav Nyklíček

Ačkoli chtěl jít studovat výtvarnou školu, pod vlivem propagandy i tehdejšího seriálu Velitel, nakonec zvolil vysokou školu vojenskou ve Vyškově, kde ho zastihl listopad 1989. A k jaké straně se pamětník přikláněl v oněch revolučních dnech, když se zároveň nacházel v roli tankisty i studenta?

Drahoslava Rút Nývltová

Volyňská Češka, která prožívala s rodiči a třemi sourozenci dětství v české obci Michalovka (současné území Ukrajiny) a do svých deseti let zažila čtyři režimy.

Arnošt Odehnal

Signatář Charty 77, který se podílel na Sametové revoluci v obci Lipůvka.

Ludmila Odehnalová

Pamětnice konce druhé světové války a řádění banderovců v Lažanech u Brna.

Jan Odstrčil

Vzpomínky z druhé světové války a těsně po válce z rodného Svébohova se mu nesmazatelně vryly do paměti.

Okrouhlík,Ladislav

Chtěli jsme budovat lepší svět, jen jsme nevěděli, jaký by měl být

Bohumír Olbrich

Narodil se v době II. světové války 4. prosince 1941 v brazilské vesničce Varta, rodina se sem z Československa přestěhovala z důvodu hospodářské krize s vidinou lepšího života. Po válce se rodiče pamětníka rozhodli vrátit za rodinou do Československa. Bohužel návrat v roce 1947 nebyl růžový. Další roky totiž přinesly rodině další těžké životní zkoušky: konfiskace zakoupených polností při návratu domů kvůli nedobrovolnému zakládání JZD, plnění mnohdy nesplnitelných předepsaných zemědělských dávek pro stát, a v neposlední řadě měnová reforma 1953, kdy rodina přišla o své veškeré i brazilské úspory. Pamětník pak vystudoval VŠ ekonomickou a pracoval celý život na ředitelství v OKD.

Kristina Oleinikova

Učitelka fyziky a matematiky, svobodná matka čtyř dětí, která má za sebou už druhý útěk z války, v roce 2014 kvůli ruské invazi na poloostrov Krym a ten strastiplnější po únorové ruské invazi na Ukrajinu. Strach z války ji přivedl do České republiky, kde nyní žije a hledá bezpečí pro své děti, ale také chce pomáhat ostatním, v současnosti působí jako učitelka v Adaptačním centru Paměti národa.

Jiří Olt

Kameník jehož nespokojenost s režimem vyústila v podpis Charty 77

Jarmila Omesová

Je známá jako holčička s panenkou u zcela rozstřílené postýlky na fotografii pořízené na konci druhé světové války. Málokdo ale tuší, že se stala disidentkou.

Stanislav Ondráček

Učitel, skaut a nadšený sportovec, jehož rodina byla za druhé světové války zapojena do protinacistického odboje.

Hana Opičková

Za války přišla o oba rodiče. Životem dál prošla díky odvaze a tvrdohlavosti.

Julie Oppenheimerová

Pamětnice druhé světové války a čtyřiceti let komunismu. Vzpomínala na rodinné kino na dvorku na Žižkově, tajné první rande i práci na centrální pražské poště.

Václav Orlík

Co obnášelo být ředitelem základní školy za dob komunismu?

Alena Orten

Vystudovala FAMU, za socialismu pracovala v České televizi. Feministka, vystudovala gender studies.

Rostislav Osička

Bývalý reprezentant ČSSR v boxu, dnes se věnuje malování, skládání básní a trénování mládeže.

Oskar Georg Siebert

Ein Künstler und Kultur- und Theaterliebhaber mit tschechisch-deutschen Wurzeln./ Umělec a milovník filmu a divadla s německo-českými kořeny.

Vladimír Oslzlý

Vinař a příznivec folkloru vzpomíná na dětství, kdy mu ve třech letech zemřel otec a maminka byla zraněna při tragické nehodě vlaku v Podivíně.

Jana Osztényi

Původně malířka porcelánu, dnes sociální pedagožka, cvičitelka, masérka, výživová poradkyně, ale také žena, která si i přes různé obtíže dokázala splnit své sny.

Marie Ota Bořek Dohalská

Uznávaná fonetička a pedagožka se narodila do harmonické rodiny, kde každý hrál nebo zpíval navzdory začínající válce. Okupace v zemi poměry změnila, ale pevností rodiny neotřásla.

Otilie Týmalová

Sestra Sokolské župy v Českých Budějovicích, vzpomíná na neobvyklé sportovní vášně: bezmotorové létání, závodní boby i XI. všesokolský slet na Strahově v létě 1948.

Radomil Otrusina

Pamětník protestních akci proti režimu v Praze a na Klatovsku.

Antonín Otta

Neměl jsem ani tušení, co všechno mě ještě čeká

Jana Ottová

Strýc paní Ottové, Josef Hub byl členem odbojové organizace Obrana národa. Během války sestrojil a uvedl do provozu dva vysílače a udržoval rádiový kontakt s Moskvou.

František Outrata

I když se v padesátých letech minulého století musel odstěhovat do Humpolce, rodný Martínkov na Třebíčsku považuje celý život za svůj domov

Paní Oxana

Rodačka ze Sibiře (Ruska), která si nepřeje zveřejnění svého pravého jména, vypráví o „nadechnutí se“ za Gorbačova i o nástupu Jelcina a nových Rusů, kterým šlo jen o peníze. Také o tom, jak se starala o děti postižené výbuchem v Černobylu a jak se dostala do Česka, kde se postupně dostala k profesionálnímu vaření a dnes je z ní skvělá veganská šéfkuchařka.

Jarmila Pacltová

Příběh dívky, která byla spolu se svými rodiči vyhnána z rodného statku v Zálezlicích.

Božena Pačandová

Dcera československého četníka, která musela utéct z Podkarpatské Rusi a za války byla svědkem letecké bitvy u Strmilova

Prof. RnDr. Tomáš Pačes DrSc.

Hydrogeolog, ale také ilegální skaut a divadelník. Kvůli svému původu dostal v mládí umístěnku do dolů, nakonec se stal profesorem na Stanfordské univerzitě.

Eva Paddock

Ve třech letech odjela z Prahy do Velké Británie společně se svou sestrou (viz příběh Mileny Grenfell-Baines) předposledním vlakem Nicolase Wintona. Žije v Cambridge ve státě Massachusetts (USA).

František Pakandl

Příběh a vyprávění chlapce, jehož tatínek měl autoservis a také závodil. Za války jezdil jako strojvedoucí a zažil nálety na vlak.

Ludmila Palatová

Účastnila se demonstrace 17. listopadu 1989, odvážná žena, která zdědila tuto vlastnost po svém dědečkovi, učiteli zastřeleném 8. května 1945 německými vojsky, a po svém otci, který se pokusil během socialismu utéct do Ameriky, za což byl vězněn.

Vladislav Palkovič

Atlet a běžec dlouhých tratí, který se za rozmnožení letáků vyzývajících k manifestačnímu pochodu v srpnu 1969 dostal do hledáčku StB.

František Paluska

Celý svůj život věnoval tématu západního odboje, ve kterém během druhé světové války působil jeho otec. Uchovává tak jeho památku a aktivně se stále snaží předávat své znalosti mladším generacím.

Pavel Pánek

Pavel Pánek jako dítě na vlastním těle zakusil nebezpečenství poválečné doby, ale i radost z členství ve skautském oddíle.

Antonín Panenka

Bývalý československý fotbalista a mistr Evropy (1976) vzpomíná na svou mezinárodní fotbalovou kariéru.

Hana Pangrácová

Pamětnice 2. světové války, komunismu a dalších historických událostí včetně okupace v roce 1968

Miloslava Pangrácová

Jejím snem bylo stát se učitelkou, a to se jí také splnilo. Odjakživa byla činorodá a po revoluci 1989 využila nové možnosti: v Říčanech založila rodinnou školu, byla aktivní v komunální politice a v obnoveném Sokole.

Paní C.

Její otec byl v padesátých letech uvězněn za nadávku komunistickému úředníkovi. V Jáchymově byl mučen, po propuštění zemřel a krátce na to i matka pamětnice. Příběh připomínající hlavní motiv Kunderova Žertu, při jehož poslechu mrazí.

Hynek Pantůček

V srpnu 1968 se účastnil protestů proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy, u budovy Českého rozhlasu házel na okupanty dlažební kostky, zažil i střelbu

Jarmila Pantůčková

Pamětnice druhé světové války, která vzpomínala na osvobození Rudou armádou. Celý život pracovala v mateřské školce, životní těžkosti překonávala díky své víře a rodině.

Ladislav Panuška

Pamětník vzpomíná na nelehkou dobu minulého režimu, během kterého bylo jeho rodině zabráno hospodářství a další majetek. Ten byl pak po roce 1989 vrácen v dezolátním stavu.

Pavel Papazov

Příběh chlapce, který v srpnu 1968 pozoroval projíždějící okupační tanky. Byl také svědkem střelby u budovy Československého rozhlasu v Praze, při které byl zasažen jeho spolužák ze školy. Na jeho vzpomínky s mrazivou aktuálností navázal ve svém vyprávění ukrajinský chlapec Pavel Jevdokymenko, který nedávno před ruskou okupací se svojí rodinou utekl z Kyjeva a navštěvuje školu ve Mšeně u Mělníka.  

Oldřich Parák

Emigrace a nový začátek v cizí zemi. Život plný výzev a rozhodnutí.

Moon-Ja Park

Moon-Ja Park’s story is one of perseverance, hard work, and overcoming adversity. She was able to move her life halfway across the world from Korea to Canada. To this day, she continues to educate young minds about women’s rights and the battle against racism.

Karla Pařízková

Pamětnice vypráví o svém otci, který se jako hrdina zúčastnil druhého i třetího odboje. Za svou činnost v odbojové organizaci Obrana národa byl v letech 1940–1942 vězněn. Po komunistickém převratu byl obviněn ze špionáže a odsouzen k 18 letům vězení.

Jaroslav Paseka

Pamětník 2. světové války, synovec přeživšího pochodu smrti.

Zdeňka Paseková

Celý život pracovala jako učitelka, přestože jí zprvu na pedagogickou školu nezali. V roce 1957 se seznámila se svým budoucím manželem Jaroslavem Pasekou, se kterým má 2 syny Zbyňka a Tomáše. Společně mají rozvětvenou rodinu se čtyřmi vnuky, dvěma vnučkami, dvěma pravnuky a jednou pravnučkou.

Karel Pašek

Architekt, zbraslavský rodák a celoživotní skaut

Jan Pata

Jeho prastrýc z tatínkovy strany byl gen. Antonín Hasal Nižborský, blízký spolupracovník prezidenta Beneše, který se stal po únoru 1948 pro komunisty politicky nepohodlný. Vzhledem k této rodinné situaci žila rodina v neustálém strachu z politických perzekucí. Navzdory těmto okolnostem i nátlaku ze strany StB se stal Jan Pata knězem.

Zdeněk Patočka

Očekávalo se, že bude stavař po tatínkovi. Zdenek Patočka si ale šel za svým a stal se střihačem na Barrandově. Na svém kontě má poklady jako Bylo nás pět, Lotrando a Zubejda nebo třeba Anděl páně 1. Jeho strýcem byl Jan Patočka.

Kristina Patočková

Dívka, jejíž otec byl Němec a matka Češka, se po 2. světové válce ocitla se svojí sestrou v dětském domově.

Květoslava Patočková

Houslistka narozená v Praze, jež zasvětila svůj život učení dětí na venkovské škole.

Aloisie Pauerová

Prožila dětství u svých prarodičů, ve velmi chudých poměrech, její otec i strýc emigrovali v roce 1948 a matka i teta byly zavřené

Ivana Pauerová

Rodačka ze Sarajeva, kde v dětství prožila hrůzy války v Jugoslávii

Dominik Paulovič

Pamětník konce druhé světové války vzpomíná na zatýkání židů gestapem

Pavel Schwarz

Celoživotní sportovec, který to nikdy nevzdal.

Pavel Vaneš

Syn muže, který chtěl utéct přes hranice a byl chycen StB.

Bohuslav Pavelec

Pamětník, který jako chlapec zažil konec 2. světové války a příchod Rudé armády na Jihlavsku.

Blanka Pavelková

 Paní Pavelková si toho v životě prožila spoustu – hrála divadlo, psala básničky… Ne vše je ale vždy růžové…

Milada Pavelková

Dcera kulaka. Jejich hospodářství pod velkým útlakem komunistů nakonec odevzdáno

Pavla Zajíčková

Nesměla si vybrat školu, o které snila. Přesto ničeho nelituje.

František Pavlata

Nejstarší obyvatel Března u Velemína vzpomíná dobu dvou totalitních režimů

Jiří Pavlíček

Příběh člověka, kterého nesouhlas s nesvobodou přivedl k podpisu Charty 77, víře a nezištné práci pro druhé

Michal Pavlíček

Je považován za jednoho z nejlepších českých kytaristů. Sám vyrůstal v nesvobodné době a pocit svobody poprvé pocítil až během sametové revoluce. Radí zůstat vždy slušným člověkem, snažit se jít za svým snem a držet si svůj kredit a z něj neslevit. Okupace v roce 1968 ho zastihla v milovaném Kersku.

Jana Pavlíčková

Středoškolská profesorka, která je celoživotně spjata s Benešovem. Ve svém vyprávění vzpomínala i na svého strýce Karla Nigrína, pracovníka československé exilové vlády v Londýně.

Jarmila Pavlíčková

Zakladatelka tanečního sdružení Srdíčko, již 28 let vede v Kolíně mažoretky, soubor získal řadu ocenění

Marie Pavlíčková

Pamětnice událostí konce 2. světové války v Jihlavě, kde byla její rodina v nebezpečí jak ze strany německých, tak ruských vojáků.

Boleslav Pavlík

Bratra mu spolu s dalšími čtyřmi muži popravili nacisté jako trest za to, že ve vesnici našli ukrývaného sovětského vojáka.

Emanuel Pavlík

Učitel ZŠ Palmovka, vypráví o rozdělení Československa a kuponové privatizaci, ale první vzpomínku má ze srpnové okupace 1968.

Libor Pavlík

Pamětník vzpomíná, jak mu zkušenost s výslechem StB v souvislosti s děním v tehdejší společnosti otevřela oči.

Dagmar Pavlíková

Pamětnice, která se aktivně účastnila protikomunistických demonstrací včetně Sametové, následně pak vycestovala a změnila svůj profesní záměr. Ke studiu na lékařské fakultě už se nikdy nevrátila, po nějaké době vystudovala vysněnou pedagogiku v Praze a momentálně učí na střední škole.

Lea Pavlišová

Narozena do věřící rodiny živnostníka vzpomíná rodačka z Lomnice na svůj život zejména z pohledu studentky, jejíž každý přechod na další stupeň vzdělání byl nejistý.

Helena Pavlovská

Rodačka z chudé obce Bardějov na východě Slovenska, jejíž rodina využila příležitosti přestěhovat se do domu po odsunutých Němcích v Pustých Žibřidovicích.

Jan Payne

Disident, účastník tajných bytových seminářů, kde studoval filozofii u prof. Ladislava Hejdánka

Cyril Pazderka

Pamětník z věřící rodiny, který vzpomíná na rozdělení rodiny komunistickým režimem a cestu na svěcení Anežky České do Říma

Věra Pázlerová

Celoživotní sokolka. V 17 letech byla z politických důvodů vyloučena ze školy. V srpnu 1968 byla s dětským kroužkem v Krušných horách a zažila zde dramatické momenty při příjezdu okupačních vojsk.

Jana Pecková

Celý její život ovlivnil komunistický puč v roce 1948. Rodina přišla nejen o majetek, ale i o svůj způsob života. Po vystudování pedagogické fakulty žila v Ústí nad Labem sužovaném nedobrým životním prostředím. Po roce 1989 se vrací do rodného Malešova nedaleko Kutné Hory.

Jan Pečínka

Pamětník lokálních událostí spojených s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Celoživotní skaut a junácký činovník

Jaroslava Pechmanová

Narodila se v Plzni na Letné, kde v dubnu 1945 zažila jeden z posledních náletů, který zasáhl také dům její rodiny.

Růžena Pechmanová

Rodačka ze Starého Kolína uskutečnila svůj dětský sen a celý život učila děti a věnovala se jejich volnočasové výchově. Navzdory tlaku od zaměstnavatelů a opakovaným výzvám ke vstupu do KSČ, tak neučinila.

Hana Pechová

Hudba a knihy ji provázely celý život, i za druhé světové války

Ludmila Pechová

Ludmila Pechová se narodila v únoru roku 1932 v Bílovicích nad Svitavou do rodiny veterána z první světové války.

Jindřiška Pejcharová

Od roku 1967 pracovala v Domě potravin na Václavském náměstí. Kancelář jim v srpnu 1968 rozstříleli sovětští vojáci a o půl roku později viděla z okna hořet Jana Palacha.

Václav Pek

Je zástupcem třetí generace truhlářů z rodiny Pekových. 18 let působil jako diákon v místní Bratrské jednotě baptistů. Celý život prožil ve Svaté Heleně v rumunském Banátu. 

Táňa Pekárková

Dětství trávila na Barrandově v ateliérech a v životě vystřídala mnoho rolí. Aktivně se podílela na projektech pro děti, spolupracovala se Sdružením Roztoč a věnovala se i divadelní tvorbě, například představení o malířce Zdence Braunerové.

Bohumil Pelc

Signatář Několika vět, angažoval se v boji za lepší životní prostředí v severních Čechách.

Milena Pelcnerová

Její otec byl v únoru 1945 v Brandenburgu sťat gilotinou za odbojovou činnost.

Irena Pelcová

Žena, která zasvětila život práci, sportu a komunitě v Roztokách.

Mgr. Zdeněk Pelda

Dlouholetý ředitel výchovného ústavu v Chrastavě, který ovšem, nebýt událostí srpna 1968, směřoval k dráze profesionálního vojáka. Zároveň také uznávaný mykolog.

Marie Pelikánová

Rodačka z Hanácka, jejíž rodina byla za komunismu pronásledována kvůli katolické víře.

Zdeněk Pernica

Dětství prožil v dnes již zaniklé vesnici Liptice. Vzpomíná na strasti, které sebou neslo stěhování z rodného domu a následná likvidace vesnice.

Václav Peřich

Byl jsem vyděšeným svědkem domovní prohlídky, kdy estébáci prošmejdili celý náš byt

Jiří Peša

Soužití výtvarného umění a skautingu veselského rodáka

Anna Pešatová

Rodina a víra v boha jí byly velkou oporou v těžkých časech.

Jiří Pešička

Od československých zvratů až po výuku českého jazyka na druhém konci světa.

Věra Pešková

Před sametovou revolucí byla ředitelkou Domu dětí a mládeže v Ústí nad Labem.

Ing. Vladimír Petr

Jako zaměstnanec firmy Chemapol byl vyslán na čtyřleté pobyty do Turecka a USA, kde v roce 2001 zažil teroristické útoky.

Ivo Petr

Od dětství toužil po cestování, četl geografické časopisy a věřil, že se mu jeho sny splní. Po roce 1989 založil malou reklamní a cestovní agenturu. Dokázal využít otevřené hranice a nové možnosti a splnil si svůj sen.

Lubomír Petr

V 50. letech se svým bratrem strávil čtyři roky v dětském domově, když jeho matku odsoudili ve vykonstruovaném procesu.

Vojtěch Petr

Zúčastnil se bujarých oslav vítězství českých hokejistů nad SSSR v roce 1969

Jana Petráková

Rodačka z Jičína, která se 7. září 1968 ocitla ve špatný čas na špatném místě a stala se přímou svědkyní nesmyslné střelby opilého polského vojáka.

Martin Petránek

Kvůli zásadovým postojům otce, redaktora Československého rozhlasu Jana Petránka, byla rodina po roce 1968 pronásledována. Martin Petránek tak nemohl vystudovat vysněné školy a pracovat tam, kde by chtěl.

Ota Petránek

Příběh pamětníka, který prožil válku očima dítěte…

Halina Petriková

Její láska k muži z Jugoslávie musela přečkat nejrůznější nástrahy zapříčiněné politickým režimem

Karel Petrlík

Karlovi rodiče a prarodiče byli vězněni za protistátní činnost – šíření ilegálních letáků. Jako 3 letý chlapec byl proto umístěn do dětského domova, odkud později putoval do péče k tetě a stryci.

Marie Petrlová

Komunistický režim její rodinu připravil o rodinný hostinec a otce, kterého ve vykonstruovaném procesu odsoudili k šestnácti letům vězení.

Jan Petrof

Příběh potomka úspěšné podnikatelské rodiny

Ariana Petrová

Příběh dívky, jejíhož tatínka – učitele – vyhodili v roce 1950 z gymnázia. Jako sedmiletá se následně dostala se svými sourozenci do dětského domova, když její maminku na dva roky zavřeli do kriminálu.

Ludmila Petrová

Rodačka z Luk nad Jihlavou, jež si pamatuje válečná léta a dramatické události konce války na Jihlavsku

Marie Petrová

Pamětnice zatopení Dolních Kralovic, kde její prarodiče vlastnili dům

Marta Petrová

Rodačka z brněnských Žabovřesk vzpomíná na nálety koncem druhé světové války, během kterých utíkala sama domů ze školy. Chodila i do skautu, který byl ovšem po komunistickém převratu v roce 1948 zakázán. Pamětnice se ještě následující rok účastnila „tajných“ skautských schůzek.

Zdeňka Petruželová

Turbulence 20. století na valašské vesničce Vidče. Předválečná chudoba, každodenní boj o přežití během ní a práce ve vzdáleném pohraničním městečku po ní. O tom je vyprávění paní Petruželové podané navíc krásným jazykem.

Jan Petrželka

Příběh pamětníkova dědečka Václava, který za 1. světové války byl členem odbojové skupiny „Maffie“ a podporoval rodinu Tomáše G. Masaryka.

Jan Petříček

Rodina, ze které pochází, byla v Říčanech velmi aktivní a její stopy jsou zde patrné dodnes. Šachový klub, ochotnické divadlo, sbírání známek i brouků – do toho všeho jej tatínek, někdejší ruský legionář, vtáhl.

Václav Petříček

Příběh chlapce, který se vyučil zahradníkem, když ho nevzali na přírodovědu. Dnes je uznávaným botanikem a ekologem.

Marie Petříková

Koncertní mistryně Filharmonie Brno vypráví o útrapách a úskalích, které komunistický režim její rodině i jí samotné stavěl do cesty za vzděláním.

Marianna Pevná

Rodačka z Liberce vzpomíná na nebezpečný konec druhé světové války.

Ing. René Levínský Ph.D.

Byl jeden z mála aktivních účastníků stávkového hnutí, které předcházelo pádu  komunismu v roce 1989.

Jaroslava Picková

Příběh děvčete, které zavřeli tatínka za organizování přechodů ohrožených lidí přes státní hranice

Růžena Píčová

Narodila se rok po založení Československa, jako dítě vídala prezidenta Masaryka

Luděk Pícha

Pan Pícha vypráví o svém členství v odbojové skupině Zpravodajská brigáda během nacistické okupace.

Jaroslava Pilařová

Pamětnice druhé světové války a následného komunistického znárodňování majetku a postihu živnostníků. Její tatínek byl vězněn za podporu demokratických představitelů.

Marie Pilařová

Vzpomíná na vyrůstání v padesátých letech i okupaci v roce 1968, kdy zrovna studovala vysokou školu. Jako učitelka angličtiny se chtěla podívat do Anglie, režimem jí to dlouho nebylo umožněno. Popisuje i chvíle euforie a radosti při sametové revoluci 1989 a nadšení ze zvolení prezidenta Havla.

Agáta Pilátová

Pochází z Užhorodu, po 2. světové válce se rodina přestěhovala do Československa. Stala se novinářkou a po roce 1968 byla kvůli svým politickým názorům vyhozena z práce.

Stanislav Pilík

V listopadu 1989 stál u zrodu Občanského fóra v Rakovníku. Část dětství prožil v dětském domově v Telči.

Jan Pils

Svědek vývoje česko – německých vztahů během války a pamětník osovobození Českého Krumlova americkou armádou

Zdeněk Pinc

Pedagog a filozof, po podpisu Charty 77 pracoval jako hlídač a podílel se na vydávání samizdatu

Bedřich Pingitzer

Underground je tichá síla, revolta proti věcem, co se vám nelíbí

Michaela Piňosová

Lékařka, anestezioložka a záchranářka, která prožila dětství a dospívání v 50. a 60. letech 20. století a dodnes vzpomíná na zážitky z roku 1968.

Miloš Pírek

Pamětník je nositelem tradičního řemesla v region – štípání a řezání břidlice. Toto své umění předává i dnes návštěvníkům jediného muzea břidlice ve střední Evropě v Budišově nad Budišovkou.

Milan „Fred“ Pištěk

Hudebník, „mánička“ z prostředí undergroundu, působil v několika kapelách v Ústí a v Teplicích

Petr Pithart

Disident, vysokoškolský pedagog a první polistopadový premiér. Se studenty vzpomíná na svá formativní léta, nelehké dětství na Kladně, dospívání v internátní škole a studia na Právnické fakultě.

Věra Pittermannová

Válku zažila jako dítě v Kobylisích. Otec byl živnostník a tak nemohla po komunistickém převratu studovat gymnázium ani vysokou školu. Po emigraci manžela zažívala perzekuci.

