Jeho maminka byla jako Židovka deportována do Terezína, tatínek a bratr strávili konec války v pracovních táborech. Oldřich se ocitl doma sám, s pomocí dobrých lidí a s kusem štěstí válku přežil – jako dobrovolník se totiž zapojil do revoluce v květnu 1945. Na vojně byl palubním střelcem.

Autorský tým: Hugo Bernard, Lukáš Kopáček, Matyáš Maňas, Tomáš Slepička, Bartoloměj Šlepr a Mirek Tomeš
Pedagogické vedení: Mgr. Lucie Drobná
Škola: 3. ZŠ U Říčanského lesa Říčany

„Přišel za mnou nějaký pan Čižinský a říká: ’Pojď mi pomoct sbírat zbraně.’ On to vozil na tu revoluci do Prahy… Já jsem teda s nima jel k tomu hřbitovu, on zajel do polí, protože auto by mu vojáci sebrali, měl benzín. A já jsem prostě ty pušky sbíral a náboje do kapsy, chodil jsem k tomu autu a házel jsem to na náklaďák.“