Příbramsko (20. 5. 2026)

Již poosmé přivítala Příbram závěrečnou prezentaci projektu Příběhy našich sousedů, který probíhal již tradičně na školách v Příbrami a blízkém okolí. Nabitý sál ZUŠ Antonína Dvořáka v Příbrami si tak mohl poslechnout životní příběhy devíti zajímavých pamětníků.

Jak těžké bylo vyrovnat se s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy a jaké důsledky to pro občany mělo? Jak probíhal přesun rodiny volyňských Čechů po válce zpět do Československa a jak to vnímal malý chlapec? Jaké to je cestovat se zaměstnáním do zahraničí, když váš otec musel emigrovat a nesmí se vrátit do Československa? Co všechno lidem diktovala komunistická strana? Jaké to bylo prožít bombardování Brna a jeho osvobození? A mohla za totality fungovat kultura a jakým způsobem se v ní lidé realizovali? Odpovědi nabídla závěrečná prezentace projektu Příběhy našich sousedů Příbramsko.

Ve středu 20. května 2026 se v sále ZUŠ Antonína Dvořáka v Příbrami sešli žáci, pamětníci, zástupci města Příbram, Hornického muzea Příbram, jednotlivých obcí a veřejnost na závěrečné prezentaci projektu Příběhy našich sousedů, který se v Příbrami a blízkém okolí konal již poosmé. Žáci ze ZŠ 28. října pod vedením paní učitelky Ivety Metelcové zpracovali příběh Vladimíra Kuncla, který jako chlapec v roce 1968 vyjádřil po svém nesouhlas s ruskou okupací. Dva týmy ze ZŠ Školní vedla paní učitelka Petra Šorfová. Jeden tým zaznamenal vzpomínky Evy Skalické, která se v 80. letech rozhodla pro studium vysoké školy v Bulharsku, druhý tým natočil rozhovor s Miladu Volákovou, která se celý život věnovala výtvarné tvorbě a vzpomínala také na okupaci země sovětskými vojáky. Žáci ze ZŠ Březové Hory pod vedením paní učitelky Dany Poláškové vyzpovídali osmadevadesátiletého Zdeňka Bajera, který jim vyprávěl o bombardován Brna a konci 2. světové války v Brně. Waldorfská škola Příbram vyslala do projektu dva týmy. První z nich pod vedením paní učitelky Zuzany Angelové natočil vzpomínky hudebníka Josefa Krčka, druhý tým pod vedením paní učitelky Michaely Málkové vyzpovídal disidenta a signatáře Charty 77 Miroslava Kamila Černého. Studenti Gymnázia Příbram pod vedením pana učitele Kryštofa Sedláčka se od pamětnice Blanky Zvěřinové dozvěděli, co všechno obnášela práce pro Balet Praha a proč musel její tatínek v 50. letech emigrovat na Západ. Žáci ze ZŠ Milín pod vedením pana učitele Tomáše Bílka vyzpovídali tatínka jednoho ze žáků Miloslava Šťastné, jehož rodina pochází z Volyně a po druhé světové válce se složitě dostávala do Československa. Devátý tým ze ZŠ Jince pod vedením paní učitelky Myroslavy Feshchak zaznamenal vzpomínky jinecké rodačky a učitelky Olgy Pospíšilové, která vzpomínala na normalizační období v Československu. 

Dva týmy si za svůj hlavní výstup zvolily video reportáž, se kterou jim pomáhal střihač a dokumentarista z Post Bellum Matěj Pospíšil, sedm týmů mělo možnost navštívit nahrávací studio v Českém rozhlase nebo na ZŠ Zárubova v Praze, kde si pod vedením zkušených redaktorů vytvořili svoji rozhlasovou reportáž.  

Projekt Příběhy našich sousedů není soutěžní, přesto jsou všechny výstupy pozorně posouzeny odbornou porotou, která dětem předává zpětnou vazbu a tipy na další práci. Vedoucí pobočky Vojna Hornického muzea v Příbrami Václav Trantina a učitelka Barbora Hřídelová, která se v roli učitelky sama projektu zúčastnila, zhodnotili jak žákovskou práci v průběhu celého projektu, tak i samotné vystoupení jednotlivých týmů na závěrečné prezentaci.

Celým odpolednem provázel moderátor Tomáš Bílek, o skvělou atmosféru se staralo trio Natři ve složení Hana Slepičková (violoncello), Magda Slepičková (příčná flétna) a Matyáš Paul (housle).

Účast týmů by nebyla možná bez města Příbram, které pravidelně finančně podporuje týmy z příbramských škol, bez Středočeského kraje, který podpořil tým z Gymnázia Příbram a bez obcí Milín a Jince, které podpořily týmy ze svých základních škol. O ceny a podporu prezentace se postarali sponzoři, kterými letos byli Péče o zuby a tělo Profimed, MINDOK a Jenom Kytky.

Atmosféru prezentace můžete nasát prostřednictvím fotografií Jakuba Bryndy.