Bohdan Pivoňka

Evangelický duchovní a signatář Charty 77, který na faře ve Svratouchu organizoval bytové semináře a přednášky. Byl sledován a vyslýchán StB. V devadesátých letech zasvětil život práci vězeňského kaplana.

Marie Pixová

Narodila se do rodiny soukromých sedláků a jako šestiletá zažila akci Kulak, kdy přišli o statek. Dědeček se pokusil o sebevraždu, prababičku od rodiny úplně odtrhli.

Jana Plachá

Její dětství poznamenala 2. světová válka, kterou prožila ve Velkém Oseku

Božena Plášilová

Přestože paní Boženě byly pouhé čtyři roky, když vypukla druhá světová válka, její vzpomínky jsou stále živé. Vzpomíná nejen na školu, ale i na válečné útrapy a odvahu jejích rodičů

Martina Plášilová

Brigádnice v knihkupectví nedaleko Národní třídy, které se během nejtěžších protestů za Sametové revoluce proměnilo v ošetřovnu raněných.

Jarmila Pláteníková

Příběh členky protinacistické odbojové skupiny, určené v dubnu 1945 k likvidaci

Blažena Plesarová

Pamětnice bombardování Mladé Boleslavi za 2. světové války vyrůstala v rodině spolu s deseti sourozenci. Na Frýdlantsko se rodina přistěhovala při osidlování pohraničí. Svůj pracovní život strávila v továrně Juta Višňová (celkem 52 let).

Jiří Pleský

V dospělosti sloužil v československé armádě, ale socialistický režim se mu protivil, proto nakonec emigroval.

Vojtěch Plesník

Voják a učitel z Pošumaví, účastník mírové mise OSN ve válce v Jugoslávii.

Anna Plesníková

Žena, jejíž rodina byla prokleta odsouvanými Němci do několika pokolení.

Helena Pletichová

Rodačka ze Starého Chodova, která vzpomíná na stavbu Jižního Města

Ludmila Plhoňová

Žena s neskutečným rozhledem se vrací zpět ke vzpomínkám z druhé světové války. Těžko zapomenout na strach o milovaného tatínka a na Josefa Šotolu, muže, který na konci války pomáhal v okolí Lažan partyzánům a zaplatil za to životem.

Ladislav Plch

Příběh muže a jeho cesty za svobodou. Jeho příběh začal již v dětství, které strávil v Brně. Inspirací mu byly westernové knížky o Hvízdavém Danovi, který vždy plul tam, kam plula oblaka po obloze.

Hana Plicková

Pamětnice okupace 1968 a totality, kterou pojmenovává jako období strachu.

Jaroslava Pluhařová

Ze Slovenska, přes Podkarpatskou Rus, Prahu, Šumavu, Kašperské Hory až do Zlín – dcera velitele četnické stanice

Rudolf Plzák

Rodák z Plzně a voják z povolání, který přiblížil poměry v armádě za totality a přerod v profesionální armádu po roce 1989

Tomáš Podaný

Osvícený pedagog, který viděl tanky na krumlovském náměstí v roce 1968

Zbigniew Marian Podleśny

Narodil se 22. května 1939 v Katowicích. Hned po jeho narození se rodina přestěhovala do Českého Těšína. Otec Jan Podleśny byl železničním úředníkem a matka Eleonora Podleśna pracovala jako telefonistka. Zbigniew Marian Podleśny je vdovec a má dvě děti, dceru Renatu Dobner a syna Ryszarda Podleśného. Pracoval jako elektrotechnik. Jeho koníčky jsou cyklistika, plavání a počítače. Věnuje se kultuře a rozvoji polsko-slovenského přátelství a získal několik ocenění za svou práci v oblasti integrace polské menšiny: Złoty Krzyż Zasługi RP, Honorowy obywatel gminy Zawadzkie, Wyróznienie miasta Dubnice nad Váhom.

Marie Podlipná

Oblíbená pedagožka, pamětnice II. světové války a dalších historických událostí v Československu. Živě si pamatuje na útrapy života v Protektorátu, nacistické důstojníky budící strach i Hitlera řvoucího z rádia. S nostalgií vzpomíná na osvobození v roce 1945, trpce na zklamání z politického vývoje v době komunismu a s radostí na změnu režimu v roce 1989

Vlasta Podskalská

Druhá světová válka ji připravila na skromnější živobytí a to ji pomohlo zvládnout i těžší období života v komunistickém Československu.

Antonín Podzimek

Pamětník a přímý účastník událostí let 1968 a 1969. V čele smutečního průvodu Prahou při pohřbu Jana Palacha nesl státní vlajku. Následně byl nucen opustit studia na Filozofické fakultě UK.

Jiří Podzimek

Literatura pro něj znamenala únik ze šedi komunismu. Jako učitel se svými studenty zúčastnil protirežimních demonstrací v roce 1989

Michal Podzimek

Kněz a pedagog liberecké univerzity stál u zrodu tzv. podzemní církve, založené dominikány v Jablonném v Podještědí

Jaroslav Pohan

Jako student ČVUT zažil na vysokoškolských kolejích Strahovské události. Po vojně začal pracovat Metrostavu.

Josef Pohanka

Antikomunista. Odmítl vstoupit do strany. Během Sametové revoluce 1989 se angažoval v rámci Občanského fóra v Olomouci

Renata Pohanová

Jak jedno tatínkovo zásadové rozhodnutí změnilo paní Pohanové celý život

Stanislav Pohořal

V listopadu 89 působil jako mluvčí Československé lidové armády.

Jan Pochman

Účastník protirežimních demonstrací v roce 1989

Jindřich Pochožaj

Volyňský Čech, jehož bratr padl při osvobozování Velké Polomě nedaleko Ostravy

Alice Pokorná

Pamětnice narozená v roce 1930 vzpomíná na válečné roky a poté i na dobu komunismu

Anna Pokorná

Dodnes, když slyším sirénu, mám mrazení v celém těle

Dagmar Pokorná

Rodačka z Ostrova u Karlových Varů pracovala celý život jako zubní lékařka. V 80. letech společně s manželem Miroslavem Pokorným přivezla do Československa knihy Václava Černého z Norska.

Mgr. Eliška Pokorná

Oblíbená učitelka na ZŠ Ústavní, která s láskou a trpělivostí vychovala několik generací bohnických dětí.

Zdenka Pokorná

Učitelka, která se stala svědkyní invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Alois Pokorný

Odolal nátlaku učitele a nevstoupil jako kluk do Hitlerjugend. Později nepodlehl hrubému vyhrožování StB. Spolupráci nepodepsal.

Karel Pokorný

Pamětník, který zažil období 2.světové války a okupace. Celý život se věnoval skautingu.

Marie Poláčková

Pamětnice postavení nové budovy Gymnázia dr. Emila Holuba v Holicích. Bývalá ředitelka této školy.

Božena Polachová

Rodačka z Lanžhota, narozená na začátku 2. světové války, vzpomíná na krvavé osvobozování rodné obce

František Polák

K 10. výročí internacionální pomoci spojeneckých vojsk odpálil spolu s kamarády sochu Klementa Gottwalda v Příbrami na náměstí. Byl odsouzen a uvězněn ve Valdicích.

Miroslav Polák

Strojní inženýr, na jehož jméno je vedeno přes 30 patentů, vzpomíná na konec druhé světové války a osvobozování rodné obce armádou. Pamětník zažil i bombardování nádraží a dramatické okamžiky, kdy se s rodinou schovával ve sklepě, kde došlo ke konfliktu s příslušníkem Rudé armády.

Jaroslava Poláková

Dětská lékařka, která kromě celoživotní péče o děti a dospívající, byla mnoho let vedoucí turistického oddílu „Táborník“ v Aši. Dodnes je aktivní ve své profesi a je součástí chebského očkovacího týmu.

Jenny Poláková

Dětství strávila spolu s rodinou v Německu, protože tatínek pracovat na lodích. V roce 1939 se dramaticky vraceli do Čech, aby potvrdili české občanství. Pamětnice náletů na Hamburk, po kterých se s rodinou definitivně vrátili zpět domů.

Marie Poláková

Odhodlaná milovnice přírody, které se díky lásce k sokolnictví podařilo v době normalizace emigrovat do USA.

Eliška Polanecká

Příběh dcery politického vězně, odsouzeného na práci do jáchymovských uranových dolů

Josef Polišenský

Dětství prožité ve válečných letech, trojka z mravů za oslavu narozenin Masaryka a vojna strávená v Chebu, to jsou jen kousky ze života Josefa Polišenského.

Jan Pollák

Pamětník období heydrichiády, sportovec a dlouhodobý člen TJ Avia Čakovice.

Michal Polman

Učitel, sportovec a sběratel, který je šťastný, když se věci daří.

Pavel Polnický

Přední český esperantista, který v srpnu 1968 pořídil svou kamerou unikátní záběry projíždějících tanků kolem Poděbrad a zachytil atmosféru poděbradských ulic v prvních dnech okupace.

Alena Popperová

Maminku po návratu z koncentračního tábora nepoznala a utekla před ní

Slávka Posltová

Pamětnice 2. světové války, účastnice pohřbu Jana Palacha a projektantka pražského metra.

Petr Pospíchal

Disident, signatář Charty 77 a jeden ze zakladatelů Východoevropské informační agentury

Jan Pospíšil

Absolvoval dlouhodobé pracovní pobyty v Sovětském svazu, kde mu přirostla k srdci jedna místní
rodina

Jaroslav Pospíšil

Automobilový závodník, který miluje závodění a v době komunismu si založil vlastní automobilový motoklub. Dokonce si splnil svůj sen a jel s manželkou na Formuli  1 do Rakouska. 

Josef Pospíšil

Pamětník, který prožil konec 2. světové války v bytě v Zikově ulici naproti tehdejšímu sídlu štábu zbraní SS a díky katolické víře byl perzekuován komunisty

Pavel Pospíšil

Život celé jeho rodiny poznamenal nástup komunismu a proces kolektivizace v padesátých letech.

Alena Pospíšilová

Knihovnice, k níž se hlásí zástupy čtenářů. V Sobotce 20. listopadu 1989 vyvěsila vlajky a vystavila knihy zakázaných autorů. Připojila se tak ke stávce studentů.

Věra Pospíšilová

Sledovala chátrání rodinného mlýna a i přes možnost emigrovat do Švýcarska se vrátila s rodinou zpět do ČSSR

Věra Pošelužná

Dcera politického vězně, která prožila utlačování komunisty. Vypráví o své rodině a svých zkušenostech z doby totality.

Jiří Pošepný

Jeden z mála místních obyvatel, který se vypravil za Sametovou revolucí

Eva Potměšilová

Evangelická farářka, dnes učitelka pro děti se speciálními potřebami učení

Ing. Hubert Poul

Vzpomínky na léto 1968 a na začátky psaní kroniky farnosti

Dr. Martin Poživil

Státní příslušností Švýcar, srdcem minimálně z poloviny Čech. Také učitel fyziky a chemie a zpěvák ve sboru. Emigroval s rodiči na podzim roku 1968, když mu bylo 14 let.

Petr Prachtel

Světoznámý horolezec, držitel mnoha prvenství; jako dítě prožil útrapy druhé světové války. Po otci Němec, po matce Čech; po skončení války rodina čelila konfiskaci rodinného majetku a Petr Prachtel měl problémy ve škole.

Helena Pražáková

Příběh dívky, jejíž spolužačce popravili za heydrichiády tatínka

Jaroslava Preislerová

Její rodině byl v restituci zabaven obchod. Měla příbuzné v Americe a podařilo se jí je během socialismu navštívit. Uvažovala o emigraci, ale kvůli svým rodičům se rozhodla vrátit domů.

Marie Prchalová

Pamětnice, jejíž velkou celoživotní vášní bylo ochotnické divadlo, které jí pomohlo překonat mnoho strastí

Vladimír Prchlík

Pan Prchlík stál u počátků ochrany životního prostředí u nás

Zdislav Princ

Přestože díky otci neměl pamětník dobrý kádrový profil, podařilo se mu působit v uměleckých profesích např. v plzeňském Divadle Alfa, kde si s kolegy pěstovali proti totalitnímu režimu obranu hlavně v humoru.

Bohumír Procházka

Narodil se v komunistické rodině, na vysoké škole vstoupil do KSČ z přesvědčení. O pár měsíců později začal díky shodě okolností o své víře silně pochybovat. V roce 1968 nesouhlasil se vstupem vojsk Varšavské smlouvy, musel odejít ze zaměstnání, nesměl cestovat.

Jan Procházka

Celoživotní dobrovolný hasič, který obdržel několik vyznamenání

Jan Procházka

Pamětník vzpomíná na svůj život ve Štokách za doby komunistického režimu, se kterým se nikdy nedokázal ztotožnit.

Jaromír Procházka

Fotograf, který celý svůj život zasvětil Kutné Hoře. Za objektivem fotoaparátu zachytil nejen významné události, ale také krásy tohoto historického města. Cestu k fotografování mu ztížil jeho původ, jako syn statkáře nesměl studovat. V 60. letech po uvolnění poměrů vystudoval fotografii na FAMU.

Jiří Procházka

Významný představitel metodistické tradice, který byl v roce 1944 totálně nasazen v Modřanech.

Petr Procházka

Bývalý český reprezentant v rychlostní kanoistice, který ve svém vyprávění vzpomíná na sportovní začátky i na podmínky, v nichž museli českoslovenští sportovci před Sametovou revolucí trénovat. Díky svým úspěchům se zúčastnil dvou olympijských her.

Hana Procházková

Příběh rodiny z Košíř, kterou komunisti připravili o hospodářství

Jaroslava Procházková

Rodina paní Jaroslavy Procházkové pomáhala lidem, kteří se snažili utéct do Polska i o zatčení svého otce gestapem.

Jaroslava Procházková

Pamětnice, která v sobě nesla hodnoty pomoci a lidskosti v těžkých časech. Prošla válkou, komunistickými represemi, ale vždy si udržela víru v dobré skutky a radost z cestování, rodiny i tvoření.

Petra Procházková

Válečná reportérka, novinářka a humanitární pracovnice od mala bojuje s nesvobodou. Kvůli účasti na demonstracích v období Palachova týdne v roce 1989 byla vyhozena ze zaměstnání. Po Sametové revoluci nastoupila do Lidových novin, stala se zpravodajkou v rozpadajícím se Sovětském svaze. Mapovala válečné konflikty mimo jiné v Rusku, Abcházii, Čečensku a Afgfánistánu. Před Talíbánem zachránila rodinu svého manžela, kterou přivedla do Česka. Stále se věnuje novinařině, zaměřuje se zejména na válku na Ukrajině.

Zdeněk Prokeš

Talentovaný tanečník a choreograf, jehož rodiče se seznámili v Terezínském ghettu

Jiřina Prokešová

Hrdá patriotka městské části Brno – Husovice a oblíbená pedagožka, která spoustu let vyučuje na škole, kde se kdysi sama učila, a vzpomíná na proměnu městské čtvrti, která jí přirostla k srdci.

Jiří Prokop

Neokázalý pamětník, který si kvůli špatnému kádrovému profilu nemohl vybrat obor studia a vyučil se elektrikářem. Před rokem 1989 vystřídal řadu zaměstnání, aktivně se zapojoval do protirežimních demonstrací a pašoval tiskoviny do zahraničí.

Vladimír Prokop

Syn ze semilské lékárnické rodiny, kterou v 50. letech stihnul velmi krutý osud.

Zdeněk Prokop

Výtvarník, restaurátor a malíř abstraktních obrazů. Narodil se v Užhorodu, odkud musela celá rodina utéct po záboru Podkarpatské Rusi v roce 1939.

Věra Protivová

Manžel byl vězněm 50. let a celá rodina proto byla v hledáčku StB. Těžké chvíle jí pomohl překonat sport a dobří přátelé.

Květa Průdková

Komunisté připravili její rodinu o majetek, a přesto nakonec sama pracovala jako traktoristka v JZD.

Jan Průša

Rodinnou historii poznamenala konfiskace hotelu Ostaš na Žižkově v roce 1958, který tehdy patřil jeho dědečkovi, ale po restituci v roce 1991 byl rodině vrácen a dodnes ho provozují

Ludmila Prušová

Oblíbená pedagožka vzpomíná na chvíle, kdy pomáhala babičce vařit v polní kuchyni ruským vojákům a na své povolání, které vykonávala s velkým nadšením a láskou.

Emil Přádný

Příběh chlapce, bývalého stíhacího pilota, který jako kluk prožil 9. května 1945 bombardování Mladé Boleslavi.

Břetislav Přech

Houslista, člen KSO K. Vary a FOK Praha, milovník Japonska a cestování vůbec

Jan Přeučil

Český filmový a divadelní herec a vysokoškolský pedagog specializující se zejména na výuku rétoriky.

Martin Přibáň

Učitel a bývalý politik vzpomíná na proměny revoluční doby.

Jan Přibil

Syn tzv. „třídního nepřítele“, zavřeného a obviněného z rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Těžkosti období socialismu mu pomáhala překonat víra v silné rodinné pouto.

Hana Přikrylová

Její maminka pocházela z křesťanské a tatínek z židovské rodiny. Maminka skrývala za války budoucího manžela před nacisty. Život Hany Přikrylové později ovlivnil hlavně komunistický režim. 

Hana Příleská

Pamětnice II. světové války, jejíž rodinu poznamenalo znárodnění i perzekuce po roce 1968

Marie Psotková

Rodina paní Psotkové prožila těžké časy za války i během komunistického režimu, kdy jim zabavili slévárnu a zničili plány na rozvoj podnikání.

Josef Ptáček

Fotograf, kterému při cestě k řemeslu zkřížil plány komunistický režim

Světla Půčková

Paní učitelka vypráví o svém dětství a o zatčení tatínka.

Sylva Puchingerová

Dcera amerického vojáka, který v roce 1945 osvobozoval západní Čechy, dnes hořce vzpomíná na dětství bez otce, kterého zná jen z fotografií.

Marie Puldová

Příběh dívky, jejíž rodiče se zapojili do protinacistického odboje.

Jaroslav Pulkrábek

V době normalizace pracoval v ilegální organizaci Skautu, účastnil se vzdělávacích seminářů a šířil zakázané knihy a tiskoviny, stýkal se s disidenty a účastnil se protikomunistických demonstrací. Podílel se na organizaci sametové revoluce v Prachaticích a obnovoval organizaci Skaut.

Vlastimil Punčochář

Se svými rodiči a bratrem vyrůstal ve Světlé nad Sázavou, kde vystudoval základní školu a prožil druhou světovou válku.

Alena Purnochová

Jazzová zpěvačka, která svůj život zasvětila umění i přes střety s režimem

Lýdie Purová

Žít v polské části Volyně během druhé světové války nebylo nic snadného. Když nacisté vypálili
sousední obec Český Malín, přišla tak o část rodiny i přátel

Ilsa Půtová

Příběh ženy narozené v německé rodině v zaniklé obci Ahníkov

Thang le Quang

Z komunismu do komunismu, a přesto jsem se měl lépe

Ivo Raab

Po stopách Anny za Kamenem zmizelých

Jaroslav Raab

Pochází z jižní Moravy, vystudoval matematiku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, po studiu dostal umístěnku do Vítkovických železáren a tak začal jeho příběh s výrobou oceli, která k jeho životu jednoznačně patří. Od roku 1970 pracoval v Třineckých železárnách ve výzkumu, učil matematické výzkumy na Vysoké škole báňské v Ostravě a je zakladatelem soutěže Matematika hrou.

Dagmar Raabová

Učitelka češtiny a dějepisu, pochází z tzv. kulacké rodiny. Její prarodiče vlastnili pole, lesy a hospodářství, o vše však přišli při kolektivizaci, „nepohodlný“ dědeček a strýc byli dokonce posláni do uranových dolů, teta Drahuška a její děti vyhoštěni do Čech. Přestože osud rodiny není vůbec veselý, nezahořkli a svým potomkům dali velký dar… naučili je lásce a úctě k půdě. Paní Dagmar navrácené pozemky neprodává, neboť tvrdí, že úrodné pole nemůžeme znehodnotit.

Přemysl Rabas

V totalitní době, kdy pamětník šel za svým snem vystudovat veterinární školu a pracovat se zvířaty mu bylo nápomocno i několik sester z alžbětinského kláštera v Kadani

Ilja Racek ml.

Narodil se v Ostravě do herecké rodiny, sám se toužil stát pokrokovým novinářem, Pražské jaro ho inspirovalo k psaní. Doba ho ale donutila plány změnit a vystudoval režii na DAMU.

Jaroslav Raclavský

Vyprávění o životě v Břeclavi, o široké rodině v Polsku a v Rakousku, o cenzurovaných dopisech, o cenných návštěvách a úzkém vztahu s rodinou

Jitka Radimská

Emeritní vysokoškolská profesorka a uznávaná odbornice v oboru francouzské literatury, která se zasloužila o vznik romanistického pracoviště na Jihočeské univerzitě. Autorka několika knih, učebnic a mnoha odborných článků. Za svoji vědeckou a pedagogickou kariéru obdržela řadu významných ocenění.

František Radkovský

Emeritní biskup, který původně vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu, ale během studia se rozhodl stát knězem a pomáhat lidem. Byl aktivní v podzemní církvi. Po sametové revoluci působil na různých postech. Dnes pracuje pro charitu v celé plzeňské diecézi. Stále tak plní své poslání, vždy pomáhat druhým.  

Gizela Radovská

Silné rodinné pouto malé Gizele pomohlo překonat těžké válečné okamžiky, i ztrátu milované maminky krátce po skončení války. V 17 letech se rozhodla vzít život do vlastních rukou. Přestěhovala se na jižní Moravu, kde našla štěstí a lásku.

Alena Rainbergová

Obdivuhodná žena s obdivuhodnou energií. Narodila se týden po rezignaci prezidenta Beneše, nikdy se nechtěla stát učitelkou, přesto dodnes s nadšením vyučuje.

Jaroslav Rainer

Muž, kterého dodnes trápí události z konce druhé světové války, a který stál za vzestupem velemínského fotbalu.

Jaroslav Rais

Otec mu zahynul začátkem války a maminka, která sloužila u sedláků, ho nemohla mít u sebe, a proto ho dala na výchovu. Když si ho na konci války vzala zpět k sobě, nastalo časté stěhování. Nakonec prožil život v poklidu na venkově a všechny politické události šly tak nějak mimo něj.

Milena Raisová

Chvalská rodačka vzpomíná na život v Protektorátu, osvobození a nástup totality.

Lidmila Rajbrová

Dcera odbojáře, který byl v roce 1952 ve vykonstruovaném procesu odsouzen k šesti letům vězení

Eva Rajmonová

Dcera odbojáře, která od malička toužila být učitelkou, ale špatný posudek jí cestu za snem značně zkomplikoval.

Jaroslav Rajnoch

Člen rozvětvené partyzánské rodiny. Jeho strýcové byli za svou činnost komunistickým režimem pozatýkaní a věznění nebo popraveni.

Jana Ramešová

Praneteř Verdiho Aidy dala přednost rodině před hudební kariérou

František Randa

Zemědělství se věnuje celý život. V šedesátých letech minulého století působil jako ředitel dnešní České zemědělské akademie v Humpolci, odkud byl ale po roce 1968 vyloučen

Josef Randa

Josefův otec byl přesvědčený straník, který myšlence komunismu věřil bezvýhradně. Josef ale po zkušenostech z vojny pochopil, že komunistický režim je v mnohém špatný a velice své názory přehodnotil.

Hana Randáčková

Její rodina za války pomáhala ukrývat potřebné, po únoru 1948 byl otec paní Randáčkové vyloučen z komunistické strany. Rodina byla označena za kulaky, bylo jim zabaveno hospodářství i dům a dcery musely ve škole i zaměstnání snášet šikanu.

Jana Randová

Ochotnická herečka divadelního souboru Otty Schwarzmüllera z Trhových Svinů. Soubor je pojmenován po jejím otci a funguje dodnes. Paní Randová v něm působila dlouhých sedmdedesát let.

Radmila Rasmussen

V dětství s rodiči emigrovala z komunistického Československa. Dnes žije v Minnesotě (USA)

Zdeněk Rataj

Jako malý chlapec zažil osvobození americkou armádou. Dodnes má schovaný památníček s věnováním od amerického vojáka, který chytil prchajícího nacistu K. H. Franka. V dospělosti se pan Rataj věnoval stavařině. Mezi jeho největší stavební počiny bezesporu patří realizace pražského metra.

Antonín Ratajský

Pamětník II. světové války, ze které si uchovává mnoho vzpomínek na dění v Hluku a okolí

Jiří Ratajský

Pamětník, který vzpomíná na okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.

Adolf Rázek

Katolický aktivista, který byl za svou aktivitu proti komunistickému režimu několikrát vězněn a perzekuován.

Jiří Razskazov

Nakladatel, kterého vyslýchali kvůli koncertu Jaroslava Hutky a který se v roce 1989 aktivně zapojil do sametové revoluce

Marie Rečová

Pamětnice z Kamenice u Jihlavy, vzpomíná mimo jiné na svou práci na vojenské správě a jiná zaměstnání

Uta Reiff

Poválečné hrůzy odsunu – zpracovali studenti Gymnázia Žatec

Jürgen Reichenbach

Původem z Berlína, zažil stavbu berlínské zdi, která změnila jeho život

Heinz Reichl

Syn neodsunutých sudetských Němců, česky se naučil až na základní škole. Přemýšlel o odchodu do Německa, nakonec ale zůstal.

