Mladá Boleslav

Závěrečná prezentace v Mladé Boleslavi

Závěrečná prezentace v Mladé Boleslavi

25. března 2015 v aule Obchodní akademie v Mladé Boleslavi

Po půl roce práce v projektu Příběhy našich sousedů prezentovalo 14 žákovských týmů z 5 základních škol z Mladé Boleslavi příběhy pamětníků, které zaznamenali a zpracovali. Jejich prezentace hodnotila odborná porota, která vybrala tři nejlepší týmy. Hlavní cenu si odnesl tým z 2.

[více »]
Otto Seidler - vítězná práce z Mladé Boleslavi

Otto Seidler - vítězná práce z Mladé Boleslavi

Příběh dospívajícího chlapce, který jako jediný z rodiny přežil holocaust v Terezíně a Osvětimi

"Radši na to zapomenout, poněvadž z počátku…vrátil jsem se domů, vrátil jsem se sám, myslel jsem, že se rodiče vrátí, nevrátil se nikdo."

[více »]
Jaroslava Picková

Jaroslava Picková

Příběh děvčete, které zavřeli tatínka za organizování přechodů ohrožených lidí přes státní hranice

"15. října ráno, ve čtvrt na šest. Přilítli čtyři po zuby ozbrojení estébáci. Tatínek byl ve chlévě. Já jsem ještě spala. Kolečko od hnoje stálo mezi dveřmi. Tatínek ho chtěl vyvézt. To už na něj namířili, to už ho odvedli. Maminka seděla pod kravou, že bude dojit. Ji vytáhli odtamtud."

[více »]
Josef Žáček

Josef Žáček

Příběh chlapce, který byl svědkem odebrání rodinného statku a v současnosti sleduje, jak jeho synové úspěšně navázali na rodinnou tradici.

„Tatínek měl ohromný vztah k hospodaření. to byla vlastně jeho celoživotní dráha - vyplněná zemědělskou činností. A tím řídil nakonec i mě a já jsem to zase předal svým synům.“

[více »]
Jindra Hojer

Jindra Hojer

Příběh chlapce, který se stal vzorem Jaroslavu Foglarovi pro jednu z postav seriálu Rychlé šípy.

„Protože při jedné besedě mě Jestřáb vybídl, abych podepisoval taky ty knížky. Já jsem říkal, já přece nejsem Jindra Hojer z Rychlých šípů a Jestřáb říkal: „ale jen piš“, tak tím mi dal jako najevo, že snad z té postavy je trochu víc než jenom moje jméno. Tak jsem psal."

[více »]
Václav Hybler

Václav Hybler

Příběh vojáka základní služb, kterému se po okupaci v roce 1968 nepodařilo utéct přes hranice a ve vězení se naučil další řemeslo.

„On nešel do krámu, ale šel do hospody, no a tam nás udal. Pak už to šlo rychle.“…..,,Odpočívali jsme v takovém ďolíčku, tam jsme krásně odpočívali na sluníčku hlady a najednou jsem řekl: „hele Vašku, támhle se hýbe tráva“ a už to bylo, najednou po nás stříleli, kulky kolem nás jen pískaly, nebylo to nic hezkého.

[více »]
Miroslav Jirounek

Miroslav Jirounek

Příběh člověka, který po vyhazovu z gymnázia a konzervatoře se nevzdal- nakonec spolupracoval s Petrem Hapkou a Michaelem Kocábem.

„Oni mě vyhodili vícekrát. Nejprve mě vyloučili z gymnázia Josefa Pekaře na podzim roku 1973 pro nepřátelské společenské postoje a názory. Po svém vyloučení z konzervatoře jsem napsal do Ženevy, kde sídlila komise pro lidská práva."

[více »]
Karel Herčík

Karel Herčík

Příběh muže, který navzdory vyhazovu z archivu po roce 1968 zůstal věrný své lásce - historii.

„Napsali jsme satiru na vstup vojsk, protože tenkrát Rusové používali německou vysílačku v Drážďanech, která sem vysílala a říkala, že tu je bratrská internacionální pomoc. Režim se mstil na našich dětech. Moje dcera studovala s vyznamenáním. Když chtěla na gymnázium, nedostala doporučení."

[více »]
Zdeněk Klíbr

Zdeněk Klíbr

Příběh muže, který v roce 1950 výbušninou zdemoloval oblastní redakci Rudého práva v Mladé Boleslavi

„Říkali jsme si, že plakáty nemají cenu, proto musíme udělat něco důraznějšího. Tak jsme dali do redakce komunistického Rudého práva v Boleslavi třaskavinu a nechali jsme to odpálit.“

[více »]
Jana Volfová

Jana Volfová

Vzpomínky vnučky na dědečka - legionáře Václava Řebíka

„Ve jménu volnosti, rovnosti a bratrství a v důvěře v republiku slibujeme, že budeme bojovati pro práva republiky a lidskosti, až do posledního muže a do poslední kapky krve.“ Poprvé byli nasazeni v bitvě na Marně v roce 1914. Po sedmi měsících z těch šesti set mužů zbylo 30. O vojácích z roty Nazdar se říkalo, že se nikdy nevzdávali. Po bitvě u Arrasu přestala rota Nazdar existovat vůbec.“

[více »]