Praha 10

Příběhy pamětníků z Prahy 10 ožívají před tamní radnicí

Příběhy pamětníků z Prahy 10 ožívají před tamní radnicí

Děti ze škol v Praze 10 objevily zapomenutá svědectví pamětníků, která představujeme ve venkovní expozici Příběhy našich sousedů.

 S Příběhy našich sousedů se můžete seznámit před Úřadem městské části Praha 10 na Vršovické ulici č. 68 od 15. září do 30. října 2014. Výstavu připravilo sdružení Post Bellum ve spolupráci s Městskou částí Praha 10.

[více »]
Závěrečná prezentace žákovských týmů z Prahy 10

Závěrečná prezentace žákovských týmů z Prahy 10

Fotografie ze slavnostního zakončení druhého ročníku projektu Příběhy našich sousedů v Praze 10
V pondělí 16. června proběhla ve Slavnostním sále Národního památníku na Vítkově slavnostní závěrečná prezentace projektu Příběhy našich sousedů v Praze 10. Druhého ročníku se zúčastnilo 15 žákovských reportážních týmů z 10 škol z Prahy 10. [více »]
Karel Beránek

Karel Beránek

Příběh z Terezína - zpracovali žáci ZŠ U Roháčových kasáren, Praha 10 - Vršovice

„Když byl ten výslech u konce, tak nás nahnali do jedný cely, která byla na dvoře, kde byly dílny těch heftlingů a my jsme se dostali do cely 26, ale než-li jsme přišli do tý cely, tak jsme koukali, že ve vedlejší cele jsou takový už zvířecí pohledy, vychrtlý. A byli to vězni a byli to Rusové.“

[více »]
Svatava Sojková

Svatava Sojková

Příběh dívky, která za heydrichiády přišla o rodiče - zpracovali žáci ZŠ Nad vodovodem, Praha 10 - Malešice

„Když přišla heydrichiáda a jelikož dělali všechno pro to, aby se našeho táty zbavili, tak toho využili, protože můj tatínek, co já vím, nikdy v odboji nebyl. Byla to čistě taková akce, kdy využili toho, aby se s tím svezli a zbavili se ho tímhle způsobem…
Po válce se našel list německého ředitele, který tam byl na německé škole, který psal na ty svoje vyšší německé úřady a tam žádal o odstranění mého otce, že má ve Vodňanech velký vliv, a že by bylo potřeba se ho zbavit.“

[více »]
Karel Čapek

Karel Čapek

„Jsme dva, dva na všechno, na lásku, život, na boj i bolest, na hodiny štěstí. Dva na výhry i prohry, na život a na smrt - DVA!“ - Vzpomínky na Karla Čapka - zpracovali žáci ZŠ Hostýnská, Praha 10 - Malešice

„Karel byl tak zdrcený tím, k čemu došlo v Mnichovské dohodě. Pro něj to bylo národní neštěstí. A taky proti němu začala štvanice, takže když měl chřipku, přestal mít potřebu nějak se tomu bránit. Později dostal zápal plic a jeho vůle k životu byla potom už tak malá, že zemřel. V anglických novinách napsali, že deštník pana Chamberlaina probodl Karlu Čapkovi srdce. Asi to byl důvod jeho smrti, protože to byla pro něj taková katastrofa, že to nepřežil. Ostatně, kdyby se dožil něčeho dalšího a neemigroval, tak by stejně skončil podobně jako Josef. Josef napsal krásné básně v tom koncentračním táboře. Opravdu vynikající, to byl vlastně vrchol jeho díla.“