Josef Reichmann

Pamětník Masaryka, v 17 letech byl roku 1945 povolán kopat zákopy do Polska, odkud utekl.

Alois Reimer

Celoživotní skaut, který se aktivně účastnil druhé obnovy Junáka a po jeho likvidaci vedl až do roku 1990 tzv. tomácký oddíl v Holešova.

Karel Reinhardt

Bývalý starosta Heřmanic, kterým by se nestal, kdyby se spolu s matkou vystěhoval do Německa. V 11 letech se ale rozhodl jinak.

Ruth Reiterer

Vyprávění o rodičích, přeživších holokaustu, o dětství v ČSR, kdy je pronásledoval komunistický režim, o židovské víře a stěhování do Izraele, o zklamání a stěhování do Vídně, kde žije paní Reiterer až doteď

Dana Reiterová

Kvůli rozšiřování protikomunistických letáku ji vyslýchala StB, přelomové události roku 1989 prožila v Československém rozhlase.

Blanka Rejmanová Zdichyncová

K přijetí na DAMU nedostala doporučení, protože její rodina nepatřila k podporovatelům komunistického režimu. Přesto byla přijata. Před rokem 1968 se věnovala avantgardnímu divadlu a hrála v Divadle Za oponou. Do roku 1969 pracovala v Českém rozhlase a v době normalizace, pro nesouhlas s okupací, mohla hrát jen v divadle.

Jindřich Rejnart

Umělec a sklář, kterému komunisti i přes jeho talent neumožnili studovat na UMPRUM

Jana Rejtharová

Dcera poručíka letectva v prvorepublikové armádě Josefa Žampacha, který působil jako jeden ze členů vedení Svazu letců republiky Československé. Jeho ilegální část se v letech 1939 až 1940 významně zapojila do domácího a zahraničního protinacistického odboje tím, že koordinovala nelegální „vývoz československých letců“. Byl popraven nacisty gilotinou 8. dubna 1943 v Berlíně-Plötzensee.

Daniela Remenárová

Celý svůj život prožila v Krupce a okolí, kde strávila krásné dětství i celý život. Poválečné události jako dítě nevnímala, museli doma hodně pomáhat, a tak jí nepříjemné situace míjely.

Prokop Remeš

Lékař, gynekolog, psychoterapeut a religionista. Studoval teologii v podzemní církvi.

Karel Rendl

Karel Rendl, v pořadí „Karel čtvrtý“ – pokračovatel rodu pekařů ze Sušice, vypráví příběh historie jejich rodinné pekárny. Kterak o ni v roce 1948 přišli, nit byla zpřetrhána, ale po revoluci v roce 1989 ji opět navázali.

Kateřina Révaiová

Úspěšná sportovní gymnastka, trenérka a pedagožka žije odmalička v Kladně. Je svědkyní proměny podmínek ve sportovní gymnastice ve druhé polovině 20. století i toho, jak dřívější režim vrcholové sportovce podporoval a zároveň svazoval.

Emílie Rezková

Její rodina přišla během války o více než dvacet příbuzných, po znárodnění o rodinné zlatnictví i otce, kterého perzekvoval komunistický režim, po revoluci jim vrátili jen minimum majetku.

Edeltraud Ríedelová

Němka, pocházející z Bruntálu, která se svou matkou přišla na konci války o domov, rodinu i přátele.

Petr Riesel

Psychiatr, na základě své rané zkušenosti z Terezína se zabývá mj. posttraumatickými poruchami u dětí

Jindřich Richter

Narodil se v Brně těsně před druhou světovou válkou. Tam, jako syn Češky a Rakušana, prožil dramatické dětství. Zažil bombardování Brna a po válce byl odsunut do Rakouska.

Otto Rinke

Narodil se za protektorátu německému policistovi a české dívce

Antonie Robová

Příběh ženy, která jako malá holka zažila v Kralupech válku. Pomáhala partyzánům, viděla transporty smrti a schovávala se před bombardováním.

Bohumír Roedl

Bývalý ředitel lounského archivu. Zdokumentoval průběh sametové revoluce v Lounech den po dni.

Jiřina Rohová

V srpnu roku 1968 se po invazi Rusů s kamarádkou rozhodly odjet za její babičkou do Prahy, kde kromě jiných hrůz zažily i ostřelování budovy Národního muzea.

Petr Rojík

Krušnohorský rodák z Přebuzi, původem z česko-německé rodiny, geolog, vášnivý hráč na varhany, aktivně se zajímá o hornickou historii a národnostní problematiku Karlovarského kraje.

Karel Rokyta

Vyučený lesní inženýr, v rámci bilaterálních zahraničních projektů několikrát vycestoval do Mosambiku a Angoly. Nikdy nevstoupil do žádné politické strany a jako přímý svědek těžce nesl vpád vojsk varšavské smlouvy v roce 1968.

Ivan Ropek

Syn významného legionáře a boje 20. století

Zdeněk Rosa

Sourozenci Josef, Jaroslav a Zdena Rosovi – Temná historie Křinic

Jarmila Rosenbergová

Pochází ze 6 sourozenců, za války byla totálně nasazena v továrně ve Kbelích, spolu se svým manželem odešla do Sokolova, kde žije dodnes.

Petr Rosendorf

Když bylo Péťovi 10 let, odsoudili jeho tatínka v r. 1952 v politických procesech na nucenou práci v trestaneckém táboře lomu Mořina na Berounsku. 5 let ho neviděl. Nemohl studovat vysokou školu, 5x nebyl přijat kvůli špatnému kádrovému posudku.

Jindřiška Rösslerová

Pamětnice, jejíž život ovlivnil brzký odchod maminky, druhá světová válka a život v pohraničí s volyňskými Čechy.

Oldřich Rosůlek

Příbuzný bývalé interbrigadistky Vlasty Veselé, která zemřela v ryzyňské věznici, syn člověka podílejícího se na odsunu Němců

Petr Rotrekl

Osobnost, která ovlivnila kulturu ve městě Opavě zásadním způsobem. Jeho zásluhy byly oceněny v roce 2018, kdy mu město Opava udělilo Cenu Petra Bezruče.

Leo Rotter

Příběh o tom, jakou roli v životě člověka hraje, do jaké rodiny a doby se narodí

Ing. Pavel Roubal

Pamětník a aktér studentské stávky na ČVUTu při listopadových událostech 1989. Autor desítek publikací o informačních technologiích.

Věra Roubalová Kostlánová

Paní Roubalová pomáhala se svým manželem v šíření samizdatu a také se stala jednou z mluvčích Charty 77.

Jarmila Rousová

Jako malá osmiletá holčička byla schopna zachovat tajemství jejich rodiny, která ukrývala po dobu skoro dvou let ve svém domě před nacisty dva muže

Vít Rozsypal

V době událostí roku 1968 byla jako maturant za vydávání nelegálního plátku zatčen a odsouzen

Pavel Rozsypálek

Nábožensky založený disident a muzikant, který se osobně setkal s nositelkou Nobelovy ceny, matkou Terezou.

Jiří Rožek

Zelinář, pamětník naší historie ve druhé polovině dvacátého století, kdy podnikání bylo neslušným slovem.

Vlastimil Ruda

Život poznamenaný nacistickou i komunistickou totalitou…

Vladimír Rudajev

Vědec věnující se seismologii, jehož rodinu poznamenalo zatčení tatínka v 50. letech, když se zastal rolníka při dovolené na Slovensku.

Marie Rudolecká

Rodačka z Vysočiny, která po bratrově emigraci do Švédska prožívala v komunistickém režimu ústrky

Rudolf Andrle

Díky nálepce komise pro výběrové řízení: „odmítavý postoj rodičů vůči veřejnému dění“ nemohl studovat.

Rudolf Rudolf

Člověku v těžkých chvílích zbývá jen víra

Hana Rüklová

Hana Rüklová se provdala do významné sklářské rodiny z Horního Bradla. Během komunismu rodina Rüklových přišla o majetek, ale přes veškerá příkoří, která se jim v životech děla rodina nezahořkla. Po revoluci se rodině majetek vrátil.

Jiří Ruprich

Činorodý muzikant, který se oženil s Němkou Hildou. Vzpomíná na složité česko-německé rodinné vztahy a konfliktní diskuse s německými příbuznými na téma odsunu

Adolf Ruš

Pamětník totalitního režimu v Československu, syn politického vězně, díky čemuž vyrůstal bez otce a musel velmi brzy pomoci mamince postarat se o rodinu. Pracoval v Třineckých železárnách a také se aktivně věnoval sportu, který byl pro něj ventilem od tehdejší ponuré doby.

František Růžička

Pedagog, který je neodmyslitelně spojen se Střední hotelovou školou v Poděbradech. Jako její ředitel jí získal statut ekonomické školy, přebudoval ji a rozšířil o nové učebny. Je stále aktivní, píše knihy o historii Cerhenic a okolních obcí.

Jiří Růžička

Pamětník srpna 1968 a pochodu z Albertova na Národní třídu 17. listopadu 1989. Celý život se věnuje pedagogice, sportu a práci s mládeží.

Jiří Růžička

Válka, emigrace, radost, smutek a hlavně hudba je pár slov, které by mohly shrnout život 84letého Jiřího Růžičky.

Karel Růžička

Za 2. světové války byl deportován na práce do Německa, později se podílel na vyjednání odškodnění pro oběti nucených prací

Tomáš Růžička

Syn evangelického faráře, skaut a signatář Charty 77, odkojený masarykovskými ideály.

Jiřina Rybáčková

Zakládající členka Klubu angažovaných nestraníků, prožila téměř 25 let v emigraci v USA

Lev Rybalkin

Klavírista původem z Petrohradu, který se v roce 1975 přestěhoval za manželkou do normalizační Prahy a stal se jedním z nejvyhledávanějších klávesových hráčů, producentů a aranžérů. Koncertoval také v USA a západní Evropě.

Jan Rybář

Co znamenalo být knězem v českém dvacátém století? Příběh komunistického vězně a člena PTP.

František Rybnikář

Muzikant, rodák z Hluku a bývalý místostarosta této obce. Vyrůstal ve věřící sedlácké rodině, která byla nucena své hospodářství v 50. letech odevzdat do JZD.

Věra Rygrová

Pamětnice se chtěla stát knihovnicí, ale kvůli komunistickému režimu a nucené práci v JZD si svůj sen nemohla splnit. Přesto jí láska ke knihám zůstala po celý život.

Jaroslav Rychtařík

Původní obyvatel Žateckého předměstí – historické části Loun, která byla v 70. letech nahrazena panelovým sídlištěm.

Marie Rypáčková

Příběh skautky, která za normalizace nuceně přešla s oddílem do Pionýra

Zora Rysová

Energická nebojácná žena, která si celý život pevně stojí za svým názorem

Helena Ryšánková

V roce 1987 byl zatopen Mušov a naše pamětnice i s ostatními občany byla vystěhována pryč z vesnice ve svých dvanácti letech.

Jana Řádová

S rodiči přišla po válce do pohraničí, učitelka, sokolka a milovnice turistiky

Luboš Řehák

Prožil Palachův týden v uniformě hradní stráže a poté se stal organizátorem sametové revoluce na Dobrušsku

Jan Řehounek

Nymburský patriot, pábitel, v období normalizace se snažil o zachování kulturního dění v Nymburce, výrazná postava revolučního hnutí 1989.

Jana Řehulová

Lékárnice a dnes i majitelka dvou známých lékáren v Plzni, jejíž cesta k pracovnímu úspěchu nebyla lemována ústupky totalitní moci.

Josef Řemínek

Kronikář města Brandýska, autor několika knih, zapálený sběratel s vlastním muzeem. Celý život pracoval ve válcovnách v kladenské Poldovce.

Jiří Řepa

Do 50. let žil v Praze, kde zažil heydrichiádu i poválečný odsun Němců, pracoval jako letecký technik, od 50. let žije v Rokycanech

Evžen Řezáč

Skaut s Řádem stříbrného vlka, který se jako kluk nevědomky zapojil v odboji.

Milan Řezníček

Známý skautský vedoucí, který pomáhal obnovovat jihlavský skauting po roce 1989. Pamětník událostí srpna 1968 na Vysočině.

Helena Řezníčková

Pamětnice znárodnění jejich rodinné firmy a pozdějšího uvěznění maminky ve vykonstruovaném procesu začátkem 50. let.

Karel Říha

Za socialismu se mu nežilo špatně, ale při normalizační prověrkové komisi vystoupil z komunistické strany.

Karel Říha

Věřící, pracovitý a skromný člověk, který pomáhal rodinám politických vězňů, přátelil se s lidmi spojenými s Chartou 77, a proto ho sledovala Státní bezpečnost.

Zdenka Říhová

Narodila se na Slovensku do české rodiny. V době vzniku Slovenského státu musela s rodiči a sourozenci opustit svůj domov a vrátit se do Čech.

Ing. arch. Vladimír Římal

Architekt z Litoměřic, jehož cesta k vysněnému povolání nebyla jednoduchá. Kvůli nesouhlasu jeho rodičů se sovětskou okupací mu špatný kádrový posudek zpočátku znemožnil studium na fakultě architektury. Pan Římal se však svého snu nevzdal a po několika letech trpělivosti a úsilí byl nakonec přijat a studium úspěšně dokončil.

Františka Řmotová

Rodačka z obce Klopina u Mohelnice, kde prožila strasti druhé světové války. Otec u nich na půdě schovával před nacisty přítele její sestry, který pomáhal partyzánům.

Stanislava Saarová

Rodačka z Bučače. Po dělení Polska v roce 1939 byla svědkem rabování rodinného statku. Druhou světovou válku prožila v Kazachstánu, kam byla transportována spolu s matkou a sestrou.

Ivo Sadílek

Pan Ivo Sadílek rodák z Přerova, který prožil dětství v Lipníku nad Bečvou, je důkazem, že i za války se lidé snažili žít normální život.

Ludmila Sadilová

Paní učitelka z Mysločovic, která i se svým manželem zasvětila svůj život výchově a vzdělání dětí.

Josef Sádlo

Vzpomínky na to, jak se v Byšicích nikdy nepodařilo postavit sokolovnu.

Jan Sajdl

Veliký hudebník a zakladatel kapel. Aktivní účastník demonstrací, šiřitel samizdatové literatury, zakládající člen teplického OF, novinář.

Antonín Salač

Rodák z Kostomlat, který poutavě vypráví o mládí v normalizaci a o poměrech a absurditě základní vojenské služby v té době.

Jan Salomon

Odsunutí, neodsunutí – osudy dvou německých rodin z českého pohraničí v poválečné době

Monika Salomonová

Odsunutí, neodsunutí – osudy dvou německých rodin z českého pohraničí v poválečné době

Jiří Samek

Jiří Samek je zakladatel speciální grafické techniky hlubotisk z lina. Jeho díla jsou zastoupena v mnoha grafických sbírkách předních galerií a muzeí doma i ve světě. Žije v Polici nad Metují.

Helena Samková

Od mládí milovala vysokohorskou turistiku. Když s manželem získali po dlouhých pěti letech výjezdní doložku do Švýcarska, neváhali, přestože byla paní Helena v 6. měsíci těhotenství. Ve Švýcarsku předčasně porodila. Komunistický režim nejprve nepovolil rodině s malou dcerkou zůstat, dokonce požadoval úhradu zdravotní péče. Vše změnil až zásah Červeného kříže.

Martina Samková

Herečka pocházející z úspěšné herecké rodiny, která působila v plzeňském Divadlo Josefa Kajetána Tyla a do Plzně z Prahy rozšiřovala informace o sametové revoluci.

Gertruda Samoláková

Paní Gerta se narodila ještě za první republiky do smíšeného manželství. Je pamětnicí mnoha historických epoch, přičemž všechny jsou odžity z pozice téměř celoživotní obyvatelky města Chomutov. Stala se tak pozorovatelkou nejen dějin našeho státu, ale i soustavných proměn jednoho města.

Ivo Saniter

Pamětník období 70. a 80. let, emigrant

Eva Sankotová

Jejich rodina vlastnila ve Vršovicích obchod s látkami, ten jim ale komunisté v roce 1953 znárodnili

Lubomír Sazeček

Jako expert v papírenském průmyslu byl v roce 1981 vyslán do papírny v Alto Catumbela v Angole. O několik měsíců později byl spolu s dalšími Čechoslováky unesen povstaleckým hnutím UNITA. V zajetí strávil dlouhých 15 měsíců.

Natálie Sazimová

102letá pamětnice z Ternopilu přežila totální nasazení v Lipsku, aby šťastně zakotvila v Jablonci.

Ervín Sedláček

Po příjezdu okupačních vojsk v roce 1968 vrátil stranickou legitimaci

Jan Sedláček

Rodák z Broumovska, jehož rodiče se do zdejšího pohraničí přestěhovali po skončení II. světové války. Otec se strýcem si v rámci osídlování vybírali statek, kde by se s rodinou zabydleli. Co hrálo důležitou roli při výběru budoucího domova?

Karel Sedláček

Novinář a spisovatel a bývalý hlasatel rozhlasu, který v Českém rozhlase Plzeň moderoval vysílání v osudových dne 21. srpna 1968 a přímo z okna hlasatelny viděl hlaveň ruského tanku.

Růžena Sedláčková

2. světovou válku prožila na rodinném statku, jehož znárodnění prožila o několik let později.

Josef Sedlák

Pochází z věřící rodiny, spolu s dalšími mladými stejně smýšlejícími lidmi byl nespravedlivě odsouzen v politickém procesu v padesátých letech.

Ludmila Sedláková

Pochází z věřící rodiny, dcera poslance NS za Lidovou stranu, popisuje perzekuce celé rodiny jak ve válce, tak za komunistů.

Bohuslav Sedlatý

Nymburský advokát. Jeho rodiče byli reformní komunisté, po vpádu vojsk Varšavské smlouvy projevili výrazný nesouhlas s dalším směřováním v ČSSR, za což byli perzekvováni. Byl významnou osobou v revolučním období v Nymburce, spoluzakladatel OF.

Ludmila Seefried Matějková

Sochařka, pamětnice 2. světové války a událostí 50. let. Po okupaci v roce 1968 odešla natrvalo do Západního Berlína, svou dceru musela nechat doma. Do České republiky se vrátila natrvalo v roce 2015.

Richard Seemann

Spisovatel, komentátor a redaktor Čsl. rozhlasu, který se po letech v kotelně a železářství vrátil zpět do funkce ústředního ředitele 

Adrien Sehnal

Celoživotní aktivista a antikomunista byl vězněn v Ruzyni i ve Valdicích. Po roce 1989 spoluzakládal Stranu zelených.

Evžen Seidl

Dramatický život ve 3. odboji – zpracovali žáci ZŠ Louny J.A.Komenského

Ladislav Seidl

Rodák z Vrkoslavic z česko-německé rodiny, vyučený instalatér a vášnivý čundrák vzpomíná s nadhledem na komunistickou éru.

Miroslav Seidl

Od kostela celou Evropou aneb příběh pana Miroslava Seidla

Otakar Seidl

Novoborský člen SNB představuje práci tehdejších kontrolních složek

Otto Seidler

Příběh dospívajícího chlapce, který jako jediný z rodiny přežil holocaust v Terezíně a Osvětimi

Dana Seidlová

Svůj druhý domov nalezla ve Švýcarsku, ale rodná země jí vždy chyběla

Hana Seidlová

Pochází z hospodářské rodiny, vystudovala herectví Státní konzervatoři v Praze. Po ukončení studií na konzervatoři hrála v Městském divadle pracujících v Mostě.

Zlatuška Seidlová

Pamětnice, která byla přímo u toho, když proběhlo bombardování na Pražských Vinohradech v roce 1944. Čtrnáctiletá dívenka tehdy byla u stavby barikád. Dnes by to do skromné sympatické dámy nikdo neřekl.

Pavla Seitlová

Vnučka významného českého architekta Bohuslava Fuchse.

Jiří Sekereš

Nadšený radioamatér, kterého zastihly srpnové události při výkonu povinné vojenské služby.

Bohdan Sekowski

Vzpomínky na život v komunistickém Československu i na to, jak kvůli emigraci bratra do Německa nemohl studovat

Helena Sekyrová

Její otec spolupracoval s odbojovou skupinou Tři králové a následně byl popraven.

Jaroslav Selner

Otec byl důstojníkem v západní Evropě, což negativně ovlivnilo rodinu po převratu v r. 1948. Jaroslav Selner se kvůli tomu nedostal na vysněnou vysokou školu, pracoval jako skladník. Nakonec dostal na vojně šanci studovat žurnalistiku a po Sametové revoluci pracoval mimo jiné ve vojenském historickém ústavu.

Oldřich Selucký

Malíř a spisovatel, během studií navštěvoval zakázané bytové semináře, před revolucí emigroval.

Oldřich Semerák

Palachův týden prožíval jako doktorand na Matematicko-fyzikální fakultě.

Jaroslava Semeráková

Jaroslava Semeráková vzpomíná na své dětství v malebných Vernéřovicích na severovýchodě Čech a na události spojené s odsunem Němců, měnovou reformu 1953 a okupaci v srpnu 1968.

Jarmila Semotámová

Když došlo k Mnichovské dohodě a zabrání pohraničních oblastí, musela se odstěhovat/utéct s celou rodinou.

František Schejbal

Od roku 1948 do roku 1971 byl v armádě, kde se často dostával do problémů, protože se netajil svým názorem na tehdejší režim. V roce 1968 se účastnil vojenského cvičení, které se prý konalo proto, aby usnadnilo vstup okupačním vojskům…

Edvard Schiffauer

Bývalý politický vězeň, který ve vězení složil operu. Ocitl se na Cibulkových seznamech.

Januše Schmidová

Pamětnice 2. světové války. Narodila se v Bílině, odkud ji jako malé dítě musela babička přes protektorátní hranici pěšky odnést k rodičům do Prahy. Zde prožila i dramatické osvobozování Prahy v květnu 1945.

Gerhard Schmied

Úspěšný vlastník obchodu se stavebninami, dlouholetý pořadatel společenských akcí v Hranicích, pochází z německé rodiny, která nebyla po válce odsunuta.

Jan Schneider

Po nějakou dobu byl bubeníkem hudební skupiny The Plastic People of the Universe a v roce 1977 podepsal Chartu 77, za což byl později perzekuován státním režimem.

Petr Schönfeld

Aktivní účastník událostí r.1968 v Praze, první polistopadový šéfredaktor Zemědělských novin, vášnivý ganealog a sběratel příběhů z minulosti.

Antonín Schönherr

Pamětník okupace v roce 1968 a dalších historických událostí v Československu

Oldřich Schreiber

Jeho maminka byla jako Židovka deportována do Terezína, tatínek a bratr strávili konec války v pracovních táborech. Oldřich se ocitl doma sám, s pomocí dobrých lidí a s kusem štěstí válku přežil – jako dobrovolník se totiž zapojil do revoluce v květnu 1945. Na vojně byl palubním střelcem.

Václav Schreiber

Svědkem odplaty nacistů za zastřelení německého vojáka ve Vranové Lhotě

Dana Schreiterová

Příběh pamětnice odrážejí dějiny plzeňského domu její rodiny, které dokládají, že ztráta domova mezi čtyřmi stěnami není to samé jako ztráta domova vnitřního, ideového.

Martin Schulz

Z politických důvodů mu nebylo umožněno vysokoškolské vzdělání. V roce 1981 emigroval do Mnichova a pracoval v Rádiu Svobodná Evropa. V roce 1995 se vrátil do Čech a pracoval jako zástupce ředitele českého vysílání RFE.

Vladimír Schulz

Syn komunistického funkcionáře už v mládí emigroval do Německa, později do Španělska. Dokázal se tam s úspěchem prosadit, do vlasti se vrátil v roce 2003. Intenzivně se věnuje józe.

Jiří Schwarz

Řepský rodák a známý herec. Jeho maminka, restaurátorka Dagmar Schwarzová obnovila zapomenutý řepský kříž, který se dostal do znaku Řep.

Karel Schwarzenberg

12. kníže ze Schwarzenbergu, který vždy bojoval za svobodu nejen svou, ale i ostatních. Před revolucí působil jako předseda mezinárodního výboru v Helsinkách, poté jako kancléř prezidenta Václava Havla, poslanec a předseda strany TOP 09.

Erna Schwarzová

Narodila se do německé křesťanské rodiny, její rodina se po válce vyhnula odsunu.

Eva Schwebel

Po srpnové okupaci v roce 1968 zůstala po domluvě s rodiči v pouhých 17 letech sama ve Francii. Dnes žije v Paříži.

Miluše Schwubová

Příběh učitelky, která celý svůj profesní život zasvětila práci s dětmi a která svého rozhodnutí nikdy nelitovala.

Rudolf Sikora

Narodil se v roce 1951 v Milíkově. Na konci středoškolského studia byl svědkem překročení československo-polských hranic vojsky Varšavské smlouvy. Na střední škole se taky rozhodl studovat na římskokatolického kněze, vzpomíná, jak se KSČ všemožně snažila studium na kněze znemožnit.

David Síla

V roce 1996 se jako voják zapojil do operace IFOR na území Bosny a Hercegoviny.

