Liberecko (17. 3. 2026)

„To bylo jako pohlazení po duši.“ „I slzičku jsem uronila.“ „Jednoduše balzám v dnešní době.“

Přesně takové věty zaznívaly ve foyer Naivního divadla v Liberci 17. března 2026 kolem 19. hodiny. Končila totiž závěrečná prezentace projektu Příběhy našich sousedů Liberecko 2025, která se každoročně pořádá pod hlavičkou organizace Post Bellum. Projekt se konal v Liberci již pošesté, z toho podruhé v rámci regionu Liberecko. Letos ale byla účast opravdu rekordní. Celkově se zapojilo 9 žákovských týmů ze základních škol a jednoho gymnázia.  Projekt trval od září 2025 do března 2026 a během těchto měsíců bylo třeba sestavit vhodný tým žáků 8.a 9.tříd, nalézt pamětníka, vést s ním rozhovor a následně jej vhodně zpracovat. A to se všem 9 týmům sestaveným po 5 žácích povedlo na jedničku. Výsledek jejich usilovné práce jsme pak mohli vidět právě v Naivním divadle 17.3.2026. 

Milé odpoledne začalo v 16:00 pod taktovkou zkušené a oblíbené moderátorky Marcely Augustové, která jako liberecká rodačka přiznala, že se vrátila na prkna, kde působil její tatínek. Před zraky 7 přítomných pamětníků se pak slova chopila ředitelka Paměti národa Severní Čechy Michaela Pavlátová a následně i paní starostka Hodkovic nad Mohelkou Ing. Markéta Khauerová. Na poslední chvíli se omluvil kvůli neodkladným záležitostem i pozvaný liberecký hejtman Martin Půta a zástupce města Liberec Ivan Langr. Nabitý program, který bedlivě sledovala i přítomná porota ve složení Mgr. Václav Ulvr (středoškolský profesor a didaktik dějepisu), Mgr. Aneta Wollrabová (učitelka občanské výchovy ZŠ Barvířská) a Jana Švecová (rozhlasová reportérka Českého rozhlasu Liberec), tak mohl začít. 

Nejprve se svých nástrojů chopily děvčata ze ZŠ a ZUŠ Jabloňová a pod taktovkou Marka Ottla zahrály skladbu Petra Hapky Panna a Netvor, čímž diváky mile naladily na následující program. Samotné prezentace začal tým ze ZŠ Nám. Míru, který zpracoval příběh pana Borise Krále formou videoreportáže. Vtipnou scénkou o jednotlivých povoláních své pamětnice pak uvedli svůj zanimovaný příběh Marie Svobodové žáci ze ZŠ Oblačná. Olympijské kruhy, národní dres a maskot v podobě medvídka – to byly rekvizity při scénce žákyň ze ZŠ Hodkovice, jejichž pamětnice Květoslava Špírková reprezentovala Československo v pozemním hokeji na OH v Moskvě. Nelehký osud další ženy, paní Marie Hildyard, pak vtipně a v převlecích uvedli studenti Gymnázia Jeronýmova, kteří její osud zanimovali. Scénaristu Jiřiho Soukupa představili žáci ZŠ Jabloňová a následně nám přiblížila jeho život pěkná videoreportáž. Vyzpovídat a předložit životní osudy své bývalé paní ředitelky Ludmily Moravcové se rozhodli deváťáci ze ZŠ Sokolovská, kteří jako jediní zvolili formu rozhlasové reportáže Nejmladší tým letošního ročníku ze ZŠ U Soudu před zraky dědečka Františka Ščerbáka sehrál vtipné scénky z jeho života, které se už do samotného videa nevešly. I další skaut Michael Dománek byl uveden vtipnou formou žáky ZŠ Lesní, kteří svůj animovaný film měli dotažený k dokonalosti. Když i poslední tým odprezentoval svého pamětníka MUDr. Přemysla Sobotku a plný sál shlédnul poslední video, samotné porotě už nikdo jejich roli nezáviděl. 

Týmy opravdu odvedly skvělou práci nejen v průběhu celého projektu, ale i při závěrečné prezentaci. K dokonalosti přispívali v průběhu projektu i vedoucí týmů, tedy učitelé jednotlivých škol, které koordinátorka následně pozvala na podium a všem poděkovala. Chvilku napětí před závěrečným slovem poroty opět vyplnila písnička v podání sboru ZUŠ Jabloňová. Porota následně ocenila velkou snahu všech týmů, vysoké schopnosti a také znalosti daných historických událostí a v neposlední řadě zpracování do výsledných výstupů. 

Krásný večer, který na fotografiích pro nás zachytili studenti 3.ročníků SUŠ Liberec Štěpánka Nová a Svatoslav Tymoščuk, se tak nachýlil ke konci. Následovalo předání cen týmům, menší občerstvení, fotografování týmů s pamětníky, slova porotců k jednotlivým týmům, ale hlavně dobrá nálada a milé rozhovory mezi všemi zúčastněnými.

Velké poděkování patří i zřizovatelům škol – Libereckému kraji, městu Liberec a městu Hodkovice nad Mohelkou. Dále firmě Novoplast, Týmu silniční bezpečnosti, místní firmě Kitl, ZOO Liberec a paní Ivetě Jandové z Krásného lesa za krásné dárky pro účastníky. 

Děkujeme a příští rok se opět budeme těšit. Protože tento projekt má smysl.

Nemohli jste přijít, ale rádi byste se na výsledné výstupy podívali? Navštivte naše stránky – https://www.pribehynasichsousedu.cz/liberecko/liberecko-2025-2026/