Příběh divadelní režisérky, která se učila psát prstem na zamlženém okně v terezínském koncentračním táboře

Autorský tým: Lucie Ročárková, Karolína Frisová, Tereza Babková, Anežka Bažantová, Dita Bartušková, Josef Novotný
Pedagogické vedení: Denisa Šimonová
Škola: ZŠ Dr. Fr. Ladislava Riegra

Helena Glancová patří do významné rodiny Schönfeldových, kteří žili v Semilech. Ona sama vnímá Semily jako místo, kde má kořeny. Její prarodiče Schorschovi provozovali v Semilech koloniál a prodávali také široko daleko jedinou dostupnou kávu. Bohužel všichni z rodiny skončili v koncentračních táborech a většina rodiny během války zemřela.

„Jeli jsme osobním vlakem směr Terezín a já jsem se prý zeptala, ono to zní drasticky, ale já jsem to tak nevnímala: Mami, a zastřelí nás hned nebo až pak? Já ani nevím, co jsem si představovala, ale tušila jsem, že je nějak nebezpečno, že o tom všichni tak dramaticky mluví, tak jsem se pro jistotu přeptala.“

Pamětnický příběh ve sbírce Paměť národa

Helena Glancová: Rozhlasová reportáž