Jan Simandl

Dnešní svoboda je vykoupena nesvobodnými životními osudy druhých

Milan Simon

V dětství mu zatkli otce, který pak v komunistickém vězení zemřel, vychovávala ho maminka. Složitý životní start mu ale nezabránil později v rozletu. Věnoval se hned několika profesím a dodnes rád cestuje.

Dagmar Simonová

Rodačka z Poruby, která během ostravsko-opavské operace přišla o domov

Jan Siwy

Narodil se v roce 1931 v Gutech u Třince do rodiny válečného veterána a zajatce z 1. světové války. Jako chlapec zažil německou okupaci během 2. světové války ve své rodné vsi na úpatí Beskyd pomáhal partyzánům. Je praktikujícím křesťanem, milujícím otcem, dědečkem a pradědečkem.

Lea Skácelová

Životní příběh doprovázený přáním, aby nezapadlo utrpení vyvolané válkou a lidskou zlobou, touhou po zisku a po moci

Petr Skála

Manželé zkoušeni komunistickým režimem

Jiří Skalický

První porevoluční starosta, který svou pílí, cílevědomostí a s dobrými úmysly pomáhal Velemínsku růst.

Miroslav Skalický

Hudebník a básník, významná postava českého undergroundu a signatář Charty 77

Adriana Skálová

Díky italskému tatínkovi prožila mládí v Římě, rozhodla se však vrátit do totalitního Československa, kde vystudovala UMPRUM, zamilovala se a zůstala až dodnes.

Božena Skálová

Během nacistické okupace tajně doučovala svoji židovskou kamarádku. Po roce 1948 jí emigroval bratr, později i syn. 

Libuše Skalská

Maminka dvou dětí z malého městečka na Vysočině, která své dětství prožila za druhé světové války a očima dítěte prožívala tyto těžké časy.

Stanislav Skládal

Pamětník lokálních událostí olomouckého kraje spojených s koncem druhé světové války

Anna Skládalová

Legenda zlínského i českého juda, šestnáctinásobná mistryně republiky a držitelka 6. danu, který má v celém Česku 22 judistů, vzpomíná na svá studia v době převratu v roce 1989.

Jan Skokan

Přímý svědek střetu partyzánů s nacisty – vypálili jim Němci vesnici?

Rostislav Skopal

Pamětník vypráví, co dělal jako archeolog v srpnu 1968 a jak režim působil na jeho práci.

Štěpán Skopal

Pamětník, který během základní vojenské služby zažil srpen 1968.

Jan Skopeček

S(randy)kopeček aneb „vesele za všech okolností“.

Zdenka Skorunková

Z Českého Krumlova do Florencie se dostala díky tomu, že byla členkou pěveckého souboru. V Itálii poznala svého manžela a od roku 1993 zde žije. Živí se jako překladatelka a založila Českou školu ve Florencii.

Anna Skoumalová

Anna, řeholním jménem Pavla, se rozhodla zasvětit svůj život Bohu a pomoci druhým.

Vlasta Skřičková

Pamětnice, která zažila bombardování Brna, při kterém zahynula její babička, i osvobozování Rudou armádou. Vzpomíná na věznění a popravování na Kounicových kolejích.

Jan Slabák

Trumpetista a kapelník slavné dechovky Moravanka, kterou založil v roce 1971 a od té doby začala úžasná jízda po hudebním nebi. Zkoušky, natáčení, nahrávání a dokonce turné v Americe.

Jan Sládeček

Pamětník náletu na Čakovice v roce 1945 a dalších hrůz provázející druhou světovou válku.

Eliška Sladká

Oblíbená pedagožka, která jako dítě prožila útrapy 2. světové války na Chrudimsku.

Stanislav Sláma

Volyňský Čech, pochází z vesnice Vouč na Ukrajině, kde jeho rodina žila po několik generací až do výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu.

Jurina Slaninová

Autorský tým: Dominik Kafka, Kateřina Míčková a Adam Vašata Pedagogické vedení: Mgr. Naďa Pochobradská Škola: SPŠ elektrotechniky a IT, Dobruška

Marie Slark

Survivor of the Huronia Regional Centre where she spent nine years. Marie is now enjoying retirement, she lives with her sister, Antoinette Charlebois.

Jarmila Slavíčková

Poprvé učila v pohraničí. Posléze se vrátila do rodných Černošic, kde učila dvacet let, než se rozhodla rozšířit své vzdělání o speciální pedagogiku. Završila svoji profesní dráhu učením dětí na onkologii na Praze 2.

Jaroslav Slavík

Semilský lékař, jehož život v začátcích dospělosti poněkud komplikovaly dlouhé vlasy, špatný třídní původ a nedaleká rušička rozhlasových vln ze Západu.

Jarmila Slavíková

Sokolka, která se dlouhá léta starala o zdraví a dobré životní podmínky obyvatel metropole.

Zuzana Sléhová

Umělkyně, která dala sklu duši a Roztokám masopustní masky

Emil Slepička

Narodil se Belgii, kde za druhé světové války vypukl hladomor. Poté se s rodinou odstěhovali do Francie, kde zažil další strasti války.

Josef Sliž

Narodil se 1. února 1961 v Nýdku, vyrůstal se třemi sourozenci. Jeho rodina přirozeně formovala jeho pohled na život, pevnou víru k Boha a odmítavý postoj ke komunistickému režimu. Ačkoli se dlouho věnoval světskému povolání, od roku 2008 působí aktivně v církvi, v současné době jako pastor CB v Hrádku.

Bohuslava Slobodová

Její rodiče byli označeni komunistickým režimem za kulaky, ona proto nesměla odmaturovat s vyznamenáním a nemohla také pokračovat dále ve studiu na vysoké škole, přes nesnáze v životě hojně cestovala.

Jiří Sluka

V roce 1969 byl vyslán na pracovně-studijní pobyt do Anglie. Podává svědectví o procedurách při vycestování za hranice socialistického Československa a o pocitech člověka, který najednou nahlédne do jiného světa.

Miluška Slunečková

Zasvětila svůj život vzdělávání dětí, víře v Boha a rozvoji křesťanských neziskových organizací na Podblanicku.

Rudolf Smahel

Palachův známý zavřený za publikování zakázaných tiskovin

Walther Smeitink-Mühlbacher

Akademický malíř z Holandska s českými kořeny, založil spolek CS156, stal se oficiálním kurátorem Umělecké besedy na Slovensku.

Jaroslav Smetana

Příběh o tom, jak ke konci války nalétávali na Horažďovice hloubkaři, bombardovali mašiny a pan Smetana, tehdy 5,5 roku starý, málem přišel o život

Josef Smetana

Pamětníkovy vzpomínky na školní léta během nacistické okupace a na dobu, kdy část občanů města Chvaletice musela opustit své domovy z důvodu těžby.

Jana Smetanová

Bývalá paní učitelka prožila Sametovou revoluci s dětmi na škole v přírodě.

Růžena Smetanová

Švadlena, která pracovala v příbramských dolech i s vězni z komunistického lágru Vojna

Jiřina Smolová

Pamětnice vypráví o kolektivizaci, o cestě do Itálie těsně před okupací v roce 1968 a o rozhodnutí vrátit se do vlasti.

Jiřina Smutná

Učitelka, vychovatelka v dětském domově, asistentka pedagoga, která svůj volný čas věnuje mladé generaci stepařů

Jaroslav Smutný

V kraji, kde lidová píseň stále žije, zasvětil svůj život hudbě

Karel Smyczek

Režisér mnoha filmů a seriálů, scenárista, dětský herec. Komunistická totalitní moc ho zasáhla jak v profesní, tak v osobní rovině.

Libor Snoza

Pamětník, který pracuje u Českých drah a žije v budově bývalého Nádraží Modřany, postaveného v roce 1881, vypráví o historii samotného nádraží i cukrovaru Modřany a také o své zajímavé práci.

Oldřich Sobek

Celý život pana Sobka je svázaný s přírodou, její ochraně se věnoval již za minulého režimu. Zasloužil se o vznik dvou přírodních parků.

Jaroslava Sobotíková

Jako malé děvče roznášela sousedům knihy z knihovny, které její rodina zachránila před spálením německými Hitlerjugend

Bobo Sobotka

Kvůli a díky normalizaci měl na střední skvělou profesorku, která ho zasvětila do světa umění. Dlouhá léta pak pracoval jako maskér na Barrandově, a potom se stal malířem.

Hynek Sobotka

Pamětník, který svůj život zasvětil hudbě a hudebním nástrojům. Už na střední škole založil svou první kapelu a dnes hraje ve skupině Královopolka.

Lukáš Sobotka

Do Sokola chodí od tří let, dnes je jeho starostou. Vypráví o hodnotách Sokolů, proč je pro něj osobně Sokol důležitý a jak se vyvíjelo postavení Sokolstva od doby první republiky do dnešních dní.

Jan Socha

Mluvčí OF a dlouholetý starosta Štramberka

Rostislav Sochorec

Syn oběti komunismu, lidoveckého poslance Rostislava Sochorce st., který byl po únoru 48 pronásledovaný a vězněný. Zemřel za nevyjasněných okolností.

Růžena Sojková

Tatínkovi sebrali továrnu na kočárky a nakonec ho popravili.

Svatava Sojková

Příběh dívky, která za heydrichiády přišla o rodiče.

Josef Sokol

Věřící a bývalý aktivista Občanského fóra

Lumír Sokol

Pořadatel koncertů a člen undergroundu, kterého v 80. letech vyslýchala Státní bezpečnost

Maria Sokolová

Rodačka z Ladomirova na východním Slovensku vzpomíná na rozbombardování jejich domu i smrt tatínka během 2. světové války

Václav Soldát

Učitel etikety a organizátor kulturních akcí, který si musel dávat pozor, aby hosty oslovoval „soudružky a soudruzi“ místo „dámy a pánové“

Jaroslav Someš

Filmový a divadelní herec, jeden ze zakladatelů divadla Husa na provázku

Věra Sosnarová

Po válce byla s matkou i sestrou podle svých slov uvězněna v gulagu. Do Československa se vrátila až po několika žádostech.

Marie Sosnová

Pamětnice, která prožila dětství a mládí na vesnici, kde se musela potýkat se stíny komunistického režimu, kterým byla její rodina pronásledována kvůli majetku.

Ladislav Souček

Příběh českého olympionika, který začínal v modřanské loděnici Spartaku. V rychlostní kanoistice dosáhl velkých úspěchů a byl trenérem mladých sportovců, například úspěšného závodníka Attily Szaba.

Vladislav Souček

Příběh politicky nespolehlivého člověka, přiděleného k pomocným technickým praporům

Jana Součková

Strávila dětství v Egyptě, stala se oblíbenou učitelkou dějepisu a českého jazyka.

Eva Soukalová

Dívka, která se v 18 letech ocitla v komunistickém kriminále

Gabriela Soukalová

Osobnost, která reprezentovala Československo v běhu na lyžích a prožila bouřlivá léta 1968 a 1989.

Jan Soukup

Významný plzeňský architekt, který dodal jedinečnou tvářnost nejen hmotnému bohatství v Plzni a jejím okolí, ale také rozvoji svobodného podnikání v oblasti architektury po roce 1989.

Jiří Soukup

Narodil se v rodině bývalého živnostníka. Pamětník srpnových událostí roku 1968.

Josef Soukup

Člen tzv. Podzemní církve a kostelník u Sv. Jakuba v Příbrami, který byl v minulém režimu za svoji víru perzekvován

Josef Soukup

Pamětník, kterému kvůli projevení nesouhlasu s komunistickým režimem a procesem s Rudolfem Slánským hrozilo vyloučení ze střední školy. Trestem mu byl nakonec zákaz dalšího studia. Tehdy však neshody s totalitní mocí teprve začaly.

Milan Soukup

Soukromý zemědělec, který po revoluci začal obdělávat rodinné pozemky zabavené komunisty.

Ondřej Soukup

Jako dítě strávil nedobrovolně několik let s rodiči v SSSR. Při návratu byl rozhodnutý, že se tam již nikdy nevrátí. Přesto je dnes jedním z našich nejznámějších novinářů zabývajících se Ruskem a postsovětskými zeměmi.

Jana Soukupová

Novinářka, v jejímž bytě se scházeli v 80. letech disidenti

Tomáš Sousedík

Syn gestapem zastřeleného „Moravského Edisona“ Josefa Sousedíka. Celá rodina byla perzekvována i po roce 1948.

Jiří Sozanský

Sochař a malíř, který se v roce 1967 dostal na AVU. Několikrát byl předvolán na výslechy, protože se pohyboval v prostředí Olbrama Zoubka, ale nikdo z něj nic důležitého nedostal. V osmdesátých letech se snažil ovlivnit lidi, aby se začali chovat sebevědomě a hru státu nepřijímali.

Dana Spálenská

Československá sáňkařka a rehabilitační sestra, věčná optimistka a odvážná žena, která vše bere s nadhledem.

František Spejchal

V dobách komunismu měl s rodinou soukromé hospodářství. Čelili neustálým kontrolám, které je donutily vstoupit v roce 1973 do jednotného zemědělského družstva.

Ing. Jan Spira

Dějiny 20. století ve vzpomínkách karlovarského hudebníka

Viktor Spousta

V roce 1975 si jako ochotník zahrál roli Macheatha ve světové premiéře Havlovy Žebrácké opery. Představení uniklo pozornosti StB, ta se o něm dozvěděla až o několik dní později.

Jaroslav Spurný

Dozvěděl jsem se, že jsem „materiál vhodný pro basu“¨

Bohdan Sroka

Tajně vysvěcený kněz, pedagog, sbormistr a zakladatel Střední školy sociální u Matky Boží v Jihlavě

Jitka Srovnalová

Pořádání bytových seminářů v jejich domě ani množení samizdatů se Státní bezpečnosti utajit
nepodařilo.

František Staněk

Příběh chlapce, který po převratu v roce 1989 úspěšně navázal na rodinnou podnikatelskou tradici – otevřel obchod Foto-kino U Dobré rady v Mladé Boleslavi.

Jaroslav Staněk

Studenti zpracovali vzpomínky pana Staňka na Pražské povstání formou povídky.

Josef Staněk

I přes nepřízeň osudu skvělým pedagogem a obětavým člověkem

Josef Staněk

Rodák z Valašska vzpomíná na konec druhé světové války.

Alena Staňková

Tragický příběh popravených rodičů a dětství stráveného v internačních zařízeních

Marianna Staňková

Jelikož žila za války v čistě německé obci Pekařov, všichni příbuzní byli po válce odsunuti do Německa. Proč právě její rodinu neodsunuli a jak se jim žilo dál?

František Stanzel

Němec z pohraničí, který vypráví o životě za války a osudu své rodiny, která nebyla s ostatními příbuznými po válce odsunuta do Německa.

Alena Stará

Historické události 20. století ovlivnily život celé její rodiny. Ve svém volném čase psala Kroniku města Jablunkova, sepsala Historii Jablunkova a sbírala písně a lidová přísloví v jablunkovském nářečí.

Richard Stára

Pamětník okupace v roce 1968 a dalších historických událostí v Československu

Bohumil Stárek

Bohumil Stárek je čtvrtou generací své rodiny v Kolovratech. Vyrostl na rodinném statku, který patřil mezi první osídlené usedlosti v oblasti a byl v majetku jeho prarodičů.

Miloš Starý

Učitel, jehož koníčkem bylo celý život výtvarné umění. Byl recesista. S přáteli za komunismu pořádali výstavy umělců, kteří nebyli režimem podporovaní.

Olga Stavová

Příběh ženy totálně nasazené v továrně na letecké motory

Jana Stehlíková

Pohled na komunistický režim v ČSR ji změnila návštěva tety ve Francii, kde se poprvé setkali s metrem, alobalem a pomfrity.

Marta Stehlíková

Paní Marta Stehlíková je vstřícná a obětavá žena, která otevřela své srdce hudbě a lidem kolem sebe.

Aleš Steiner

Hlavní hybatel revolučních událostí v Příbrami a jeden ze zakladatelů místního Občanského fóra

Miroslav Steiner

Za druhé světové války přišel pan Steiner o část rodiny v koncentračních táborech. Po skončení školy v roce 1968 s manželkou emigrovali do Německa. V důchodovém věku se začal zabývat rodinou historií.

Stanislava Steinerová

V 80. letech dělala programovou vedoucí v příbramském Junior klubu a byla u podstatných událostí v listopadu 1989

Jaroslav a Věra Stejných

Bývalý kastelán se svou ženou strávili konec 80.let na zámku Jezeří. Svou činností napomohli tomu, aby se tato vzácná památka nestala obětí postupující šachty.

Barbora Stejskalová

Učila na jazykové škole angličtinu a norštinu, pracovala na ambasádě v Oslo a v Kodani a tlumočila i norskému králi

Karel Steklý

Tramp věřící v přátelství, který zažil éru budování trampských osad. Nebál se vyfotografovat vpád vojsk Varšavské smlouvy na naše území v roce 1968.

Ilja Stern

„Rebel“ z disidentských kruhů, který utekl z vojny na pohřeb profesora Jana Patočky.

Anna Stibalová

Maminku za války poslali na nucené práce, tatínek musel narukovat do německé armády.

Jarmila Stibicová

Příběh pardubické pedagožky a jedné z vůdčích osobností chartistů východních Čech

Jan Stierand

„Muž, který neodešel.“ Jan byl německého původu a v roce 1945 měl být odsunut z Československa.

Eva Stodolová

Dětství v rodině protinacistického odbojáře a politického vězně 50. let

Jarmila Stojčevská

Zlomem v jejím životě bylo, když se zamilovala do lékaře z bývalé Jugoslávie. Hned po svatbě odcestovali do Libye. Do České republiky se vrátila až po Sametové revoluci. Část života strávila v Makedonii, kde přetlumočila přes 100 filmů, vydala knihu a překládala, mimo jiné i Dopisy Olze od Václava Havla.

Ludmila Stoklásková

Pamětnice z Hulína, jejíž rodina byla v 50. letech donucena vstoupit do JZD. Vztah k půdě ani víru jí přesto minulý režim nesebral.

Jaroslava Stoklasová

Jako dítě zažila nálety na Prahu za 2. světové války a její život ovlivnily komunistické perzekuce její rodiny

Karel Stoll

„Politicky nespolehlivý“ skaut, který zažil postihy komunistického režimu. Pro zahraniční kontakty několik let sledovaný agenty STB, přesto profesně úspěšný. Aktivní účastník Sametové revoluce v roce 1989, zakladatel Občanského fóra v Líbeznicích.

Miloslav Straka

Dlouholetý pedagog, ředitel školy a radní Žďáru nad Sázavou odjel v roce 1968 od Moskvy. Psal se srpen a mladý muž vůbec netušil co se děje v Československu. Když se vrátil, viděl tanky i vojáky a se svým ruským kamarádem se třicet let neviděl. Setkali se až po Sametové revoluci.

Zdeněk Strakoš

Matematik Zdeněk Strakoš byl od dětství mimořádně nadané dítě, přesto nebyl přijat na střední školu. Důvodem byla víra v Boha, která se neslučovala s tehdejší komunistickou ideologií. Po četných peripetiích vystudoval Jadernou fakultu na ČVUT v Praze. Signatářem petice za propuštění Václava Havla z ledna 1989.

Miluše Straková

Příběh ženy, která pocítila vliv 2. světové války i na svém životě včetně osobní zkušenosti s německými i ruskými vojáky.

Dušan Straňák

Příběh obyčejného člověka v často nepříznivém období 20. století.

Drahoslav Straněk

Po úspěšném útěku za hranice se vrátil do vlasti jako agent CIC a brzy na to byl odsouzen na doživotí

Jaroslava Straňková

Přes nevyhovující kádrový posudek si vybojovala práci učitelky a vdala se za politického vězně Drahoslava Straňka.

Igor Stránský

Pan Igor Stránský vzpomíná na srpen 1968, kdy během vojenské přípravy v Mikulově zažil průlety letadel a hřmění tanků Rudé armády. Byl jedním z vůdčích osobností revolučních dnů na Slovácku.

Vlastimil Stratílek

Pamětník, jehož rodině byl na začátku 50. let zabaven majetek i rodinná firma

Jaroslava Strážnická

Premiantka boleslavského gymnázia nedostala doporučení ke studiu na vysoké škole. Její tatínek – voják a přesvědčený komunista – nesouhlasil se sovětskou okupací.

Jaromír Strejček

Vášnivý entomolog, který se zasloužil o vyhlášení mnoha desítek pražských chráněných území

Zdeněk Streubel

Na protest proti vstupu vojsk jsme dali na školu ceduli Masarykova základní škola

Drahomír Strnadel

Bývalý učitel a starosta, který 16 let stál v čele Trojanovic. Úspěšně bojoval proti otevření dolu Frenštát, zachránil kapli na Radhošti a věnuje se vystěhovalectví do Texasu.

Alena Strnadová

druhá světová válka v Prostějově očima pamětnice Aleny Strnadové.

Alena Strnadová

Milovnice humanitních oborů vzpomíná na rodné Svinošice i pedagogickou činnost v Zastávce, kde působila od roku 1968.

Dagmar Strnadová

Od roku 1990 byla víc než 30 let starostkou obce Tři Sekery, dodnes tu působí v pozici místostarostky.

Daniel Struž

Bývalý voják z povolání, který působil v Kosovu, Bosně-Hercegovině, Iráku a Afghánistánu.

Břetislav Středa

Dětství pana Středy bylo poznamenáno nedostatkem. Ke konci 2. světové války byl totálně nasazen na stavbě železnice z Náchoda–Bělovsi do Chudoby. Vzpomíná na ruské a židovské ženy, které na stavbě pracovaly. Silný dojem v něm zanechal pochod zubožených ruských válečných zajatců.

Václav Stříteský

Vyprávění o životě v době komunismu, kdy pamětník přišel nejen o domov, ale také o část rodiny a hlavně svobodu.

Vojtěch Stříteský

Účastník listopadových událostí v Praze, spoluzakladatel Občanského fóra v Litomyšli.

Miroslav Studený

Učitel a celoživotní člen Sokola, který zažil bombardování Jinonic a Waltrovky

Jaroslav Stuchlý

Pamětník doby tzv. Nacistického temna, bombardování Ostravy a poválečných let.

Josef Stursa

Pamětník, jehož rodině komunistický režim dlouhodobě znepříjemňoval život. Jeho otec byl označen za kulaka. Jako dítě zažil násilné vystěhování a křivda se na jeho rodičích podepsala na celý život.

Hana Stýblová

Pedagožka, bývalá ředitelka ZŠ a MŠ Plzeň-Božkov, žena, která po změně režimu v roce 1989 významně přispěla k proměně české pedagogiky ve prospěch demokratických hodnot.

Václav Suda

Rodák z Radnic, jehož tatínek byl obětí Akce K v roce 1950 a následně sloužil u PTP, což ovlivnilo další život celé rodiny.

Jaroslava Suchá

Jako dcera prvorepublikového důstojníka byla vychovávána k vlastenectví

Markéta Suchá

Celý její život je spjatý s budovou školy v Josefské ulici (dnes Malostranské gymnázium). Vychovali ji prarodiče, kteří zde pracovali jako školníci, a už za války měli přímo ve škole byt.

Bohuslav Suchý

Po znárodnění rodinných pozemků mu byla určena kariéra v JZD, ze které se úspěšně vymanil až v 70. letech a stal se záchranářem.

Jan Suchý

Jeden z neúspěšnějších československých hokejistů všech dob. V roce 1969 reprezentoval Československo na mistrovství světa, kde pomohl k našemu vítězství nad SSSR.

Karel Suchý

Neobyčejný příběh obyčejného člověka.

Ivan Summer

Byl řecko-římský zápasník. V rámci Palachova týdne v roce 1989 byl zatčen, ale podařilo se mu utéct.

Karol Suszka

Nadaný herec i ředitel divadla, k herectví se ovšem dostal náhodou. V Těšínském divadle se pohyboval jak na české, tak na polské scéně a ztvárnil nespočet malých i velkých rolí.

Jana Sušická

Za socialismu pracovala jako ekonomka inženýrských průmyslových staveb, podílela se na stavbě sídliště na Stodůlkách. Její tatínek byl ředitelem místní školy a byl vyhozen za krytí skautského kroužku, který provozoval pan učitel Blažek. Po revoluci byla paní Sušické vrácena trafika na Stodůlkách, kterou obnovila a provozovala.

Jana Sůvová

Vášeň pro divadlo ji provázela nelehkým životem

Josef Sváta

Vystudoval chemický obor a u tohoto odvětví zůstal celý svůj profesní život. V rámci praxe na VŠ vycestoval i do tehdejšího SSSR.

Miroš Svatoň

Jeho sen pracovat v Českém rozhlase se mu splnil, po srpnové okupaci se však ocitnul na černé listině a z rozhlasu ho vyhodili

Petr Svatoš

Tělesně handicapovaný stolní tenista. V roce 2021 na XVI. letních paralympijských hrách v Tokiu získal bronzovou medaili.

Ludmila Svatušková

Rodačka z Volyňské oblasti, která jako malé děvče zažila hrůzy války na Ukrajině, a až jako patnáctiletá dívka konečně poznala svou vlast.

Dana Svěráková

Paní Dana otěhotněla velmi krátce po seznámení s prvním manželem. Když byl synovi rok, manžel nečekaně emigroval a paní Dana se ocitla na dně–bez manžela i bez financí. Postupně a velmi pomalu se vypracovala, vystudovala nástavbu a mnoho let musela mít dvě zaměstnání, aby uživila sebe a syna.

