Vzpomínky a rodinné příběhy z doby, kdy se děti ve škole začaly učit německy...

Autorský tým: Dominik Mrlina, Radek Růžička, Martin Mayer, Daniel Mayer
Pedagogické vedení: Mgr. Tomáš Zářecký
Škola: ZŠ Pardubice – Studánka, Pod Zahradami 317

Na začátku války se toho ve škole pro děti moc nezměnilo, ale musely se učit německy. Některým němčina dělala problémy. Paní Jarmile problémy nedělala, protože se s ní její tatínek, než ho odvedli, učil.

Před válkou bylo jídla i oblečení dost, ale pak se situace změnila. Byly šatenky – jedny šaty na léto a jedny teplejší na zimu a pro děti dvoje boty. Pro děti do patnácti let byla ¼ másla na měsíc – což bylo málo. A všechno bylo na příděl. Rodina paní Jarmily měla výhodu, protože její babička měla střední hospodářství, takže měli přístup k mléku a vajíčkům.

Prožívání války bylo velice těžké. Naneštěstí v roce 1943 byl otec paní Jarmily zatknut a odveden do koncentračního tábora. Maminka se vždy starala o to, co bude. Zkrátka to byla zlá doba.

Pamětnický příběh ve sbírce Paměť národa