Závěrečná slavnostní prezentace projektu Příběhy našich sousedů se letos konala na Kralupsku vůbec poprvé. A to ve středu 4.května 2022 v nádherné a útulné aule ZŠ a MŠ Třebízského v Kralupech n. Vlt. Navzdory slunnému odpoledni se hlediště téměř celé zaplnilo diváky, členy všech zúčastněných týmu, jejich rodinami, učiteli, pamětníky...a dalšími vzácnými hosty.

Do lehce slavnostní, leč milé atmosféry všechny vpravilo hned úvodní hudební vystoupení violistů Martiny a Martina Matouškových, jejichž neformální přednes několika krátkých skladeb potěšil (a jistě i mile překvapil) všechny přítomné. Moderátorka, slečna Veronika Elznicová, poté nastínila průběh celého podvečera, představila porotu a předala slovo Tereze Slachové z Post Bellum, aby krátce pohovořila o podstatě celého projektu.

Následovala hlavní část programu – prezentace jednotlivých týmů. Do letošního ročníku se zapojilo 5 týmů ze čtyř škol.

Jako první vystoupil na prkna historického pódia tým místního Dvořákova gymnázia(pod vedením p.uč. Libuše Sakalové) a představil příběh paní Jiřiny Kroupové, již osud zavál z daleké vesnice na Volyni až sem, do Středních Čech. Děvčata nejenže vytvořila audioreportáž, pod vedením lektora z Českého rozhlasu, ale též sama krátké animované video o jedné části života jejich pamětnice.

Druhý v pořadí se představil tým „domácí“ – ze ZŠ Třebízského (pod vedením p. uč. Tomáše Rampíra), s velmi podrobně vyprávěným příběhem sušického rodáka pana Josefa Sváty, který dlouhá léta pracoval na vysokých postech ve vedení České rafinérské a jeho životními láskami byly příroda a chemie:-)

Následovala netradiční prezentace týmu velvarské ZŠ (pod vedením p.uč. Edity Roberts), který krátkými dramatizacemi přiblížil historky ze života paní Marcely „Šupiny“ Jiráskové, jejíž dobrodružný život se jim celý do jejich animovaného filmečku zkrátka nevešel. Paní Jirásková se většinu svého života věnovala dětem v přírodovědném a turistickém oddílu Javory Černuc.

Předposlední tým byl opět z Dvořákova gymnázia. Příběh pana Jana Novotného přestavily studentky velmi zevrubně a bylo vidět, že s „Johnnym“ navázaly milé přátelství a jeho povídání o emigraci v r. 1968 do Austrálie, následném návratu do svobodné ČR po roce 2000 i jeho vášeň pro malování je nadchla.

Závěr patřil žákyním a žákům ZŠ Václava Havla (pod vedením p.uč. Simony Varhaníkové) a jejich precizně připravené prezentaci o životě veltruské lékařky paní Emílie Šťastné. Ta musela udělat v roce 1968 zásadní rozhodnutí, jež ovlivnilo její další život. Audioreportáž, kterou tým vytvořil, mnohým přítomným připomněla jejich vlastní pocity z té doby.

Porota ve složení – paní Magdaléna Čechlovská (reportérka kulturní rubriky Aktuálně.cz) a senátor a bývalý učitel dějepisu pan Petr Holeček, měla před sebou nelehký úkol – vybrat dva týmy, jež se celého projektu zhostily nejlépe. (Třetí člen poroty, historik z Ústavu pro dějiny při FF UK pan Jan Randák, nemohl být osobně účastný, ale dopředu prostudoval zaslané výstupy.) Během jejich porady dostali prostor účastníci minulého „covidového“ ročníku, kteří přišli o závěrečnou slavnost. Bylo milé, že přišlo několik studentek, paní učitelka Ivana Žáková a dokonce dvě pamětnice – paní Rita Vosolsobě z Velvar a paní Eliška Krejčová z Kralup. Audioreportáž a animovaný film o příbězích z jejich životů všechny zaujaly i dojaly.

Vyhlášení dvou nejlepších týmů předcházela krátká řeč paní Čechlovské a pana Holečka, jak si cení, kolik práce všechny týmy odvedly a nejraději by stejně odměnili všechny. Leč pravidla projektu jsou jasná….na druhém místě se umístily studentky Dvořákova gymnázia s příběhem paní Kroupové a vítězkami pak žákyně ZŠ Velvary. Ceny jim předali páni starostové obou měst – Marek Czechman (Kralupy) a Radim Wolák (Velvary).

Oficiální část podvečera skončila, ale všichni poté ještě drahnou chvíli zůstali u výborného malého rautu, který nachystaly místní paní kuchařky a mohli si sdělit své dojmy, popovídat s pamětníky, rodiči, kamarády…..