Příběh majora v. v. pana Miloše Matouška.

Autorský tým: Aneta Málková, Linda Peťovská, Tereza Hrubá a Jakub Čechák.
Pedagogické vedení: Mgr. Lenka Chocholoušová
Škola: ZŠ U Vršovického nádraží

Když bylo panu Matouškovi 12 roků, kontaktovali jej a jeho a jeho kamarády dva muži. Ti se údajně vrátili z cizinecké legie a naverbovali je do mládežnického para oddílu. Jeho rodiče si oddíl prověřili a účast v něm mu dovolili.
„Sezvali nás do Studeného, do Bráníka na hřiště, kde udělali prověrky. Sešlo se nás tam na 200 lidí stejného roku narození, maximálně rok před a rok po. Prověrky byly opravdu náročné, a přesto někteří uspěli. Bylo nás celkem 30 z těch 200, který vybrali, a já jsem tam získal Putovní pohár za nejlepší umístění.“
Díky tomu byl pan Matoušek určen za budoucího velitele. Tady se dozvídáme, jak vznikla jeho přezdívka Meč. V oddílu se nepoužívala pravá jména, ale přezdívky, které musely začínat na první písmeno příjmení a označovat zbraň.

 

Z dostupných archivních materiálů vyplývá, že podstatná část pamětníkova vyprávění je nevěrohodná.

Pribeh Milose Matouska - rozhlasova reportaz