Jan Sviták

Po komunistickém puči byla jeho rodině znárodněna čerstvě založená firma. Jako rockový hudebník a zakladatel kapely The Sour Grapes byl za komunismu často perzekvován.

Jan Svitálský

Pamětník listopadových událostí roku 1989 a oblíbený učitel dějepisu na Gymnáziu Jateční.

Aleš Svoboda

Vysokoškolský pedagog a výtvarník. Na univerzitě studoval v době normalizace, v období vzniku Charty 77 a následného tlaku na občany, aby vyjádřili svou loajalitu ke komunistickému režimu

Bohuslav Svoboda

Za války totálně nasazený v Berlíně, popisuje anabázi návratu domů

Jan Svoboda

Pamětník pocházející z rodiny, které byl za komunismu sebrán majetek a následně znemožněno svobodně podnikat.

Jiří Svoboda

Vášnivý sběratel vojenských artefaktů, potomek italských legionářů. Významná osobnost Sametové revoluce v Rakovníku.

Vratislav Svoboda

Pamětník z Modřan vypráví o jejich krásách, ale i o hrůzách druhé světové války, které zde prožil.

Zdeněk Svoboda

Muž, jehož otec pomohl emigrovat malířce Toyen a který se celý život řídil skautskými zásadami

Eva Svobodová

Pamětnice roku 1968 a příjezdu ruských vojsk. Tatínek jí emigroval do Kanady.

Helena Svobodová

Učitelka, která jako dítě zažila nálety v Pardubicích během 2. světové války

Jaroslava Svobodová

Strážkyně a pokračovatelka baráčnické tradice v Týně nad Vltavou od svého sňatku v roce 1967. Období komunismu v Československu bylo pro baráčníky spíše bojem o přežití někde v ústraní mimo pozornost veřejnosti.

Vlasta Svobodová

Vzpomíná na radost při osvobození Ivančic, kde trávila válečné roky spolu s maminkou, zatímco byl její otec zavřený v koncentračním táboře. Komunistickému režimu navzdory Vlasta vystudovala geologii a normalizační roky trávila nejraději mimo tehdejší ČSSR. V roce 1996 byla zvolena senátorkou na dvouleté období.

Vlasta Svobodová

Pamětnice města Polnička pocházející z kovářské rodiny, které byla za komunistů zabavena živnost

Česlav Swarło

Celý svůj život prožil v Třinci, narodil se zde v roce 1953, vystudoval strojní průmyslovou školu v Karviné a následně pokračoval studiem na strojní fakultě Vysoké školy Báňské v Ostravě. Po studiu pracoval na technických funkcích oceláren celý svůj život.

Martin Syka

Znojemský lékař, rodák z Litoměřic, se podílel na přeměně Československa v demokratický stát.

Jiří Sýkora

Jeho otec byl dvakrát vyslýchán v Petschkárně a jen těsně unikl smrti na barikádách během Pražského povstání

Jiří Sýkora

Bývalý československý atlet, běžec, který se věnoval středním a dlouhým tratím. Účastnil se Olympijských her v Moskvě v roce 1980.

Jiřina Sýkorová

Jiřina Sýkorová prožila velkou část života ve dvou totalitních režimech. Zažila dvě naděje a dvě zklamání, nejdříve po konci druhé světové války a pak v roce 1968. Přesto si dokázala zachovat chladnou hlavu a svobodné myšlení.

Jiřina Sýkorová

Jako malá zažila druhou světovou válku a bombardování Kolína. Pracovala v Lučebních závodech v Kolíně jako laborantka. Vzpomíná na poměry v socialistickém Československu.

Marie Sýkorová

Rodiče odmítali vstoupit do JZD, paní Sýkorová jako malé dítě zažila perzekuci celé rodiny. Po uvěznění tatínka byli v rámci Akce K (kulak) přesunuti do okresu Pardubice, státní statek Dražkovice.

Žofie Sýkorová

Paní Sýkorová má dodnes v živé paměti hrůzy válečných událostí, které vyvrcholily vypálením její rodné vesnice Javoříčko.

Svatava Syrová

Příběh naší paní učitelky a sestry sokolky z Brozan

Jan Syrovátka

Bývalý voják, jehož odvaha mu proudí v žilách díky tatínkovi, který přežil Osvětim a matce, zdravotní sestře, která za války nasadila svůj život za záchranu druhých.

Helena Syrovátková

Pamětnice okupace v roce 1968 a revoluce v roce 1989. Stále pracuje v Národní knihovně.

Miloš Sysel

V dětství milovník foglarovek, později nadšený skaut a tramp. Aby mohl poslouchat vídeňské zpravodajství, začal se učit německy. Díky tomu se v roce 1986 dozvěděl pravdivé informace o výbuchu v Černobylu.

Bibiana Szulc Ach

Narodila se v Polsku. Po Varšavském povstání byla v roce 1944 s matkou a sestrami deportována do Osvětimi a z ní na odklízecí práce do Berlína.

Jan Šabata

Brněnský rodák, politik a nakladatel, který byl na počátku 70. let 20. století vězněn z politických důvodů a který na konci roku 1976 podepsal Chartu 77.

Jan Šabršula

Příběh studenta vězněného v koncentračním táboře

Jiří Šafařík

Stavitel, v roce 1997 zakladatel a první kapelník Kolínského Big Bandu

Libuše Šafářová

Pamětnice Masaryka. Za Protektorátu byla svědkem odsunu spolužáků i známých z Boskovic, z nichž se nikdo nevrátil.

Marie Šafářová

Dcera třídního nepřítele. Těžkosti způsobené kádrovým profilem překonávala silnou vůlí, neústupností a srdcem hořícím pro kulturu a vzdělání. Dlouholeté ředitelce Třeboňského divadla pomáhala na její cestě řada malých hrdinů.

Zdeňka Šafránková

Paní Šafránková se narodila doma 2. 6. 1933 v Horách u Hlubokého a ve svém vyprávění vzpomíná na své dětství během 2. světové války.

Marie Šalamounová

Těžké osudy moravských Chorvatů se nám snažila přiblížit paní Marie Šalomounová. Násilné vystěhování z rodné obce Frélichov jí přetnulo krásné dětství.

Slávek Šalda

Během druhé světové války byl vězněn za dezerci v Jihlavě, unikl zde jen o vlásek smrti.

Božena Šaleová

Manželka politického vězně, která na společný život s manželem vzpomíná ráda a s láskou, navzdory tomu, že rodině komunistický režim stavěl do cesty mnohé překážky.

Christa Rita Šámalová

Rodačka z Magdeburgu, Němka, která odešla v roce 1964 se svou láskou a dvěma dětmi do Československa, do Děčína. I přes nepříjemné události, které zažila v období okupace v roce 1968 v pohraničí, na Čechy nezanevřela a žije zde do dnes.

Milan Šamánek

Příběh zakladatele Dětského kardiocentra ve FN Motol

Ivo Šanc

Kutnohorský starosta, který se stal starostou i v kosovském městě Gnjilane a v Prištině.

Josefa Šánová

Učitelka z česko-německé rodiny vzpomíná na různá období, kdy měla problémy jako Češka a jindy zas jako Němka.

Sylva Šantavá

První československá docentka matematiky a dcera architekta Jiřího Kroha. Ve svých vzpomínkách se vrací zejména k válečným letům stráveným v Brně.

Bohuslav Šára

Otec mu zemřel během Pražského povstání, když šel pomstít smrt svého bratra, který zemřel v koncentračním táboře.

Václav Šašek

Díky své šikovnosti překonal špatný kádrový profil, stal se úspěšným elektrotechnikem a procestoval kus světa.

Jindřiška Šatavová

Její rodiče byli skautští vůdci, za kmotru jí šla skautská náčelnice. Ona sama se, díky zákazu Junáka, skautkou stala až v dospělosti. Od té doby však byla, spolu se svým mužem, výraznou osobností skautingu v Kralupech nad Vltavou, které malí skautíci jinak neřeknou, než „babička „Xˇanda“!

Anna Šauerová

Od dětství se věnovala divadlu, které se díky spletitým životním cestám stalo jejím osudem

Jaroslav Šebek

Příběh chlapce, který po zrušení Junáka na začátku normalizace odmítl se svým oddílem působit v rámci pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže.

Zdeněk Šebelka

Otec pamětníka v roce 1949 vystoupil z KSČ. Tento akt nesouhlasu poznamenal život celé rodiny, dětství Zdeňka Šebelky i výběr jeho profese.

Drahomíra Šebestová

Rodačka z Třebíče, která vzpomíná na své dětství prožité na vesnici a na okupaci Sovětskými vojsky v roce 1968.

Eliška Šebková

Žena s velkým srdcem, která po celý život pomáhá ostatním

Josef Šeda

Pracovitý, vtipný a skromný člověk, který bydlí celý život v Kerharticích a který zasvětil celý svůj život hudbě.

Helena Šeflová

Příběh mladé dívky z Horní Řasnice, jejíž otec zrovna pil kafe, když jim do kuchyně vjel ruský tank.

Ludmila Šeflová

Komunistická perzekuce a věznění poznamenalo celý její život

Karel Šefrna

Významná osobnost českého amatérského divadla. Zasloužil se o vznik Dramatické školičky a divadla Trám ve Svitavách.

Miloslava Šejvlová

Příběh pamětnice ze Stodůlek, která vzpomíná na výstavbu Jihozápadního Města.

Marta Šenkapounová

Kvůli prastrýci, generálu Františku Moravcovi, byla její rodina sledována StB. Vzpomíná na život v komunistickém Československu.

Dorka Šenková

Poválečný život v Čechách pohledem česko-německé dívky

Anna Šepková

Celý svůj život zasvětila práci s dětmi. Přesto, že pochází z katolické rodiny a neměla vhodný kádrový posudek, podařilo se jí vystudovat prestižní střední školu pro dětské sestry.

Lenka Šepsová

Rodačka z Hlinska, která trávila dětství ve vesnici Srní. Na základní škole byla se spolužačkou vyslýchána a obviněna z propagace náboženství. Psal se rok 1972 a možnost dále studovat byla pro děvčata v ohrožení.

Jiří Šesták

Příběh herce, jehož život zásadně ovlivnila Sametová revoluce

Milan Ševčík

Příběh reportéra, pedagoga, ale také amatérského historika

Ludmila Ševčíková

Pamětnice druhé světové války i komunistického režimu, který její rodinu připravil o statek a otce zavřel do vězení, odkud se už nevrátil.

Marie Ševčíková

Starousedlice z Dolních Chaber. Zažila osvobozování Prahy po 2. světové válce, její příbuzní emigrovali.

David Šidlák

Byl členem Havlíčkovy mládeže – neoficiálního, kulturního, protikomunistického hnutí. V roce 1989 vyvěsil na nástěnku ve svém zaměstnání petici Několik vět, načež byl několik měsíců vyšetřován. Před soudem ho zachránila sametová revoluce.

Jindřich Šídlo

Novinář a tvůrce satirického pořadu Šťastné pondělí. Aktivní účastník listopadových událostí 1989. Mluvčí stávkového výboru studentů Gymnázia Na Vítězné pláni.

Čestmír Šikola ml.

Život pana Šikoly ml. byl výrazně ovlivněn aktivitami jeho otce, který během druhé světové války působil v odboji organizovaném exilovou vládou z Londýna. Čestmír Šikola ml. vystudoval špatnému kádrovému profilu navzdory ČVUT. V srpnu 1968 se účastnil studentských stávek. Skrze své kamarády se dostal do kontaktu s dokumenty Charty 77, které měl u sebe doma a předával je dalším známým.

Lýdie Šilarová

Cílevědomá žena, která zná strádání, ale i přes to bere život s humorem a vidí svět optimisticky

Zorka Šílená

Pamětnice, která vstoupila na svět v nejtěžších okamžicích našich dějin. Od té chvíle paní Zorka zasvětila celý svůj život pomoci jiným lidem.

Oldřich Šíma

Milovník big beatu, dětský psycholog a zakladatel hudebního vydavatelství Black Point Music. Rodák z Českých Budějovic se hudbě věnoval celý život a sloužila mu také jako únik před režimem.

Dušan Šimánek

Rodák z Příbrami, který vystudoval fotografii na FAMU. V roce 1968 se účastnil Trhů pod plachtou při Galerii Platýz. V prosinci 1989 vyfotil potrét Václava Havla, který se později stal jeho oficiálním portrétem.

Jaroslav Šimánek

Pamětník se narodil v Paříži, ale rodina se později přestěhovala do Batelova. Trpěl nepřízní komunistického režimu, který ho kvůli špatnému posudku poslal k PTP do Ostravy.

Marie Šimánková

Narozena do česko-německé rodiny v předválečných letech, vzpomíná na letadlové nálety, odsuny obyvatelstva a osudy svých příbuzných.

Miroslava Šimarová

Žena, která si vybojovala svůj sen, i když se objevila na černé listině komunistické strany.

Štěpán Šimeček

Rodák z malé jihomoravské vesničce Sobůlky. Dětství prožíval společně se svými pěti sourozenci v těžkém válečném období protektorátu Čechy a Morava. Pracoval ve Vítkovických železárnách, Moravsko-chemických závodech v Ostravě, a pak jako strojník na čerpací stanici Dolu Darkov v Karviné. Nyní jako vdovec žije v Havířově.

Josef Šimek

Celý život prožil na venkově nedaleko Hradce Králové v Bukovině a v Černilově. Rád o sobě říká, že byl šašek. Je pamětníkem služby v socialistické armádě a života v totalitním Československu.

Libuše Šimonová

Knihovnice, evangelička. Svůj život zasvětila práci v knihovně Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze na Albertově.

Alice Šimůnková

Její život poznamenaly důsledky druhé světové války a převážně komunistický režim Československa, totalita ji připravila o otce a omezila možnosti studia. Přes všechny problémy vystudovala univerzitu a stala se učitelkou na gymnáziu v Kutné Hoře.

Vladislav Šín

Pamětník, který měl odvahu tak velkou, že barvil Němcům podkolenky.

Pavel Šindelář

V srpnu 1968 pořídil sérii fotografií z okupované Prahy, a když se v roce 1969 rozhodl emigrovat do Austrálie, s sebou si vzal jenom pár věcí, mezi nimiž nechyběly právě tyto snímky. Žije v Melbourne.

Vlastimil Šindelář

Pamětník druhé světové války, zakladatel dálkového pochodu Slavkovským lesem.

Jan Šinogl

Spolu se svou ženou Drahomírou se zapojil do činnosti Edice Petlice, která zajišťovala šíření textů zakázaných autorů. Jeho žena, tehdy čerstvá matka, se kvůli tomu dostala na několik týdnů do vězení.

Božena Šípková

Pamětnice příjezdu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 při návratu z dovolené

Anna Šipošová

Vzpomínky na romský holocaust – zpracovali žákyně ZŠ Chomutov Březenecká

Karel Šírek

Podílel se na vytváření kultury, která vypovídala o smýšlení, hodnotách lidí sdružených okolo undergroundu

Daniela Širhalová

Rodačka z Křižanova jako ředitelka základní školy se po revoluci snažila, aby žáci poznali i jiné kultury a jazyky.

Hedvika Šišková

Její strýc za druhé světové války utekl přes Arábii a bojoval v bitvě u Tobruku. Kvůli tomu byla část její rodiny v koncentračním táboře.

Olga Šišková

Učitelka ze ZŠ Brigádníků, která vzpomínala na svá školní léta v normalizaci a na sametovou revoluci.

Emilie Škábová

Dcera živnostníka vzpomíná, jak otřesně se komunisté na venkově blízko Prahy chovali po roce 1948 k živnostníkům a sedlákům. Životní postoje u ní formoval Sokol.

Martin Škalda

Vyprávění o dospívání v totalitě, vášni pro vodáctví a tajemství pražských krytů

Blanka Škardová

Oblíbená pedagožka jejíž život je spojen nerozlučně s Gymnáziem v Blovicích, se studenty se tak mimo jiné podělila o vzpomínky na svá učitelská léta i události spojené se zakládáním jejich školy.

Ivana Škarvardová

Žena pilota RAF Zdeňka Škarvady. Pedagožka, které nebylo v roce 1968 jedno, co se děje.

Zdeňka Škodová

Rodačka z Prahy, která vzpomíná na svoje mládí i demonstrace na Václavském náměstí.

Růžena Škopová

Pamětnice německé okupace během 2. světové války, účastnice Sokolského sletu v roce 1948 a pamětnice invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Dlouholetá pedagožka a rodačka ze Solnice.

Vítězslav Škorpil

Hrobník, účetní, hudebník, zakladatel Občanského fora v Karlových Varech aktivní v karlovarském undergroundu.

Josef Škrábek

Pochází ze Sudet na Karlovarsku. V 50. letech byl vězněn komunistickým režimem za odbojovou činnost. Celý život se zabývá problematikou česko – německých vztahů.

Marie Škrlová

Marušce po popraveném tatínkovi zbyly jen dopisy a vzpomínky

Petr Škvařil

Starosta obce Květná a podnikatel. Celý jeho život je ovlivněn vězněním jeho rodičů během politických procesů v 50. letech.

Lubomír Šlechta

Pamětník událostí 20. století. Vzpomíná na 2. světovou válku, která ovlivnila jeho život

Miroslav Šlechta

Odsouzený k osmnácti měsícům vězení za to, že během vojny odmítl kvůli svému náboženskému přesvědčení pracovat o sobotách.

František Šmajcl

Vzpomíná na zlomové události skautingu za dob socialismu, které tento jeho celoživotní zájem zásadně ovlivnily.

Milan Šmejkal

Jako česká rodina se museli za války vystěhovat z Kaplice do vnitrozemí. Po válce se vrátili zpět. Absolvoval poválečný školský systém včetně fyzických trestů. Vzpomíná na přelomové roky na Kaplicku.

Emanuel Šmíd

Týnecký malíř a kronikář. Pamětník událostí v srpnu 1968, kdy se jako tehdy sedmnáctiletý postavil před okupační tank. Po vpádu vojsk varšavské smlouvy vyjadřoval silný nesouhlas se směřováním v tehdejším Československu a byl režimem perzekvován.

Martin Šmíd

„Mrtvý student“ ze 17. listopadu 1989. Jeden ze dvou studentů stejného jména, který byl prohlášen za ubitého při studentské demonstraci na Národní třídě. Tato fáma pomohla urychlit převratné listopadové události.

Mgr. Jan Šmíd

Zahraniční zpravodaj ČT a Českého rozhlasu, jehož rodina v době totality zažila velká příkoří, která měla nepřímo vliv i na pana Šmída.

Václav Šmídl

Oddaný křesťan, aktivní sušický občan, kronikář, milovník historie a bojovník za svobodu a demokracii, jenž má rád lidi. Pamětník komunistické perzekuce církve v 50.-tých letech.

Prokop Šmirous

Kvůli kolektivizaci zemědělství přišla jeho rodina na dlouhý čas o otce a musela opustit rodné hospodářství.

Emil Šneberg

Pan Šneberg vypráví o Vokovicích a letišti Ruzyně během Pražského povstání.

Jaromír Šofr

Kameraman, který stojí za vizuální podobou mnoha slavných českých filmů. Jeho dědeček vlastnil lékárnu v Třebíči, která mu byla v roce 1948 zkonfiskována

Božena Šochová

V srpnu 1944 uprchla z Lipska, kde byla nuceně nasazena a do konce války se ukrývala

Radomil Šolc

Architekt, skladatel a spisovatel se zajímavým příběhem

Zbyněk Šolc

Jeden ze zakladatelů Občanského fóra v Jablonci

Jaroslav Šoman

Rodák z Mirošova u Valašských Klobouk, kde jeho rodina vlastnila hospodu a hospodářství. Je pamětníkem srpnové invaze v roce 1968 ve Valašských Kloboukách.

Markéta Šonková

Pamětnice německé národnosti z Horní Stropnice, která zažila druhou světovou válku, osvobození a následný odsun sudetských Němců v novohradských horách. Maminka byla německé národnosti a totálně nasazená v Linci.

Albrecht Šorejs

V 50. letech babičce do části domu nastěhovali vojáky. Stal se učitelem, což vnímal jako poslání.

Růžena Šorejsová

Příběh dívky, jejíž rodiče museli kvůli vysokým dodávkám vstoupit do JZD. Na práci v zemědělství nezahořkla. Byla však ráda, když po letech mohla pracovat mimo státní statek.

Zdeněk Šorm

Farář česko bratrské církve evangelické, student teologie za komunismu, disident a pamětník revoluce v roce 1989.

Ruth Šormová

Pomoci druhým zasvětila celý svůj život. Kvůli aktivitám v Nezávislém mírovém sdružení a podpisu Charty 77 se stala terčem výslechů StB.

Marie Šouláková

Pamětnice vzpomíná na své dětství během 2. světové války, objevení ruských parašutistů a příchod Rudé armády.

Karel Špala

Stoletý rodák z Boješic vzpomíná s nezastřenou myslí a optimismem na téměř kompletní 20. století.

Václav Špale

Akademický malíř a restaurátor, který se ve volné tvorbě věnuje malbě, kresbě, ilustraci, scénografii, tvorbě objektů a instalací, podílel se na renovaci Libeňské synagogy.

Jaroslav Špatenka

Pamětník tragické události během okupace v srpnu 1968. Matka po odevzdání stranické knížky psychicky trpěla pronásledováním StB. Významný lékař v oblasti transplantace ledvin a kardiochirurgie působil v motolské nemocnici, spolupracoval se zahraničím.

Vladimír Špicar

Synovec semilského velkoobchodníka Karla Šmída, který byl v 50. letech s celou rodinou perzekuován

Růžena Špičková

Básnířka a milovnice zvířat, které totalitní režimy vzaly radostné dětství a dospívání.

Vanda Špinková

Češka narozená před válkou v Polsku, odkud musela s rodinou nedobrovolně odejít. Po válce pracovala jako cukrářka v Rumburku. Matka, babička, prababička se zálibou ve sběru borůvek.

Otto Šplíchal

Navštěvoval Baťovu školu ve Zlíně, zažil nálety a bombardování.

Oldřich Šplýchal

Rodák z Komárova, který celý život zasvětil práci v místních slévárnách Buzuluk

Josef Šrámek

Rodák z Plzně, syn majitele truhlářství. Díky odsouzení otce za protistátní činnost v 50. letech nemohl studovat, vyučil se truhlářem a pokračoval tak v rodinné tradici. Aktivní sportovec, který si po sametové revoluci založil firmu na výrobu sportovního nářadí.

Růžena Šromová

Dcera živnostníka, kterému byl po roce 1948 zabaven obchod s květinami v Příbrami. Srpen 1968 prožila na studijní cestě v Anglii.

Ctibor Štádler

Velkou část dětství prožil za druhé světové války. Vzpomínal na bombardování nádraží v Nezvěsticích a osvobození americkou armádou. Na Američany měl pouze pozitivní vzpomínky: vozili místní děti v tancích, dávali jim žvýkačky a čokoládu.

Marta Štáflová

Zažila těžké časy druhé světové války a komunismu. Přes mnoho těžkých životních chvil držela celý život hlavu vztyčenou. Milovala skauting, který byl velmi důležitou součástí jejího života.

Emílie Šťastná

Lékařka z Kralup nad Vltavou, které vpád sovětských vojsk r. 1968 do Československa přinesl nečekané dilema, zda bude budovat svoji kariéru v zahraničí nebo se vrátí zpět do okupované vlasti.

Jaroslav Šťastný

Narozen v Chebu, vystudoval JAMU v Brně, profesionální houslista. V roce 1970 emigroval, dlouholetý člen Rozhlasového symfonického orchestru ve Stuttgartu. V roce 1990 získal opět československé občanství.

Miloslav Šťastný

Volyňský Čech, který se v roce 1948 vrátil s rodinou zpět do vlasti.

Miloš Šťastný

Pamětník náletu na Kralupy na konci 2.sv. války, vypráví též o úskalích základní vojenské služby.

Petr Šťastný

Příběh emigrace po roce 1968 – zpracovali žáci ZŠ Chomutov Březenecká

Milan Štědra

Z politických důvodů mu nebylo umožněno vystudovat. Celoživotní mnohostranný zájem o kulturu, o hudbu, o sklářství, o historii města Sázava, a navíc skautské hodnoty a osvětová činnost vynesly Milanu Štědrovi po sametové revoluci ocenění Blanický rytíř.

Anna Šteflová

Pamětnice obnovy skautské organizace v období pražského jara (1968 až 1970). Celý život aktivní skautka, zúčastnila se i třetího obnovení činnosti v roce 1989. 

Marie Šteflová

Prožila šťastné dětství, těžké válečné časy i krásné chvíle v rodinném kruhu. Její příběh ukazuje sílu tradic, lásky a vzájemné úcty.

Bedřich Šteiger

Italský legionář a účastník protikomunistického puče v roce 1949

Marie Štěňhová

Před zoufalstvím ze ztráty syna ji zachránila víra a láska k vlasti

Zdeněk Štěpán

Strojní inženýr i muzikant sdílí své vzpomínky od bombardování za druhé světové války až po Sametovou revoluci a nástup Václava Havla na post prezidenta.

Michal Štěpánek

Jeho tatínek byl odbojář, který byl za svou činnost proti nacistickému režimu uvržen do vězení, jeho maminka židovka, deportovaná do koncentračního tábora.

