V předprázdninové atmosféře horkého letního odpoledne, v pondělí 20. června, se sál Kulturního domu Slavie v Českých Budějovicích stal znovu místem Příběhů.

Dokumentaristický projekt určený 8. a 9. třídám základních škol a nižším ročníkům víceletých gymnázií proběhl v Českých Budějovicích již potřetí. Tentokrát žákovské týmy z budějovických škol představily veřejnosti sedm pamětnických vyprávění – sedm Příběhů našich sousedů, které zpracovávaly během uplynulého pololetí. Závěrečná slavnostní prezentace opět vytvořila jedinečný prostor pro setkání různých generací, pozorné naslouchání, vzpomínání, nečekaná setkání, chvíle dojetí, rozklepaných kolen i vysokých hodnot adrenalinu.

Nadšené publikum (rodiny účastníků projektu a pamětníků, spolužáci ze zapojených škol, kolegové z pedagogických řad, široká veřejnost) mělo příležitost sledovat, jak mladí dokumentaristé ve věku 13., 14. let zpracovali vyprávění o životě v minulém století. O osobní vzpomínky se s nimi podělili lidé s osudem zajímavým a různými cestami spjatým s jihočeskou metropolí. 

Moderátorka Lucie Hochmanová, která elegantně provázela celým večerem, nejprve pozvala na pódium ředitele Paměti národa Jižní Čechy Tomáše Trantinu, a poté vyzvala k vystoupení první tým. Osmičlenná parta studentů a studentek Biskupského gymnázia J. N. Neumanna zpracovala pod vedením pana učitele Filipa Volfa vyprávění Jiřího Bidaře do pětiminutové video reportáže. Příběh o hledání ostrovů svobody za časů totality komunistického režimu tým během vystoupení na pódiu doplnil o další vzpomínky pana Bidaře i historický kontext.

Pět statečných osmáků ze Základní školy Pohůrecká s podporou pana učitele Radka Drmoty předvedlo publiku sportovní pořad věnovaný těm největším hvězdám, tedy hvězdě, hokejovému útočníkovi Jaroslavu Pouzarovi. Pan Pouzar svému týmu tleskal z předních řad, žáci si to rozhodně zasloužili, odvážně se pustili do formátu animace. Díky workshopu Ondřeje Nového vytvořili krátký kreslený film vtipně ilustrující cestu za hokejovou slávou.

Nejméně početný, ale o to zapálenější, byl tým vedený paní učitelkou Václavou Fleischmanovu ze Základní školy Dukelská. Tři děvčata si pro rozhovor vybrala Annu Kendrovou, pedagožku tělem i duší, která byla jejich třídní učitelkou na prvním stupni. Pro diváky si připravily nejen rozhlasovou reportáž doplněnou fotografiemi, ale i ukázku toho, jaké to je, když je vám 14 let a nebojíte se ptát. Pozvaly paní Kendrovou na pódium a vedly s ní krátký rozhovor o svobodě a nadějích kolem sametové revoluce.

Lukáš Blecha, mladý klavírní talent z primy Gymnázia Česká, zahrál předělovou znělku Post Bellum a na pódium nakráčel další tým, žákyně z Waldorfské základní školy v Českých Budějovicích, kterým s projektem pomáhala paní učitelka Vendula Chromá. Jejich „babička“, pamětnice Ludmila Hejnová, je s úsměvem povzbuzovala z první řady. Děvčata představila jednotlivé stránky fiktivního deníku, výtvarně silného výstupu, který vznikal v komiksové dílně Marty Vaverkové. Koláže, kresby, struktury i mluvící bubliny formované do stránek velkého bloku, sugestivně vyprávěly o příhodě z dětství paní Hejnové, která se odehrála během prvomájového průvodu v 50. letech.

Příběh o tom, že jedno slovo může změnit život, předvedli holky a kluci ze stejné školy – spolužáci z osmičky Waldorfské základní. Díky rozhovoru s Monikou Němcovou se žáci dověděli o nesmyslné a absurdní buzeraci totalitního režimu prostřednictvím nástroje jménem cenzura. Jeden moment, jedno slovo a jeden vyhazov z redakce. Sílu tohoto okamžiku tým skvěle předal díky divadelně pojaté miniatuře. S touto scénkou i s celým projektem žákům pomáhala paní učitelka Lucie Mechem.

Do přebohaté pokladnice světel a stínů fotografií Bohuslavy Maříkové uvedly diváky studentky z Gymnázia Česká, které projektem provázela paní učitelka Marie Mušková. Příběh významné budějovické fotografky představily originální formou – každá členka týmu zahrála jednu z důležitých postav, které ovlivnily život paní Maříkové. 

Sedmou a poslední prezentaci pamětnického příběhu připravil tým z Gymnázia J. V. Jirsíka, který během práce na projektu podporoval pan učitel Václav Kuneš. Společně nahráli rozhovor s Jaroslavem Pohanem, dědečkem jedné ze zapojených studentek. Jako hlavní téma rozhlasové reportáže vybrali z pamětnického vyprávění takzvané Strahovské události z roku 1967, kterých byl pan Pohan přímým účastníkem. Tým připravil divákům zajímavou prezentaci, dvě studentky představily práci na projektu živě na pódiu, zatímco druhá část týmu se o své zkušenosti s diváky podělila prostřednictvím videa. 

Pečlivě připravené výstupy všech sedmi týmů pozorně sledovali členové poroty: Helena Bauerová, pedagožka ze Základní školy Nerudova, novinář a spisovatel Jan Štifter a Jan Samohýl, historik z Muzea 20. století.

Stejně jako předchozí kolo, i tentokrát byly Příběhy našich sousedů nesoutěžním projektem, porota však poskytla týmům velmi důležitou zpětnou vazbu — slovní hodnocení jejich půlroční práce i závěrečného vystoupení. 

Všechny zapojené děti si odnesly certifikát potvrzující účast v projektu, měsíční předplatné streamovací služby Aerovod, poukázku do Laser Fun space laser a exit arény v Českých Budějovicích i publikace od Statutárního města České Budějovice. 

Příběhy zpracované mladými budějovickými dokumentaristy budou uchovány v online archivu Paměť národa, který vytváří a spravuje organizace Post Bellum. Reportáže i všechny ostatní výstupy žákovských týmů si můžete prohlédnout na webu Příběhy našich sousedů zde.