Mělník

Závěrečná prezentace na Mělníku

Závěrečná prezentace na Mělníku

31. května 2016 v divadelním sále Masarykova kulturního domu na Mělníku
Po pěti měsících práce v projektu Příběhy našich sousedů prezentovalo 9 žákovských týmů ze základních a středních škol z Mělníka příběhy pamětníků, které zaznamenali a zpracovali. Jejich prezentace hodnotila odborná porota, která vybrala tři nejlepší týmy. Hlavní cenu si odnesl 2. [více »]
Antonie Robová - vítězná práce na Mělníku

Antonie Robová - vítězná práce na Mělníku

Příběh ženy, která jako malá holka zažila v Kralupech válku. Pomáhala partyzánům, viděla transporty smrti a schovávala se před bombardováním.
„Transporty smrti“ - , to byly dobytčáky, uzavřené vozy, v tom vezli ty lidi. Oni prostrkovali mřížkami hubeňoučké ručičky, jestli jim někdo něco podá. Na nádraží bylo tolik lidí. Měli kůrky po kapsách, kus brambor, ale nemohli jim to dát. Oni by je Němci postříleli. Tak využili nás děti. [více »]
Josef Veltruský

Josef Veltruský

O muži, který byl taky malý kluk a ve škole se poprvé setkal s německými spolužáky
Byli jsme v nové škole prezidenta doktora Beneše v Liběchově. Tam jsme prostě chodili v záři normálně do školy. Jednou jsme přišli ne do školy, ale na náměstíčko v Liběchově. Řekli nám, ať do školy nechodíme, že to tady bude zabráno německou armádou. [více »]
Vladimír Hradec

Vladimír Hradec

Příběh posledního žijícího člena skupiny bratří Mašínů, který prošel nejtěžšími komunistickými lágry
Po skončení jsem se snažil dostat co nejrychleji do zaměstnání.Tak jsem prošel možná padesát nebo šedesát podniků. Měl jsem kliku. Můj bývalý spoluvězeň doktor Kárný, byl zaměstnaný ve Spolaně, kde jsem se také pokusil o místo. Tam mi řekli, že v žádném případě ne. Ale on mně dal zajímavou radu. Neměj strach z prokurátorů. [více »]
Heřman Chromý

Heřman Chromý

Disident, básník a diplomat, kterého ještě měsíc před listopadem 1989 chtěli dostat do vězení
Chtěl jsem podat zprávu do Svobodky.Jednomu estébákovi jsem se vyhnul. Na druhý straně další. Čapnul mě, zatáhl do nějakého domu. Já jsem se mu vytrhl a začala honička. Dostal jsem se na vinice. Oni to vzdali, místní estébáci neměli moc dobrou fyzičku. Zazvonil jsem na jeden z nejbližších domů, jestli bych si mohl zavolat. [více »]
Jan Hudousek

Jan Hudousek

Příběh muže, kterého TBC nezlomila a přivedla k volejbalu a zakládání domova důchodců
Tak jsem říkal předsedovi. Prostě by měli být tam, kde to znají. Kde babičky si můžou chodit nakupovat dál do svých krámků a dědové můžou chodit třeba na hřiště nebo do tělocvičny. Uložme všem třem největším městům v okrese Mělník, to znamená Mělníku, Kralupům a Neratovicím, aby postavili vlastní domovy důchodců. [více »]
Jarmila Erbanová

Jarmila Erbanová

Příběh ženy, která přežila bombardování, ale komunistický režim jí zakázal studovat na vysoké škole.
S maminkou jsme se zachránily úplně náhodou. Stály jsme před domem. Všichni se radovali z konce války. Zezdola šel pan cukrář Dědek, který také bydlel v té ulici. S mámou se zdravili. Naštěstí seshora šel náš známý, tatínkův kamarád z veslování, Dr. Kallmünzer. [více »]
Libor Křivánek

Libor Křivánek

Příběh chlapce, který nemohl studovat, protože jeho rodiče byli sedláci.
Pan ředitel měl proslov o tom, že není možné, aby lidově demokratické zřízení nechávalo studovat lidi, u nichž je předpoklad, že nebudou zrovna pro toto zřízení nadšeni. Obdivuji naše rodiče, jak to přežili. To musela bejt krutost na kvadrát. To neumím popsat. A nikdy nefňukali, nikdy nenaříkali. A vždycky byli nad věcí. [více »]
Romana Křenková

Romana Křenková

Příběh ženy, která se nepoddala dusné atmosféře normalizace
Když netekla asi týden voda ve vesnici, kde jsme bydleli, rozhodl se můj manžel, že se půjde vykoupat k předsedovi národního výboru. Tomu voda tekla. To byl čin hodný revoluce. Takže on se šel vykoupat. Vstoupil do toho jeho bytu jednou nohou, což bylo tenkrát prezentováno, jakože porušil domovní svobodu. [více »]
Jiří Pavlíček

Jiří Pavlíček

Příběh člověka, kterého nesouhlas s nesvobodou přivedl k podpisu Charty 77, víře a nezištné práci pro druhé.
Víra je dar. Přichází odněkud seshora a ty počátky jsou velice krásný. Najednou zjistíš, že jsi uvěřil a pořád se směješ a máš radost, každýho bys objímal. Nic bych neměnil. Myslím, že jsem toho udělal snad dost prospěšnýho a možná že zrovna takový díl toho ošklivýho a špatnýho. [více »]