Renata Štěpánková

Celý svůj život pracovala RNDr. Renata Štěpánková, CSc. v Mikrobiologickém ústavu AV ČR na Novém Hrádku. Náplní práce paní Štěpánkové byl odchov bezmikrobních zvířat. V roce 1986 jí byla udělena cena Jana Evangelisty Purkyně a v roce 2015 byla oceněna imunologickou společností.

Drahomíra Štěpánová

Tatínek byl nespravedlivě obviněn a strávil ve vezení tři roky. Paní Štěpánová o tom vůbec nevěděla do té doby, než ji odmítli přijmout na střední.

Věra Štěpánová

Vzpomínky na dětství na vesnici a mládí poznamenané událostmi srpna 1968.

Jiří Štěpánovský

Příběh zemědělce, který úspěšně navázal na rodinnou tradici a hospodaří dál

Jana Štěpková

Zaniklá obec Fukov je dnes na mapě již prázdným místem – v srdci paní Jany však zůstává.

Milan Štěrba

Rodák z Rokycan, který v roce 1968 nadvakrát emigroval do Německa a následně se usadil ve Švýcarsku, kde se postupně vypracoval na uznávaného mezinárodního tenisového rozhodčího.

Marie Šternberská

Rodačka z Brna, pamětnice nástupu komunistického režimu v Československu.

Antonín Štícha

Pan Štícha byl za války totálně nasazen a na udání byl přemístěn do pracovního tábora Nordhausen, ze kterého po náletu utekl zpátky do Prahy.

Luděk Štipl

Po návratu z Kanady do vlasti dokumentoval osudy lidí z místní židovské komunity a usiluje o zlepšení dějepisného vzdělání dětí

Jan Štokman

Pan Jan Štokman vzpomíná na strýce pplk. Jiřího Štokmana, člena paradesantní skupiny Clay-Eva.

Jindřich Štreit

Významný fotograf a pedagog vypráví o svém životě a obžalobě z hanobení komunistické republiky

Miroslav Štrobl

Celý život zasvětil divadlu a kulturnímu životu v Kutné Hoře. V 70. letech se ho Státní bezpečnost snažila získat ke spolupráci. Dokázal odmítnout.

Pavel Štrobl

Přítomností okupačních vojsk od roku 1968 byl velmi omezen kulturní život. Začal proto vyhledávat zálibu v přírodě. S dalšími lidmi se začali shromažďovat při pololegálních aktivitách. Jezdili trempovat do přírody a bavili se s partou podobně založených přátel. V horách se mu zalíbilo a později s horami spojil svůj profesní život.

Jana Štroblová

Básnířka a překladatelka, autorka čtrnácti básnických sbírek, signatářka manifestu Několik vět

Penka Mraslenka Štruncová

Narodila se, a do svých 14ti let žila v Bulharsku. V roce 1958 se s maminkou vydala do ČSSR hledat svého otce, který sem odešel za prací po 2. světové válce.

František Šturc

Emeritní středoškolský profesor, rodák z Benešova vzpomíná na své mládí.

Stanislav Šuba

Skaut, včelař a pamětník Maďarských událostí 1956 v jedné osobě

Josef Šubrt

Díky letectví procestoval celý starý kontinent.

Jaroslav Šula

O dlouhé cestě od rýsovacího prkna až do Senátu ČR.

Karel Šulc

Příběh chlapce, který dobu po sovětské okupaci v srpnu 1968 prožíval jako vysokoškolský student v Praze.

Jarmila Šulcová

Příběh lékařky, která zažila bombardování Mladé Boleslavi v květnu 1945

Lidmila Šulcová

Kuchařka a cukrářka, která se posledních 40 let stará o rychnovský kostel sv. Václava.

František Šúlek

Slovenský rodák vzpomínající na své dobrodružné dětství ve Slovenském Rudohoří na pozadí 2. světové války

Vlasta Šupáčková

Srdečná žena, která i přes spoustu překážek, kterým v životě čelila a čelí, nepřestává pomáhat lidem ve svém okolí

Vladimír Šupol

Bývalý voják, účastník hlídky osudového dne 21. srpna 1968 a dětský svědek poprav během druhé světové války.

Petr Šustek

Je žijícím svědkem násilné kolektivizace vesnice. Většinu života prožil v komunistickém Československu, kde zažíval nátlak ze strany totalitního režimu.

Karel Švábenický

Samá voda: pivovarský sládek, který zažil zaplavování údolí Želivky, vyučil se v oboru pivo-líh a později studoval vodohospodářství v Ústí nad Labem, do Jablonce se přestěhoval po velkých pražských záplavách

Jan Švadlenka

Bývalý ligový fotbalista SK Slavia Praha, dnes sochař, básník, hudební skladatel. Ve své době byl považován za nejtvrdšího hráče Slavie. Po skončení fotbalové kariéry se zabýval uměním.

Vlasta Švajdová

Vyprávění 96tileté pamětnice o nesnadném životě její rodiny pronásledované zlým osudem, a ještě horšími lidmi – komunisty, kteří jí zastřelili syna.

Pavel Švanda

Esejista, prozaik, básník, novinář v roce 1971 ztratil možnost oficiálního publikování za svůj protirežimní postoj.

Alena Švandová

Svobodomyslná a oblíbená učitelka, která se nenechala odradit režimem a i přes dvojí udání byla nakonec odměněna.

Bohumil Švéda

Vždy chtěl být učitelem, a to se mu splnilo, i když mu komunisté kladli mnoho překážek.

Alois Švehlík

Významný český herec a divadelní pedagog, který vzpomíná na osudy své rodiny v období protektorátu, komunismu i po sametové revoluci

Marta Šverclová

Žena, která jako pracovnice spořitelny zažila devalvaci československé měny v roce 1953 a po roce 1989 se pustila do pátrání po zesnulých příbuzných během první a druhé světové války.

Marie Švestáková

Za druhé světové války s manželem několikrát riskovali život, když ukrývali švagra odmítajícího vrátit se na nucené práce do Německa a válečného zajatce.

Josef Švrček

Milovník přírody a trampingu z Blanska, pamětník zrušení skautské organizace na počátku 70. let.

Pavel Taich

Rád si dopisoval s někým ze zahraničí, ale komunisté mu to zakázali. Tak se začal podepisovat jako manželka.

Vladimír Talaváňa

Za války měl prarodiče v Žatci, v tehdejších Sudetech. Po válce se do Žatce přestěhoval, téměř polovina jeho spolužáků byli Němci. Někteří z jejich rodičů byli popraveni při masakru v Postoloprtech.

Narcis Tálský

Potomek rodu Tálských na Žďársku, jejichž jméno je nedílně spojené s mlynářskou tradicí, kterou po tři staletí v této oblasti budovali

Jaroslava Tatrová

Oblíbená učitelka vzpomíná na významné historické události 20. století

Pavel Taussig

Filmový historik, jehož tatínek unikl holocaustu a bojoval u Tobruku

Pavel Taussig

Měsíc před svými jedenáctými narozeninami byl i s rodiči zatčen a odvezen do koncentračního tábora v Osvětimi

Marie Teclová

V roce 1962 se provdala za politického vězně Václava Tecla, po revoluci se zasloužila o rehabilitaci jeho jména a stala členkou Konfederace politických vězňů.

Pavel Teodosijev

Líčí příběh svého otce, který za dramatických okolností uprchl před popravou z ukrajinského vězení. Sám Pavel Teodosijev později čelil nátlaku STB.

Vladimír Tepavčević

Narodil se v bývalé Jugoslávii, ve městě Sarajevo. Pamětník se do Československa přestěhoval krátce po revoluci.

František Teplý

Odsouzen ke čtrnácti letům vězení v Jáchymově a příbramském táboře Vojna

Ludmila Terčová

Pamětnice pochodů smrti v Domažlicích a dalších historických událostí

Luboš Tesař

Žurnalista a fotograf během komunismu, který se potýkal se všudypřítomnou cenzurou. Fotografoval demonstrace během Pražského jara.

Milan Tesařík

Od dětství stráveném na poli přes výlety do Sovětského svazu až k vrcholnému ekonomovi, to vše byl komunismus.

Jaroslav Těšínský

Příběh Josefa Těšínského, pilota 312. stíhací perutě RAF, vyprávěl jeho syn Jaroslav.

Václav Tetera

Pan Václav Tetera, zemědělec tělem i duší, kterého ve Francii v roce 1968 zaskočila zpráva o vpádu vojska spřátelených armád Varšavské smlouvy do Československa.

Vlastislav Tic

Příborský pamětník: vzpomínky jako kronika proměn místa a lidí v něm

Jan Tihlařík

Redaktor deníku Rudé právo, který ve svých reportážích psal mj. o stavbě jaderné elektrárny Dukovany. V letech 1986–1989 pracoval jako zahraniční reportér v tehdejší SSSR, odkud má spoustu zážitků.

Alena Tichá

Alena Tichá o svém otci Oldřichu Zarembovi

Olga Tichá

Příběh dívky, jejíž rodině po Únoru 1948 všechno vzali. Později se jako studentka dostala k výslechu na Státní bezpečnost, kam ji odvezli přímo ze školy.

Lubomír Tichopád

Od osmi let byl posílán na práce k sedlákům na jižní Moravu. Během jednoho takového pobytu zažil střet nepřátelských armád na konci druhé světové války.

Antonie Tichopádová

Jako desetiletá během druhé světové války na vlastní kůži zažila, co znamená ocitnout se v nesprávnou dobu na nesprávném místě, když jejím bydlištěm prošla válečná fronta.

František Tichý

Díky svému celoživotnímu pozitivnímu naladění si ze všeho vždy vzal to lepší. Pozitivně vnímal i změny, které přišly na podzim roku 1989, a nesměl u nich chybět.

Jan Tichý

Vyprávění pamětníka kolektivizace

Jan Tichý

Učitel, publicista a literát. Narodil se za okupace v Hradci Králové, kam byl jeho otec jako soudce po Mnichovu přeložen z Mostu. Jeho novela Třicet dva hodin mezi psem a vlkem je inspirována poválečným divokým odsunem Němců v Novém Boru.

Stanislav Tišer

Sedminásobný mistr republiky v boxu se v roce 1984 intenzivně připravoval na účast na olympijských hrách v Los Angeles, avšak jeho ambice byly náhle překaženy politickým bojkotem ze strany ČSSR.

Hana Tížková

Dcera politického vězně vzpomíná na silný dopad tatínkova uvěznění na její vlastní osud

Věroslava Tkáčová

Paní Věroslava Tkáčová vypráví o hrůzách druhé světové války, odvlečení svého otce gestapem a bombardování Ostravy.

Vlasta Tkadlecová

Pamětnice represí německé okupační moci proti všem, kteří se podíleli na atentátu na R. Heydricha. Jejím strýcem byl Josef Valčík.

Richard Tláskal

Příběh mladíka, který chtěl uchovat čest číšnického stavu i po Únoru 1948

Helena Tlaskalová

Významná imunoložka, narodila se na pražském Žižkově. Po srpnu 1968 vystoupila z KSČ a spolu se svými kolegy se podílela na protirežimních aktivitách.

Ladislav Tměj

Hospodář v Osíku, jehož rodina odmítla vstoupit do JZD. Situace vygradovala požárem rodinného statku a odsouzením otce do vězení s propadnutím majetku.

Růžena Tobková

Pamětnice konce druhé světové války. Celý život strávila těžkou prací na rodinném statku.

Ing. Martin Tocháček

Geotechnik, který prožil část dětství v Iráku. Posléze zažil okupaci ČSSR v roce 1968.

Jindřich Tolar

Příběh karlovarského patriota, jehož život ovlivnila emigrace otce a části rodiny

Jiří Toman

Rodák z Cerekvice nad Loučnou, který svůj život zasvětil keramice.

Jaroslav Tomasko

Vnuk vyhlášeného cukráře Tomaska z Českých Velenic. Po sametové revoluci opustil své zaměstnání a úspěšně obnovil cukrárnu Tomasko v Českých Velenicích.

Linda Tomaščik

V době emigrace její rodiny jí byly pouhé dva roky, návrat do Česka v době dospívání a zvykání na českou školu velmi prožívala.

Jindřich Tomášek

Chartista, který koncem 80. let spoluorganizoval manifestace na Chomutovsku.

Marianna Tomašovská

Marianna se narodila po válce do německé rodiny, která nebyla odsunuta. Vyprávěla o svém poválečném životě a vůli překonávat všechny nástrahy kolem sebe.

PhDr. Prokop Tomek Ph.D.

Historik zaměřený na totalitní režimy a vojenskou historii. Působí ve Vojenském historickém ústavu a zabývá se dokumentací zločinů komunismu. Autor mnoha publikací o odboji a exilu.

Jan Tomeš

Po vzoru svého bratra si nechal narůst dlouhé vlasy a zařadil se mezi máničky a underground. Jeho bratr emigroval do Francie, ještě před sametovou revolucí se mu podařilo vyjet se za bratrem podívat.

Martin Tomešek

Muž, který se rozhodl, že společně s malým synem opustí okupované Československo

František Tomíček

Semilský rodák a vyhlášený opravář televizorů, jehož bratr emigroval po roce 1968 do Kanady.

František Tomšíček

Vyučil se radiomechanikem v podniku Elektra. Po absolvování obdržel umístěnku do Výzkumného ústavu přístrojů jaderné techniky (VÚPJT). Byl členem KSČ do r. 1968, který vnímal jako velké zklamání.

Jiří Toncar

Narodil se v jihočeské Kaplici do smíšeného česko – německého manželsví, 2. světovou válku strávil v Praze. Během Pražského povstání přišel o život na barikádě jeho blízký kamarád ze skautského oddílu.

Pavel Töpfer

Syn židovských rodičů, kteří si prošli koncentračním táborem. Ale také muž s hereckou zkušeností a restauratér, kterému vrátili v restituci slavnou restauraci U Kalicha. Tu po roce 1989 navštívila řada významných osobností.

Zuzana Topinková

Ještě před tím, než byl v ČSSR skaut oficiálně zakázán, vstoupila pamětnice do skautského oddílu. Hodnoty organizace si uchovala celý život a po revoluci založila s manželem skautský oddíl Žlutá střelka.

Věra Totušková

Pamětnice normalizace vypovídající o každodenním životě v Československu.

Věra Toušková

Mládí prožila za druhé světové války. Maminka zemřela za heydrichiády, tatínek byl zastřelen Němci během Pražského povstání. Brzy se vdala za Ladislava Touška, vojáka a osobního řidiče gen. Karla Klapálka.

Václav Toužimský

Pamětník událostí 21.8.1968 v Liberci, známý liberecký fotograf, který se proslavil svou fotkou tanku, který proráží podloubí na libereckém náměstí.

Miroslav Trajhan

Rodák z Poděbrad, jehož dětství a mládí zásadně ovlivnily obě totality.

Miloš Trapl

Známý historik Miloš Trapl vzpomíná na své dětství prožité během druhé světové války, střídavě v Hustopečích u Brna, Brně nebo Boskovicích.

Jiří Trávníček

Dlouholetý skaut, který se účastnil obnovy skautingu v roce 1968 ve Vyškově. Na vojně byl pronásledován státní bezpečností, protože se pohyboval v okruhu lidí, kteří podepsali Chartu 77.

Marie Trávníčková

Jako svobodná matka bojovala v 70. letech proti úřadům, aby si mohla ponechat své dítě.

Věra Trčková

Vyprávění o práci na gymnáziu a celoživotním přátelství.

Karel Tregler

Pamětník hornické stávky v Malých Svatoňovicích v srpnu roku 1968 a dalších historických událostí v Československu. Horníkem se rozhodl stát proto, aby navzdory otcově vzoru unikl vojně.

Eva Trejbalová

Seniorka roku 2020, cvičitelka jógy, bývalá studentka Otty Wichterleho

Anna Trillová

První valcířka v republice vzpomíná na svá školní léta během války.

Kateřina Trlifajová

Matematička, zabývá se filozofií matematiky, převážně problémem kontinua a nekonečna

Jana Trnková

Společně se svým prvním manželem pobývala v 60.letech v Sýrii, zažila Šestidenní válku, během níž se s malými dcerami schovávala v krytu.

Jakub S. Trojan

Pohřbíval Jana Palacha a s oblibou vyhledává problémy, lákají ho

Božena Troubová

Prožitky a vzpomínky na dobu nacistické okupace ve východočeské obci Neratov. Vyprávění o pomoci partyzánům a strachu mladé dívky v temné době.

Jaroslav Trsek

Po roztrhání přihlášky do KSČM se potýkal s velkými problémy nejen v zaměstnání. Zakladatel OF v Košťanech.

Ladislav Trtek

Oběť perzekuce v souvislosti s kolektivizací zemědělství. Jeho otec odmítl vstoupit do JZD a rodina kvůli tomu čelila šikaně režimu

Miloš Trýzna

Výtvarník, který vybudoval textilní vzorový závod a kvůli režimu o místo ředitele přišel

Magdalena Třebická

Jako jedna z prvních v Československu vystudovala obor zaměřený na výpočetní techniku. S počítačem se poprvé setkala na konci padesátých let, tehdy u nás byly čtyři. Po roce 1989 podnikala a věnovala se komunální politice.

Anna Třetinová

Zažila celou druhou světovou válku. Po válce jim nezůstalo nic, rodný dům byl vykraden, stodola shořela a dobytek byl ztracen. Pak přišly další okamžiky bezmoci, když jim komunisté v rámci kolektivizace zabrali veškerý majetek.

Gerhard Tschunko

Český horolezec s německými kořeny, který zdolal náročné výstupy světových hor a pomohl rozšířit obor horolezectví u nás.

Jan Tůma

Mít koníček, který udržuje váš zájem

Jaromír Tůma

Příběh muže, který se celý život věnuje písničkám a hudební publicistice. Posluchači československého rozhlasu ho znali z Mikrofóra.

Eva Tůmová

Spoléhat se hlavně na svoje ruce a nezranit své přátele

Libuše Tůmová

Výborná pedagožka, která dlouhá léta s úspěchem vedla jednotřídku romských dětí

Ludmila Tůmová

Příběh ženy, která přišla o tatínka na sklonku války

Marcela Turčínková

Její tatínek byl svědkem letecké bitvy nad Bílými Karpaty, pomohl sestřelenému americkému pilotovi. Obě rodiny jsou v kontaktu dodnes.

Marie Turková

Rodačka z Příbrami, která unikla totálnímu nasazení a v posledních dnech války pomáhala v Příbrami jako zdravotnice.

Eva Turner

Pochází ze židovské rodiny, její rodiče za války sloužili v Britské armádě. Poprvé vycestovala v roce 1968, ale odejít natrvalo se rozhodla až během normalizace v roce 1978. Žije v Londýně.

Zdeněk Tužil

Člověk, který celý život zasvětil práci s dětmi. Svého rozhodnutí nikdy nelitoval a budoucnost mládeže nevidí skepticky. Ve školství nezbohatl, ale obohatila ho právě práce s dětmi.

Přemysl Tvrdoň

Tiskař a pamětník invaze 1968 v Brně. S manželkou se účastnil demonstrace 21. srpna 1969 v Brně, kdy byl napaden pendrekem.

Zuzana Tvrzská

Příběh ženy, jejíž otec- personální ředitel Škodovky – zápasil proti nacistům a za komunistů ho zavřeli. Za zlomový okamžik v životě považuje setkání se svým současným manželem, dovedl ji ke skautům.

Zdeněk Tydrych

Rodák z Kladna, který odolal nátlaku vstoupit do KSČ. Jeho celoživotní vášní je houbaření a mykologie, ze které složil zkoušky u slavného Miroslava Smotlachy.

Miroslav Tyl

Životní příběh jednoho ze signatářů a mluvčích Charty 77, pana Ing. Miroslava Tyla

Jan Uhlíř

Vypráví o mlýně v Ubušínku, který je úzce spjat s rodinnou historií od konce 19. století do současnosti. Vzpomíná také na tragické události v obci během 2. světové války.

Zdeněk Uhlíř

Příběh muže, který po sametové revoluci úspěšně obnovil rodinný koloniál. Jeho otec, účastník protinacistického odboje, ho za komunistů nemohl samostatně provozovat.

Alena Uhlířová

Inženýrka, která vzpomíná na práci se sálovými počítači, příjezd Varšavských vojsk i na „pád dvojčat“.

Saša Uhlová

Novinářka, pochází z rodiny Anny Šabatové a Petra Uhla

Mgr. Slávka Uhurová

Paní učitelka, která svůj profesní život spojila se Základní školou v Hejnicích. Působila na ní 47 let a vychovala tak dvě generace tamních žáků.

Jaromír Ujčík

Pamětník srpnové okupace 1968 a komunistického režimu v Československu.

Jaromír Ulbrecht

Úspěšný chemický inženýr, který v roce 1968 emigroval. Jako profesor působil deset let na univerzitách v Anglii a v New Yorku, později pracoval ve výzkumném ústavu ve Washingtonu. Po roce 1989 spolupracoval i s českými univerzitami. Napsal řadu publikací a za svou práci získal řadu ocenění.

Vlastimil Úlehla

Pamětník z Hulína, který měl za druhé světové války, zejména během bombardování Hulína, na starost civilní protileteckou ochranu města.

Stanislav Ulman

Statek, kde rodina Ulmanových žila, zabrali Němci. Směli si vzít jen to nejnutnější a museli odejít.

Blanka Ulovcová

Prožila dětství v Novém Boru v Sudetech ve velmi pestré a soudržné rodině. Maminka se vdala za Poláka, její sestra si vzala za muže Žida, další sestra Němce a třetí sestra Čecha

Vladimír Ulrich

Celý život Vladimíra Ulricha je spojen s cukrem. Chemický inženýr se brzy po nástupu do cukrovaru v Nymburce stal jeho ředitelem. Cukr byl významným artiklem nejen v dobách socialistického Československa. V nymburském cukrovaru Vladimír Ulrich působil až do jeho uzavření a následné demolice v porevolučních letech. Ani poté neodešel do důchodu, až do 81 let pracoval v cukrovaru v Dobrovicích.

Jarmila Unzeitigová

Autorka knih pro děti a mládež, pamětnice invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.

Květuše Urban Klimentová

Referentka oddělení investičních celků v Podniku zahraničního obchodu, která před rokem 1989 vyjížděla do zemí východní Evropy.

Vladimír Urban

Od dětství ho provázelo ochotnické divadlo a hraní, díky mamince a následně manželce Janě. A divadlu se věnuje celý život.

Vladislav Urban

Narodil se v ukrajinské obci Nové Novosilky, v okrese Horochov. Jako dítě zažil hrůzy druhé světové války. V deseti letech s rodinou přesídlili zpět do Československa, od dubna do května roku 1947 cestovali transportem z Volyně do Rychnova u Jablonce nad Nisou vlakem.

Božena Urbánková

Pamětnice tvrdého venkovského života za války, v 50. letech a za normalizace v Československu.

Daniela Urbánková

Pedagožka, která celý život pracovala s dětmi a pomáhala jim. Sportovkyně, zapálená hráčka házené a vyznavačka vodních sportů. Pamětnice roku 1968 v Sušici, vzpomíná na příjezd sovětských vojsk.

Eva Urbánková

Roku 1968 odletěla do Anglie, kde vykonávala službu v pečovatelském domě. Po roce se ale vrátila zpět do Čech.

Karel Uzel

Příběh chlapce, který na konci války 9. května 1945, zažil bombardování Mělníka letectvem Rudé armády.

Karel Vacek

Životní příběh, který by mohl být příběhem každého z nás.

Petr Vacek

Nejmladší bratr a v mládí zarytý vodák, který své dospívání strávil mezi komunistickým světem svých rodičů a protikomunisticky smýšlejícími bratry. Oba světy mu ale ukazovaly, že rodina je vždy na prvním místě.

Libuše Vacková

Pamětnice klidného venkova a dlouhých pěších cest do školy. Za války ovšem zažila dramatické chvíle – při kontrolách v rodinném obchodě nebo když se s babičkou schovávaly v květnu 1945 ve sklepě před střelbou.

Václav Diviš

Chartista, odpůrce komunistického režimu, podepsal dokument Charta 77. Celoživotní skaut, vyznavač zásad skautingu, dlouholetý vedoucí skautských oddílů. Kněz, duchovní opora lidí.

Václav Habart

Dnes je pan Habart římskokatolickým knězem a žije v Českých Budějovicích. Na začátku normalizace, ve věku třiceti let, se jako zaměstnanec táborského Kovosvitu rozhodl pro duchovní službu a absolvoval Bohoslovecký seminář v Litoměřicích.

Václav Chabr

Václav Chabr se narodil 13. července 1943 v Hradubčicích u  Plzně. V roce 1968 emigroval do Německa, kde žil až do roku 1989.

Václav Kolovratník

Pan Václav Kolovratník se narodil v roce 1939 v Dobřanech. Jelikož Dobřany byly součástí Sudet, raději se přestěhovali do Chlumčan. Vzpomíná, jak z Chlumčan obyvatelé pozorovali, jak namísto Škodovky míří letadla na Dobřany.

Václav Krippel

Vášnivý myslivec a milovník motorek, který strávil svůj život v Dobršíně. Jako malý chlapec prožíval válku, během které mu šlo nejednou o jeho vlastní život. / Ein leidenschaftlicher Jäger und Motorradliebhaber, der sein Leben in Dobršín verbrachte. Als kleiner Junge erlebte er den Krieg, in dem es nicht nur einmal um sein eigenes Leben ging.

