Eva Bednářová

Eva Bednářová

Příběh ženy, pedagožky, která prožívala normalizační šeď jako mladá češtinářka a výtvarnice dost barevně.

Autorský tým: Markéta Mottlová, Kryštof Křivánek, Barbora Mlynaříková a Kateřina Červená
Pedagogické vedení: PhDr. David Franta, PhD.
Škola: Gymnázium Klatovy

Po státnicích na Plzeňské Pedagogické fakultě roku 1987 pomalovala ve Strakonicích komunistický pomník a s touto kaňkou začala vyučovat na základní škole v Železné Rudě. Po sametové revoluci byla aktivní v Občanském fóru.

Životopis

Eva Bednářová: Videoreportáž

()

Portrétní foto pamětnice Evy Bednářové
Vysokoškolská studia, příprava divadelního představení, absurdní drama Divadla VA. Rok 1985/6
Puberta, výraz charakterizuje nejen mysl puberťačky, ale i stav doby - cca 1977
Vysokoškolská studia, 2 členové (včetně pamětnice) Divadla VA při náhodném setkání s okupačními vojáky v Praze, cca rok 1986
Poslední zvonění gymnazistů Gymnázia Julia Fučíka v Plzni. Studenti byli po průvodu městem a příchodu do gymnázia okamžitě z budovy vykázáni zástupcem s. Drudíkem pro nevhodnost svého oblečení. Pamětnice 1. klečící zleva (zde ještě studenti netuší, jaké opovážlivosti se dopouští) 1982.
Školní foto, vrcholná normalizace,pamětnice = 1. řada 5. zleva, rok 1976
Nerozlučné kamarádky (rodiče jedné - oba členové KSČ, rodiče pamětnice - ta vpravo - antikomunisté), rok 1967
Společné foto týmu a učitele Davida Franty
Studenti gymnázia při práci na projektu
Studenti gymnázia při práci na projektu
Studenti gymnázia při práci na projektu