Příběh o cestě za osobní a náboženskou svobodou.

Autorský tým: Veronika Veselá, Libuše Černá, Anežka Bartáková, Barbora Kaufmannová
Pedagogické vedení: Mgr. Kateřina Sedláčková
Škola: ZŠ Pardubice Waldorfská, Gorkého 867

Juraj Krupa byl od útlého věku svobodomyslným člověkem. Nechtěl se podřizovat nesmyslným příkazům. Doplácel na to v rodině, ve škole i později na vojně. V kostele odmítal odříkávat slova, kterým nerozuměl, ve škole nesouhlasil s opisováním trestů – sto, pětset i tisíckrát např:„Ve škole budu ticho.“

V padesátých letech se při výkonu vojenské služby dostal dvakrát do vězení. Jako člen Církve adventistů sedmého dne chtěl sobotu držet jako sváteční den a nepracovat. Hrubé zacházení a těžká práce se daly snést i díky spoluvězni, kamarádovi se stejným vyznáním. Juraj Krupa si navzdory nesouhlasu rodiny i okolí nakonec svou vlastní cestu k víře a osobní svobodě našel.

Pamětnický příběh ve sbírce Paměť národa

Příběh Juraje Krupy - rozhlasová reportáž