Václav Pouba

Narodil se v Zeměticích u Merklína a jako malý chlapec byl svědkem ošklivých událostí druhé světové války. Přes malou zídku pozoroval, jak do Stodu přijel dne 13. dubna 1945 na zdejší nádraží železniční transport z koncentračního tábora v Buchenwaldu.

Aleš Václavík

V patnácti letech ho oslovil tanec, v JATAKu se věnoval standardním tancům a latině, poté účinkoval v souboru Nisanka. V roce 1995 spolu s manželkou Jaroslavou založili soubor Šafrán, se kterým úspěšně vystupují po celém světě.

František Václavík

Kovář, který byl v učení v rodinné kovárně. V roce 1959 rodinný podnik znárodnili.

Ljuba Václavová

Dokumentaristka, dramaturgyně a režisérka politických a sociologických debat a dokumentů se sociální tematikou

Eva Václavská

Příběh paní Václavské je o dětství na Hodonínsku, o překročení hranic do Rakouska těšně před Sametovou revolucí a o navrácení na Moravu po několika letech.

Rudolf Vaclík

Zažil nálety na České Budějovice v posledním roce 2. svět. války. V roce 1956 byl zadržen v hraničním pásmu v Aši a vyslýchán pro podezření z pokusu o překročení státních hranic.

Václav Váhala

Rocker, který se nebál projevit svůj nesouhlas s komunistickým režimem

Jan Vaic

Rodiče Jana Vaice chtěli se svými dětmi těsně před vpádem okupačních vojsk emigrovat do Německa. To se kvůli nešťastné shodě náhod nepodařilo, později emigrovala pouze jeho sestra.

Pavel Vajčner

Člověk, který svůj život spojil s jednou popínavou rostlinou, a díky ní vybudoval úspěšnou firmu, díky níž se Znojemsko stalo uznávanou vinařskou oblastí.

František Vajrauch

Příběh rodinné truhlárny, která byla po roce 1948 znárodněna. Na základě udání byl otec tři čtvrtě roku vyslýchán a rodina byla následně perzekvována.

Ludvík Vala

Jako malý kluk byl svědkem válečných událostí v Břeclavi

Miroslav Valášek

Pamětník okupace v roce 1968 a dalších historických událostí v Československu.

Jana Valášková

Jako malé děvče zažila bombardování Prahy a boje na barikádách v Lahovicích, kde zemřel její strýc

Jarmila Valášková

Paní Jarmila Valášková se narodila roku 1938. Jako malá zažila 2. světovou válku a strach o blízké, kteří se zapojili do odboje. Patří mezi pamětníky výstavby přehrady Šance a likvidace centra obce Staré Hamry, ve které se narodila a celý život žije.

Marie Válečková

Nesměla studovat na gymnáziu, protože byla členkou chrámového sboru. Svědkyně příjezdu ruských tanků v roce 1968 do Tábora.

Jaroslav Válek

Na vojně se seznámil se skupinou přátel, s níž se posléze spolu s manželkou podílel na vydávání samizdatů

Karel Valenta

Vnuk legionáře. Rodák z Josefovské pevnosti s těžkým životním startem.

Vladimír Valeš

Ředitel chmelařského muzea. Patřil mezi tzv. závadovou mládež. Natřel spolu s kamarády tank, který kdysi stál v Žatci, na růžovo.

Ludmila Vallová

Jako malá směňovala s vojáky vejce za cigarety, rozdělila se s nepřítelem o chleba a přežila sedmiminutové bombardování pod širým nebem.

Jarmila Valouchová

Když se ve Slatinicích narodil její bratr, stalo se to osm dní po smrti Reinharda Heydricha. Porodní bábu na motorce si někdo spletl s odbojáři a pár hodin po porodu vtrhli do domu vojáci.

Jaroslava Valová

Firmu Siko založila v roce 1991. I díky její pevné vůli, charakteru a odhodlání společnost uspěla.

Miroslava Válová

Rodačka z Písku, dnes hrdá obyvatelka Olbramova jejíž život ovlivnily nejen změny režimu, ale hlavně vlastní aktivní zapojení do událostí. Zažila tak nejen radost ze Sametové revoluce a vlastní úspěšnou politickou činnost, ale i děsivý zážitek při na demonstraci proti okupaci Sovětskými vojsky, kde byl přímo vedle ní zastřelen mladý člověk.

Bohumila Valtová

Pamětnice vypráví o svém životě, který zasvětila dětem. Pracovala jako vychovatelka ve družině, asistentka na prvním stupni či v tzv. pasťáku.

Jan Vančura

Pan Jan Vančura vypráví o svém otci, který byl legionářem a odbojářem, a o dramatickém útěku, jenž za okupace zásadně ovlivnil život celé jejich rodiny.

Marta Vančurová

Zakladatelka projektu Zmizelí sousedé, v 70. a 80. letech byla souzena za příslušnost ke státem nepovolené církvi.

Milena Vančurová

Zakladatelka jedné z prvních cestovních kanceláří v postkomunistickém Československu. Své sny dokázala naplnit, i když musela před rokem 1989 čelit nepřízni režimu.

Josef Vaňhara

Příběh demokratického novináře v dobách totality podle vyprávění jeho dcer

Alice Vaňkátová

Jako pětiletá dívka se zúčastnila pochodu smrti z Brna do Pohořelic

Eva Vaňková

Vzpomínky pamětnice, která celý svůj život prožila ve Vlašimi. Její dědeček společně se strýcem zde založili v roce 1926 továrnu na obuv.

Jarmila Vaňková

Pamětnice narozená roku 1925 vzpomíná na události 2. světové války, které se jí nesmazatelně vryly do paměti.

Marie Vaňková

Zvuk houkajících sirén v ní už navždycky bude vzbuzovat strach a úzkost. Vzpomene si na válku, nacisty i rudou armádu.

Sieglinde Vaňousová

Matka pocházela ze Slovenska, otec byl Němec ze Švábska, protože byl v armádě, nemohli se vzít. Jejich nemanželská dcera nemohla díky svému původu studovat podle své volby.

Václav Vašák

Hudebník, který se dostal do střetu s normalizační cenzurou, protože prý na přebalu své desky vypadal jako Kristus.

Bedřich Vašík

Rodiče odmítli vstoupit do Jednotného zemědělského družstva, pamětníkovi je zapovězeno studium a ke své vášni, sochařině, se naplno vrací až v 58 letech.

Petr Vašina

Příbramský hudebník, který zde zažil srpen 1968. Jeho tatínek byl politický vězeň v Jáchymově.

Ivan Vaško

Pan Vaško vzpomíná na ranné dětství za druhé světové války v Srbsku, dětství na počátku komunismu v Československu a svou cestu od chlapce ze zemědělské rodiny ke stavaři, který nakonec postavil pro sebe i svou rodinu vysněné domy.

Pavla Vašková

Vyrůstala v sokolské rodině, je poslední členkou Věrné gardy T. J. Sokol Brno Černovice.

František Vávra

Pamětník kolektivizace na vesnici v 50. letech, který doufal, že se v roce 1968 poměry v Československu změní

Jaroslav Vávra

Celý život prožil v Lenešicích, kde byl svědkem spousty válečných údálostí jako například náletu stíhačky na vlak, popravy mladíka z Hitlerjugend a pochodu smrti.

Jaroslav Vávra

Uznávaný pedagog a předseda pěveckého spolku Jizeran vzpomínající na své peripetie s minulým režimem.

Zdeněk Vavroš

Vyprávění muže, který se narodil na hranicích Protektorátu

Marta Vavrouchová

Učitelka a pamětnice druhé světové války v Blažovicích na Brněnsku, mimo jiné také bombardování blažovického nádraží.

Danuše Vávrová

Pamětnice vyrůstající za 2. světové války v Lišově vzpomíná i na další události 20. století.

Eva Vávrová

Příběh ženy, jejíž strýc byl roku 1955 odsouzen na 18 let do vězení za to, že pomáhal rodinám politických vězňů

Eva Vávrová

Svědkyně životního stylu a lokálních událostí z éry normalizace v Brně.

Hana Vavříková

Členka Klubu angažovaných nestraníků (KAN), pamětnice okupace v roce 1968 a následné normalizace. Lektorka Židovského muzea, organizátorka akcí připomínajících holokaust a perzekuce židovského obyvatelstva.

Karel Vavřínek

Jeden z prvních politických vězňů komunistického režimu

Irena Veberová

Narodila se v Nové Vsi nedaleko Pohořelic do smíšeného manželství otce Poláka a matky sudetské Němky. Kvůli svému původu zažívala v dětství mnohé útrapy.

Pavel Večeřa

Pamětník komunistického režimu v Československu, který byl jako voják poslán na jižní Slovensko po protržení Dunajské hráze v červnu 1965.

Eva Vedralová

Pamětnice okupace v roce 1968 a revoluce v roce 1989. Kvůli vyhazovu její maminky z práce nemohla studovat, ale pak se s problémy dokázala poprat.

Jana Věchtová

Její život je spojen s trampskou osadou Jívák. Osadu za první republiky spoluzaložil a stal se jejím prvním šerifem dědeček Jany Jan Bártl. Tato osada byla ostrůvkem svobody v totalitním režimu pro všechny své obyvatele. Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu roku 1968 ovlivnila i život osadníků na Jíváku. V lesích vyrostl plot ohraničující vojenský prostor v nedalekých Milovicích.

Jiří Veiser

Jiří Veiser vzpomíná na válečnou dobu v Zábřehu. V té době byl ještě dítě.

František Vejrosta

Pamětník, který vzpomíná na život ve Veverské Bitýšce, kde se aktivně zapojoval do jejího dění a stal se průkopníkem při zlepšení života obyvatel.

Alena Vejvodová

Učitelka, která zasvětila život vzdělávání navzdory překážkám komunistického režimu. Po okupaci 1968 byla s manželem vyloučena z KSČ, což ovlivnilo jejich profesní kariéru. Přesto dál učila na ZŠ Odolena Voda a věnovala se hudební výchov

Jaroslava Velartová

Jako dívka zažila společně s bratrem Jaromírem Hrdým kolektivizaci rodinného statku, vykonstruované obvinění a odsouzení strýce. Na sklonku 80. let byl statek úplně zničen. V restituci dostala zpátky ruiny.

Věra Velínská

Dcera vzpomíná na tatínka mlynáře, který se nebál za války pomáhat.

Josef Veltruský

O muži, který byl taky malý kluk a ve škole se poprvé setkal s německými spolužáky.

Vlastimil Venclík

Scenárista a režisér, který se ve své tvorbě věnoval i tématům, která nebyla vždy vítaná. Jeho studentský film Nezvaný host byl dokonce na několik let zavřen do trezoru.

Jiřina Venclová

Téměř devadesátiletá pamětnice, která dnes již s úsměvem na rtech vzpomíná na momenty, kdy ji komunistický režim vstoupil do života. Ona však vždy, navzdory nejrůznějším tlakům, zůstala věrna své víře.

Věra Fialová

Příběh energické a usměvavé ženy, která se odmala s láskou věnuje dětem, zpěvu a divadlu.

Věra Kantová

Pocházela z židovské rodiny, tatínek byl zubař, maminka zubní instrumentářka. Po absolvování střední průmyslové školy, začala studovat na Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni. Později pracovala v národním podniku Kozak a až v roce 1993 si splnila svůj sen a stala se učitelkou na Obchodní akademii.

Věra Marasová

Při bombardování Plzně se běželi schovávat do úkrytu Rosie.

Věra Mužíková

Jako malá žačka se musela učit po hospodách, do školy byli převezeni ranění po bombardování Dobřan.

Věra Řezníčková

Z malé holčičky, kterou opustila v nelehkých chvílích války matka, se stala žena, jež se vždy snažila žít pro druhé…

Eva Veřmířovská

Frýdlantská rodačka zachycující ve fotografiích tvář města v toku času

Anna Veselá

Celý svůj život se věnovala dětem. Učila na základní škole, pracovala jako vychovatelka. Stála také u zrodu Dětského tábora v Manětíně a především filmového festivalu Otty Hoffmana.

Jitka Veselá

Oblíbená učitelka, která se i za komunistického režimu snažila říkat pravdu.

Lucie Veselá

Příběh školačky, která v červnu 1983 prožila pád sovětské stíhačky na náves v Čisté.

Radka Veselá

V srpnu 1968 nechápala, že nás obsadili Rusové, které z hodin dějepisu znala jako osvoboditele

Věra Veselá

Žena, která prošla druhou světovou válkou, komunistickými ústrky a historickými událostmi srpna 1968. Přesto vždy našla útěchu v kultuře, v psaní básní a komunitě, která ji provázela životem.

Jaroslav Veselý

Právník a učitel, člen Občanského fóra, spoluzakladatel festivalu Jičín – město pohádky vzpomíná na období roku 1989.

Petr Veselý

Absolvent oboru činoherní režie na JAMU, někdejší umělecký šéf Městského divadla Brno a umělecký šéf Městského divadla Zlín. Během Sametové revoluce byl v čele stávkového výboru JAMU.

Vladimír Veselý

Pan Veselý se zhruba před osmnácti lety začal věnovat pomoci druhým. Konkrétně pomoci lidem zápasícím s alkoholem. Od té doby vede podpůrnou skupinu anonymních alkoholiků.

Vladislav Veselý

Pamětník komunistických perzekucí, organizátor demonstrací v roce 1989 a zakladatel OF v Telči.

Václav Veverka

Celý svůj profesní život strávil v Loděnici, kde začínal jako učitel na základní škole. Vzpomíná na okupaci Československa v roce 1968 a následnou normalizaci.

Jiří Vik

Autorský tým: Anežka Polehlová, Jaromír Jarkovský, Albi Kříž a Anna Ficková Pedagogické vedení: MgA. Jiřina Krtičková Škola: ZUŠ Třebechovice pod Orebem

Viktor Janoušek

Viktor Janoušek, rodák z moravských Troubek, své dětství a dobu dospívání prožil v době Protektorátu Čechy a Morava. Válečné události, setkání s ruskými, americkými i německými vojáky, strádání a všudypřítomný strach …to vše se promítá v jeho vzpomínkách.

Viktorie Fajcová

Dcera živnostníků, která díky tomu nebyla přijata na zvolenou školu. V roce 1983 navštívila příbuzné ve Vídni a po návratu byla vyslýchána.

Karel Vilgus

Český grafik, výtvarník a fotograf, celý život pracoval v Divadle Semafor.

Ladislav Vilímek

Historik, badatel a spisovatel s mnoha vzpomínkami a příběhy na různá období dějin jak probíhaly Jihlavou.

Jana Vintrlíková

Pamětnice, která vzpomíná na dobu normalizace, i takové drobnosti, jako byl například devizový lístek.

Jiří Víšek

Autorský tým: Jan Radoch, Ondřej Novák, Filip Kubec, Prokop Pochobradský, Veronika Tošovská a Jiří Čtvrtečka Pedagogické vedení: Mgr. Hana Vyšehradová Škola: Gymnázium Dobruška

František Vít

Milovník letadel, který se kvůli nim rozhodl jít studovat v šedesátých letech vojenskou školu leteckých mechaniků.

Milan Vítek

Milan Vítek se vyučil keramikem, ale brzy se začal prosazovat jako výtvarník a kreslíř. Ve Studiu Bratři v triku u Jiřího Trnky nastoupil filmařskou dráhu, kde získal nejvíce profesních zkušeností.

Zdeňka Vítková

Narodila se na zámku. Její manžel, filozof a malíř, byl stíhán režimem, rodina tak musela překonávat nemalé existenční starosti.

Eva Vitouchová

Bývalá pedagožka vzpomíná na podobu školství za komunismu i na zážitek ze srpna 1968.

Věra Vítová

Spoluzakladatelka OF a bývalá starostka Teplice nad Metují

Jindřich Vítovec

Profesor vyučující metrologii na ČVUT, který zůstal aktivní v oboru až do svých 92 let.

Ladislav Vízek

Bývalý fotbalový reprezentant, účastnil se mistrovství Evropy v Itálii a olympijských her v Moskvě.

Oldřich Vladař

Pan plukovník Oldřich Vladař vypráví o odboji proti nacistům a perzekuci za komunistického režimu.

Vladimír Bartoš

Jako vysokoškolský student se aktivně zapojil do dění kolem Sametové revoluce.

Vladimír Bednář

Reprezentant a mistr světa v ledním hokeji. Zúčastnil se mistrovství světa v roce 1969 ve Stockholmu, na kterém hráči projevili svůj nesouhlas s okupací v roce 1968.

Vladimír Černý

Rodák ze Sušice, který se od 50. let aktivně věnoval skautingu. Vedl tábory pro mládež a v duchu křesťanství a skautských hodnot se snažil ovlivňovat mladé lidi na Sušicku.

Marie Vlachá

Pamětnice 2. světové války a následujících let.

Josef Vlasák

Josef Vlasák je znojemský patriot tělem i duší. Milovník historie a vášnivý fotograf, který vlastní rozsáhlou sbírku historických fotografií svého milovaného města Znojma.

Vlastimil Zwiefelhofer

Vysokoškolský asistent, který musel z náboženských důvodů opustit univerzitu. Po odchodu z vysoké školy se živil jako dělník.

Jan Vlček

Letecký konstruktér a syn světoznámého konstruktéra cvičného proudového letounu L-39 Albatros Jana Vlčka.

Oldřich Vlček

Jako herec strávil v angažmá Národního divadla 51 let. V současnosti spolupracuje se zbraslavskými ochotníky.

Václav Vlček

Syn politického vězně, účastník geologických expedicí v Kurdistánu, Iráku a Sýrii v 70. a 80. letech

Vladimír Vlček

Jeho rodina vlastnila továrnu na zpracování železa, po nástupu komunistů byl podnik znárodněn. Cestu ke vzdělání měl složitou, nakonec se pílí a vytrvalostí dostal k zajímavé práci a k podnikání. Na konci osmdesátých let patřil k prvním podnikatelům v Čechách.

Jitka Vlčková

Pamětnice druhé světové války, procesu se skupinou „vyšehradských jezdců“ a očitá svědkyně vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Právě její negativní postoj k tomuto vpádu ji zásadně ovlivnil zbytek života. 

František Vlk

Pan František Vlk, známý převážně jako kronikář města Moravské Budějovice a zdejší “písmák”, je zároveň vlastivědný pracovník, sběratel, organizátor a amatérský fotograf.

Marie Vlková

Díky rodinám, jako byla ta její, má pitnou vodu nejen Praha. Kvůli výstavbě přehrady Želivka ale přišla o svůj domov.

Hana Voborníková

Narodila se v Broumově, žila na Janovičkách a pracovala na dráze a v dětském domově. Hana Voborníková vzpomíná na vlaky, ale také na rok 1968 v Broumově.

Vlasta Vodehnalová

Ačkoliv na ní neměly komunistické persekuce dopad, velmi dobře vnímala nespravedlnost tehdejší doby.

Adolfina Vodičková

Narodila se do smíšené česko – německé rodiny. Jako dítě se jí dotkl odsun Němců ze Stonařova, díky němuž přišla o dědečka.

Miroslav Vodrážka

Byl součástí undergroundu i okruhu disidentů včetně Václava Havla. Pamětník především aktivně revoluce v roce 1989 a několika výslechů od StB.

Václav Vodrážka

Příběh pamětníka, který vzpomíná na svá školní léta a pracovní zážitky, ke kterým se dostal díky své dobrodružné povaze.

Ana Vodvárková

Pochází z Ivanova Sela, což je nejstarší česká vesnice v Chorvatsku. Dnes žije v Daruvaru. Během války v Jugoslávii se podílela na odvozu 1 500 dětí do České republiky.

Jitka Vochvestová

Dcera aktivního odbojáře vzpomíná na dětství v průběhu druhé světové války a jak vnímala statečné počínání svého otce

Olga Vojslavská

Svědkyně dramatických událostí z počátku okupace roku 1968. Pečuje o odkaz letce R.A.F. Zbyňka Roušara, se kterým je příbuzensky spjata a který byl v 50. letech odsouzen za údajnou pomoc bratrům Mašínům.

Vojtěch Kocvrlich

Vojtěch Kocvrlich, rodák z obce Cholina, se celý život aktivně věnuje sportu. Ve své rodné vsi stojí za vznikem folklórního tanečního kroužku, který zde od dob jeho založení funguje dodnes.

Jana Vojtová

Otec ji v dospívání poslal na prodavačku, v dospělosti se jí toto povolání stalo posláním a otevřela si obchod, ve kterém byla schopna sehnat prakticky cokoliv

Vít Vokolek

Potomek z významného rodu pardubických tiskařů a nakladatelů, který se však narodil jako archeolog

Petr Volf

Dokumentarista okupované Prahy 68, polárních Špicberků i gulagů na Sibiři.

Jana Volfová

Vzpomínky vnučky na dědečka – legionáře Václava Řebíka

Alois Volkman

Lékař, zakladatel pečovatelského domu a básník, blízký přítel Jaroslava Seiferta.

Květoslava Volková

„Nikdy svým rodičům nebudu dost vděčná, za to všechno, co pro mě udělali…“.

Josef Vomáčka

Filmový kritik a kurátor, který v 60. letech pracoval jako režisér vysílání Československého rozhlasu, ze kterého byl za normalizace vyhozen

Jan Vondráček

Bývalý voják z povolání, dnes člen Československé obce legionářské

Jan Vondráček

Známý herec, který se jako student zúčastnil protestního průvodu 17. listopadu 1989, kde byl přímým svědkem brutálního zásahu StB.

Anna Vondráková

Dcera hospodkého, vzpomínající na uvěznění tatínka a na dramatické okamžiky konce 2. sv. války, kdy německé jednotky prchaly před ruskou armádou.

Eva Vopěnková

Její život byl ovlivněn politickými změnami a omezeními komunistického režimu, stejně jako touhou po osobní svobodě a seberealizaci. Příběh Evy Vopěnkové přináší svědectví o období totalitního režimu, invazi sovětských vojsk v roce 1968 a následném pádu komunistického režimu během Sametové revoluce v roce 1989.

Karel Voplakal

Chemik vyznamenaný za mimořádný přínos k rozvoji vědy. Za svoji práci dostal bronzovou medaili od České akademie zemědělských věd.

Jana Voráčková

Narodila se těsně po 2. světové válce v německé rodině, která nebyla odsunuta. Vzpomíná na nelehký život sudetských němců, kteří zůstali v Československu.

Michaela Vorlíčková

Profesorka biofyziky a příbuzná šlechtické rodiny Kinských vzpomíná na dětství, kdy vnímala rozpor mezi tím, jak se na její rodinu díval komunistický režim a jak ji vnímala ona. V paměti jí uvízly vzpomínky na kolektivizaci spojené s odvodem koní. Popisuje i útrapy spojené se studiem střední i vysoké školy, kdy musela režim různě „obcházet“.

Milada Dagmar Vorlíčková

Prožila celý svůj život na Praze 7 a jak sama říká, prožila ho šťastně navzdory válce a všem politickým režimům. Její srdce patří Sokolu.

Eva Vosáhlová

Její celoživotní láska a nadšení pro cizí jazyky určily do značné míry její životní dráhu. Kulturní referentka lázní, učitelka, překladatelka, tlumočnice, ale také pracovnice ve prospěch hendikepovaných osob.

Jaroslava Vosátková

Paní Jaroslava Vosátková vypráví o běžném životě za totality a druhé světové války

Hana Vosečková

Členka Demokratické iniciativy, politické strany existující ještě před Sametovou revolucí

Anna Voslařová

Pamětnice historických událostí v Československu, oblíbená osobnost z obce Libouchec u Děčína, významná Sokolka a členka mnoha organizací věnujících se sportu a dětem.

Rita Vosolsobě

Rodačka z Curychu, která se na konci šedesátých let setkala s ak. malířem Tomášem Vosolsobě, za kterého se i přes nepříznivou politickou situaci provdala a prožili společně normalizaci v ČSSR, emigraci ve Švýcarsku i návrat do svobodné ČR. Od r. 2000 žije ve Velvarech.

Jiří Vostarek

Kronikář obce Milín, který zde jako malý chlapec zažil bombardování a poslední boje 2. světové války v Evropě.

Arnošt Vošahlík

Rodák z Buku u Milína, jehož rodiče uhájili i přes velký nátlak před komunisty své malé hospodářství

Alena Voštová

Vyprávění dcery Anny Malinové, členky protinacistického odboje a přítelkyně Josefa Gabčíka.

Petr Voznica

Pamětník, který se po vystudování vysoké školy pozemního vojska ve Vyškově stal velitelem v mnoha různých misích v československé a později české armádě. Dnes ho ale známe hlavně díky jeho působení v české diplomacii na pozici velvyslance.

Bohuslav Vrána

Svědek dramatického konce války v Lomnici nad Popelkou.

Pavel Vranský

„Člověk musí svůj život řídit. Nelze jej jen přijímat tak, jak přichází.“.

PhDr. Tomáš Vrba

Disident, chartista, žák prof. Patočky. Kvůli komunistickému režimu pracoval až do sametové revoluce pouze v dělnických profesích.

Jaroslav Vrbenský

Cesta, která vedla do kriminálu – příběh politického vězně 50. let.

Hana Vrbická

Když nacisté obsazovali Prahu, bylo jí právě pět let.

Olga Vrbová

Příběh dívky, která první mírový den po skončení 2. světové války v Evropě utíkala se svojí maminkou před sovětskými bombami, aby si zachránily život.