[více »]
Eva Bošková

Eva Bošková

Jak jsem prožila válku - zpracovali žáci ZŠ Jakutská, Praha 10 - Vršovice

„Dostala jsem nový kolo v tom roce 1939 a jezdila jsem nejméně dvakrát týdně do Bystřice pod Hoštýnem. Tam bylo spojení západních a východních partyzánů, které měl na starosti můj tatínek… Tatínek a ti jeho kamarádi z odboje napsali na japanový papír hesla, která už měli domluvené. Já jsem měla hrozně vlasů, tak jsem si to nalepila za ucho žvýkačkou a jela jsem úplně klidně. Když mě zastavili Němci a ptali se: Kam jedeš?, tak já jsem říkala: K dědečkovi a k babičce. No, a tak mě pustili.“

[více »]
Miloš Matoušek

Miloš Matoušek

Příběh majora v. v. pana Miloše Matouška

Když bylo panu Matouškovi 12 roků, kontaktovali jej a jeho a jeho kamarády dva muži. Ti se údajně vrátili z cizinecké legie a naverbovali je do mládežnického para oddílu. Jeho rodiče si oddíl prověřili a účast v něm mu dovolili.
„Sezvali nás do Studeného, do Bráníka na hřiště, kde udělali prověrky. Sešlo se nás tam na 200 lidí stejného roku narození, maximálně rok před a rok po. Prověrky byly opravdu náročné, a přesto někteří uspěli. Bylo nás celkem 30 z těch 200, který vybrali, a já jsem tam získal Putovní pohár za nejlepší umístění.“
Díky tomu byl pan Matoušek určen za budoucího velitele. Tady se dozvídáme, jak vznikla jeho přezdívka Meč. V oddílu se nepoužívala pravá jména, ale přezdívky, které musely začínat na první písmeno příjmení a označovat zbraň.

[více »]
Jiří Pitín

Jiří Pitín

Příběh lidického dítěte - zpracovali žáci ZŠ Brigádníků, Praha 10 - Malešice

Jiří Pitín je jedním z mála lidických dětí, které přežily válku a setkaly se opět se svými příbuznými. Poznali jsme veselého a humorného člověka, který pře svůj věk s námi jednal jako by byl jedním z nás. Přiznal se nám, jaké v našem věku dělal klukoviny a jaké asi starosti své tetě způsoboval. Až po dlouhém a zajímavém vyprávění z bohatého života jsme se konečně dostali k tomu, co nás od začátku velmi zajímalo, ale zároveň i trápilo. Vyprávění o tragickém osudu Lidic, rodičů a sestřičky bylo velmi silné a bolestné.

[více »]
Miroslav Tyl

Miroslav Tyl

Životní příběh jednoho ze signatářů a mluvčích Charty 77, pana Ing. Miroslava Tyla - zpracovali žáci ZŠ Eden, Praha 10 - Vršovice

„A sám jsem do té opravdu aktivní politiky vstoupil v roce 65 na vysoké škole, moje politická dráha představuje tři vrcholy. Jeden je studentské hnutí šedesátých let, ve kterém jsem byl jedním z klíčových lidí československého studentského hnutí, druhý vrchol byl bezesporu Charta, byl jsem jedním z prvních signatářů Charty mezi těmi 243, kteří ji podepsali a třetí vrchol, který se od těchto protestních vrcholů lišil, protože se musel úplně obrátit na něco pozitivního na něco, co mělo zemi pomoct a něco co mělo být součástí rekonstrukce a demokratizace země. Byl jsem dvakrát zvolen do zákonodárných zborů. Byl jsem člen Federálního shromáždění a byl jsem poslancem Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky.“

[více »]
Jaroslava Křupalová

Jaroslava Křupalová

Příběh nejmladší účastnice Pražského povstání - zpracovali žákyně ZŠ Jakutská, Praha 10 - Vršovice

„Nejhorší bylo, že maminka musela mít po sametové revoluci soudní rehabilitaci, takže ona ve svých 82 letech musela jít znova k soudu, ale protože špatně slyšela, jelikož tam dostala jednou facku, že jí prorazili bubínek, tak jsem tam s ní šla a řeknu vám, že to bylo hrozný, když ona vlastně musela znova prožívat to za, co jí odsoudili. To bylo až nechutný.“

[více »]