Nikdy nebyl politicky angažovaný, lidsky však ano

Autorský tým: Sarah Borovská, Karolína Kučerová, Anna Pospíšilová, Eliška Sahulová, David Víšek
Pedagogické vedení: Kateřina Bártová, DiS.
Škola: ZŠ Pardubice Waldorfská, Gorkého 867

„Ohlédnout se zpět za svým životem bývá vždy velmi těžké, zvláště když ne všechny vzpomínky jsou šťastné a některé i velmi bolestivé. Také v mém životě je řada okamžiků, na které vzpomínám s velkou bolestí ve svém srdci, ale na které by nikdo z vás nikdy neměl zapomenout. Hlavně proto, aby se už nikdy nic podobného neopakovalo.“

Společně s šestnácti muži bránil v květnu 1945 ocelový most přes Vltavu. „Mých šestnáct kamarádů zůstalo v zajetí a za dva dny po mém útěku je všechny postříleli. Dodnes nechápu, že zrovna já jsem jako jediný z celé skupiny přežil.“

Po životě v emigraci se v roce 1990 rozhodl vrátit do Československa. Proč? Přestože se měl v Německu dobře, domov je tady. A i když se tomu řada lidí divila, doma je prostě tady.

Pamětnický příběh ve sbírce Paměť národa