Otto Seidler

Otto Seidler

Příběh dospívajícího chlapce, který jako jediný z rodiny přežil holocaust v Terezíně a Osvětimi

Autorský tým: Kamila Procházková, Aneta Morcová, Elena Řepová, Patrik Hakkel, Michal Velechovský, Richard Rambousek
Pedagogické vedení: Tereza Benešová
Škola: Základní škola Mladá Boleslav, Komenského nám. 91

„Radši na to zapomenout, poněvadž z počátku… vrátil jsem se domů, vrátil jsem se sám, myslel jsem, že se rodiče vrátí, nevrátil se nikdo.“

Pamětnický příběh ve sbírce Paměť národa

Příběh Otto Seidlera - scénář k rozhlasové reportáži

Příběh Otto Seidlera - rozhlasová reportáž

Pohyby rtů oživují minulost
Po těchto kolejích odjížděly transporty z Terezína do Osvětimi
Otto Seidler
Natáčení reportáže v rozhlasovém studiu začíná
Muž uprostřed fotografie je pan Glückner z rodiny Glücknerů, majitelů skladu se železným zbožím-rok 1941-2
Maturitní foto
Jestli znáte vagóny, který mají asi metrový okraje, votevřený, tam nás narovnali sto padesát ve stoje a tak jsme jeli tři dny a tři noci, až jsme skončili ve Výmaru.
Jdeme do finále
Hamburská kasárna, odkud se vypravovaly transporty na VýchodTerezín v současnosti
Dobová pohlednice z Terezína
Chvilková relaxace
Bylo pro nás obrovským zážitkem se s panem Seidlerem seznámit
Další den ráno, asi v 11 hodin klepali na vokno, pak se otevřely zástěny a byli tam Američani.
Chvíle soustředění před pokračováním natáčení
1. července 1940 nás všecky sestěhovali do boleslavskýho hradu
Maturitní tablo Obchodní akademie - absolventi 1945-49
Každý tábor byl obehnán drátem nabitým elektřinou. Pokud se toho někdo dotknul, tak byl okamžitě na uhel.
Do každýho vagńu nás nahnali padesát
Průkaz studenta Obchodní akademie v Mladé Boleslavi, který Otto Seidler obdržel v roce 194
Přečetla jsi to bez chyby
Přežít mi pomohla naděje, že to jednou skončí
Příběh našeho pamětníka je napínavý
Příruční zavazadlo jednoho z terezínských vězňů
Školka
Ti, co se vrátili po válce, měli většinou štěstí, protože přežili v Terezíně, i když podmínky i tam byly kruté.
Transporty byly děsivý, tenkrát už koleje vedly až do města.
Ty Němce, co dneska vidím, tak ty nemají s tím, co bylo, nic společnýho. Beru je jako normální lidi.
Unikátní snímek z nádvoří mladoboleslavského hradu ukazujícídětské vězně- rok 1941-2
V baráku, kde dříve žilli 2-4 lidi, jich tam bylo třicet a v kasárnách místo tisíce lidí celé tři tisíce
V Terezíně jsme bydleli ve škole, zvlášť děvčata a chlapci. Byli tam docenti vysokých škol,a ti se nás snažili tajně něco naučit
Žáci obecné chlapecké, tzv. Benešovy školy, kam pan Seidler 4 roky docházel, než mu protižidovská opatření vzdělání zakázala.
Žákovský průkaz