Příběh ženy, která nebyla odsunuta a zůstala na Javornicku

Autorský tým: Aneta Janků, Vendula Mangoltová, Veronika Střílková
Pedagogické vedení: Miroslava Kocián Špaková
Škola: ZŠ Javorník, okres Jeseník

„…ještě teď se mi zdá, že chodím po Vilémovicích…“ Narodila se 17. října 1929 v Nových Vilémovicích. Její rodina vlastnila statek v Nových Vilémovicích, na kterém pracovala. Rodiče byli německého původu. Měla hezké dětství se svými kamarády, i když musela často hlídat svého mladšího bratra. V roce 1945, tehdy jí bylo šestnáct, byla odvezená na Jižní Moravu, aby tam pracovala na statku. Jeli vlakem, který odváží dobytek. Strávila u nich jedenáct měsíců. Po válce se měla zúčastnit odsunu, který se však neuskutečnil. Rodina žádala o přestěhování se do Německa, ale odmítli jim to. Ještě několik let bydleli ve svém domě. Až do příchodu Řeků. Pak se museli přestěhovat do Horního Fořtu. Ve svých třiceti letech se vdala za svého kamaráda z dětství pana Helmuta Bartsche. Mají dvě dcery. S dcerami zpočátku bydleli v Horním Fořtě a později se přestěhovali do Uhelné, kde žijí dodnes.

Pamětnický příběh ve sbírce Paměť národa

Rozhlasová reportáž: Hedvika Bartschová