Lenka Vrchlavská

Dlouholetá kustodka muzea v Unhošti, kde se setkávala s Bohumilem Hrabalem a jeho přáteli. Vyslýchala ji kvůli tomu StB.

Vlasta Všetičková

Vzpomíná na mládí, první zaměstnání v drůbežárnách, lyžování s rodiči i rok 1968. Na střední školu se nedostala, protože tatínek nebyl ve straně.

Josef Všetula

Během své vojenské služby byl v roce 1953 jako radiotelegrafista vyslán do Koreje, kde se měl podílet na dodržování podmínek příměří mezi Jižní a Severní Koreou.

Pavel Vychytil

Pamětník padesátých let v Československu a invaze vojsk Varšavské smlouvy.

Miloslav Vyorálek

Rodák ze severní Moravy, který se díky historii své rodiny vystěhoval před revolucí do Německa. Zde prožil dospívání a mládí. Nakonec se však do České republiky vrátil a usadil se ve Znojmě.

Jaromír Vyskočil

Ovlivnil jej otec Josef Vyskočil, velký vlastenec, který se účastnil protinacistického i třetího odboje a byl zatčen a vězněn v padesátých letech. To silně poznamenalo osud celé rodiny

Zdeněk Vystavěl

Dlouholetý pracovník proslulé textilky HEDVA v Moravské Třebové vzpomíná nejen na své zaměstnání, ale hlavně dětství v Jaroměřicích.

RNDr. Miloš Vystrčil

Pedagog a politik, který pochází z podnikatelské rodiny z Telče, vzpomíná na své dětství za komunismu.

František Vyšata

Jeho rodina vlastnila stovky let rozsáhlý statek Tuchoraz, který byl po roce 1948 zestátněn.

Alena Vyšehradská

Pamětnice zažila na konci 2. světové války nálety na plzeňskou čtvrť Slovany, po nástupu komunistů v roce 1948 byl rodině znárodněn majetek.

Oldřich Vytvar

Příběh chlapce, který se vyučil krejčím a reprezentoval Československo ve volejbale

Kasiani Vývlečková

Dítě, které se narodilo při emigraci před válkou v Řecku, nemusí mít nutně těžký život. Nehezký začatek neznamená vždy smutný konec.

Jan Vývoda

Salesiánský kněz, spolu s ostatními řeholníky byl internován v klášteře v Oseku, za komunismu se živil mytím oken

Antonín Wagner

Skaut, zasloužil se o obnovu skautského střediska v Horních Počernicích.

Helmut Wagner

Krumlovský rodák z německé rodiny, který vyrůstal v těžké době poválečných změn. Dětství strávil v rodině slavného šumavského fotografa Františka Seidela v malebném Českém Krumlově. Dnes se věnuje překladu knih.

Otto Wagner

Jako dvacetiletý student skončil v Jáchymově

Miluše Wajshajtlová

Pamětnice, jejíž rodina se potýkala s těžkostmi obou režimů. V době vpádu vojsk Varšavské smlouvy byla se svou mladší sestrou na dětském táboře na Rujáně. Při cestě zpět domů je spolu s dalšími dětmi vysadili na hranicích a musely se svépomocí dostat domů.

Josef Wála

Z jejich rodinného penzionu U Honzíčka je i dnes ruina

Gustaw Walek

Narodil se ve Vendryni u Třince do velmi chudé rodiny. Osud chtěl, aby se stal učitelem a později dokonce ředitelem polské školy v Těrlicku. Jeho životní láskou je zpěv. 

Walter Fischl

Walter Fischl a jeho rodina si vyzkoušeli během svého života útlak hned dvou totalitních režimů – nacistického za války a komunistického po ní.

Pavel Wantulok

Svědek proměn krajiny průmyslového regionu Karvinska.

Eva Warausová

Jako dítě zažila mobilizaci v roce 1938 a další historické události 20. století. Komunisté rodině zabavili statek, který nechali zchátrat.

Mohammed Wasl

Teplický lékař, který se narodil a vyrůstal v Jemenu. Díky stipendiu měl možnost studovat medicínu v Čechách. Kvůli strachu o rodinu se zpět do Jemenu nevrátil.

Roman Watzinger

Pamětník s bohatým profesním životem a starosta moravské obce Vranov. Za války zažil bombardování Brna.

Petr Weber

V mládí strávil 6 let v armádě, poté nastoupil do autoškoly a díky kariéře trenéra se často dostal i do zahraničí.

Arnošta Weberová

Její otec František Bořický byl policejní úředník. Byl zavřený během druhé světové války i za komunistů.

Helena Wehlová

Sportovkyně, která zažila sedm státních útvarů a 11 prezidentů…

Helga Weinbergerová

Pochází z česko-německé rodiny a svůj profesní život spojila s porcelánkou v Horním Slavkově.

Jaruška Weinbergerová

Mnohokrát ji život postavil do těžkých situací. Ale ani ty nejkrutější události ji nezlomily, naopak: dokázala si z nich vždy vzít něco pozitivního.

Vladimír Weinlich

Poslední kapitán remorkéru Beskydy vypráví o svých dětských dobrodružstvích i o plavbách po Labi

Jan Weiser

Celý život zasvětil ochotnickému divadlu, získal cenu „Křesadlo“ určenou dobrovolníkům

Siegfried Weiss

Životní příběh jizerskohorského fotografa, o kterého jsme málem přišli

Darja Weissová

Osudové okamžiky Maxe Weisse – Darja Weissová vypráví o svém muži, který přežil holocaust

Erika Weissová

Příběh útěku z bombardovaného Chemnitzu – zpracovali žáci ZŠ Jirkov Budovatelů

Olga Weissová

Když jí v březnu 1939 bylo 9 let, vjely na dvůr nymburského autoservisu, který vlastnil její tatínek, auta německých okupačních vojsk. Vzpomíná nejen na to, jak se druhá světová válka přivedla do Nymburka uprchlíky z pohraničí a do transportů poslala židovské obyvatele, ale také na příchod komunistů k moci a znárodňování.

Zdeněk Weitosch

Absolvent ČVUT, povoláním geodet, celý život prožil v Kralupech. Nikdy neohnul hřbet před komunistickým režimem.

Vlasta Wernerová

Pamětnice únorového převratu. Během normalizace přepisovala zakázanou knihu.

Pavel Wessely

Pamětník konce II. světové války, poválečného odsunu otcovy rodiny a následných událostí v rodném městě, přítel Maxe Mannheimera

Jana Wienerová

Záblesky ze života broumovské duchovní, spisovatelky a výtvarnice

Jana Wienerová

Farářka z rodiny duchovních Československé církve husitské vzpomíná prostřednictvím dopisů a dochovaných pamětí na životní útrapy svého bratra, politického vězně Pavla Kuchty.

Růžena Wienerová

Pochází z Mělnicka. Po válce celá rodina zamířila za uvolněnými nemovitostmi a polnostmi do Rožan u Šluknova. V roce 1948 začal být na rodinu Lahučkých vyvíjen tlak, aby vstoupili do JZD. Členům rodiny bylo vyhrožováno vyhazovem z práce, omezováním budoucího studia apod. Avšak až hrozba žaláře zapůsobila.

Stanislav Wieser

Rodák z Kutné Hory, stavař, učitel, vášnivý fotograf přírody, milovník Krušných hor

Kateřina Willigová

Dcera Kamily Moučkové, známé televizní hlasatelky, která v 70. letech podepsala Chartu 77 a po smrti manžela byla donucena k emigraci z Československa do zahraničí.

Zdeněk Winkler

Pamětník se věnoval ve svém volném čase mládeži v královopolské farnosti. Jezdil pravidelně na utajované tábory a pomáhal pořádat Závody Martina Středy. Ve svém životě musel čelit spoustě odsuzujících názorů oproti jeho víře v Boha, obzvláště z tenkrát vládnoucí komunistické strany. A to jak v dětství, tak během dospívání i v dospělosti.

Alena Winterová

Fyzioterapeutka, cvičitelka jógy, volejbalistka, běžkyně, chodkyně, trenérka sportovní chůze, velký sportovní nadšenec. V nesvobodné zemi mohla žít díky svým zájmům naplněný život.

Emil Wiszczor

Pochází z početné rodiny z Mostů u Jablunkova, je nejmladším bratrem čtyř starších sester. Vystudoval elektrotechnickou fakultu na ČVUT v Praze. Velmi rád vzpomíná na období studia, kdy s kamarády navštěvoval spoustu koncertů a divadel. Po studiu pracoval nejdříve v ČKD, na stavbě těžních strojů na Ostravsku, poté v Třineckých železárnách, kde měl na starosti modernizaci techniky. Po revoluci v roce 1989 založili s několika kamarády firmu a začal se živit jako živnostník. Nyní je v důchodu a užívá si čas s rodinou.

Jiří Wohanka

Zakladatel Divadla v Dlouhé, který během sametové revoluce vedl stávkový výbor v Kladně a mluvil s Václavem Havlem k plnému náměstí.

Ivana Wojtylová

Herečka Divadla pod Palmovkou a příbuzná papeže Jana Pavla II. Vystudovala konzervatoř v Ostravě.

Alena Wolfová

„Když se k moci dostanou zlí lidé, tak je zle.“.

Pavlína Wolfová

Novinářka, vnučka Františka Filipovského a dcera Pavlíny Filipovské

Jiří Wonka

Bratři Jiří a Pavel Wonkovi spolu proti bezpráví. Pavel za svůj boj zapaltil jako poslední umučený vězeň komunistického režimu u nás.

Marie Wrightová

Její rodina vlastnila parní mlýn v Říčanech, odkud se museli po roce 1948 vystěhovat. Přes nepřízeň doby se jí podařilo vystudovat a díky výměnným studentským pobytům na konci šedesátých let se seznámila se svým mužem, Angličanem. Po svatbě s ním žila v zahraničí a otevřel se jí svobodný svět.

Annemari Wünsch

Přestože po druhé světové válce nebyla ze Sudet coby potřebná malířka skla odsunuta, byla její rodina novým režimem ožebračena. Řadu dalších nepříjemností pak prožila – provdána za muže rovněž německého původu Karla Wünsche, designéra světového věhlasu – i v době totality.

Leonid Yakubovsky

Rodák z Krymu, který několik let sloužil v izraelské armádě. V 90. letech v Čechách zakládá cestovní kancelář.

Kyrylo Yatsenko

Žák základní školy, který musel opustit rodnou Ukrajinu kvůli válce rozpoutané Ruskem.

Oldřich Zadražil

Pro tvrzenou názorovou rozštěpenost mu v mládí nebylo umožněno studovat gymnázium. Pan Zadražil se však nepovažuje za oběť režimu, protože jeho slovy byli lidé, kteří dopadli podstatně hůř.

Jiří Záhořík

Jako dítě se přestěhoval s rodiči z Prahy do pohraničí, do obce Tuchomyšl. Obec byla v 70. letech zničena kvůli těžbě uhlí.

Ludmila Zahrádková

Pamětnice, která se provdala do Afghánistánu, vzpomíná na kulturních rozdíly, ztrátu malého syna a záchranu jeho dvojčete doktorem z Československa.

Jiří Zahradník

Jaký byl život zemědělců za totalitních režimů? Vzpomíná pan Jiří Zahradník

Zdeněk Zahradník

Uvolnění v šedesátých letech ho motivovalo ke sledování filmů a hudby. Dospívání na přelomu let šedesátých a sedmdesátých letech ale přerůstalo ve zklamání a kritický pohled na společnost.

Zdeněk Zahradník

Rodák z Lomnice nad Popelkou, kterého celoživotní láska k hudbě přivedla přes studium na HAMU ke spolupráci s R. A. Dvorským, Vadimem Petrovem, I. Ženatým nebo P. Foltýnem.

Jan Zach

Varhaník z kostela sv. Jakuba v Jihlavě, který se ani za komunismu nevzdal své víry v Boha.

Helena Záchová

Rodačka z Libiny z česko-německého manželství vzpomíná na peripetie maminky se státním občanstvím.

Jaroslava Zachová

Po nástupu komunismu museli rodiče část svého dobytka odevzdat do JZD, ale dále se o hospodářství starali.

Květoslava Zajanová

Narozena na Moravě, pamětnice událostí roku 1968, která celý svůj život zasvětila povolání zdravotní sestry a rodině.

Libuše Zajíčková

Celý svůj život prožila v jednom domě nedaleko Strossmayerova náměstí, vzpomínky na události 2. světové války se jí nesmazatelně vryly do paměti

Marie Zajíčková

Autorský tým: Natálie Tobiášková, Eliška Preclíková, Barimova Zlata, Adéla Javůrková, Martina Prátová a Dominik Murdoch Pedagogické vedení: Mgr. Stanislava Tláskalová Škola: ZŠ Opočno

Blanka Zaklová

V jednadvaceti letech zažila příjezd okupačních vojsk. S režimem si nikdy nezadala a do komunální politiky vstoupila až v roce 1994. Velkou měrou se ve funkci starostky zasloužila o rozvoj Chvaletic.

Dagmar Zámorská

Pamětnice událostí roku 1968. Z dovolené se rodina nemohla dostat domů, byli perzekvováni ruskou okupační armádou.

Čeněk Zapletal

Jeho otec a strýc byli za druhé světové války zatčeni gestapem kvůli
své činnosti v odbojové organizaci Obrana národa.

Helena Zářecká

Vzpomínka na bombardování Pardubic, válečnou agresi a pana učitele Janáčka

Ladislav Zatloukal

Autorský tým: Vlk Vojtěch, Jakelová Natálie, Halamíček Marek, Černá Dorota a Skotnicová Markéta Pedagogické vedení: Mgr. Jakub Zatloukal Škola: ZŠ Budišov nad Budišovkou

Petr Zavadil

Celoživotní rebel, pro kamarádství s umělci byl několikrát zadržen a vyslýchán StB

Jarmila Zaviačičová

Pamětnice druhé světové války. Ve čtyřech letech ztratila tatínka, zažila nálety na Kroměříž, viděla, jak odvážejí jejich židovské sousedy do koncentračních táborů.

Marie Zavoralová

Pamětnice druhé světové války a událostí následujících až do dnešní doby.

Hana Zázvorková-Bílková

Historička a archivářka, která zasvětila život uchování kulturního dědictví. Vedla muzeum v Panenských Břežanech, kde vytvořila významnou expozici o druhé světové válce a osudech místních obyvatel. Aktivně se věnovala dokumentaci památek a regionální historie.

Vlasta Zbořilová

Vlasta Zbořilová vypráví o svém dětství, touze chodit do školy, hospodaření na statku a kolektivizaci.

Zdena Bradnová

Těžký příběh ženy, pro kterou byla rodina vždycky na prvním místě.

Zdeněk Bláha

Hudební skladatel, bývalý redaktor Českého rozhlasu, dudák, zakladatel Folklorního souboru Úsměv, autor knihy Bejvávalo v Horní Bříze.

Marta Zděnková

V domě brunšovské rodačky bydlel za války německý důstojník, poté vojáci Rudé armády a nakonec skromné hospodářství zabavili komunisti

Anna Zdráhalová

Pamětnice druhé světové, která zažila bombardování a boje mezi Rumuny a Němci. Při bojích Němci hodili granát, který explodoval přímo pod oknem ložnice paní Zdráhalové.

Marie Zdráhalová

Pamětnice se vdala za „komunistu z přesvědčení“, jak ona sama říká. Její muž byl předseda OVKSČ v okolních vesnicích, což rodině zprvu poskytovalo určité výhody týkající se např. možnosti cestování do zahraničí. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy se její manžel proti této „bratrské pomoci“ vymezil, z KSČ byl vyhozen, přišel o zaměstnání i postavení, oba složitě hledali práci a jejich dětem byl ztížen přístup ke vzdělání.

Josef Zdražil

Rodák z Vukovaru, který za války utekl hrobníkovi z lopaty

Alena Zdražilová

Dětské přání – stát se učitelkou – se paní Zdražilové splnilo, po vystudování oboru český jazyk a dějepis učila na ZŠ Ivana Olbrachta v Semilech. Po revoluci pak stála u zrodu jedné z prvních waldorfských škol v České republice a stala se její první učitelkou. Přes nepřízeň osudu vždy pevně šla za svými cíli.

Jiří Zedníček

Syn sedláka, který byl v roce 1950 odsouzen k třináctiletému trestu odnětí svobody a rodině byl zabaven veškerý majetek

Eva Zedníková

Dcera západního zpravodajského důstojníka, za 2. světové války prožila dětství v exilu v Anglii

František Zehnal

Usilovat za komunismu státi se knězem s sebou neslo následky pro celou rodinu.

Jiří Zelenda

Rodák z Poličky vzpomíná, jaké to bylo pracovat pro německou firmu Siemens v Iráku v době komunismu.

Helena Zelenková

Spisovatelka a občansky aktivní paní z Jiren, která se po narození mentálně postiženého syna potýkala s příkořím ze všech stran.

Myra Zelinková

Židovská dívka, kterou ukrývali cizí lidé, aby nemusela nastoupit do transportu do Terezína

František Zelníček

Vyučený kovář, který byl na vojně u pohraniční stráže. Nastoupil do podniku Žďas, chtěl se přihlásit na vysokou školu, ale to mu bylo z politických důvodů znemožněno. Čestný člen Svazu kováren České republiky.

František Zeman

Jeden z hlavních iniciátorů listopadových událostí v Litomyšli, spoluzakladatel Občanského fóra.

Lumír Zeman

Pamětník okupace 1968, ale především rozmachu trampingu a českého folku v 70. a 80. letech.

Mgr. Oldřich Zeman

Věrný sokolník, učitel a cestovatel vzpomíná na důležité chvíle od druhé světové války až po současnost.

Miroslav Zeman

Olympionik v řecko-římském zápase s medailí z Mexika

Canka Zemanová Poledníčková

Bulharská rodačka, podnikatelka a překladatelka, po pádu komunismu otevřela první koupelnové studio v Československu.

Dana Zemanová

Paní učitelka se silnými osobními vzpomínkami na roky 1948 a konec války, ale i rok 1968, kdy pomohla zabránit jednomu ze sovětských vojáků při zatýkaní její kolegyně učitelky.

Jindra Zemanová

Neokázalá hrdinka, která pašovala do zahraničí nahrávky skupiny Plastic people of the Universe a schovávala doma podpisové archy Charty 77.

Miloslava Zemanová

Pamětnice svůj vypravěčský talent zúročila v několikasvazkové rodinné kronice, kam zapsala příběhy většiny členů rodiny. Díky tomu můžeme vnímat milníky našich moderních dějin z perspektivy rodiny přesunuté z Vysočiny do pohraničí na sever Československa. S nadšením se věnuje genealogii, rodokmen rodiny Zemanových zmapovala až do 16. století.

Alena Zemková

Její tatínek byl v roce 1942 zatčen gestapem za spolupráci s odbojem. Zemřel o pár měsíců později v koncentračním táboře Osvětim.

Zdeněk Zerzáň

Náčelník Horské služby Jeseníky, který v roce 1968 ukrýval na chatě na Vřesové studánce Věru Čáslavskou nebo převážel jugoslávskou gymnastku do Vídně.

Petr Zezulka

Příběh kapelníka legendární vsetínské skupiny Ciment

Vlasta Zezulová

Celé její dětství bylo poznamenáno chudobou, častým stěhováním a hladem. Učila v mateřské škole, ale nechtěla se zříct víry a musela ze školství odejít.

Josef Zíka

Na vojně sloužil v prvních letech normalizace u posádky ve Vimperku. Absurditám komunistického režimu čelil se sobě vlastním smyslem pro humor.

Tomáš Zikmund

Pracovník Českého rozhlasu od roku 1967 až do současnosti. Velmi nadaný zvukový mistr.

Helena Zikmundová

Za okupace v srpnu 1968 s manželem rozváželi potřebným potraviny. U pražského rozhlasu poprvé viděla mrtvého člověka – zastřeleného šestnáctiletého chlapce

Jaroslav Zíma

Hudebník a skladatel Západočeského symfonického orchestru v Mariánských Lázních, pamětník 2. světové války, kterého hudba provází celým jeho životem.

Draga Zlatníková

Učitelka, překladatelka a básnířka, která se stala svědkyní tragické události roku 1968 na jičínské Letné.

Rudolf Zlobický

Projektant, nejčastěji projektoval vodohospodářské stavby a mezi jeho nejviditelnější projekt patří teplický vodojem, který považuje za takový svůj „pomník“. Celoživotní aktivní skaut.

Robin R. Zoufalík

V Československu žil do svých osmi let, kdy se jeho rodiče rozhodli ze země utéct, aby jemu a jeho bratrovi umožnili lepší život. Dnes působí jako honorární konzul ČR v Pittsburghu.

Josef Zouhar

Hodonínský děkan, který ještě jako dítě zažil konec 2. světové války a jeho rodinu velmi poznamenalo i komunistické převzetí moci. Na své cestě k víře se nejednou setkal s překážkami, které proti němu stavěl minulý režim a část společnosti.

Věra Zoulková

Absolventka VŠCHT, pamětnice roku událostí roku 1968 a 1989

Hana Zrůstová

Žena, která zasvětila svůj život práci pro Klub přátel Františka Kmocha a pro Kolín

Miloslav Zřídkaveselý

Tehdejší režim mu neumožnil usilovat o vysněné povolání, tak začínala jeho profesní dráha v uranových dolech.

Jarmila Zvaričová

Oblíbená pedagožka, která jako dítě prožila útrapy 2. světové války v obci Postupice

Jana Žabová Holzerová

Pamětnice, jejíž dětství výrazně ovlivnila druhá světová válka, žije od narození v Benešově. Kvůli svému původu prožila část dětství v utajení.

Josef Žáček

Příběh chlapce, který byl svědkem odebrání rodinného statku a v současnosti sleduje, jak jeho synové úspěšně navázali na rodinnou tradici

Pavel Žáček

Novinář, historik, politik a spoluorganizátor studentského shromáždění 17. listopadu 1989 na Albertově, který byl vyslýchán Státní bezpečností.

Jana Žáčková

Byla nejmladší ze sedmi sourozenců a zažila, jak kolektivizace v 50. letech neblaze ovlivnila její rodinu i jak proměnila vztahy ve vesnici, kam se rodina přistěhovala v rámci osidlování po odsunutých Němcích.

Zdena Žajglová

Rodačka z Kralovic na Plzeňsku vzpomíná na hrůzy druhé světové války a na svou židovskou kamarádku Eriku, kterou po vysvědčení v první třídě viděla naposledy.

Ladislav Žák

Vášnivý a uznávaný sportovec, zakladatel ašského klubu sjezdového lyžování a horolezeckého klubu. Jeho babička a dědeček patřili k neodsunutým Němcům.

Rudolf Žák

Pamětník 2. světové války, který žije v Kolovratech více než 90 let.

Hedvika Žalská

Pocházela z německé rodiny, která byla téměř celá po válce odsunuta

Olga Žampová

Pro rodačku z Prahy se staly jihočeské Slavonice domovem. Dodnes pečuje o jejich kulturní a společenský rozkvět, a to navzdory četným překážkám. Vede ve Slavonicích Spolkový dům, který je jejím dítětem. Je součástí skupiny umělců soustředěných kolem divadla Sklep.

Astrid Žatecká

Narodila se do českoněmecké rodiny v Obrnicích u Mostu. Po válce byla Astrid přesidlována z lágru do lágru, z domácnosti do domácnosti.

Zdeněk Žemlička

Rodák z jižních Čech, kde zažil příchod americké armády. V roce 1968 byl svědkem obsazení Ministerstva vnitra vojsky Varšavské smlouvy.

Josef Ženíšek

Statkář z historického rodu Ženíšků, který hospodaří ve Velkých Přílepech a okolí již téměř 450 let, vypráví o osudu sedláků za minulého režimu

Ignác Žerníček

Příběh pana Žerníčka, který bydlel v sudetech, kde se zavíraly české školy, takže byl nucen odejít do pohraniční osady

Leo Žídek

Chtěl do exilu ale skupina převaděčů byla infiltrována udavači – příběh vězně z padesátých let

Božena Židoňová

Pamětnice události zastřelení 27 lidí německými jednotkami příslušníků SS ve Velkých Popovicích.

Helena Žípková

Oblíbená pedagožka, která si zahrála ve filmu Pyšná princezna vzpomíná na život v době komunismu.

Marie Živná

Volyňská Češka, která vyrůstala na Ukrajině, kde zažila perzekuci rodiny a uvěznění tatínka. V roce 1947 se s rodinou přestěhovala do Československa v rámci osídlování Sudet.

Antonie Živnůstková

Rodačka a hrdá obyvatelka pražského Karlína, kde prožila dobu Protektorátu i konec 2. světové války.

Karel Žižka

Pamětník pohřbu Jana Palacha, perzekuovaný student za doby komunistické totality

Lenka Žižková

Publicistka, kritička, teoretička a vysokoškolská pedagožka především v oblasti designu, bydlení a kultury bydlení.

Milena Žižková

Sokolka a učitelka, která zůstala věrná hodnotám i přes pohnutou dobu.

Zdenka Žmudová

Oblíbená pedagožka, která o povolání učitelky snila od dětství. Díky studiu němčiny se měla možnost podívat do Západního Německa, kde prožila i srpen 1968.

Izabella Žůrková

Oblíbená pedagožka musela během své cesty ke vzdělání zdolávat překážky komunistického režimu, navzdory kádrovému posudku její rodiny se jí podařilo úspěšně vystudovat.