Semily (21. 4. 2021)

Závěrečná slavnostní prezentace

Závěrečná slavnostní prezentace v kině Jitřenka vždy byla velkolepým zakončením projektu, kde mohli žáci svým dokumentaristickým nadšením oslovit i širokou veřejnost. Letos jsme si bohužel museli sál kina přeplněný nadšenými diváky pouze představovat a pozvat 21. dubna 2021 diváky do online prostoru, kde na ně čekaly týmy, jejich pedagogové, zástupci města Semily, zástupci Post Bellum a porotci. Všichni slavnostně oblečeni a svátečně naladěni.

Odpolednem diváky velmi příjemně provázel absolvent tohoto projektu a student pedagogické fakulty Jakub Vít. V úvodu akce zaznělo slovo starostky města Leny Mlejnkové a vedoucí projektu Příběhy našich sousedů Veroniky Stehlíkové. Následovaly prezentace dětí prokládané animacemi, které, na základě pamětnických vyprávění, vytvořily ve svých improvizovaných domácích animačních studiích. Projekt se konal v Semilech již po páté, ale poprvé byl nesoutěžní a přizvaná porota ve složení Renata Coufalová (redaktorka), Tomáš Chvátal (historik) a František Topinka (pedagog a lektor animace) neměla za úkol vyhlašovat vítěze, ale měla se k výstupům dětí vyjádřit a dát jim k nim zpětnou vazbu.

Jaké pamětnické příběhy se v projektu objevily? „Před lékárnou dítě stálo, z plna hrdla chraptělo, ve sklepě se Sibruminu moře lahví kazilo. Lékárnice Husáková byla dáma fajnová. Drahý chinin za valuty v záchodě si uschová. “ Tak začíná Balada o semilské lékárnici, otištěná ve Vesnických novinách v roce 1953. Komunistický režim se tak snažil pošlapat pověst na doživotí odsouzené Marie Husákové, babičky Vladimíra Prokopa, kterého se dětem podařilo vyzpovídat. Vladimír Špicar zprostředkoval týmu příběh svého strýce – semilského velkoobchodníka Karla Šmída. Tomu byl zabaven veškerý majetek a celá rodina byla odsouzena. Jeho dvou dcer se musela ujmout Vladimírova maminka. Jeden ze žáků zjistil, že jeho nevlastní babička Anna Kadlecová pochází ze židovské rodiny a mohla tedy vyprávět o transportu svých rodičů do koncentračního tábora v Terezíně a v Postoloprtech. Jaroslavu Slavíkovi, čtvrtému pamětníkovi, se ve vyprávění podařilo přiblížit svému týmu to, jak se doba socialismu dotýkala života každého občana, zvláště těch, co měli dlouhé vlasy a neměli správný třídní původ.

Navzdory tomu, že téměř celý projekt proběhl distančně, odvedly děti skvělou práci a na své výstupy mohou být právem pyšné. Příběhy všech natočených pamětníků a všechny animace z letošního ročníku projektu Příběhy našich sousedů v Semilech najdete zde.