Jihlava

ADOLF LANG

ADOLF LANG

Příběh pamětníka zpracovali žáci ze ZŠ Jungmannova Jihlava

V době osvobození bylo panu Langovi devět let a dobře si na tu dobu vzpomíná. Nejdříve přijeli ruští vojáci s tanky, a házeli z nich lidem balíky tabáku. Pamatuje také zajaté Němce, kteří museli jít bosí. Byli velmi hladoví. Když přišli k Langům poprosit o vodu, maminka právě škrábala brambory.

[více »]
BOHUSLAV SVOBODA

BOHUSLAV SVOBODA

Za války totálně nasazený v Berlíně, popisuje anabázi návratu domů
Poté, co byli propuštěni, se vydali na velmi fyzicky i duševně náročnou a dlouhou cestu odsud až domů – samozřejmě pěšky. Obtížná cesta jim trvala asi měsíc, cestou přespávali různě po stodolách a chalupách a živili se hlavně brambory, nutno dodat, že většinou kradenými... [více »]
DOBROMILA KVASNIČKOVÁ

DOBROMILA KVASNIČKOVÁ

Příběh přesídlení rodiny ze statku předků do drsných podmínek Vysočiny

„Na konci toho všeho, když nás vystěhovali, tak ještě chodili z okresu, my jsme jim říkali poskoci, kteří čekali před domem, než přijedeme z toho pole kolem té osmé hodiny, udření po té celodenní práci a přišli do maštale a teď se dívali kolik nadojíme, jestli nemáme schované někde mlíko, máslo nebo něco takového.

[více »]
EUGENIE TOČÍKOVÁ

EUGENIE TOČÍKOVÁ

Vzpomínky na proces 50.let nahrály dívky ze základní školy TGM v Jihlavě

"Měli jsme natištěný oznámení, už jsme měli jsme dvě ohlášky v kostele. A já jsem byla zrovna v Dačicích, byla velká bouřka, a já jsem se strašně bála, já se bojím bouřky, tak jsem šla za maminkou a za tatínkem do ložnice. A maminka byla tak strašně divná a říkala mě: ,Neboj se, neboj se.´ A pořád plakala a já jsem říkala: ,Co se stalo´ a ona říkala: ,Evženko, já ti musím něco říct. Včera odpoledne zavřeli Vlastíka...“

[více »]
FRANTIŠEK CHLUP

FRANTIŠEK CHLUP

Příběh pamětníka zpracovali žáci ze Základní školy Otokara Březiny, Jihlava

Z roku 1946 si pamatuji pouze politické volby. Vzpomínám si, že byly čtyři politické strany. Lidová, národně sociální, národně sociálně demokratická, komunistická. Už si nepamatuji, jaká strana měla jaké číslo kromě komunistů, kteří měli číslo jedna. Pamatuji si to díky jedné říkance, kterou říkali snad všichni - ,,Volte prdel, volte stehna, jen nevolte číslo jedna!“  

[více »]
HANA NOSKOVÁ

HANA NOSKOVÁ

Němci i komunisti poznamenali osud paní Noskové. Její příběh zaznamenala děvčata ze ZŠ Nad Plovárnou z Jihlavy

V roce 1950 se najednou objevila dvě auta četníků. A začali všechno kontrolovat. Přehazovali i hnůj a seno. Všechno prohlíželi a něco hledali. ,,A bohužel nebo bohudík nic nenašli." Protože tatínek měl ve Vilémově honitbu, ale byl tak chytrý, že se těch pušek zbavil. S velkou pravděpodobností hledali právě ty pušky, aby ho mohli zavřít, ale nic nenašli. 

[více »]
HERMINA MUSILOVÁ

HERMINA MUSILOVÁ

Pochází ze vsi na Vysočině, kde historicky převažovalo německé obyvatelstvo. Celá její rodina byla odsunuta a musela opustit statek po předcích. Hermina v té době byla těhotná. Díky snoubenci, Čechovi, se vrátila na rodný statek.
Všichni němečtí obyvatelé Stonařova byli nahnáni na nádvoří u kostela. Byl vydán rozkaz k jejich transportu. Dostali dvacet minut na to, aby si sbalili nejnutnější věci. Na cestě je doprovázeli členové gardy. Jenže lágry byly plné, tak se zas všichni pěšky vraceli domů. Jenže některé jejich domy už byly obsazené. [více »]
HILDEGARDA VYSKOČILOVÁ

HILDEGARDA VYSKOČILOVÁ

Zážitky pamětnice z konce války zaznamenali žáci ze ZŠ E. Rošického v Jihlavě

Paní Vyskočilové bylo teprve jedenáct když  její tatínek musel odejít do války. Byl velice nešťastný, chtěl  zůstat s rodinu, nechtěl bojovat a názorově se neztotožňoval s nacismem. Po válce se už rodina nesešla. Tatínek jako Němec musel do Německa. Aby mohla maminka Češka s dětmi zůstat v Čechách, musela se rozvést. Tatínek tedy odešel do Německa a rodina se o něm už nic nedozvěděla...

[více »]
JIŘÍ HOLÍK

JIŘÍ HOLÍK

Známý hokejista vzpomíná nejen na svou úspěšnou sportovní kariéru
„My jsme byli s Duklou v západním, tenkrát bylo západní Německo. A vím, že si tam někdo koupil tranzisťák. Ráno to pustil a potom jsme slyšeli, že je Československo okupovaný. Že jsou tady Rusáci. Tak jsme zůstali z toho samozřejmě vyvalení. Seděli jsme před Vídní, před hranicemi na kládách. [více »]
jIŘÍ CHMEL

jIŘÍ CHMEL

Jeho předky byli Češi i Němci,díky tomu měl komplikovaný život. Podepsal Chartu 77 a poté musel emigrovat.
Po návratu z vězení mu byl normální běžný život neustále znepříjemňován zásahy StB. Byl vyhozen z práce, musel prodat dům v Korozlukách, byt kde žil se svou druhou ženou (dcerou herečky Štěpánky Haničincové), byl odposloucháván, těhotné manželce bylo vyhrožováno ztrátou zaměstnání a podobně. [více »]